ZAHRANIČNÍ OBCHOD
Základní části plánu zahraničního obchodu

(1) Úkolem plánu zahraničního obchodu je efektivním využíváním mezinárodní dělby práce a s ní související směny docilovat úspor ve společenské práci, přispívat k rychlému a intenzívnímu rozvoji výrobních sil, ke zvyšování efektivnosti československého národního hospodářství a zároveň k uskutečňování cílů mírové politiky ČSSR.

(2) Návrh pětiletého plánu zahraničního obchodu předkládá ministerstvo zahraničního obchodu. Plán se vypracovává na podkladě dlouhodobých dohod o výměně zboží nebo jiných dohod a závazných ujednání o hospodářské spolupráci s jednotlivými státy, jakož i na podkladě dlouhodobých koncepcí zbožových a teritoriálních, podložených analýzou odbytových tendencí na zahraničních trzích a rozborem národohospodářské efektivnosti navrhované výměny zboží v daném období. Na základě závěru analýzy vývoje na zahraničních trzích i úlohy ČSSR v mezinárodní dělbě práce konkretizují se úkoly zahraničního obchodu v pětiletém plánu, zejména jeho strukturální a teritoriální změny.

(3) Návrh prováděcího plánu zahraničního obchodu dále konkretizuje a zabezpečuje realizaci úkolů pětiletého plánu zahraničního obchodu podle podmínek a vývoje národního hospodářství a situace na zahraničních trzích. Využívá socialistických zbožně peněžních vztahů k podpoře úkolů zahraničního obchodu i cílů vytýčených plánem rozvoje národního hospodářství a k upevňování ekonomického sepětí zahraničního obchodu s výrobou a výroby se zahraničními trhy.

(4) K zabezpečení těchto cílů se vývozní a dovozní úkoly plánu stanoví organizacím zahraničního obchodu i výroby shodně v zahraničních cenách; ekonomických nástrojů zaměřených na hmotnou zainteresovanost výroby i zahraničního obchodu se využívá ke zlepšování výsledků v zahraničním obchodu, včetně cenového vyrovnání.

(5) Pětiletý i prováděcí plán zahraničního obchodu obsahují vývoz a dovoz zboží, prací a služeb průmyslové povahy, jejich teritoriální a měnové členění, jakož i úkoly ostatních resortů jako dodavatelů zboží pro vývoz a odběratelů zboží z dovozu. Opírají se jak o dodavatelsko-odběratelské vztahy s těmito orgány, tak i o koordinované zahraniční hospodářské vztahy se zeměmi socialistického tábora. Dodavatelské a odběratelské organizace zahrnují do návrhu plánu platné mezistátní závazky, přičemž některé rozhodující závazky se zajišťují závaznými úkoly.

a) přímý dovoz a přímý vývoz zboží, montážních, projekčních a jiných prací a služeb průmyslové povahy, včetně úhrad spojených se zušlechťovacím stykem,

b) reexporty, včetně přímých kooperačních dodávek,

c) ostatní vývozní a dovozní operace zpravidla nezapočítávané do hodnoty dodávek pro vývoz ani do závazných dovozních objemů, jako např. výměnné akce sjednávané organizacemi vnitřního obchodu za účasti orgánů zahraničního obchodu s organizacemi vnitřního obchodu ostatních zemí socialistického tábora apod.

(1) Návrh plánu vývozu předkládá ministerstvo zahraničního obchodu souhrnně za všechny podřízené podniky zahraničního obchodu v zahraničních cenách a v tuzemských velkoobchodních cenách a člení jej podle jednotlivých teritoriálních oblastí. V prováděcím plánu se uvádí též objem vývozu do oblasti volných měn.

(2) Plánovaný vývoz musí být hmotně zabezpečen dodávkami zboží z výroby, jejichž objem je jednotlivým dodavatelským resortům stanoven v zahraničních cenách. V prováděcím plánu zahraničního obchodu se do návrhu přímého vývozu počítá i pohyb skladů vývozního zboží pokud je ve správě podniků zahraničního obchodu. Dodávky pro vývoz z výroby se zabezpečují ve výrobě dodavatelsko-odběratelskými ujednáními mezi podniky zahraničního obchodu a příslušnými výrobními organizacemi. Do plánu dodávek zboží pro vývoz se zahrnují i dodávky pro PZO Tuzex.

