2. S výhradou ústavních předpisů každé Strany, jejího právního řádu a národního zákonodárství,

a) i) každý z přestupků, uvedených v odst. 1 bude považován za zvláštní přestupek, bude-li spáchán v rozličných zemích;
ii) úmyslná účast při některém z uvedených přestupků, spolupachatelství nebo pomoc nebo pokus o jejich spáchání, jakož i příprava a úmyslně provedené finanční operace, související s přestupky, uvedenými v tomto článku, budou pokládány za trestné činy spadající pod tresty, uvedené v odst. 1;
iii) odsouzení za tyto činy v cizině budou brána rovněž v úvahu pro to, aby bylo možno stanovit, jde-li o opakování trestného činu;
iv) uvedené vážné přestupky, ať byly spáchány, vlastními státními příslušníky nebo cizinci, budou stíhány Stranou, na jejímž území k přestupku došlo nebo Stranou, na jejímž území se zdržuje pachatel, jestliže podle zákonodárství Strany, které je žádost adresována, jeho vydání není možné a jestli pachatel nebyl ještě stíhán a souzen.

b) Je žádoucí, aby přestupky, uvedené v odst. 1 a v části ii) písm. a) odst. 2 byly považovány za případy pro vydání pachatele ve smyslu kterékoliv smlouvy o vydávání zločinců uzavřené nebo připravené k uzavření mezi Stranami, a aby za případy pro vydání byly považovány též mezi stranami, které nepodřizují vydání existenci smluv nebo reciprocitě, ovšem za předpokladu, že vydání bude schváleno podle zákonů Strany, jíž je adresována žádost o vydání a že tato Strana bude mít právo odmítnout zatčení pachatele, nebo jeho vydání, jestliže příslušné úřady mají za to, že přestupek není dostatečně vážný.