(1) Výcvik řidičů silničních motorových vozidel (dále jen „motorová vozidla“) mohou provádět, splní-li podmínky stanovené touto vyhláškou:

(2) Organizace oprávněné k výcviku řidičů podle odstavce 1 (dále jen „oprávněné organizace“) dbají o pedagogicky a odborně vysokou úroveň výcviku.

(3) Okresní národní výbory ve spolupráci s okresními dopravními inspektoráty Veřejné bezpečnosti pomáhají oprávněným organizacím při plnění úkolů souvisejících s výcvikem řidičů a soustavně sledují a hodnotí celkovou úroveň výcviku v jednotlivých organizacích, zejména úroveň učitelů, vybavení výcvikových zařízení a připravenost žáků ke zkoušce. U městských dopravních podniků a škol přejímá tuto povinnost národní výbor, který tyto organizace řídí, spolu s okresním dopravním inspektorátem Veřejné bezpečnosti.

(4) Výcvik řidičů provádějí oprávněné organizace ve svých výcvikových zařízeních (autoškoly, automotokluby).

(5) Svazarm provádí výcvik řidičů motorových vozidel pro potřeby národního hospodářství a občanů formou kursů, individuálního výcviku a dálkového studia.

(6) Školy mohou provádět výcvik řidičů pro své žáky (učně), pokud je tato činnost obsažena v jejich učebním plánu i jako předmět nepovinný.

(7) Státní organizace mohou provádět výcvik řidičů pro své pracovníky k získání řidičského oprávnění skupiny A, B, C, D, M, T,^*) jen je-li to potřebné pro zajištění jejich úkolů nebo pro potřebu Lidových milic, civilní obrany nebo požární ochrany. Zemědělské státní organizace mohou provádět výcvik i pro zemědělské závody, je-li to potřebné pro zajištění činnosti zemědělského závodu. Státní organizace, u nichž by nebylo účelné a hospodárné zřizovat jednorázový kurs, sdružují se k provádění výcviku v kursech s jinými státními organizacemi.

a) Svaz pro spolupráci s armádou (dále jen „Svazarm“)

b) odborné školy, střední odborné školy a odborná učiliště (dále jen „školy“)

c) jiné státní hospodářské a rozpočtové organizace (dále jen „státní organizace“).