(3) Vývoz rozhodujících druhů výrobků důležitých z hlediska mezinárodní socialistické dělby práce, devizového přínosu nebo obchodně politických důvodů se stanoví jmenovitě a závazně. Jejich vývoz se uskutečňuje v rámci celkového vývozního úkolu.

(1) Návrh plánu dovozu předkládá ministerstvo zahraničního obchodu na základě požadavků oborových ředitelství a ve spolupráci se Státní plánovací komisí v zahraničních a tuzemských velkoobchodních cenách a ve stejném teritoriálním a měnovém členění jako plán vývozu.

(2) Celkový dovoz potřebných surovin, polotovarů a hotových výrobků se stanoví jednotlivým ústředním orgánům formou závazných dovozních objemů vyjádřených v zahraničních cenách. Z tohoto celkového objemu dovozu se stanoví závazný objem dovozu strojů a zařízení pro investiční výstavbu. Dovoz důležitých surovin, polotovarů a výrobků, jakož i dovoz strojů a zařízení pro vybrané investiční akce se stanoví jmenovitě a závazně. Jejich dovoz se realizuje v rámci dovozního objemu. Vybrané jmenovité dovozy zařízení pro investiční výstavbu nejsou zaměnitelné za jiný dovoz.

(3) Závazně stanovené dovozní objemy jsou určeny k zajištění dovážených výrobků, materiálů, surovin, služeb a prací průmyslové povahy pro potřebu jednotlivých ústředních orgánů a jim podřízených výrobních hospodářských jednotek, odbytových i ostatních organizací. Orgány zahraničního obchodu i výroby dbají, aby i na úseku dovozu byly dodržovány československé mezistátní závazky vyplývající z přijatých dohod. Odvětvové ústřední orgány zodpovídají za zabezpečení potřeb pro celé odvětví, tedy i potřeb z dovozu pro podniky a organizace jejich odvětví řízené národními výbory. Až na další platí zásada, že ústřední gestorské orgány zajišťují potřeby z dovozu i pro ostatní odvětví v rámci jim svěřené gesce.

(4) V rámci stanoveného dovozního objemu pro ministerstvo vnitřního obchodu se dováží i spotřební zboží (v rámci přímého dovozu i formou výměnných akcí se zeměmi socialistického tábora) pro zajištění maloobchodního obratu (část X). Objem tohoto dovozu se stanoví v zahraničních cenách i v maloobchodních cenách. Dovoz spotřebního zboží pro zajištění maloobchodního obratu se projednává a zabezpečuje přímo s organizacemi vnitřního obchodu nebo Ústředního svazu spotřebních družstev bez souhlasu orgánů jimž je jinak svěřena pro příslušný druh zboží dovozní gesce.

(1) Pětiletý i prováděcí plán zahraničního obchodu se stanoví ve vztahu k socialistickým státům v cenách odpovídajících výsledkům jednání o úpravě kontraktních cen mezi členskými státy RVHP a cenovým doložkám přijatým v Protokolech o výměně zboží s jednotlivými socialistickými státy. U zboží, které nebylo dosud vyměňováno se zeměmi socialistického tábora, se stanoví ceny odpovídající úrovni cen srovnatelných druhů zboží směňovaných se zeměmi socialistického tábora a pokud není tato srovnatelnost možná, úrovni cen odpovídající průměrným cenám na hlavních světových trzích.

(2) Ve vztahu ke kapitalistickým státům se pětiletý plán zpracovává v cenách docílených při realizaci plánu zahraničního obchodu v roce 1964 s výjimkou vybraných a mezi Státní plánovací komisí a ministerstvem zahraničního obchodu dohodnutých bursovních položek, u nichž se v předloženém návrhu pětiletého plánu zahraničního obchodu používají ceny dokumentované analýzou jejich cenově konjunkturního vývoje do roku 1970. Rozbory a zdůvodnění těchto cen předkládá ministerstvo zahraničního obchodu spolu s návrhem pětiletého plánu zahraničního obchodu. V prováděcím plánu zahraničního obchodu se použijí v podstatě ceny kapitalistických trhů platné v období bezprostředně předcházejícím sestavení plánu. U zboží, které podléhá konjunkturním výkyvům, se provede rozbor očekávaného cenového vývoje a v plánu se použijí ceny dokumentované tímto rozborem.

