PRŮMYSLOVÁ PRODUKCE, DODÁVKY A JEJICH UŽITÍ
Plánování celkového objemu produkce
Plánování celkového objemu dodávek a užití průmyslové produkce
Ceny používané pro vyjadřování hodnotových ukazatelů plánu průmyslové produkce, dodávek a jejich užití
Plánování dodávek z dovozu

(1) Cílem plánování průmyslové produkce, dodávek a jejich užití je správné poznání a vyjádření potřeb, zdrojů a užití průmyslových výrobků v národním hospodářství v základních i významných dílčích proporcích, zaměření rozvoje průmyslu na nejefektivnější strukturu produkce při ekonomickém využití mezinárodní dělby práce za účelem neustálého všestranného růstu úrovně průmyslu a tím i maximálně možného uspokojování rostoucích potřeb pracujících a celé společnosti.

(2) Plán průmyslové produkce, dodávek a jejich užití se realizuje převážně na základě bezprostředních dodavatelskoodběratelských vztahů mezi socialistickými organizacemi v rámci působení ekonomických nástrojů řízení, jimiž se uvádějí do souladu zájmy podnikové se zájmy společenskými a s cíli vyjádřenými v dlouhodobých plánech.
Základní proporce ve vývoji průmyslové produkce z hlediska dlouhodobého rozvoje určují ústřední orgány prostřednictvím státního plánu investiční výstavby.
Jen v omezeném rozsahu je realizace průmyslové produkce a dodávek zabezpečována formou závazných výrobních a dodávkových úkolů.

(3) Dodavatelské podniky provádějí systematicky dlouhodobý a krátkodobý průzkum trhu a vývoje potřeb v národním hospodářství (ve spolupráci s organizacemi zahraničního obchodu i na zahraničních trzích) a sestavují výrobkové bilance. Oborová ředitelství sestavují výrobkové bilance jen v případech, kdy je to z vážných důvodů nutné a neomezuje-li se tím podstatněji ekonomická samostatnost podřízených podniků a nevytváří-li se tak neúčelný mezičlánek mezi přímým dodavatelem a odběratelem.

(4) Plán průmyslové produkce, dodávek a jejich užití se sestavuje v těchto skupinách ukazatelů:
- ukazatele celkového objemu produkce,
- ukazatele celkového objemu dodávek a jejich užití,
- ukazatele hmotné struktury produkce, dodávek a jejich užití,
- ukazatele dovozu.

(5) Plán průmyslové produkce předkládají všechny ústřední orgány a krajské národní výbory, které řídí průmyslové podniky. Některé části plánu průmyslové produkce se předkládají i za průmyslovou činnost neprůmyslových organizací.

(1) Celkový objem průmyslové produkce se ve státním plánu určuje pomocí ukazatelů v peněžním vyjádření, tj. pomocí ukazatelů hrubé výroby, výroby zboží a jiných souhrnných ukazatelů, zpravidla odvětvově diferencovaných.

(2) Ukazatele celkového objemu průmyslové produkce mají v plánu zásadně orientační nebo podkladový charakter.

(3) Ukazatel hrubé výroby je nejobecnějším ukazatelem plánu průmyslové produkce; určuje v peněžním vyjádření celkový objem veškeré vynaložené živé i zhmotnělé práce.

(4) Ukazatel výroby zboží určuje v peněžním vyjádření tu část průmyslové produkce, která je převážně určena k realizaci.

(5) Podrobnější náplň těchto ukazatelů je uvedena ve vysvětlivkách k formulářům.

(1) Hrubá výroba, výroba zboží a ostatní souhrnné ukazatele celkového objemu produkce se plánují (až na další) podnikovou metodou, s výjimkou plánu průmyslové produkce za Slovensko, kde se tyto ukazatele sestavují metodou územního průřezu.

(2) Plán průmyslové produkce oborových ředitelství, ústředních orgánů a krajských národních výborů obsahuje výrobu všech podřízených průmyslových podniků.

