Vládní vyhláška o plánovitém řízení národního hospodářství

(1) Závaznými úkoly se stanoví

(2) Závaznými limity se stanoví zejména

(3) Závazné úkoly a závazné limity stanoví vláda v nezbytném rozsahu v dlouhodobém státním plánu rozvoje národního hospodářství a podle potřeb je zpřesní, popř. stanoví další závazné úkoly a závazné limity v prováděcím státním plánu rozvoje národního hospodářství, ve státním rozpočtu, popř. v úvěrovém, pokladním nebo devizovém plánu.

(4) Závazné úkoly a závazné limity stanoví vláda ústředním orgánům a krajským národním výborům; tyto orgány v rámci své pravomoci zabezpečují závazné úkoly a závazné limity jednak ekonomickými nástroji, jednak stanovením závazných úkolů a závazných limitů podřízeným organizacím.

(5) Ústřední orgány a krajské národní výbory mohou rozšířit okruh závazných úkolů a závazných limitů stanovených vládou v dlouhodobém nebo v prováděcím plánu jen zcela výjimečně, a to tím, že uloží mimořádný závazný úkol (§ 14).

(6) Oborové ředitelství může rozšířit okruh závazných úkolů a závazných limitů jen za podmínek stanovených ve statutu výrobní hospodářské jednotky nebo tím, že uloží mimořádný závazný úkol (§ 14). Obdobně postupují národní výbory.

(7) Na dodávky v rozsahu závazných úkolů jsou organizace povinny za podmínek stanovených v hospodářském zákoníku uzavřít hospodářskou smlouvu. Nedodrží-li organizace závazný limit, je nadřízený orgán oprávněn odčerpat jí přiměřenou částku z fondu pracujících nebo rezervního fondu nebo zkrátit příslušný limit v příštím roce. Odčerpanou částku převede oborové ředitelství do svého rezervního fondu, ústřední orgán do své finanční rezervy, národní výbor do svého fondu rezerv a rozvoje.

(1) Při stanovení závazného státního úkolu vědy a techniky určí vláda též pracoviště odpovědné za řešení a koordinaci závazného státního úkolu vědy a techniky a rozhodující spolupracující pracoviště, lhůtu řešení, jakož i rozhodující prostředky k zabezpečení tohoto úkolu.

(2) Jako závazný úkol výroby a jiných výkonů a dodávek může být uložena jen výroba zvlášť důležitých konkrétních výrobků, a to určením množství, popř. též stanovením technickoekonomických parametrů. Výjimečně může být uložen jmenovitý úkol výroby a jiných výkonů a dodávek na širší soubor výrobků v případě, kdy

(1) Ústřední orgány a národní výbory mohou limity počtu pracovníků rozepsat na podřízené výrobní hospodářské jednotky a organizace buď jako závazné limity nebo jako orientační ukazatele, jestliže zajistí v souhrnu jejich dodržení.

(2) V zájmu zajištění potřeby pracovních sil v preferovaných odvětvích mohou krajské národní výbory s ohledem na situaci ve zdrojích pracovních sil podnikům (organizacím), u nichž limit počtu pracovníků byl nadřízeným orgánem rozepsán jako orientační, stanovit po dohodě s nadřízeným orgánem tento limit jako závazný.

(3) Závazný limit počtu pracovníků je možno překročit jen výjimečně na základě písemného povolení krajského národního výboru, vydaného v dohodě s ústředním orgánem. Požadavky na povolení k překročení limitu počtu pracovníků posuzuje krajský národní výbor z hlediska společenské efektivnosti a možností ve zdrojích pracovních sil.

(4) Pro přijímání a překročení počtu pracovníků z doplňkových zdrojů pro rozšiřování služeb a pro údržbu bytového fondu platí zvláštní předpis.

(1) Orientační ukazatele nemají charakter závazných úkolů; slouží k informaci organizací o potřebách a zdrojích společnosti. Organizace průzkumem trhu, jednáním se svými odběrateli a dodavateli a zejména uzavíráním dlouhodobých a jiných smluv zpřesňují proporce státního plánu, vyjádřené orientačními ukazateli, a o zpřesnění informují nadřízený orgán.

