Zájmové a účelové smlouvy a gesce
Gesce

(1) Organizace mohou uzavírat zájmové a účelové smlouvy v případech, kdy je účelné řešit otázky společné více výrobním hospodářským jednotkám soustředěním některých činností, např. provádění výzkumu a vývoje, odbytu, zásobování nebo některých dílčích činností s tím spojených, soustřeďování drobných dovozů a jejich rozdělování, obhospodařování zásob vývozního zboží, získávání technickoekonomických informací, sdružování prostředků na společnou výstavbu, rozdělování dovezených výrobků apod. Nadřízené orgány nesmí uzavírání těchto smluv nařizovat.

(2) Účelem smlouvy je zpravidla pověření jedné ze zúčastněných organizací výkonem dané činnosti za ostatní zúčastněné organizace.

(3) Ve smlouvě se stanoví zejména: činnost, která je předmětem dohody, způsob jejího provádění, práva a povinnosti zúčastněných stran, úhrada nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti a důsledky, zejména majetkové, při porušení povinností vyplývajících ze smlouvy.

(4) Pro uzavírání zájmových a účelových smluv se nepoužije ustanovení § 153 odst. 2 a 3 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.

(1) Investoři mohou podle § 84 sdružovat své prostředky na výstavbu a vybavení objektů pro výrobu a rozvod páry, elektrické energie, plynu, vody, dále na výstavbu objektů čistíren odpadních vod, skladového hospodářství, komunikací, správních a administrativních budov, školních, kulturních, tělovýchovných, rekreačních, turistických, zdravotních a sociálních zařízení apod. Ve smlouvě určí též hlavního investora, podíly při financování společné výstavby, jakož i právo a povinnosti při výstavbě, správě majetku a budoucím provozu společného zařízení.

b) rozpočtové organizace ve svém rozpočtu; rozpočtové organizace se mohou dohodnout, že prostředky si nebudou mezi sebou převádět a že je bude mít ve svém plánu pouze hlavní investor.

(2) Zdroje na financování společné výstavby zajišťují ve svém finančním plánu jednotliví spoluinvestoři ve výši a termínech dohodnutých s hlavním investorem, a to:

a) hospodářské organizace a oborová ředitelství v příslušných podnikových nebo oborových fondech, nebo ve zdrojích na nejmenovitou výstavbu;

(3) Hlavní investor uvede ve svém plánu jako zdroj financování též prostředky zajišťované pro společnou výstavbu spoluinvestory.

(4) Dojde-li ke smlouvě o společné výstavbě v průběhu roku, zajistí investoři svou podílovou účast v plánu hlavního investora přesunem podílu jednak z hmotného a jednak i z finančního plánu investiční výstavby ve prospěch hlavního investora.

(1) V rámci plánu dovozu může Státní plánovací komise pověřit jednotlivé ústřední orgány rozdělováním závazně plánem stanovených dovozních kvót na tu produkci, která svým charakterem spadá do odvětví řízeného pověřeným ústředním orgánem, a to v těch případech, kdy není účelné, aby již přímo ve státním plánu byly dovozní kvóty rozděleny na odběratelské ústřední orgány.

(2) Dodavatelské ústřední orgány jsou povinny zajišťovat případné další doplňkové dovozy, vyplývající z neočekávaných poruch v dodávkách tuzemské výroby, ze svých vlastních dovozních kvót, a to i v těch případech, kdy limit na běžný doplňkový dovoz je odběratelskému ústřednímu orgánu stanoven přímo státním plánem.

(3) Návrhy na konkrétní strukturu dovozu uskutečňovaného v rámci plánem stanovených dovozních limitů se předkládají před schválením k odbornému posouzení (expertize) hlavnímu výrobci v daném oboru, který se k návrhu vyjadřuje z hlediska technického a možnosti zaměnitelnosti výrobou tuzemskou. Na základě posouzení expertního vyjádření a návrhu odběratelského orgánu učiní konečné rozhodnutí o realizaci navrhovaného dovozu ten orgán, který dovozní limit stanovil.

(4) Nomenklaturu produkce, na kterou se vztahuje v případě dovozu povinnost předkládání k odborné expertize, stanoví Státní plánovací komise v dohodě s příslušnými odvětvovými ústředními orgány, které zároveň určují výrobní hospodářské jednotky (podniky) pověřené prováděním odborné dovozní expertizy.

(5) Povinnost předkládat návrhy dovozu k odborné expertize se nevztahuje na dovozy uskutečňované za devizy, získané buď za překročení vývozních úkolů, zakoupené za tuzemskou měnu nebo získané z devizových úvěrů v Obchodní bance, a dále na dovozy spotřebního zboží, uskutečňované organizacemi vnitřního obchodu. Organizace vnitřního obchodu však jsou povinny informovat v dostatečném předstihu tuzemské výrobce o zamýšleném dovozu.

(1) Na úseku plánu rozvoje vědy a techniky se uplatňuje gesce v těch případech, kde vzniká nezbytná potřeba koordinace při zabezpečování závazných úkolů státního plánu badatelského výzkumu a výzkumných a vývojových prací. Výkonem gesce tohoto druhu jsou zpravidla pověřována koordinační a hlavní pracoviště výzkumných a vývojových prací, určená Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, popř. hlavní pracoviště badatelského výzkumu, určená Československou akademií věd.

(2) Potřeba případné další koordinace badatelských, výzkumných a vývojových úkolů, které nejsou závazně uloženy státním plánem rozvoje vědy a techniky, se řeší formou dobrovolných zájmových a účelových smluv mezi výrobními hospodářskými jednotkami, popřípadě i smlouvami mezi Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a výrobními hospodářskými jednotkami ve smyslu § 84 této vyhlášky. Touto koordinací jsou zpravidla pověřována vedoucí pracoviště vědeckotechnického rozvoje.