NÁSTROJE PLÁNU A PLÁNOVACÍ PROCES

Nástroje plánu

Plánovací proces
Dlouhodobý plán

(1) Závaznými úkoly se stanoví

c) celkové úkoly vývozu a jmenovitě určené dodávky zboží, důležité pro rozvoj vnějších vztahů a plnění mezistátních závazků,

a) státní úkoly vědy a techniky,

b) jmenovité investice, popř. další úkoly v investiční výstavbě,

g) úkoly rozvoje hospodářství na Slovensku a v oblastech.

f) úkoly v zabezpečení obrany a bezpečnosti státu,

e) jmenovité úkoly výroby a jiných výkonů a dodávek,

d) úkoly ve výchově kádrů,

(2) Závaznými limity se stanoví zejména

a) objem oborových investic a celkový objem nejmenovitých investic, objem stavebních prací prováděných stavebními podniky pro investice a generální opravy a objem rozpočtových nákladů zahajovaných staveb;

b) neinvestiční výdaje ústředně řízených rozpočtových a příspěvkových organizací na vědu a výzkum;

c) celkový objem dovozu zboží a dovoz jmenovitě určeného zboží, důležitého pro rozvoj národního hospodářství, vnějších vztahů a plnění mezistátních závazků;

f) odběr vybraných materiálů, popř. energie.

d) počet pracovníků, tam kde je to nezbytné pro zajištění proporcionálního rozvoje národního hospodářství;

e) objem mzdových fondů, popř. další ukazatele u organizací, u nichž není vývoj mezd řízen ekonomickými nástroji;

(3) Závazné úkoly a závazné limity stanoví vláda v nezbytném rozsahu v dlouhodobém státním plánu rozvoje národního hospodářství a podle potřeb je zpřesní, popř. stanoví další závazné úkoly a závazné limity v prováděcím státním plánu rozvoje národního hospodářství, ve státním rozpočtu, popř. v úvěrovém, pokladním nebo devizovém plánu.

(4) Závazné úkoly a závazné limity stanoví vláda ústředním orgánům a krajským národním výborům; tyto orgány v rámci své pravomoci zabezpečují závazné úkoly a závazné limity jednak ekonomickými nástroji, jednak stanovením závazných úkolů a závazných limitů podřízeným organizacím.

(5) Ústřední orgány a krajské národní výbory mohou rozšířit okruh závazných úkolů a závazných limitů stanovených vládou v dlouhodobém nebo v prováděcím plánu jen zcela výjimečně, a to tím, že uloží mimořádný závazný úkol (§ 14).

(6) Oborové ředitelství může rozšířit okruh závazných úkolů a závazných limitů jen za podmínek stanovených ve statutu výrobní hospodářské jednotky nebo tím, že uloží mimořádný závazný úkol (§ 14). Obdobně postupují národní výbory.

(7) Na dodávky v rozsahu závazných úkolů jsou organizace povinny za podmínek stanovených v hospodářském zákoníku uzavřít hospodářskou smlouvu. Nedodrží-li organizace závazný limit, je nadřízený orgán oprávněn odčerpat jí přiměřenou částku z fondu pracujících nebo rezervního fondu nebo zkrátit příslušný limit v příštím roce. Odčerpanou částku převede oborové ředitelství do svého rezervního fondu, ústřední orgán do své finanční rezervy, národní výbor do svého fondu rezerv a rozvoje.

(1) Při stanovení závazného státního úkolu vědy a techniky určí vláda též pracoviště odpovědné za řešení a koordinaci závazného státního úkolu vědy a techniky a rozhodující spolupracující pracoviště, lhůtu řešení, jakož i rozhodující prostředky k zabezpečení tohoto úkolu.

(2) Jako závazný úkol výroby a jiných výkonů a dodávek může být uložena jen výroba zvlášť důležitých konkrétních výrobků, a to určením množství, popř. též stanovením technickoekonomických parametrů. Výjimečně může být uložen jmenovitý úkol výroby a jiných výkonů a dodávek na širší soubor výrobků v případě, kdy

b) po přechodnou dobu nelze očekávat plné působení ekonomických nástrojů a tržních vztahů (např. u dodávek pro vývoz, pro vnitřní obchod, pro jmenovité stavby apod.).

a) objektivně působící vlivy omezují účinnost ekonomických nástrojů (např. přírodní podmínky),

(1) Ústřední orgány a národní výbory mohou limity počtu pracovníků rozepsat na podřízené výrobní hospodářské jednotky a organizace buď jako závazné limity nebo jako orientační ukazatele, jestliže zajistí v souhrnu jejich dodržení.

