(1) Regresní komise si zvolí pro každý hlavní výrobní nebo pracovní obor zastoupený v jejím obvodě nejméně dva odborné poradce, kteří ze své práce anebo na základě jiné své odborné způsobilosti znají zařízení pracovišť a výrobní (pracovní) postupy tohoto oboru, jakož i příslušné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Jestliže je více regresních komisí, zvolí odborné poradce všechny komise na společném zasedání. Vhodné osoby pomáhá vybírat, popřípadě navrhuje příslušný odborový orgán, svaz výrobního družstevnictví a výrobní zemědělská správa.

(2) Odborný poradce spolupracuje s ústavem národního zdraví, zejména radí jeho regresním pracovníkům, na které rozhodné okolnosti je třeba zaměřit zjišťování podkladů, vyjadřuje se k příčinám poškození zdraví a pomáhá také při přípravě věcí k jejich projednávání s organizacemi (§ 17) a při přípravě návrhů předkládaných rozhodujícím orgánům.

(3) Odborného poradce přibírá regresní komise k projednávání, jde-li o regresní náhradu z výrobního (pracovního) oboru, pro který byl zvolen. Nemůže-li se některý odborný poradce projednávání zúčastnit, anebo týká-li se jednání oboru, pro který nebyl odborný poradce zvolen, přibere se odborný poradce z oboru příbuzného.

(4) Při projednávání má odborný poradce hlas poradní. V otázkách práv a povinností souvisících s výkonem funkce jsou však odborní poradci v každém směru postaveni na roveň voleným členům komisí okresních úřadů.^*)

(5) Stanovisko odborných poradců nenahrazuje odborné vyjádření orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci ve věcech spadajících do jejich působnosti, ani odborné vyjádření orgánů dozoru příslušného odborového orgánu. Je tedy nutno vyžádat odborné vyjádření těchto orgánů, kdykoliv je toho třeba, a podle okolností i přizvat pověřené jejich pracovníky k jednání.