(3) Průmyslová výroba neprůmyslových organizací se do průmyslové produkce nezahrnuje, s výjimkou výroby průmyslových dílen a provozů stavebních organizací a dopravy.

(4) Výroba pomocných závodů, dílen a provozů průmyslových podniků se zahrnuje do celkového objemu průmyslové produkce podle stejných zásad jako výroba provozů hlavní činnosti podniku.

(5) Při zahájení výroby v nových výrobních kapacitách se započítává tato výroba do plánu produkce ode dne, kdy budou výrobní kapacity uvedeny do provozu, a to v souladu s plánem výroby ve hmotných jednotkách. Výroba dosažená v průběhu zkušebního provozu se započítává do plánu.

(1) Celkový objem dodávek vyjadřuje celkové dodávky (odbyt) podniků a organizací vůči ostatnímu národnímu hospodářství. Sestavuje se podnikovou metodou, tzn., že celkové objemy dodávek na všech nadpodnikových stupních řízení jsou součtem celkových objemů dodávek jednotlivých podniků.

(2) Celkový objem dodávek se dále člení podle základních odběratelských oblastí, tj. na dodávky pro vnitřní obchod, pro vývoz, pro investiční výstavbu a generální opravy (týká se pouze strojů a zařízení, včetně montáží, nářadí a inventáře) a pro ostatní účely (pro výrobní nebo jinou spotřebu).

(1) Náplň objemu dodávek tvoří zásadně jak dodávky (odbyt) z výrobních podniků, tak i dodávky (odbyt) odbytových organizací.

(2) Objem dodávek zahrnuje i dodávky obchodního zboží nakoupeného z jiných podniků. Ukazatel objemu dodávek na všech stupních řízení obsahuje tedy tu část celkové realizace vyrobeného zboží (včetně zboží vedlejších závodů a dílen neprůmyslových organizací) a prodeje obchodního zboží, která zůstane po odečtení odbytově nerealizovaných složek výroby zboží.

(3) Dodávky z jiných zdrojů než z vlastní průmyslové výroby (nejde-li o obchodní zboží z tuzemské výroby nebo z dovozu) se ve zdrojové části celkové bilance objemu dodávek zahrnují do položky „ostatní zdroje“.

(1) Objem dodávek pro vnitřní obchod zahrnuje veškeré dodávky určené pro maloobchodní prodej (včetně obchodního zboží), a to jak dodávky, které jsou výsledkem průmyslové či zemědělské výroby, nebo činností tzv. svobodných povolání (např. tržní produkce výtvarníků) tak i dodávky z dovozu apod., a bez ohledu na to, zda tyto dodávky slouží k zajištění maloobchodního obratu v obchodní síti ministerstva vnitřního obchodu nebo v organizacích jiných resortů.
U potravinářského průmyslu se z praktických důvodů zahrnují do dodávek pro vnitřní obchod i dodávky pro mimotržní spotřebitele realizované v síti vnitřního obchodu.

(2) Dodávky pro vnitřní obchod zahrnuje do svého plánu dodávek organizace (podnik, odbytová organizace, oborové ředitelství, ministerstvo), která v bezprostředním styku s orgány vnitřního obchodu (obchodní podniky, ministerstvo vnitřního obchodu) plánuje dodávky produkce daného oboru pro vnitřní obchod.

(3) Dodávky z dovozu určené pro vnitřní obchod zahrnuje do svého celkového objemu dodávek organizace, která tyto dodávky pro orgány vnitřního obchodu bezprostředně realizuje.

(1) Do objemu dodávek pro investiční výstavbu se zahrnují dodávky strojů a zařízení určené pro investice včetně montáží, nářadí a inventáře, dodávky pro generální opravy, včetně dodávek pro vlastní organizaci, jakož i náklady na dopravné a skladovací výlohy (u generálních a finálních dodavatelů), pokud jsou hrazeny z investičních prostředků.