(2) V zájmu zajištění potřeby pracovních sil v preferovaných odvětvích mohou krajské národní výbory s ohledem na situaci ve zdrojích pracovních sil podnikům (organizacím), u nichž limit počtu pracovníků byl nadřízeným orgánem rozepsán jako orientační, stanovit po dohodě s nadřízeným orgánem tento limit jako závazný.

(3) Závazný limit počtu pracovníků je možno překročit jen výjimečně na základě písemného povolení krajského národního výboru, vydaného v dohodě s ústředním orgánem. Požadavky na povolení k překročení limitu počtu pracovníků posuzuje krajský národní výbor z hlediska společenské efektivnosti a možností ve zdrojích pracovních sil.

(4) Pro přijímání a překročení počtu pracovníků z doplňkových zdrojů pro rozšiřování služeb a pro údržbu bytového fondu platí zvláštní předpis.

(1) Orientační ukazatele nemají charakter závazných úkolů; slouží k informaci organizací o potřebách a zdrojích společnosti. Organizace průzkumem trhu, jednáním se svými odběrateli a dodavateli a zejména uzavíráním dlouhodobých a jiných smluv zpřesňují proporce státního plánu, vyjádřené orientačními ukazateli, a o zpřesnění informují nadřízený orgán.

(2) Orgány hospodářského řízení analyzují odchylky skutečného hospodářského vývoje od orientačních ukazatelů státního plánu a na základě toho činí závěry pro operativní používání ekonomických nástrojů řízení a pro opatření v oblasti využití rezerv, v oblasti dovozu, investic apod. Jestliže by odchylky skutečného vývoje od proporcí státního plánu, vyjádřených orientačními ukazateli, ohrozily podstatně splnění základních cílů státního plánu, uloží vláda další závazné limity, popř. uloží ústředním orgánům (krajským národním výborům), aby zajišťovaly proporce státního plánu mimořádnými závaznými úkoly (§ 10 odst. 5), a to v případech, kdy použití ekonomických nástrojů by nebylo účinné.

(1) Orgán hospodářského řízení, který ukládá nebo navrhuje uložení závazného úkolu výroby, jiných výkonů nebo dodávek, je povinen zjistit, zda stanovením závazného úkolu nedojde ke zhoršení hospodářského výsledku v takovém rozsahu, že by byl ohrožen žádoucí vývoj mezd. V takovém případě je povinen provést nebo navrhnout potřebné změny ekonomických nástrojů řízení, popř. zajistit též úměrné ekonomické vyrovnání nepříznivých hospodářských důsledků.

(2) V případech, kdy na úseku výroby, jiných výkonů nebo dodávek ústřední orgány, národní výbory nebo oborová ředitelství rozšíří okruh závazných úkolů (§ 10 odst. 5 a 6), jsou tyto orgány povinny hradit skutečné škody, vzniknou-li v důsledku uložení takovéhoto mimořádného úkolu.

(3) Organizace se mohou domáhat úhrady podle odst. 2, jen ohlásí-li a zdůvodní-li nadřízenému orgánu ve lhůtě jím stanovené rozsah nepříznivých hospodářských důsledků.

(1) Vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství řídí podle pokynů vlády Státní plánovací komise (část tohoto plánu, týkající se rozvoje vědy a techniky, se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky); zúčastní se ho ústřední orgány, Slovenská národní rada a krajské národní výbory, jakož i vědecké instituce a výzkumné ústavy. Vypracování hospodářských plánů socialistických organizací řídí nadřízené ústřední orgány (u organizací řízených národními výbory příslušné národní výbory ve spolupráci s ústředními orgány).

(2) Účast Národního shromáždění na rozpracování zásadních otázek rozvoje národního hospodářství a na vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství se řídí usnesením Národního shromáždění č. 182/1964 Sb.

(3) Postup při vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství se řídí metodickými pokyny Státní plánovací komise.

c) orientační ukazatele.

a) dlouhodobě působící ekonomické nástroje řízení,

b) směrné úkoly a směrné limity pro vypracování státního plánu,

(1) Směrnici pro vypracování dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství stanoví vláda na podkladě návrhu Státní plánovací komise (včetně směrnice pro vypracování dlouhodobého plánu rozvoje vědy a techniky na podkladě návrhu Státní plánovací komise a Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky). Směrnice obsahuje

(2) Na podkladě směrnice stanovené vládou rozpracuje ústřední orgán směrné úkoly a směrné limity a orientační ukazatele na oborová ředitelství a jím přímo řízené organizace. Obdobně postupují i národní výbory a Slovenská národní rada. Pro stanovení odvodů platí ustanovení § 30 až 36 a § 46 až 48.