(2) Orgány hospodářského řízení analyzují odchylky skutečného hospodářského vývoje od orientačních ukazatelů státního plánu a na základě toho činí závěry pro operativní používání ekonomických nástrojů řízení a pro opatření v oblasti využití rezerv, v oblasti dovozu, investic apod. Jestliže by odchylky skutečného vývoje od proporcí státního plánu, vyjádřených orientačními ukazateli, ohrozily podstatně splnění základních cílů státního plánu, uloží vláda další závazné limity, popř. uloží ústředním orgánům (krajským národním výborům), aby zajišťovaly proporce státního plánu mimořádnými závaznými úkoly (§ 10 odst. 5), a to v případech, kdy použití ekonomických nástrojů by nebylo účinné.

(1) Orgán hospodářského řízení, který ukládá nebo navrhuje uložení závazného úkolu výroby, jiných výkonů nebo dodávek, je povinen zjistit, zda stanovením závazného úkolu nedojde ke zhoršení hospodářského výsledku v takovém rozsahu, že by byl ohrožen žádoucí vývoj mezd. V takovém případě je povinen provést nebo navrhnout potřebné změny ekonomických nástrojů řízení, popř. zajistit též úměrné ekonomické vyrovnání nepříznivých hospodářských důsledků.

(2) V případech, kdy na úseku výroby, jiných výkonů nebo dodávek ústřední orgány, národní výbory nebo oborová ředitelství rozšíří okruh závazných úkolů (§ 10 odst. 5 a 6), jsou tyto orgány povinny hradit skutečné škody, vzniknou-li v důsledku uložení takovéhoto mimořádného úkolu.

(3) Organizace se mohou domáhat úhrady podle odst. 2, jen ohlásí-li a zdůvodní-li nadřízenému orgánu ve lhůtě jím stanovené rozsah nepříznivých hospodářských důsledků.

(1) Vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství řídí podle pokynů vlády Státní plánovací komise (část tohoto plánu, týkající se rozvoje vědy a techniky, se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky); zúčastní se ho ústřední orgány, Slovenská národní rada a krajské národní výbory, jakož i vědecké instituce a výzkumné ústavy. Vypracování hospodářských plánů socialistických organizací řídí nadřízené ústřední orgány (u organizací řízených národními výbory příslušné národní výbory ve spolupráci s ústředními orgány).

(2) Účast Národního shromáždění na rozpracování zásadních otázek rozvoje národního hospodářství a na vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství se řídí usnesením Národního shromáždění č. 182/1964 Sb.

(3) Postup při vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství se řídí metodickými pokyny Státní plánovací komise.

(1) Směrnici pro vypracování dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství stanoví vláda na podkladě návrhu Státní plánovací komise (včetně směrnice pro vypracování dlouhodobého plánu rozvoje vědy a techniky na podkladě návrhu Státní plánovací komise a Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky). Směrnice obsahuje

(2) Na podkladě směrnice stanovené vládou rozpracuje ústřední orgán směrné úkoly a směrné limity a orientační ukazatele na oborová ředitelství a jím přímo řízené organizace. Obdobně postupují i národní výbory a Slovenská národní rada. Pro stanovení odvodů platí ustanovení § 30 až 36 a § 46 až 48.

(3) Oborové ředitelství (řídící národní výbor) rozpracuje na podniky stanovené dlouhodobě působící ekonomické nástroje řízení; směrné úkoly a směrné limity a orientační ukazatele rozepíše na podniky v rozsahu a formě odpovídající stupni soustředění řídící a plánovací agendy na oborovém ředitelství (řídícím národním výboru).

(1) Státní plánovací komise vypracuje návrh dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství na podkladě návrhů ústředních orgánů, Slovenské národní rady a krajských národních výborů a po projednání s nimi jej předloží vládě. Návrh plánu rozvoje vědy a techniky předkládají společně Státní plánovací komise a Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a návrhy plánu investiční výstavby a projektových prací Státní plánovací komise ve spolupráci se Státní komisí pro investiční výstavbu.

(2) Na návrh vlády projednává dlouhodobý plán rozvoje národního hospodářství Národní shromáždění a schvaluje jej formou zákona (§ 4 zákona č. 183/1964 Sb.).

(3) Ústřední orgány sdělí podřízeným organizacím orientační ukazatele dlouhodobého plánu a zabezpečí vládou uložené závazné úkoly a závazné limity; postupují přitom podle § 10 odst. 4 a 5. Národní výbory postupují při zajištění dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství podle § 21 a orgány Slovenské národní rady podle § 20.

