DOPRAVA
Plánování přepravy
Plánování výkonů a potřeb dopravy
Silniční automobilová doprava

a) uplatňují požadavky na dopravu (dále jen „přepravci“), sestavují návrh plánu přepravy,

b) provozují závodovou dopravu, sestavují návrh plánu závodové dopravy.

(1) Plány přepravy jsou podkladem pro vypracování plánu rozvoje dopravy. Slouží ke zjištění objemu a skladby přepravních potřeb národního hospodářství a to jak vcelku, tak i podle jednotlivých odvětví a oborů, jejichž potřeby doprava zajišťuje. Přepravní potřeby mají být zásadně uspokojovány tím druhem dopravy, který může s ohledem na povahu zásilek a na technickoekonomické vlastnosti dopravních prostředků uspokojit s vynaložením nejmenšího množství společné práce.

(2) Ukazatele plánu přepravy mají orientační povahu.

(3) Plány přepravy se vypracovávají na základě požadavků hlášených přepravci na předepsaných formulářích, na základě průzkumů, prováděných dopravními organizacemi nebo jiných forem zjišťování přepravních potřeb.

(4) Zpřesnění a operativnímu zajišťování ročního plánu přepravy slouží hospodářské smlouvy o přepravě s výjimkou železniční přepravy, kde zůstávají v platnosti krátkodobé operativní plány přepravy. Náležitosti hospodářských smluv o přepravě a krátkodobých plánů přepravy upravují předpisy, vydané v rámci příslušných ustanovení hospodářského zákoníku a přepravních řádů ministerstvem dopravy v dohodě s příslušnými ústředními orgány.

(5) Plán přepravy obsahuje údaje o objemech přepravy podle dopravně významných druhů zboží a podle druhů dopravy. Doplňující a zdůvodňující údaje se uvádějí v komentáři.

(1) Základními plánujícími jednotkami přepravců jsou, pokud střední orgány nestanoví jinak, zásadně ty organizace, které budou zajišťovat přepravu plánovaných zásilek uzavíráním hospodářských smluv o přepravě, krátkodobými plány přepravy, objednáním vozidel veřejné dopravy, použitím vlastní závodové dopravy apod. U železniční a říční přepravy je to zpravidla dodavatel zboží. U automobilové přepravy je to:
Dodavatelé, odběratelé i dopravní organizace jsou povinni informovat se vzájemně o předpokládaných požadavcích na dopravu tak, aby nedocházelo k dvojímu uplatňování přepravních potřeb.

a) dodavatel zboží, jestliže jde o přepravu vozidly veřejné nebo závodové dopravy na železniční stanici nebo do říčního překladiště (u kombinované přepravy auto-železnice popřípadě auto-loď) nebo jestliže jde o přímou přepravu k odběrateli vozidlem závodové dopravy dodavatele;

b) odběratel zboží, jestliže jde o přepravu vozidlem veřejné nebo závodové dopravy ze železniční stanice nebo z říčního překladiště (u kombinované přepravy železnice-auto popřípadě loď-auto) anebo jestliže jde o přímou přepravu od dodavatele vozidlem závodové dopravy odběratele;

c) dodavatel zboží nebo odběratel zboží, jestliže jde o přímou přepravu od dodavatele k odběrateli vozidlem veřejné dopravy;

d) odběratel, jestliže jde o přepravu z vyhrazeného zdroje; držitel vyhrazeného zdroje uvede v komentáři informativně celkový objem expedice z tohoto zdroje;

e) železnice, jestliže jde o přepravu vozidlem veřejné dopravy, související se soustředěnou nakládkou nebo vykládkou zboží, obstarávanou železnicí za přepravce; ustanovení bodu 5 přílohy č. 2 k železničnímu přepravnímu řádu ve znění vyhlášky č. 186/1952 přepravního a tarifního věstníku z roku 1964 o nahlašování potřebných údajů stanicím, zůstává nedotčeno.

(1) Základní plánující jednotky přepravců předkládají své návrhy příslušné dopravní organizaci (správě dráhy, podniku ČSAD, podniku čs. plavby), která má požadavky na dopravu uspokojit, dále místně příslušnému okresnímu národnímu výboru a své nadřízené organizaci. Dopravní organizace projednávají tyto návrhy předběžně a podle potřeby si vyžadují stanovisko nebo jinou spolupráci oborového ředitelství přepravců.

