1. Žádné jiné výhrady, než ty, které jsou učiněny podle článku 49 nebo následujících odstavců, nejsou dovoleny.

2. Každý stát může při podpisu, ratifikaci nebo přístupu učinit výhradu k následujícím ustanovením této Úmluvy: odst. 2 a 3 článku 12; odst. 2 článku 13; odst. 1 a 2 článku 14; písm. b) odst. 1 článku 31; článku 48.

3. Každý stát, který se chce stát Stranou této Úmluvy, ale který chce mít možnost učinit jiné výhrady, než které jsou vyjmenovány v odst. 2 tohoto článku nebo v článku 49, může uvědomit Generálního tajemníka o tomto úmyslu. Jestliže dvanáct měsíců po oznámení příslušné výhrady Generálním tajemníkem třetina států, které Úmluvu ratifikovaly nebo k ní přistoupily, před koncem této lhůty nevznesla námitky proti této výhradě, bude považována za povolenou ovšem s tím, že státy, které proti výhradě vznesly námitky, neberou na sebe vůči státu, který výhradu činí, právní závazky, vyplývající z této Úmluvy, k nimž se vztahuje výhrada.

4. Stát, který činí výhrady, může tyto kdykoliv formou písemného sdělení odvolat úplně nebo částečně.