(2) Dodávky investičního charakteru, které se realizují prostřednictvím odbytových organizací, zahrnují do ukazatele objemu dodávek pro investiční výstavbu příslušné odbytové organizace. Výrobní podniky dodávající odbytovým organizacím zahrnují tyto dodávky ve svém plánu dodávek do objemu dodávek pro ostatní odběratele.

(1) Koncepce rozvoje výroby a její struktury se v plánu vyjadřuje z hlediska proporcionality soustavou ukazatelů a bilancí, která ilustruje a prověřuje jednak celkové dodávkové vztahy (včetně dovozu) k hlavním oblastem užití průmyslové produkce (investiční výstavba, vnitřní obchod a vývoz), jednak i vzájemné proporcionální dodávkové vztahy uvnitř průmyslu, a u vybraných výrobků též oblastní rozložení výroby a spotřeby.

(2) Soustava ukazatelů hmotné struktury produkce, dodávek a jejich užití je určena v seznamu hmotných ukazatelů plánu průmyslové, lesní a zemědělské produkce, dodávek a jejich užití na rok 1966 a na léta 1966–1970.

(3) Ukazatele struktury výroby se uvádějí v plánu jak v peněžních, tak v hmotných jednotkách. Vyjadřují se jednak jako celkový objem výroby daného výrobku (souboru výrobků) a z toho objem výroby pro vývoz, vnitřní obchod a investiční výstavbu, jednak v hmotných jednotkách podle nejvýznamnějších odběratelských ústředních orgánů.

(4) Do plánu výroby v hmotných jednotkách se zahrnuje veškerá výroba daných výrobků bez ohledu na to, zda jde o výrobu určenou k odbytu nebo pro vlastní potřebu.

(5) Plán výroby v ukazatelích struktury se zdůvodňuje rozborem stavu a využití kapacit, technickohospodářskými ukazateli, popřípadě dalšími zvlášť stanovenými propočty, a to jak za ČSSR celkem, tak v územním průřezu za Slovensko; přitom územní průřez za Slovensko se plánuje u všech výrobků podle seznamu hmotných ukazatelů, pokud se tyto výrobky vyrábějí v podnicích a závodech na Slovensku.

(6) Převážná část ukazatelů struktury průmyslové produkce, dodávek a jejich užití má ve státním plánu orientační charakter a jen u omezeného okruhu výrobků se ukládají závazné úkoly výroby a dodávek v rozsahu vymezeném seznamem závazných ukazatelů hmotné struktury produkce, dodávek a jejich užití na rok 1966 a na léta 1966 až 1970.
Tyto závazné úkoly musí být před rozhodováním ústředních orgánů předběžně projednány na úrovni podniků a výrobně hospodářských jednotek.

(7) Závazné úkoly plánu struktury průmyslové produkce a dodávek ve hmotných jednotkách vyjadřují státem určenou preferenci, z níž pro výrobní podnik vyplývá povinnost uzavřít s odběratelskou organizací hospodářskou smlouvu. Tím není omezena povinnost dodavatelů uzavírat hospodářské smlouvy i na další dodávky (pro jmenovitou investiční výstavbu, pro zajištění obranyschopnosti apod.) ve smyslu příslušných ustanovení hospodářského zákoníku.

(1) Ukazatel hrubé výroby a ukazatele struktury výroby v hmotných jednotkách, uváděné v peněžním vyjádření se vyjadřují ve srovnatelných velkoobchodních cenách.

(2) Srovnatelnými cenami se pro sestavení plánu průmyslové produkce rozumějí na léta 1966 až 1970 velkoobchodní ceny platné k 1. lednu 1966. Pro sestavení prováděcího plánu na rok 1966 se použijí jako srovnatelné velkoobchodní ceny platné k 1. lednu 1960, které se přepočtou na nové srovnatelné ceny (tj. ceny platné od 1. ledna 1966) v období předložení návrhu pětiletého plánu. Údaje o skutečném vývoji průmyslové výroby v roce 1966 budou sledovány již v nových srovnatelných cenách.