(2) Okresní a krajské národní výbory prověřují a případně upravují ve spolupráci s organizacemi dopravy i přepravců návrhy základních plánujících jednotek co do ekonomické opodstatněnosti a správnosti rozdělení nároků mezi jednotlivé druhy dopravy (také s ohledem na danou kapacitu dopravy a nutné předzásobení) podle směrnic ministerstva dopravy; krajské národní výbory posuzují a projednávají návrhy také z hlediska zajištění oblastní proporcionality (rozvoje hospodářství v kraji) ve smyslu ustanovení usnesení vlády č. 60/1965. Případy, které nebudou moci vyřešit s konečnou platností, postoupí krajské národní výbory ministerstvu dopravy k projednání s příslušným ústředním orgánem přepravce, popřípadě půjde-li o nároky na automobilovou dopravu, projednají je s ústředním orgánem přepravce přímo. Konečná rozhodnutí národních výborů jsou závazná i pro uzavření hospodářských smluv o přepravě a pro sestavení krátkodobých plánů přepravy. Při rozhodování je třeba respektovat závazky z případně již uzavřených dlouhodobých smluv o přepravě.

(3) Organizace nadřízené základním plánujícím jednotkám přepravců (oborová ředitelství, národní výbory) vypracovávají z přepravních nároků, prověřených podle odstavce 2 souhrny za podřízené organizace a předkládají je nadřízeným ústředním orgánům (organizace podřízené národním výborům je předkládají krajským národním výborům); opis zašlou současně Státní plánovací komisi jako základní informaci o stavu nároků na dopravu. Ústřední orgány (krajské národní výbory za organizace jimi řízené) zasílají souhrnně zpracované návrhy ministerstvu dopravy (průřez za Slovensko také Slovenské plánovací komisi) a po předběžném projednání s ním Státní plánovací komisi spolu s ostatními částmi návrhu svého plánu rozvoje.

(4) Krajské národní výbory vypracovávají z prověřených návrhů souhrny za všechny druhy dopravy a všechny přepravce v kraji a předkládají je Státní plánovací komisi (za slovenské kraje také Slovenské plánovací komisi) a v opise ministerstvu dopravy.

(5) Dopravní organizace zapracovávají prověřené požadavky do příslušných částí svých návrhů plánů rozvoje dopravy, které předkládají ministerstvu dopravy, (za železniční, vodní a leteckou dopravu) a krajským národním výborům (za automobilovou dopravu).

(6) Ústřední orgány přepravců uvádějí v komentáři k předloženým návrhům plánů přepravy přehled hlavních opatření, která jsou v jejich resortech uvažována za účelem další optimalizace odbytových a přepravních vztahů, úspor dopravních výkonů a snížení nákladů dodání.

(7) Po schválení státního plánu rozvoje národního hospodářství vládou projednávají ústřední orgány přepravců s ministerstvem dopravy a pokud jde o automobilovou přepravu s krajskými národními výbory případné změny v nárocích na dopravu, vyplývající z upřesnění podkladů, z nichž byly přepravní potřeby odvozeny v době sestavení návrhů plánů přepravy; současně projednávají i rozvržení celoročních objemů přepravy na jednotlivá čtvrtletí. Ministerstvo dopravy (za automobilovou dopravu KNV) oznamuje výsledky upřesnění nároků Státní plánovací komisi (za Slovensko také Slovenské plánovací komisi) do 90 dnů po schválení státního plánu rozvoje vládou.

(1) Základními plánujícími jednotkami pro vypracování návrhu plánu rozvoje automobilové dopravy jsou

a) pokud jde o veřejnou dopravu, podniky Československé státní automobilové dopravy v každém kraji,

b) pokud jde o plánovanou závodovou dopravu, závody (podniky za své závody) ministerstev paliv, hutního průmyslu a rudných dolů, chemického průmyslu, těžkého strojírenství, všeobecného strojírenství, stavebnictví, zemědělství, lesního a vodního hospodářství,^*) spotřebního průmyslu, potravinářského průmyslu, dopravy, vnitřního obchodu (i podniky Pramen a Zdroj), národní obrany, Ústřední správy nákupu zemědělských výrobků, Ústředního svazu spotřebních družstev, jakož i tyto organizace řízené národními výbory: podniky místního průmyslu, městských a okresních stavebních podniků, Silnic, automobilového opravárenství, městské dopravy (pouze za vlastní závodovou dopravu), pekárenské, Sběrných surovin, Uhelných skladů a okresní správy státních silnic (rozpočtové organizace).

c) pokud jde o neplánovanou závodovou dopravu, závody (podniky za své závody), neuvedené pod písmenem b).

