Výkon prokurátorského dozoru
Všeobecný dozor
Trestní stíhání osob a dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním
Účast a působnost prokurátora v řízení před soudy a státními notářstvími
Dozor nad zachováváním zákonnosti v místech, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova
§ 21
Proti rozhodnutím soudů a státních notářství, která odporují zákonům a jiným právním předpisům, podávají prokurátoři opravné prostředky podle ustanovení předpisů o řízení před soudy a státními notářstvími.
§ 22
Prokurátoři podávají podle předpisů o řízení před soudy stížnosti pro porušení zákona a podněty k zaujetí stanovisek k zajištění jednotného výkladu zákonů.
§ 23
Generální prokurátor Československé socialistické republiky je oprávněn se účastnit zasedání pléna Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. Generální prokurátoři republik jsou oprávněni se účastnit zasedání plén Nejvyšších soudů republik.
§ 26
- navštěvovat místa uvedená v ustanovení § 24 odstavec 1 v kteroukoliv dobu, přičemž mají volný přístup do všech jejich prostorů,
- prověřovat, zda příkazy a rozhodnutí správ míst uvedených v ustanovení § 24 odstavec 1 nebo orgánů jim nadřízených týkající se výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy odpovídají zákonům a jiným právním předpisům,
Při výkonu dozoru podle ustanovení § 24 jsou prokurátoři oprávněni
- nahlížet do dokladů, podle nichž byly osoby zbaveny svobody, a hovořit s těmito osobami bez přítomnosti jiných osob,
- žádat od pracovníků správ míst uvedených v § 24 odstavec 1 potřebná vysvětlení a předložení spisů, dokladů, příkazů a rozhodnutí týkajících se výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy.
(1) Prokurátoři vykonávají dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory, organizacemi a jednotlivými občany a nad tím, aby nikdo nebyl nezákonně omezován ve svých právech.
(2) Při plnění těchto úkolů jsou prokurátoři oprávnění zejména
a) přezkoumávat zákonnost obecně závazných právních předpisů (články 80 a 139 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.), obecně závazných nařízení národních výborů (článek 94 ústavy), směrnic, výnosů, usnesení a jiných aktů obecné povahy vydávaných orgány uvedenými v odstavci 1,
b) přezkoumávat zákonnost postupu a rozhodnutí orgánů uvedených v odstavci 1 v jednotlivých případech,
c) provádět u orgánů uvedených v odstavci 1 prověrky dodržování zákonnosti.
(1) Proti obecně závazným právním předpisům, proti obecně závazným nařízením národních výborů a proti rozhodnutím, opatřením a jiným aktům (dále jen „rozhodnutí“), které odporují zákonům a jiným právním předpisům, podá prokurátor protest u orgánu, který je vydal, nebo u orgánu tomuto orgánu nadřízeného nebo na něj dohlížejícího.
(2) Byl-li protest podán u orgánu, který rozhodnutí vydal, může tento orgán sám své rozhodnutí, proti němuž protest směřuje, zrušit nebo nahradit je rozhodnutím odpovídajícím zákonu. Nevyhoví-li takto orgán plně protestu sám, je povinen předložit jej ve lhůtě uvedené v odstavci 7 orgánu nadřízenému nebo dohlížejícímu, který o protestu rozhodne.
(3) Jestliže orgán o protestu ve stanovené lhůtě nerozhodne, ani sám věc nepředloží orgánu nadřízenému nebo dohlížejícímu, podá prokurátor protest přímo u tohoto orgánu.
(4) Nadřízeným orgánem národního výboru příslušným k rozhodnutí o protestu, nevyhoví-li mu orgán, který rozhodnutí vydal (odstavec 2), je odpovídající orgán národního výrobu vyššího stupně a šlo-li o rozhodnutí odboru krajského národního výboru, příslušný ústřední orgán státní správy.
(5) Proti rozhodnutí, kterým nebylo protestu vyhověno, může prokurátor podat nový protest.
(6) Jestliže ministerstvo, jiný ústřední orgán nebo národní výbor přímo řízený vládou protestu nevyhoví, předloží jej k rozhodnutí příslušné vládě. Ve věcech, které se řídí předpisy o správním řízení, platí ustanovení o správním řízení.
(7) Nestanoví-li prokurátor jinou lhůtu, musí být protest vyřízen do třiceti dnů.