(3) Oborové ředitelství (řídící národní výbor) rozpracuje na podniky stanovené dlouhodobě působící ekonomické nástroje řízení; směrné úkoly a směrné limity a orientační ukazatele rozepíše na podniky v rozsahu a formě odpovídající stupni soustředění řídící a plánovací agendy na oborovém ředitelství (řídícím národním výboru).

(1) Státní plánovací komise vypracuje návrh dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství na podkladě návrhů ústředních orgánů, Slovenské národní rady a krajských národních výborů a po projednání s nimi jej předloží vládě. Návrh plánu rozvoje vědy a techniky předkládají společně Státní plánovací komise a Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a návrhy plánu investiční výstavby a projektových prací Státní plánovací komise ve spolupráci se Státní komisí pro investiční výstavbu.

(2) Na návrh vlády projednává dlouhodobý plán rozvoje národního hospodářství Národní shromáždění a schvaluje jej formou zákona (§ 4 zákona č. 183/1964 Sb.).

(3) Ústřední orgány sdělí podřízeným organizacím orientační ukazatele dlouhodobého plánu a zabezpečí vládou uložené závazné úkoly a závazné limity; postupují přitom podle § 10 odst. 4 a 5. Národní výbory postupují při zajištění dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství podle § 21 a orgány Slovenské národní rady podle § 20.

(4) Pětiletý plán badatelského výzkumu schvaluje vláda; k jeho provedení a ke schvalování nutných změn a doplňků zmocňuje Československou akademii věd.

(5) Oborová ředitelství (řídící národní výbory) převedou závazné úkoly a závazné limity na podřízené organizace způsobem, který zabezpečí jejich splnění a který odpovídá soustředění řídící a plánovací agendy na oborovém ředitelství (řídícím národním výboru); současně sdělí podřízeným organizacím orientační ukazatele. Přitom postupují podle ustanovení § 10 odst. 6.

(1) Návrh státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství vypracovává na základě prověřených návrhů ústředních orgánů, Slovenské národní rady a krajských národních výborů Státní plánovací komise; předkládá jej vládě s informací o variantách řešení úkolů prováděcího plánu a s návrhem na stanovení ekonomických nástrojů, kterými bude třeba podněcovat splnění plánu.

(2) Pro zajištění závazných úkolů a závazných limitů státního prováděcího plánu platí obdobně ustanovení § 18 odst. 3 a 5.

(1) Návrhy plánu rozvoje národního hospodářství na Slovensku vypracovává ve funkci plánovacího orgánu Slovenské národní rady a ve funkci oblastního orgánu Státní plánovací komise Slovenská plánovací komise, a to ve spolupráci s ústředními orgány, ostatními orgány Slovenské národní rady, krajskými národními výbory, oborovými ředitelstvími a organizacemi. V odvětvích, ve kterých působí pověřenci Slovenské národní rady, zúčastňují se příslušná pověřenectva a komise Slovenské národní rady procesu tvorby plánu tím, že vypracovávají návrhy plánů a v rozsahu stanoveném vládou provádějí jejich rozpracování a odpovídají za jejich realizaci.

(2) Slovenská plánovací komise předkládá návrh plánu předsednictvu Slovenské národní rady a Státní plánovací komisi. Při vypracování návrhu plánu rozvoje hospodářství na Slovensku vychází z návrhů plánů vypracovaných pověřenectvy, komisemi a ostatními výkonnými orgány Slovenské národní rady a z návrhů hospodářských plánů za podniky (a ve vymezeném rozsahu i za závody) na Slovensku, které předkládají oborová ředitelství Slovenské plánovací komisi, popř. příslušným pověřenectvům a komisím Slovenské národní rady.