(4) Pětiletý plán badatelského výzkumu schvaluje vláda; k jeho provedení a ke schvalování nutných změn a doplňků zmocňuje Československou akademii věd.

(5) Oborová ředitelství (řídící národní výbory) převedou závazné úkoly a závazné limity na podřízené organizace způsobem, který zabezpečí jejich splnění a který odpovídá soustředění řídící a plánovací agendy na oborovém ředitelství (řídícím národním výboru); současně sdělí podřízeným organizacím orientační ukazatele. Přitom postupují podle ustanovení § 10 odst. 6.

(1) Návrh státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství vypracovává na základě prověřených návrhů ústředních orgánů, Slovenské národní rady a krajských národních výborů Státní plánovací komise; předkládá jej vládě s informací o variantách řešení úkolů prováděcího plánu a s návrhem na stanovení ekonomických nástrojů, kterými bude třeba podněcovat splnění plánu.

(2) Pro zajištění závazných úkolů a závazných limitů státního prováděcího plánu platí obdobně ustanovení § 18 odst. 3 a 5.

(1) Návrhy plánu rozvoje národního hospodářství na Slovensku vypracovává ve funkci plánovacího orgánu Slovenské národní rady a ve funkci oblastního orgánu Státní plánovací komise Slovenská plánovací komise, a to ve spolupráci s ústředními orgány, ostatními orgány Slovenské národní rady, krajskými národními výbory, oborovými ředitelstvími a organizacemi. V odvětvích, ve kterých působí pověřenci Slovenské národní rady, zúčastňují se příslušná pověřenectva a komise Slovenské národní rady procesu tvorby plánu tím, že vypracovávají návrhy plánů a v rozsahu stanoveném vládou provádějí jejich rozpracování a odpovídají za jejich realizaci.

(2) Slovenská plánovací komise předkládá návrh plánu předsednictvu Slovenské národní rady a Státní plánovací komisi. Při vypracování návrhu plánu rozvoje hospodářství na Slovensku vychází z návrhů plánů vypracovaných pověřenectvy, komisemi a ostatními výkonnými orgány Slovenské národní rady a z návrhů hospodářských plánů za podniky (a ve vymezeném rozsahu i za závody) na Slovensku, které předkládají oborová ředitelství Slovenské plánovací komisi, popř. příslušným pověřenectvům a komisím Slovenské národní rady.

(3) Ústřední orgány a oborová ředitelství projednávají se Slovenskou plánovací komisí, popř. s příslušnými výkonnými orgány Slovenské národní rady, zásadní otázky rozvoje jednotlivých oborů na Slovensku, především umísťování nových závodů, pořadí naléhavosti investičních akcí, návrhy technickoekonomických koncepcí, zaměření výrobních programů a jejich rozmístění, základní úkoly v oblasti ekonomických nástrojů, organizaci výrobně technické základny a otázky výchovy a přípravy kvalifikovaných kádrů.

Rozhodující úkoly z hlediska rozvoje hospodářství na Slovensku stanoví vláda jako závazné úkoly v územním průřezu.
(4) Vláda stanoví závazné úkoly plánu za hospodářství na Slovensku

(5) Stanoví-li vláda některé nástroje ekonomického řízení bezprostředně pro oborová ředitelství, určí úkoly za Slovensko ve všech případech, kdy je to potřebné pro zajištění úkolů rozvoje hospodářství na Slovensku a pro účelné rozmístění výrobních sil.

(1) K zajištění proporcionality rozvoje hospodářství na svém území vypracovávají krajské národní výbory návrhy plánů rozvoje oblastí.

(2) Ústřední orgány, orgány Slovenské národní rady, oborová ředitelství a jim podřízené organizace jsou povinny předkládat krajským národním výborům jako podklad pro vypracování návrhů plánů rozvoje oblastí návrhy svých plánů v oblastním členění, a to v rozsahu stanoveném metodickými pokyny Státní plánovací komise. S krajskými národními výbory jsou povinny též projednávat své rozvojové úkoly, vztahující se k celkovému rozvoji hospodářství na území jednotlivých krajů; protokol o těchto jednáních je podkladem pro vypracování jejich plánů.