(3) Srovnatelnými cenami stavebních, důlních, geologických a montážních prací se rozumějí ceny stanovené podle platné rozpočtové soustavy.

(1) Ukazatel výroby zboží a ukazatele hodnoty dodávek se oceňují v běžných velkoobchodních cenách. Pro potřebu výpočtu hrubé výroby se výroba zboží vyjadřuje též ve srovnatelných velkoobchodních cenách.

(2) Běžnými velkoobchodními cenami se pro tyto účely rozumějí tržní ceny, stanovené podle cenových předpisů, platné k 1. lednu plánovaného období.

(1) Ukazatel dodávek pro vnitřní obchod se oceňuje v běžných velkoobchodních cenách a v maloobchodních cenách. Při vypracování a oceňování návrhu plánu dodávek pro vnitřní obchod jsou podniky výrobně hospodářských jednotek, organizace vnitřního obchodu a ústřední orgány povinny běžně zajišťovat vazbu průměrných maloobchodních cen na průměrné velkoobchodní ceny a tím i vazbu na finanční plán (odvod daně z obratu).

(2) Ukazatel objemu dodávek pro vývoz se oceňuje v cenách zahraničního obchodu, stanovených podle zásad uvedených v části XI a v cenách tuzemských.

(1) Ukazatel objemu dodávek pro investiční výstavbu se vyjadřuje tak, že investice vlastní výroby se vyjadřují v běžných velkoobchodních cenách, stavební a montážní práce podle platné rozpočtové soustavy a strojní zařízení podle platných předpisů o oceňování strojního zařízení. Generální opravy prováděné ve vlastní režii se oceňují ve velkoobchodních cenách, pokud jsou stanoveny; nejsou-li stanoveny, oceňují se plánovanými vlastními náklady, tj. bez ziskové přirážky. Stavební a montážní práce se oceňují podle platné rozpočtové soustavy.

(2) Hodnota přírůstku (úbytku) nedokončené výroby se vyjadřuje ve vlastních nákladech nedokončené výroby.

(3) Hodnota přírůstku (úbytku) polotovarů, nástrojů a přípravků vlastní výroby se oceňuje ve velkoobchodních cenách, s výjimkou strojírenství, kde se oceňuje ve vlastních nákladech. Hodnota surovin dodaných zákazníkem se vyjadřuje v běžných velkoobchodních cenách.

(1) Plánovaný dovoz surovin, polotovarů, hotových výrobků, služeb a prací průmyslové povahy se provádí v rámci dovozních objemů (vyjádřených v cenách zahraničního obchodu) stanovených jednotlivým ústředním orgánům v členění na dovoz ze socialistických a kapitalistických států.

(2) Dovozní objemy jsou závazné; jsou určeny k zabezpečení potřeb ústředních orgánů a jim podřízených výrobních hospodářských jednotek, odbytových a ostatních organizací jejich odvětví, včetně těch, které řídí národní výbory. Pokud odvětvové ústřední orgány vykonávají dovozní gesci, slouží dovozní objemy i k zabezpečení potřeb ostatních odvětví u výrobků na něž se vztahuje dovozní gesce.

(3) Dovoz surovin, polotovarů a hotových výrobků důležitých pro zabezpečení potřeb národního hospodářství nebo pro zajištění přijatých mezistátních závazků, na jejichž odběru závisí další rozvoj hospodářské spolupráce a výměny zboží, stanoví se jmenovitě a provádí se rovněž v rámci dovozního objemu.

(4) V rámci dovozního objemu provádí ministerstvo vnitřního obchodu i dovoz spotřebního zboží k zajištění maloobchodního obratu. Objem tohoto dovozu se stanoví obdobně jako celkový dovoz, tj. v teritoriálním rozdělení a v zahraničních a v maloobchodních cenách. Specifikaci a strukturu dodávek spotřebního zboží projednávají navzájem organizace zahraničního obchodu, vnitřního obchodu a Ústřední svaz spotřebních družstev. Dovoz spotřebního zboží pro zabezpečení maloobchodního obratu se realizuje bez souhlasu orgánů, jimž je svěřena pro příslušný druh zboží dovozní gesce. Organizace vnitřního obchodu informují v pětiletém a prováděcím plánu v dostatečném předstihu tuzemskou výrobu o předpokládaném dovozu.

