CENY

(1) Plánování cen je nedílnou součástí plánu rozvoje národního hospodářství vytvářející předpoklady

a) pro provádění rozborů ekonomické efektivnosti struktury výroby a spotřeby, investic, technického rozvoje a zahraničního obchodu,

b) pro zajištění nutných vazeb mezi společensky odůvodněným vývojem cen a hmotnou zainteresovaností, zejména vývojem nákladů, mezd a odvodů z hrubého důchodu (zisku).

(2) Plán cen se sestavuje v souladu s postupem vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství tak, aby ceny působily na jeho optimální rozvoj.

(3) Dlouhodobé plánování vývoje cen je programem pro provádění cenové politiky, zejména změn cen v průběhu plánovacího období.

(1) Předmětem plánování cen je

a) stanovení vývoje vnitřních cen, jejich úrovně a vzájemných relací,

b) úvaha o vývoji světových cen (cen základních trhů, cen docilovaných v zahraničním obchodě).

(2) Plán vývoje cen vychází z úrovně cen výchozího období a z předpokládaného

a) vývoje nákladů na výrobu, odpovídajících optimálnímu vývoji jednotlivých odvětví,

b) vývoje vztahu mezi nabídkou a poptávkou, přičemž změny cen je možno provádět pouze při dlouhodobějších změnách podmínek výroby a spotřeby s výjimkou sezónních cen,

c) společenského preferování důležitých, zejména technicky progresivních výrobků s velkými možnostmi rozvoje, výrobků důležitých z hlediska kulturní a sociální politiky apod., jakož i dostatečného preferování kvality výrobků v ceně,

d) vývoje světových cen, které musí vykonávat tlak na strukturu výroby (vyloučení neefektivních výrob) i na snižování nákladů,

e) vývoje hrubého důchodu (zisku), odvodů a úroků z výrobních fondů, z hrubého důchodu, poskytovaných dotací, rozdílového ukazatele zahraničního obchodu i jiných ekonomických nástrojů řízení,

f) ekonomicky odůvodněné koncepce vývoje daně z obratu a postupného odstraňování její velké diferenciace,

g) vývoje odbytového a obchodního rozpětí.

(3) Plán vývoje cen sestavují ústřední orgány v členění podle

a) jednotlivých odvětví, oborů, popř. skupin výrobků,

b) nejdůležitějších surovin a vybraných výrobků, u nichž určením vývoje cen je možno zásadně ovlivnit hlediska efektivnosti a vyjádřit základní směry národohospodářského plánu, a které významným způsobem ovlivňují náklady výroby, vývozu, popř. životní náklady obyvatelstva.

(1) V prvé etapě sestavování pětiletého plánu Státní plánovací komise ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány stanoví orientační indexy změn cen jednotlivých odvětví a oborů a vypracovává základní úvahu o vývoji tuzemských a světových cen nejdůležitějších surovin a materiálů (podle stanovené nomenklatury), která v době prací na plánu slouží především k posouzení efektivnosti navržených opatření a k zajištění výběru optimální varianty dílčích řešení v celém postupu sestavování pětiletého plánu na podnicích.

(2) Plány vývoje cen se sestavují na úrovni jednotlivých ústředních orgánů a oborových ředitelství pro výrobky jimi vyráběné. Přitom tyto plány vycházejí ze základní úvahy vypracované Státní plánovací komisí a slouží k jejímu zpřesnění a k posuzování efektivnosti struktury výroby a ostatních základních předpokladů plánu rozvoje odvětví a oborů.

(3) Konečné znění souhrnného plánu vývoje cen zpracovává Státní plánovací komise jako součást návrhu pětiletého plánu předkládaného vládě. Údaje pětiletého plánu vývoje cen budou stanoveny jako orientační ukazatele a budou informativně členěny i podle jednotlivých let.

(4) V průběhu plnění pětiletého plánu se analyzuje vývoj cen a jeho příčiny v souvislosti s vývojem ostatních ukazatelů plánů a ekonomických nástrojů.

(5) Prováděcím plánem se upřesňuje pětiletý plán vývoje cen na základě odchylek ročního plánu od pětiletého plánu a skutečného vývoje ekonomických podmínek výroby a spotřeby v jednotlivých výrobních oborech. Prováděcí plán zahrnuje návrhy na provedení konkrétních cenových změn.

(1) Návrh na změny velkoobchodních cen v jednotlivých odvětvích, který se předkládá spolu s návrhem ročního plánu Státní plánovací komisi, zahrnuje pouze změny úrovně cen, ve výjimečných případech změny cen jednotlivých výrobků. Návrh vypracovávají příslušné dodavatelské ústřední orgány po dohodě s hlavními odběrateli.
Návrh na změny maloobchodních cen vypracuje ministerstvo vnitřního obchodu po dohodě s dodavatelskými ústředními orgány a ministerstvem financí.
Návrhy na úpravu sazeb daně z obratu vypracuje po dohodě s příslušnými orgány ministerstvo financí.

(2) K zajištění běžného souladu cen a skutečných ekonomických podmínek se provádějí operativní změny cen mimo plán v souladu s vyhláškou Státní plánovací komise o plánování a tvorbě cen.

(1) Důsledky změn cen a způsob jejich vypořádání se řeší jen u centrálně prováděných změn cen.

(2) Podle způsobu plánování vývoje cen se rozlišují

a) změny úrovně cen, které vyplývají ze změn podmínek výroby (vývoje nákladů u výrobce) a spotřeby (vývoje poměru zdrojů a potřeb),

b) změny cen, které vyplývají z promítání cenových vlivů, tj. změn cen u dodavatelů.

(3) Důsledky změn úrovně cen prováděných z důvodů změn výrobních podmínek u výrobců nebo změn v poměru zdrojů a potřeb, tj. změn cen prováděných v souladu s plánem vývoje cen, se promítají do odvodů z hrubého důchodu (zisku).

(4) Vlivy změn cen surovin, materiálů, polotovarů a ostatních subdodávek u odběratelů se promítají do cen navazujících výrobků, s výjimkou případů, kdy by tento postup byl v rozporu s účinností centrálně prováděné změny cen, kdy jde o nepodstatné změny cen, u nichž lze předpokládat vzájemnou kompenzaci a kde by promítání změn cen do navazujících výrobků bylo i z těchto důvodů nehospodárné.