(3) Krajské národní výbory poskytují ústředním orgánům, Slovenské národní radě, oborovým ředitelstvím a jim podřízeným organizacím podklady a údaje potřebné pro jejich činnost z hlediska hospodářského rozvoje oblastí, zejména údaje o zdrojích pracovních sil, bytové výstavbě, vodohospodářských podmínkách a výstavbě zařízení na úseku hospodářství řízeného národními výbory.

(1) Závazné úkoly a závazné limity stanovené státním prováděcím plánem může změnit jen vláda a v rozsahu jejího zmocnění Státní plánovací komise, Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, Slovenská národní rada, popř. ministři (vedoucí ústředních orgánů) a rady krajských národních výborů.

(2) Ústřední orgány, Slovenská národní rada a národní výbory mohou provést změny jen v rámci jim stanovených závazných úkolů a závazných limitů.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro změny stanovených operativních ekonomických nástrojů.

(4) Návrh na změnu podle odstavců 1 až 3 může předložit příslušný orgán, popř. organizace, za podmínek uvedených v § 14. V návrhu na změnu musí vyčíslit její vliv na ostatní údaje svého plánu, vliv na plány dodavatelů a odběratelů, popř. jiných změnou dotčených organizací. K návrhu na změnu závazného úkolu dodávek musí přiložit vždy stanovisko odběratelů. Návrh musí vždy řešit důsledky změn na hospodaření dotčených organizací.

(5) Návrhy na změny podle odstavce 1 předkládá příslušný ústřední orgán nebo krajský národní výbor po projednání se Státní plánovací komisí, Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, ministerstvem financí, popř. s dalšími zúčastněnými ústředními orgány a krajskými národními výbory, krajský národní výbor též po projednání s příslušným ústředním orgánem.

(6) Návrhy na změny podle odstavců 1 až 3, týkající se úkolů rozvoje hospodářství na Slovensku, jakož i změny týkající se plánů národních výborů na Slovensku, musí být předem projednány s příslušnými orgány Slovenské národní rady.

(7) Návrhy na změny podle odstavce 2, které se dotýkají též státního rozpočtu, musí být předem projednány s ministrem financí; přesahují-li zmocnění ministra financí nebo požádá-li o to ministr financí, předloží příslušný ústřední orgán (Slovenská národní rada, krajský národní výbor) návrh vládě.

(8) Podrobnosti o změnách plánu investiční výstavby, prováděných ústředními investory, stanoví Státní plánovací komise.

(9) Pokud změnou plánu bude zvýšen původně stanovený závazný úkol ve výrobě, jiných výkonech nebo dodávkách, postupuje se podle ustanovení § 14.

(1) Hrubý důchod organizace tvoří dosažené tržby z realizace výrobků a jiných výkonů (prací a služeb) hlavní činnosti a ostatních činností, různé formy dotací k cenám, výnosy za investice, generální opravy a materiál (včetně drobných a krátkodobých předmětů) vlastní výroby a ostatní výnosy,
a po odečtení materiálních nákladů (spotřeba materiálu, výkony výrobní povahy, odpisy základních prostředků a předmětů v používání) a služeb a výdajů nevýrobní povahy.
po odečtení daně z obratu a ostatních položek zkracujících tržby a výnosy (např. nákupní cena prodaného zboží, prodaných materiálových zásob a poddodávek, srážky poskytnuté odbytovým organizacím, částky převedené do rizikového fondu)

(2) Pokud vláda nestanoví jinak, připočítává se k hrubému důchodu přírůstek, popř. odečítá se úbytek stavu nedokončené výroby, polotovarů vlastní výroby, zásob výrobků a zvířat a změny zůstatků účtů časového rozlišení nákladů a výnosů.

(3) Podrobná náplň jednotlivých složek tvorby hrubého důchodu podle odstavců 1 a 2 je stanovena v předpisech o účetnictví.

(1) Oborové ředitelství (řídící národní výbor) určí v dohodě s ústředním orgánem (krajským národním výborem), zda v podřízených podnicích bude uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu nebo na zisku.

