ROZVOJ VĚDY A TECHNIKY
Fond vědy a techniky
Plán výchovy vědeckých pracovníků
Plánování na nižších stupních řízení

(1) Plánovité řízení vědy a techniky je organickou součástí plánovitého řízení rozvoje národního hospodářství a zahrnuje:

a) plán badatelského výzkumu a plán výzkumných a vývojových prací, včetně příslušných studií;

b) zajištění potřeb vědy a techniky formou plánu fondu vědy a techniky;

c) plán výchovy vědeckých pracovníků.

(2) Realizace výsledků řešení úkolů vědy a techniky je nedílnou součástí veškeré společenské, zejména ekonomické činnosti; uskutečňuje se především prostřednictvím příslušných částí plánu rozvoje národního hospodářství (např. plánu průmyslové produkce a plánu investiční výstavby).

(3) Věcnou část řešení badatelského výzkumu a výzkumných a vývojových prací doplňují nebo na ni navazují jako etapy úkoly technické normalizace, typizace ve výstavbě, mezinárodní vědeckotechnické spolupráce a styků (licence), vědeckotechnických a ekonomických informací apod., pokud s řešením souvisí.

(1) Pětiletý plán badatelského výzkumu obsahuje směry a úkoly výzkumu, které vyplývají jednak z perspektivních potřeb společnosti, jejichž zabezpečení vyžaduje kvalitativně nová vědecká a technická řešení, jednak ze základních potřeb rozvoje vědy. Směry a úkoly výzkumu jsou v plánu konkretizovány komplexními a samostatnými hlavními úkoly z vybraných oblastí výzkumu vytyčených zpravidla v dlouhodobém výhledu. V souvislosti s vypracováním prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství se pětiletý plán prověřuje, zpřesňuje a doplňuje novými úkoly.

(2) Úkoly badatelského výzkumu se člení podle jejich rozsahu, společenského nebo vědeckého významu a nároků na řídící a výzkumnou činnost spojenou s řešením na komplexní úkoly a na samostatné hlavní úkoly:
U každého úkolu se uvádějí i cíle, kterých má být v plánovacím období dosaženo.

a) komplexní úkol se řeší spoluprací několika výzkumných pracovišť spadajících zpravidla do různých vědních oborů; komplexní úkoly se člení na hlavní úkoly řešené převážně ve spolupráci s dalšími výzkumnými pracovišti;

b) samostatný hlavní úkol se řeší obvykle spoluprací několika výzkumných pracovišť, není však součástí žádného komplexního úkolu; jako samostatné hlavní úkoly zařazují se do plánu badatelského výzkumu zvláště úkoly mezinárodně koordinované.

(1) Pětiletý plán obsahuje úkoly výzkumu a vývoje spjaté s významnými dlouhodobými úkoly rozvoje národního hospodářství (např. s úkoly investiční výstavby, výroby, vývozu apod.), zejména úkoly výzkumu, vývoje a osvojení výroby nových výrobků a technologií, a určuje časový průběh, způsob zajištění a technickoekonomickou účinnost jejich řešení ve vazbě na realizaci. Součástí pětiletého plánu jsou i technickoekonomické studie a úkoly mezinárodně koordinované Stálou komisí Rady vzájemné hospodářské pomoci pro koordinaci vědeckých a technických výzkumů. V souvislosti s vypracováním prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství se pětiletý plán zpřesňuje a doplňuje o nové úkoly.

