(1) Při výkonu své pravomoci je příslušník Sboru národní bezpečnosti oprávněn použít zbraně jen v těchto případech:

(2) Při použití zbraně je příslušník Sboru národní bezpečnosti povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob; rovněž je povinen co nejvíce šetřit života osoby, proti níž zákrok směřuje.

a) aby v případě nutné obrany odvrátil bezprávný útok vedený proti jeho osobě nebo mu bezprostředně hrozící anebo útok na život jiné osoby;

b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt;

c) nelze-li jinak překonat odpor, směřující k zmaření jeho závažného služebního zákroku;

d) aby zamezil útěk nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet;

e) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku;

f) proti osobě, která v bezprostředním prostoru státních hranic se po opětovné výzvě nezastaví, snaží se uniknout a nemůže být jiným způsobem zadržena;

g) při výkonu bezpečnostní služby v bezprostředním prostoru státních hranic, aby přinutil k zastavení dopravní prostředek, jenž na pokyn nebo výzvu, dané podle platných předpisů, nezastaví.