(2) Hrubého důchodu nebo zisku je podnik povinen použít nejprve k úhradě svých povinností, a to:
- na splácení úvěrů, pokud nejsou uhrazovány z fondu obnovy.
- k úhradě pojistného nemocenského pojištění, dávek a poplatků, úroků, rozdílu placených a přijatých pokut a penále (aktivní rozdíl se připočítá) a ostatních neproduktivních výdajů podle předpisů o účetnictví;
- především k odvodům do státního rozpočtu (rozpočtu řídícího národního výboru, oborovému ředitelství);

fondu kulturních a sociálních potřeb,
fondu obnovy,
rezervního fondu,
(3) Po provedení úhrad podle odstavce 2 používá podnik hrubého důchodu nebo zisku k tvorbě a k doplňování
fondu pracujících (u podniků se zainteresovaností na hrubém důchodu) nebo fondu odměn (u podniků se zainteresovaností na zisku).

(4) Hrubého důchodu nebo zisku mohou podniky použít též k jiným účelům, určeným ministerstvem financí v dohodě se Státní plánovací komisí.

(1) Podniky provádějí tyto odvody:

(2) Místo odvodů podle odstavce 1 písm. c) může oborové ředitelství, popř. řídící národní výbor, stanovit podniku odvod z celkového hrubého důchodu nebo zisku.

(3) Odvody hospodářských organizací přímo řízených ústředním orgánem se provádějí na bankovní účet ústředního orgánu, který je účtem státního rozpočtu, a to nejpozději ve lhůtách platných pro oborová ředitelství.

(1) Sazba odvodu ze základních prostředků činí v průmyslu, stavebnictví, obchodě, odbytu a zásobování 6 % ročně. U základních prostředků služeb, u prodejen a jejich vybavení, popř. u těch dalších základních prostředků ve vnitřním obchodě, které určí ministerstvo financí v dohodě se Státní plánovací komisí na návrh příslušného ústředního orgánu (krajského národního výboru), činí sazba 3 % ročně. Snížená 3% sazba se vztahuje i na základní prostředky podniků místního hospodářství, pokud jsou používány k poskytování služeb.

(2) Odvod ze základních prostředků se provádí ze zůstatkové ceny základních prostředků a z ceny investic, které nebyly ve lhůtě stanovené závazným úkolem pětiletého, popř. prováděcího plánu uvedeny do provozu.

(3) Odvod ze základních prostředků provádějí všechny státní hospodářské organizace; u bytového hospodářství národních výborů se tento odvod neprovádí.

(4) Podniky nejsou povinny provádět odvod:

(5) Zvláštní předpisy upraví sazby odvodu ze základních prostředků sloužících obraně, bezpečnosti, státním hmotným rezervám a dopravě (včetně veřejných komunikací).

(1) Odvod ze základních prostředků provádí podnik měsíčně ve výši jedné dvanáctiny procentní sazby stanovené pro roční odvod, a to nejpozději čtvrtého dne před koncem běžného měsíce podle stavu k poslednímu dni předcházejícího měsíce.

(2) Odvod ze základních prostředků provádí podnik oborovému ředitelství. Podnik řízený národním výborem provádí tento odvod do rozpočtu řídícího národního výboru.

(1) Výši a lhůty základního odvodu a odvodu z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku, popř. z celkového hrubého důchodu nebo zisku, určí ústředně řízenému podniku oborové ředitelství a podniku řízenému národním výborem řídící národní výbor na základě úkolů určených vládou, popř. národním výborem vyššího stupně, a to na dobu shodnou s obdobím, na které je určila vláda, pokud statut nestanoví jinak. Tyto odvody provádí podnik oborovému ředitelství, podnik řízený národním výborem do rozpočtu řídícího národního výboru.

(2) Přírůstkem hrubého důchodu nebo zisku je rozdíl mezi vyšším skutečným hrubým důchodem nebo ziskem za běžný rok a vypočteným hrubým důchodem nebo ziskem za rok, který bezprostředně předcházel roku, v němž v podniku byla zavedena soustava hmotné zainteresovanosti, založená na hrubém důchodu nebo zisku. Oborové ředitelství (řídící národní výbor) může podniku určit jiný způsob výpočtu přírůstku hrubého důchodu nebo zisku.

(1) Dodatkové odvody mohou být stanoveny:

(2) Další dodatkové odvody může stanovit vláda a v případech jí stanovených oborová ředitelství (řídící národní výbory a příslušné ústřední orgány pro jimi přímo řízené organizace).

(1) Podnik odvádí oborovému ředitelství (řídícímu národnímu výboru) odpisy ve výši a lhůtách, které oborové ředitelství (řídící národní výbor) stanoví v dlouhodobém plánu, popř. zpřesní v prováděcím plánu. Zbývající část odpisů převede podnik do svého fondu obnovy.