(2) Úkoly pětiletého plánu výzkumných a vývojových prací se podle rozsahu, společenského významu a nároků na řídící a výzkumnou činnost spojenou s řešením člení na

a) komplexní úkoly k vyřešení národohospodářský nejvýznamnějších problémů výzkumu a vývoje zvláště náročných na koordinaci; obsahují soubor hlavních, popř. i dílčích úkolů věcně a časově svázaných, a to zpravidla pro různá odvětví a obory. Etapy práce se stanoví buď pro hlavní úkoly nebo pro úkoly dílčí;

b) samostatné hlavní úkoly k řešení národohospodářsky významných problémů výzkumu a vývoje bez větší náročnosti na meziodvětvovou a mezioborovou koordinaci; mohou se členit na dílčí úkoly. Etapy práce se stanoví buď pro samostatné úkoly nebo pro úkoly dílčí;

c) technickoekonomické studie, jejichž účelem je souhrnné zhodnocení nových směrů vědy a techniky z hlediska předpokladů pro věcné řešení, jeho zabezpečení a realizaci, popř. pro určení nových komplexních a samostatných hlavních úkolů.

(1) Úkoly státního plánu (státní úkoly) navrhují
a to v dohodě s ústředními orgány (KNV); od nižších složek si vyžadují potřebné podklady, popř. další návrhy státních úkolů.

a) Československá akademie věd - úkoly plánu badatelského výzkumu;

b) Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky - úkoly plánu výzkumných a vývojových prací;

c) Státní plánovací komise - úkoly výzkumných a vývojových prací pro rozvoj vojenské vědy a techniky,

(2) Na koordinaci a zajištění komplexních a hlavních úkolů se podílejí pracoviště výzkumné a vývojové základny, popř. jiné organizace a orgány. Podle charakteru úkolu určí buď Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky nebo Československá akademie věd nebo Státní plánovací komise v dohodě s příslušnými ústředními orgány (KNV)

a) koordinační pracoviště pro každý komplexní úkol;

b) hlavní pracoviště pro každý hlavní úkol, samostatný hlavní úkol a pro každou technickoekonomickou studii.

(3) Koordinační a hlavní pracoviště projednávají po schválení směrnic pro sestavení státního plánu se všemi řešitelskými pracovišti rozsah jejich účasti (spolupráce) na řešení komplexního, případně hlavního (samostatného hlavního) úkolu. Spolupráce se zajišťuje formou požadavkového listu (u badatelského výzkumu formou návrhového listu) nebo formou hospodářské smlouvy.

(4) Koordinační (hlavní) pracoviště rozpracovávají celkový postup řešení úkolu, jeho zajištění a vztah k realizaci na základě rozboru ekonomické efektivnosti,^*) nebo úvahy o společenském významu úkolu. Rozbor ekonomické efektivnosti dokládají podrobnou informační přípravou, včetně rešerše o patentech a vynálezech.

(5) Postup řešení nových úkolů rozpracovávají koordinační (hlavní) pracoviště pomocí metod operačního výzkumu:

a) časový průběh komplexního úkolu zejména analýzou kritické cesty podle instrukce, vydané Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky. Míru podrobností rozpisu komplexního úkolu na hlavní a dílčí úkoly (činnosti) určuje koordinační pracoviště s přihlédnutí k možnosti analyzovat hlavní vazby komplexního úkolu, jakož i faktory a činnosti, které rozhodují o jeho časovém průběhu. Síťový graf s příslušným přehledem činností a jejich charakteristik se vypracovává při zařazování úkolu do státního plánu, a to na celou dobu řešení;

b) časový průběh samostatného hlavního úkolu síťovým grafem, úsečkovým diagramem apod. O způsobu a podrobnostech zpracování dokumentace časového průběhu samostatných hlavních úkolů rozhoduje hlavní pracoviště tak, aby byl zajištěn spolehlivý podklad k ocenění časové náročnosti celého úkolu a účinný nástroj k jeho operativnímu řízení.

(6) Postup řešení komplexních (samostatných hlavních) úkolů stanovených již dříve v plánech na léta 1964 a 1965 rozpracovávají koordinační (hlavní) pracoviště jen na zbývající dobu. Za tím účelem projednávají se všemi hlavními (dílčími) pracovišti rozsah jejich činnosti na hlavních úkolech v letech 1966 - 1970, popř. dalších letech. Zásadní změny parametrů nebo termínů proti těm, které byly schváleny v původním znění komplexního (samostatného hlavního) úkolu, musí se zdůvodnit.