(8) Jestliže bylo protestu vyhověno, rozhodnutí zrušeno a věc vrácena orgánu, jehož rozhodnutím byl porušen zákon nebo jiný právní předpis, je orgán vydávající nové rozhodnutí vázán právním názorem vysloveným v rozhodnutí o protestu.
(9) Protest nelze podat, jestliže uplynulo pět let od vydání rozhodnutí. Ve věcech, které se řídí předpisy o správním řízení, se tato lhůta počítá od právní moci rozhodnutí.
(1) Výkon rozhodnutí se zastavuje uplynutím lhůty stanovené k vyřízení protestu, pokud prokurátor zastavení výkonu nenavrhne již při podání protestu nebo před uplynutím lhůty stanovené k jeho vyřízení. Orgán je povinen takovému návrhu vyhovět. Směřuje-li protest proti nařízení nebo provádění výkonu rozhodnutí, zastavuje se další výkon rozhodnutí podáním protestu.
(2) Bylo-li protestu vyhověno, musí orgán, jehož rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno, obnovit neprodleně porušená práva, a to nejpozději do třiceti dnů, nestanoví-li prokurátor jinou lhůtu. Není-li možná obnova porušeného práva, je orgán povinen zjednat ve stejné lhůtě jinou přiměřenou nápravu. O obnově práv nebo jiné přiměřené nápravě je povinen podat prokurátorovi ve stanovené lhůtě zprávu.
(1) Ministerstvům a jiným orgánům státní správy, národním výborům a organizacím podávají prokurátoři upozornění za účelem odstranění porušování zákonů a jiných právních předpisů.
(2) Není-li v upozornění stanovena jiná lhůta, je orgán, jemuž bylo upozornění podáno, povinen do třiceti dnů upozornění projednat, učinit opatření k odstranění porušování zákonů a jiných právních předpisů, jakož i příčin, které k němu vedly, a podat o výsledku projednání a o učiněných opatřeních prokurátorovi zprávu.
(1) Prokurátoři dozírají, aby všechny trestné činy byly zjištěny a důsledně objasněny, a stíhají podle ustanovení trestního řádu jejich pachatele. Rovněž stíhají osoby, které se dopustily přečinů.
(2) Prokurátoři podle ustanovení trestního řádu vykonávají dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním.
(3) Při plnění těchto úkolů zajišťují, aby nikdo nebyl bezdůvodně trestně stíhán, nezákonně omezován na osobní svobodě nebo jinak nezákonně omezován ve svých právech.
(1) Prokurátoři se podle trestního řádu účastní trestního řízení soudního.
(2) Prokurátoři jsou oprávněni podle předpisů o řízení před soudy a státními notářstvími podávat návrhy na zahájení řízení nebo kdykoli do řízení vstoupit, mají-li za to, že to vyžaduje zájem společnosti nebo ochrana práv občanů, a účastnit se těchto řízení.
(1) Prokurátoři dozírají, aby v místech, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova, byly drženy osoby jen na základě rozhodnutí k tomu oprávněného orgánu a aby byly přesně zachovávány předpisy platné pro výkon vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy.
(2) Při výkonu dozoru v místech, v nichž se vykonává trest odnětí svobody, prokurátoři rovněž dbají, aby byly dodržovány zákony a jiné právní předpisy o zajištění a provádění převýchovy při výkonu trestu odnětí svobody.
(1) Prokurátoři jsou povinni provádět pravidelně v místech uvedených v ustanovení § 24 odstavec 1 prověrky, seznamovat se s činností správ těchto míst, zastavovat provádění příkazů a rozhodnutí, popřípadě je rušit, jestliže odporují zákonům a jiným právním předpisům.
(2) Osoby, které jsou v těchto místech drženy nezákonně, je prokurátor povinen ihned propustit.
(1) Správy míst uvedených v ustanovení § 24 odstavec 1 jsou povinny provést příkazy prokurátora, které se týkají zachovávání předpisů platných pro výkon vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy.
(2) Správy míst uvedených v ustanovení § 24 odstavec 1 jsou povinny do 24 hodin odeslat prokurátorovi jemu určenou stížnost nebo oznámení osoby držené v těchto místech.
(3) Prokurátoři jsou povinni dozírat, aby stížnosti a oznámení osob držených v místech uvedených v ustanovení § 24 odstavec 1 byly neprodleně odeslány těm orgánům nebo činitelům, jimž jsou adresovány.