(2) O zůstatkovou cenu likvidovaných základních prostředků zvýší podnik odpisy; o částku, která byla odepsána nad pořizovací cenu základních prostředků, odpisy sníží. Při prodeji základních prostředků se obdobně odpisy upraví o rozdíl mezi zůstatkovou a prodejní cenou. Výjimky při likvidaci celých závodů povoluje na návrh ústředního orgánu (krajského národního výboru) ministerstvo financí po dohodě se Státní plánovací komisí a Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky.

(3) Výpočet zůstatkové ceny základních prostředků určují předpisy o účetnictví.

(1) Podnik je povinen si zřídit ke krytí výkyvů v hospodaření rezervní fond. Minimální výši tohoto fondu stanoví podniku jeho nadřízený orgán.

(2) Podnik vytváří, doplňuje a používá rezervního fondu podle vládou schválených zásad, především k zajištění výplaty mezd za individuální výsledky práce, pokud k jejich úhradě nestačí fond pracujících.

(3) Po úhradách provedených podle odstavce 2 může podnik použít prostředků rezervního fondu k financování jakýchkoliv potřeb, o nichž rozhoduje ve své pravomoci, za předpokladu, že minimální výše rezervního fondu zůstane zachována.

(4) Použití prostředků rezervního fondu na účely, pro něž jsou zřízeny fondy podniků, se uskutečňuje převodem do těchto fondů.

(1) V podnicích provozujících maloobchodní činnost se vytváří rizikový fond, zejména pro krytí sezónního snížení cen a ztrát zboží, vznikajících jeho přirozenou povahou.

(2) I v ostatních podnicích se může, povolí-li to ministerstvo financí v dohodě se Státní plánovací komisí na návrh ústředního orgánu, vytvářet rizikový fond (fond pojistný, zajišťovací, záruční, záručních oprav).

(3) Zdroje fondů uvedených v odstavcích 1 a 2, způsob jejich použití, jakož i jejich minimální výši určí příslušný ústřední orgán (u hospodářství řízeného národními výbory v dohodě s krajskými národními výbory) podle zásad stanovených ministerstvem financí v dohodě se Státní plánovací komisí. Rizikový fond se vytváří především na vrub tržeb.

(1) Fond obnovy zahrnuje kromě prostředků, které se podnikům ponechávají z odpisů, též příděly z hrubého důchodu nebo zisku, prostředky převedené z jiných fondů a příspěvky od jiných organizací a orgánů, popř. i účelové dotace ze státního rozpočtu. Dalším zdrojem jsou i celkové výsledky z prodeje a likvidace přebytečných a neupotřebitelných základních prostředků a nedokončených investic, pokud tržby (výnosy) převyšují náklady spojené s jejich prodejem (likvidací). Jestliže náklady spojené s prodejem (likvidací) základních prostředků převyšují tržby (výnosy), hradí se rozdíl z fondu obnovy.

(2) Fond obnovy slouží k financování podnikových investic (včetně generálních oprav, příslušné projektové dokumentace a příslušných tzv. jiných investic), popř. ke splácení investičních úvěrů poskytnutých na tyto investice. Státní plánovací komise v dohodě s ministerstvem financí může stanovit, že prostředků fondu obnovy se používá i k financování oborové výstavby, která má charakter obnovy.

(1) Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří přídělem z hrubého důchodu nebo zisku, a to minimálně ve výši stanovené vládou. Dohodou mezi vedením podniku a příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí může být tento příděl zvýšen; nesmí však tím být ohroženy úhrady jiných závazků a potřeb podniku.

(2) O použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb platí zvláštní předpis.

(3) Fond kulturních a sociálních potřeb může být zvýšen převody prostředků z rezervního fondu a z fondu pracujících. Převody prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb do jiných fondů a na jiné účely musí schválit příslušný orgán Revolučního odborového hnutí; nejsou dovoleny převody do fondu pracujících.

(1) Fond pracujících zahrnuje:

(4) Způsob použití fondu pracujících a postup v případě nesouladu mezi tvorbou prostředků na mzdy a jejich potřebou stanoví mzdové předpisy, popř. kolektivní smlouvy.