(7) Koordinační (hlavní) pracoviště předkládají návrhy úkolů rozpracované podle odstavců 4 až 6 po provedení oponentního řízení podle povahy úkolů buď Československé akademii věd nebo Státní komisi pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky nebo Státní plánovací komisi, a to prostřednictvím nadřízeného ústředního orgánu (KNV).

(8) Oponentní řízení o úkolech plánu výzkumných a vývojových prací se provádí podle směrnic vydaných Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, které platí obdobně i pro badatelský výzkum a rozvoj vojenské vědy a techniky.

(9) Práva a povinnosti koordinačních a hlavních pracovišť stanoví pracovní instrukce Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, která platí obdobně pro badatelský výzkum a rozvoj vojenské vědy a techniky.

(10) Zvláštnosti způsobu sestavení plánu badatelského výzkumu upravuje Československá akademie věd. Zvláštnosti způsobu plánování v oblasti výzkumu a vývoje rozvoje vojenské vědy a techniky upravuje Státní plánovací komise.

(11) Technické parametry a další údaje hlavních a dílčích úkolů plánu výzkumných a vývojových prací musí být projednány s příslušnými vedoucími pracovišti vědeckotechnického rozvoje.

(12) Úkoly technické normalizace (etapy plánu výzkumných a vývojových prací), které mají být ukončeny státní normou, musí být projednány s Úřadem pro normalizaci a měření.

(13) Parametry a další údaje týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ozdravění prostředí musí být projednány a dohodnuty s orgány Revolučního odborového hnutí, státního technického dozoru a hygienicko-epidemiologické služby (s hlavním hygienikem ČSSR nebo s krajským hygienikem).

(14) Při vypracování plánu badatelského výzkumu a plánu výzkumných a vývojových prací a při řešení úkolů jsou všechny organizace a orgány povinny využívat

a) vynálezů, objevů a zlepšovacích návrhů, které ovlivňují úroveň technického řešení. Pro jejich využití (dokončení vývoje, zhotovení prototypu, odzkoušení, realizaci apod.) platí stejné zásady jako pro ostatní úkoly a etapy. Údaje o využití vynálezů, objevů a zlepšovacích návrhů jsou součástí základní dokumentace u hlavních a samostatných hlavních úkolů;

b) všech druhů vědeckých, technických a ekonomických informací o nejnovějších poznatcích a zkušenostech vědy a techniky pro srovnání úrovně stavu řešeného úkolu v tuzemsku a zahraničí;

c) výsledků technické normalizace a navrhovat příslušná normalizační opatření;

d) vědeckotechnické spolupráce.

(15) Podniky a organizace řízené národními výbory postupují při zpracovávání podkladů podle pokynů příslušných odvětvových ústředních orgánů, které při jejich vydávání spolupracují s krajskými národními výbory.

(1) Objem prostředků fondu vědy a techniky v pětiletém a prováděcích plánech a jeho orientační rozdělení na ústřední orgány (KNV) jsou stanoveny ve směrnicích vlády pro vypracování plánů rozvoje národního hospodářství. Celkový objem závazně stanovených prostředků fondu vědy a techniky nelze vzhledem k návaznosti věcného plánu vědy a techniky na jeho zabezpečení měnit bez dohody mezi Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, Státní plánovací komisí a ministerstvem financí.

(2) Definitivní rozdělení prostředků fondu vědy a techniky na ústřední orgány (KNV) se schvaluje závazně v rámci pětiletého a prováděcích plánů rozvoje národního hospodářství, a to obvykle v položce „kromě celku ústředního orgánu (resortu, KNV)“.