(3) Ústřední orgány a oborová ředitelství projednávají se Slovenskou plánovací komisí, popř. s příslušnými výkonnými orgány Slovenské národní rady, zásadní otázky rozvoje jednotlivých oborů na Slovensku, především umísťování nových závodů, pořadí naléhavosti investičních akcí, návrhy technickoekonomických koncepcí, zaměření výrobních programů a jejich rozmístění, základní úkoly v oblasti ekonomických nástrojů, organizaci výrobně technické základny a otázky výchovy a přípravy kvalifikovaných kádrů.

b) ústředním orgánům v rámci jejich celkových závazných úkolů a v případech, kdy slovenské národní orgány vystupují jako nositelé závazných úkolů, též za pověřenectva;

c) národním výborům na Slovensku na základě návrhu předloženého Státní plánovací komisí po projednání s příslušnými orgány Slovenské národní rady.

Rozhodující úkoly z hlediska rozvoje hospodářství na Slovensku stanoví vláda jako závazné úkoly v územním průřezu.
(4) Vláda stanoví závazné úkoly plánu za hospodářství na Slovensku

a) Slovenské národní radě za hospodářství, které přímo řídí;

(5) Stanoví-li vláda některé nástroje ekonomického řízení bezprostředně pro oborová ředitelství, určí úkoly za Slovensko ve všech případech, kdy je to potřebné pro zajištění úkolů rozvoje hospodářství na Slovensku a pro účelné rozmístění výrobních sil.

(1) K zajištění proporcionality rozvoje hospodářství na svém území vypracovávají krajské národní výbory návrhy plánů rozvoje oblastí.

(2) Ústřední orgány, orgány Slovenské národní rady, oborová ředitelství a jim podřízené organizace jsou povinny předkládat krajským národním výborům jako podklad pro vypracování návrhů plánů rozvoje oblastí návrhy svých plánů v oblastním členění, a to v rozsahu stanoveném metodickými pokyny Státní plánovací komise. S krajskými národními výbory jsou povinny též projednávat své rozvojové úkoly, vztahující se k celkovému rozvoji hospodářství na území jednotlivých krajů; protokol o těchto jednáních je podkladem pro vypracování jejich plánů.

(3) Krajské národní výbory poskytují ústředním orgánům, Slovenské národní radě, oborovým ředitelstvím a jim podřízeným organizacím podklady a údaje potřebné pro jejich činnost z hlediska hospodářského rozvoje oblastí, zejména údaje o zdrojích pracovních sil, bytové výstavbě, vodohospodářských podmínkách a výstavbě zařízení na úseku hospodářství řízeného národními výbory.

(1) Závazné úkoly a závazné limity stanovené státním prováděcím plánem může změnit jen vláda a v rozsahu jejího zmocnění Státní plánovací komise, Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, Slovenská národní rada, popř. ministři (vedoucí ústředních orgánů) a rady krajských národních výborů.

(2) Ústřední orgány, Slovenská národní rada a národní výbory mohou provést změny jen v rámci jim stanovených závazných úkolů a závazných limitů.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro změny stanovených operativních ekonomických nástrojů.

(4) Návrh na změnu podle odstavců 1 až 3 může předložit příslušný orgán, popř. organizace, za podmínek uvedených v § 14. V návrhu na změnu musí vyčíslit její vliv na ostatní údaje svého plánu, vliv na plány dodavatelů a odběratelů, popř. jiných změnou dotčených organizací. K návrhu na změnu závazného úkolu dodávek musí přiložit vždy stanovisko odběratelů. Návrh musí vždy řešit důsledky změn na hospodaření dotčených organizací.

(5) Návrhy na změny podle odstavce 1 předkládá příslušný ústřední orgán nebo krajský národní výbor po projednání se Státní plánovací komisí, Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, ministerstvem financí, popř. s dalšími zúčastněnými ústředními orgány a krajskými národními výbory, krajský národní výbor též po projednání s příslušným ústředním orgánem.

(6) Návrhy na změny podle odstavců 1 až 3, týkající se úkolů rozvoje hospodářství na Slovensku, jakož i změny týkající se plánů národních výborů na Slovensku, musí být předem projednány s příslušnými orgány Slovenské národní rady.

(7) Návrhy na změny podle odstavce 2, které se dotýkají též státního rozpočtu, musí být předem projednány s ministrem financí; přesahují-li zmocnění ministra financí nebo požádá-li o to ministr financí, předloží příslušný ústřední orgán (Slovenská národní rada, krajský národní výbor) návrh vládě.

(8) Podrobnosti o změnách plánu investiční výstavby, prováděných ústředními investory, stanoví Státní plánovací komise.

(9) Pokud změnou plánu bude zvýšen původně stanovený závazný úkol ve výrobě, jiných výkonech nebo dodávkách, postupuje se podle ustanovení § 14.