(3) Do fondu pracujících se převádějí účelové dotace od nadřízených, popř. jiných orgánů na prémie a odměny za splnění společensky důležitých úkolů, jako splnění významných vývozních úkolů apod. Tyto prostředky jsou zásadně vyhrazeny určeným účelům.

(2) Z fondu pracujících je možno převádět po dohodě s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí prostředky

(1) Náklady na technický rozvoj v podnicích za řešení úkolů pro vlastní potřebu se hradí z fondu technického rozvoje podniku. Fond technického rozvoje podniku se tvoří z nákladů podle zásad stanovených zvláštními předpisy. Tento objem určí podniku oborové ředitelství (řídící národní výbor) v dlouhodobém plánu.

(2) Fond technického rozvoje podniku nezřizují účelové výzkumné a vývojové ústavy.

(1) Částky podílů z odpisů převádí podnik na svůj investiční účet současně s odvodem z odpisů.

(2) Částky určené k převodu do fondu obnovy z hrubého důchodu nebo zisku, jakož i z jiných fondů a výsledky z prodeje a likvidace základních prostředků a nedokončených investic převede podnik na svůj investiční účet nejpozději ve lhůtě stanovené pro předložení ročních účetních výkazů.

(1) Oborové ředitelství vytváří z odvodů z hrubého důchodu nebo zisku a z odvodů z odpisů podřízených podniků centralizované prostředky.

- především k odvodům do státního rozpočtu,
(2) Centralizovaných prostředků používá oborové ředitelství
- k tvorbě a doplňování oborových fondů,
- k financování své činnosti a přidružených útvarů a k tvorbě svých fondů podnikového charakteru, a to pokud nejsou kryty vlastními příjmy,
- k úhradě výdajů spojených s uložením mimořádných úkolů podnikům,
- k jiným účelům, určeným ministerstvem financí v dohodě se Státní plánovací komisí nebo s jejich souhlasem.

(3) Centralizované prostředky oborového ředitelství se zvyšují o přijaté pokuty, jakož i o úroky z půjček a o jiné obdobné platby od podřízených podniků.

(4) Náklady činnosti oborového ředitelství a přidružených útvarů a tvorba oborového fondu technického rozvoje z centralizovaných prostředků se z hlediska stanovení odvodů z hrubého důchodu nebo zisku považují za náklady výrobní hospodářské jednotky.

(1) Výrobní hospodářské jednotky provádějí z centralizovaných prostředků do státního rozpočtu

(2) Místo základního odvodu a odvodu z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku může být výrobní hospodářské jednotce určen odvod z celkového hrubého důchodu nebo zisku.

(3) Výrobní hospodářské jednotky provádějí do státního rozpočtu souhrnně za podřízené organizace též odvod ze základních prostředků (§ 31 a 32), popř. i určené dodatkové odvody.

(4) Základní odvod, odvod z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku, popř. jiné formy odvodu stanoví vláda jednotlivým výrobním hospodářským jednotkám na návrh příslušných ústředních orgánů, dohodnutý se Státní plánovací komisí a s ministerstvem financí a předložený souhrnně Státní plánovací komisí, a to nejméně na dobu tří let. Obdobně stanoví vláda odvody pro krajské národní výbory za odvětví řízená národními výbory, a to na návrh krajských národních výborů, dohodnutý se Státní plánovací komisí (popř. Slovenskou národní radou) a s ministerstvem financí a předložený souhrnně Státní plánovací komisí.

(5) Pro případy objektivně zdůvodněného poklesu hrubého důchodu (popř. zisku) proti výchozímu roku za celou výrobní hospodářskou jednotku stanoví vláda na návrh příslušného ústředního orgánu (příslušného krajského národního výboru), dohodnutý se Státní plánovací komisí a s ministerstvem financí, pravidla pro úměrné snižování základního odvodu.

(1) Oborové ředitelství (podnik řízený přímo ústředním orgánem) dohodne s pobočkou banky rozdělení ročního základního odvodu a odvodu z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku, popř. ročního odvodu z celkového hrubého důchodu nebo zisku, na jednotlivá čtvrtletí. Nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce odvádí oborové ředitelství do státního rozpočtu po jedné třetině částky dohodnutého čtvrtletního odvodu.