(1) Pětiletý a prováděcí plán stanoví závazně objem neinvestičních prostředků ze státního rozpočtu pro zajištění státních úkolů vědy a techniky, činnosti centrálně řízených organizací výzkumné a vývojové základny (rozpočtových organizací v plném rozsahu) a některých dalších důležitých ústředně sledovaných, popř. řízených úkolů a činností vědy a techniky (zejména dotace ze státního rozpočtu).

(2) V rámci soustavy ekonomických nástrojů řízení se stanoví minimální výše tvorby fondu technického rozvoje v členění na ústřední orgány pro zajištění ostatních úkolů vědy a techniky a činností organizací výzkumné a vývojové základny řízených výrobními hospodářskými jednotkami.

(3) Další neinvestiční prostředky na výzkumnou a vývojovou činnost v ostatních organizacích jsou součástí celkového rozpočtu nebo finančního plánu příslušné organizace bez účelového vyčlenění.

(1) Pětiletý a prováděcí plán stanoví závazně veškeré investice pro centrálně řízené organizace výzkumné a vývojové základny (u rozpočtových organizací v plném rozsahu), včetně prostředků na výstavbu výzkumných a vývojových ústavů, které budou jmenovitě schvalované vládou, a objem nezbytných strojních investic (přístroje) pro státní úkoly řešené ve výrobních hospodářských jednotkách a v ostatních organizacích spolu s nezbytným objemem stavebních prací pro jejich zabudování.

(2) Další investice pro pracoviště výzkumné a vývojové základny jsou součástí celkových investičních limitů (plánů) pro příslušný ústřední orgán (KNV) nebo výrobní hospodářskou jednotku bez účelového vyčlenění.

(1) Pětiletý a prováděcí plán stanoví závazné limity devizových prostředků

a) na dovoz strojů a zařízení pro centrálně řízené organizace výzkumné a vývojové základny a na dovoz přístrojové techniky nezbytné pro řešení státních úkolů ve výrobních hospodářských jednotkách;

b) na pasivní licence.

(2) Pětiletý a prováděcí plán stanoví též zvláštní devizovou rezervu určenou na nepředvídané potřeby vědy a techniky v oblasti materiálů a zahraničních cest.

(3) Další devizy pro pracoviště výzkumné a vývojové základny jsou součástí celkových limitů dovozu pro příslušný ústřední orgán (KNV) nebo výrobní hospodářskou jednotku bez účelového vyčlenění.

(1) V pětiletém a prováděcím plánu jsou stanoveny závazně limity počtu pracovníků a mzdový fond (včetně prémií a odměn) pouze pro centrálně řízené organizace výzkumné a vývojové základny a úhrn prémií a odměn pro státní úkoly ve výrobních hospodářských jednotkách a ostatních organizacích. Výjimky pro organizace jiné než rozpočtové se řeší v souladu s charakterem ukazatelů v plánu práce a v souladu s předpisy o financování.
Počty pracovníků výzkumné a vývojové základny v rámci výrobních hospodářských jednotek se ve státním plánu stanoví orientačně (v rámci celkových limitů).

(2) Další prostředky jsou zahrnuty v rámci celkových limitů příslušných ústředních orgánů a krajských národních výborů bez účelového vyčlenění.

(1) Minimální rozsah ukazatelů je uveden ve formulářích pro sestavení státního plánu.

(2) Ústřední orgány (KNV) mohou po projednání se Státní plánovací komisí a Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky doplnit celostátně platné metodické pokyny a formuláře pro plánování vědy a techniky pro organizačně podřízené jednotky podle svých dalších potřeb; přitom nemohou však měnit rozsah a obsah závazně stanovených úkolů. Rozšířit však mohou počet orientačních ukazatelů a podkladových údajů. Státní plánovací komise, Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a Československá akademie věd při sestavování návrhů plánů mohou vyžadovat od ústředních orgánů (KNV) další podklady, pokud budou součástí orientačních ukazatelů a podkladových údajů stanovených podle doplňků metodických pokynů a formulářů vydaných ústředními orgány (KNV).