(1) Devizový plán je plánem platebního styku s cizinou. Vychází ze zbožově teritoriálních plánů vývozu a dovozu a sestavuje se podle druhů měn. Zahrnují se do něho i valuty potřebné pro platy prováděné v efektivních platidlech a ve styku s kapitalistickými státy též kompenzace.

(2) Devizový plán obsahuje všechna plánovaná inkasa a platby devizové povahy, které podniky zahraničního obchodu platí přímo do zahraničí, nebo inkasují ze zahraničí, nebo které zúčtovávají devizovou pohledávkou nebo devizovým závazkem. Vyjadřuje úkoly ke snížení prostředků vázaných v cizině urychlením devizové návratnosti, zabezpečuje plynulost platebního styku a optimální výsledek platební bilance. Zajišťuje v delších obdobích vyrovnanost platební bilance ČSSR nejen vcelku, ale i v jednotlivých druzích měn. V tomto směru ovlivňuje teritoriální zaměření vývozu a dovozu, jakož i provádění devizových a zbožových transakcí.

(3) Devizový plán sestává z části obchodní a z části neobchodní.
Obchodní část devizového plánu vypracovává ministerstvo zahraničního obchodu a tvoří ji

a) plán plateb a inkasa za vývoz a dovoz a

b) plán obchodních služeb.

(4) Plán inkasa a plateb za zboží vychází z hmotného plánu vývozu a dovozu přičemž vazba plánu inkasa za zboží na plán vývozu je dána plánovaným stavem vývozních pohledávek a závazků a vazba plánu plateb za zboží na plán dovozu plánovaným stavem dovozních pohledávek a závazků. V návrhu plánu je třeba věnovat pozornost vztahům mezi inkasem za zboží (z minulého a běžného vývozu) a vývozními pohledávkami, a to nejen z hlediska platebních podmínek tak, aby plán inkasa působil mobilizačně na urychlení devizové návratnosti, ale i z hlediska vývozní úvěrové koncepce. Obdobně je třeba pečlivě prověřovat vztah mezi dovozem a platbami (za minulý i běžný dovoz) a dovozními závazky v souvislosti s dovozní úvěrovou koncepcí. Přitom je třeba přihlížet i k tomu, do jaké míry hodnota nezaplaceného dovozu (dovozu na úvěr) zatíží příští platební bilanci.

(5) Plán obchodních služeb obsahuje platy za dopravu (námořní spedici a ostatní dopravné), z obchodní činnosti podniku Tuzex, z vědeckotechnické spolupráce, za licence, patenty, ochranné známky a výlohy spojené s účastí na veletrzích a výstavách. Hlavní částí platů z obchodních služeb jsou platy na dopravu a spedici, které závisí v podstatě na objemu vývozu a dovozu zboží. Plán obchodních služeb musí být proto sestaven tak, aby zajišťoval co největší úspornost při výdajích a maximální příjmy.

(6) Devizový plán za neobchodní část vypracovává ministerstvo financí ve spolupráci se Státní bankou československou a Československou obchodní bankou a tvoří jej:

a) plán neobchodních platů a

b) plán bankovních operací.

(7) Plán neobchodních platů vypracovává ministerstvo financí na podkladě návrhů ministerstev a ostatních ústředních orgánů majících z provádění své činnosti devizové příjmy a výdaje. Ministerstvo financí prověří nezbytnost, hospodárnost a způsob provedení plánovaných plateb a reálnost plánovaných příjmů. Plán bankovních operací zpracovává Československá obchodní banka ve spolupráci se Státní bankou československou. Plán obsahuje konverse měn, koeficientové přepočty platů podléhající zvláštní úpravě podle dohod o neobchodních platech uzavřených mezi socialistickými státy, dotace clearingových relací volnými měnami a SWAP operace, dotace devizové rezervy, bankovní úvěry a ostatní operace. Pod položkou „ostatní operace“ uvádí Československá obchodní banka po předchozím projednání s ministerstvem zahraničního obchodu i výši devizových podílů, které budou poskytnuty výrobním podnikům za vývozní nebo dovozní operace obsažené v plánu vývozu a dovozu.

(8) Plán neobchodních platů předkládá ministerstvo financí a plán bankovních operací Československá obchodní banka prostřednictvím Státní banky československé ve dvojím vyhotovení Státní plánovací komisi a ministerstvu zahraničního obchodu (jedenkrát) u pětiletého plánu 30 dní a u prováděcího plánu 18 dní před předložením návrhu plánu zahraničního obchodu Státní plánovací komisi.