(2) Za veřejnou dopravu předkládají podniky Československé státní automobilové dopravy návrh plánu příslušnému krajskému národnímu výboru.

(3) Za závodovou dopravu (plánovanou i neplánovanou) předkládají základní plánující jednotky návrh plánu

a) v hospodářství řízeném místními, městskými a okresními národními výbory místně příslušnému okresnímu národnímu výboru,

b) v hospodářství řízeném krajskými národními výbory místně příslušnému krajskému národnímu výboru,

c) organizace přímo řízené ústředními orgány

1. příslušnému ústřednímu orgánu (prostřednictvím své nadřízené organizace),

2. místně příslušnému krajskému národnímu výboru, v jehož obvodu bude přeprava uskutečněna nebo započata.

(1) Okresní národní výbory prověřují předložené jim návrhy plánu, vypracovávají celkový návrh plánu závodové dopravy a předkládají jej příslušným krajským národním výborům.

(2) Krajské národní výbory prověřují návrhy plánů veřejné automobilové dopravy, jakož i návrhy plánů závodové dopravy, předložené jim plánujícími jednotkami přepravců přímo a s přihlédnutím k návrhům plánů, předloženým jim okresními národními výbory vypracovávají celkový návrh plánu rozvoje automobilové dopravy v tomto členění

a) za plánovanou automobilovou dopravu celkem z toho:
za veřejnou dopravu ČSAD,
za plánovanou závodovou dopravu celkem a ústředně řízené organizace v členění podle jednotlivých resortů,

b) za neplánovanou závodovou dopravu (pouze nároky na dopravní prostředky a ujeté kilometry) celkem, za ústředně řízené organizace v členění podle jednotlivých resortů.

(3) Krajské národní výbory předkládají návrh plánu rozvoje automobilové dopravy

a) Státní plánovací komisi (na Slovensku též Slovenské plánovací komisi),

b) ministerstvu dopravy (v dohodnutém rozsahu).

(4) Ministerstva a ústřední orgány, jimž budou návrhy plánu předloženy podle ustanovení článku 64 odst. 3 písm. c), předkládají návrh plánu rozvoje automobilové dopravy za své organizace

a) Státní plánovací komisi celkem, z toho za Slovensko,

b) Slovenské plánovací komisi za organizace ve slovenských krajích,

c) opisem ministerstvu dopravy [v členění podle písm. a)].

(5) Ministerstvo dopravy zasílá Státní plánovací komisi (za Slovensko též Slovenské plánovací komisi) vlastní stanovisko k jednotlivým návrhům plánu rozvoje automobilové dopravy předloženým

a) krajskými národními výbory,

b) ministerstvy a ústředními orgány.

(1) Návrh plánu rozvoje letecké dopravy a speciální činnosti civilního letectva vypracovává a Státní plánovací komisi předkládá ministerstvo dopravy, a to pokud jde o vnitrostátní přepravu, na podkladě návrhu Československých aerolinií a požadavků orgánů a organizací a pokud jde o přepravu mezinárodní na podkladě zkušeností a předpokladů v mezinárodních vztazích (u nových linek na podkladě propočtů, které byly předloženy vládě jako podklad pro schválení leteckých dohod).

(2) Požadavky na speciální činnost civilního letectva předkládá ministerstvu dopravy ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(1) Návrh rozvoje městské hromadné dopravy vypracovávají dopravní podniky a předkládají jej krajskému národnímu výboru prostřednictvím místně příslušného řídícího národního výboru.

(2) Krajské národní výbory předkládají souhrn návrhů v dohodnutém rozsahu za všechny podniky v kraji Státní plánovací komisi a ministerstvu dopravy (krajské národní výbory na Slovensku též Slovenské plánovací komisi).

(3) Ministerstvo dopravy předkládá Státní plánovací komisi vlastní návrhy plánů rozvoje městské hromadné dopravy v krajském členění (za slovenské kraje též Slovenské plánovací komisi).