(1) Z celkového objemu dovozu se na základě prověřených návrhů stanoví jednotlivým ústředním orgánům závazný objem na dovoz strojů a zařízení pro investiční výstavbu, včetně montáží, projekce, technické dokumentace, zkoušek apod., v cenách zahraničního obchodu. V rámci tohoto objemu budou dováženy též strojírenské výrobky a kompletní technologická zařízení pro vybrané jmenovité stavby. Neuskuteční-li se z jakýchkoliv důvodů dovoz takového zařízení, nelze devizové prostředky využít nebo převést pro dovoz jiných strojů a zařízení.

(2) Dovoz ostatních strojů, přístrojů, nářadí a náhradních dílů (bez dovozu pro fond vědy a techniky) se uskutečňuje v rámci celkového dovozního objemu. Návrhy na uskutečnění tohoto dovozu dokládají ministerstva a ústřední orgány propočtem užití, v němž zdůvodňují potřebu obchodního zboží (pro odbytové organizace a pro kompletaci vývozních a tuzemských investičních celků) a potřebu ostatního dovozu strojů (pro údržbu a opravy již dříve dovezených strojů, pro kompletaci strojírenské výroby apod.). V propočtu užití zdůvodňují i potřebu strojů a zařízení pro fond vědy a techniky, jejichž dovoz se uskutečňuje v rámci samostatného dovozního objemu Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky. Pro drobné odběratele se stanoví společný objem dovozu, který spravuje a rozděluje ministerstvo zahraničního obchodu.

(3) Dovoz strojů a zařízení určených ke kompletaci vývozních investičních celků zajišťují hlavní dodavatelé, s výjimkou případů, kdy dovoz strojů a zařízení má být uskutečněn na výslovné přání vývozního odběratele.

(4) Dovoz strojů a zařízení pro vývozní investiční celky zajišťuje vždy jen dodavatel (hlavní dodavatel, finální dodavatel, popřípadě i poddodavatel provozní jednotky), jehož dodávka se dováženými stroji a zařízeními kompletuje. Dodavatelé jsou proto povinni do svých nabídek investičních celků vždy výslovně uvést i stroje a zařízení z dovozu a odděleně stroje a zařízení, které ve výjimečných případech bude zajišťovat vývozní odběratel.
Dovoz navrhovaný hlavním dodavatelem musí být v nabídce řádně technicky a ekonomicky odůvodněn (včetně rozboru, proč nemůže být použito dodávky z tuzemských zdrojů).

(5) Dovoz strojů a zařízení pro kompletaci vývozních investičních celků se hradí ze zvláštního dovozního objemu ministerstva zahraničního obchodu, které z něho uvolňuje potřebné prostředky hlavním dodavatelům případ od případu, a to prostřednictvím vývozního odběratele. Nabídky na vývoz investičních celků se podávají bez ohledu na výši směrně stanovených objemů dovozů pro kompletaci vývozních investičních celků stroji a zařízeními.

(6) Podniky zahraničního obchodu potvrzují hlavním dodavatelům (finálním dodavatelům, popř. i subdodavatelům) dovoz strojů a zařízení uvedených v nabídce hlavního dodavatele a řádně uplatněných pro kompletaci vývozních investičních celků, a to ve lhůtách zabezpečujících realizaci vývozu investičních celků v termínech sjednaných se zahraničním odběratelem.

(7) Dovoz jednotlivých strojů a zařízení pro kompletaci tuzemských investičních celků zajišťuje až na další investor a dává je k dispozici vyššímu (generálnímu) dodavateli.

(8) Těmito ustanoveními není dotčena zásada, podle níž dovoz pro kompletaci výrobků v rámci běžné výroby zajišťují dodavatelské resorty ze svých prostředků na dovoz.