(2) Odvod z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku, popř. z celkového hrubého důchodu nebo zisku, se dodatečně čtvrtletně upravuje podle hrubého důchodu nebo zisku skutečně dosaženého za dobu od počátku roku do konce příslušného čtvrtletí. Odvod se upraví o částku vypočtenou z rozdílu mezi skutečně dosaženým a na totéž období plánovaným hrubým důchodem nebo ziskem, odpovídající procentní sazbě stanovené výrobní hospodářské jednotce pro odvod z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku, popř. z celkového hrubého důchodu nebo zisku.

(4) Přeplatek nebo nedoplatek vyplývající z úprav podle odstavců 2 a 3 zúčtuje se při nejbližším odvodu z hrubého důchodu nebo zisku.

(3) Na návrh výrobní hospodářské jednotky může jí příslušná pobočka Státní banky československé výjimečně povolit úpravu odvodů měsíčně.

(6) Odvody se provádějí na bankovní účet ústředního orgánu, který je účtem státního rozpočtu.

(5) Odvod ze základních prostředků provádí oborové ředitelství do státního rozpočtu nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce, a to za všechny podřízené organizace ve výši podle § 31. Tato lhůta platí i pro případné dodatkové odvody prováděné do státního rozpočtu prostřednictvím oborového ředitelství.

(1) Ústřední orgán určí - na základě vládou stanoveného plánu investiční výstavby a pravidel pro stanovení podílu z odpisů pro fondy obnovy - výrobním hospodářským jednotkám podíl z odpisů na financování oborových investic a podíl z odpisů pro fondy obnovy, a to nejméně na dobu tří let.

(2) Zbývající část odpisů odvádí výrobní hospodářská jednotka do státního rozpočtu, a to nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce po jedné třetině částky odpisů, plánované k odvodu na příslušné čtvrtletí.

(3) Odvody z odpisů se dodatečně čtvrtletně upravují podle skutečných odpisů zúčtovaných za dobu od počátku roku do konce příslušného čtvrtletí. Vyplyne-li z těchto úprav přeplatek nebo nedoplatek, zúčtuje se při nejbližším odvodu z odpisů.

(4) Ustanovení § 47 odst. 6 platí obdobně.

(2) Z rezervního fondu mohou být poskytovány též bezúročné, popř. úročitelné půjčky podnikům k zajištění výplaty mezd za individuální výsledky práce, pokud podniky k tomu účelu nemají dostatek prostředků ve fondu pracujících ani ve svém rezervním fondu. Prostředků rezervního fondu může být též použito k úhradě převzatých záruk za úvěr na mzdy, poskytnutý podnikům bankou.

(1) Oborové ředitelství je povinno zřídit ke krytí výkyvů v hospodaření rezervní fond. Zásady pro tvorbu a použití rezervního fondu a jeho minimální výši stanoví vláda při schválení prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství.

(3) Ustanovení § 37, odst. 3 platí obdobně.

(1) K financování úkolů technického rozvoje vytváří oborové ředitelství z centralizovaných prostředků, popř. z účelových dotací ze státního rozpočtu a z dalších zdrojů podle zvláštních předpisů fond technického rozvoje.

(2) Minimální výši fondu technického rozvoje v souhrnu za podniky i oborová ředitelství stanoví vláda závazně dlouhodobým plánem.

(1) Základní odvod z hrubého důchodu nebo zisku a sazby odvodů z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku (popř. odvody z celkového hrubého důchodu nebo zisku), jakož i podíly nebo odvody z odpisů základních prostředků, mohou být měněny orgánem, který je stanovil, a to pouze:

(2) Usnesením vlády mohou být základní odvody, popř. odvody z celkového hrubého důchodu nebo zisku, upraveny v souvislosti se zaváděním (rozšiřováním) účasti podniků na úhradě oborových investic.

(1) Neprovede-li oborové ředitelství, popř. podnik, odvod do státního rozpočtu včas a v plné výši, zaplatí do státního rozpočtu za každý den prodlení pokutu ve výši 1 ‰ z částky včas neodvedené.

(2) Neprovede-li podnik odvod oborovému ředitelství (řídícímu národnímu výboru) včas a v plné výši, může oborové ředitelství (řídící národní výbor) uložit podniku, aby mu zaplatil za každý den prodlení pokutu ve výši 1 ‰ z částky včas neodvedené.

(1) K zajištění potřebného rozmístění výrobních sil a oblastní proporcionality se používají tyto ekonomické nástroje:

(2) V případě, kde nebude možno postupovat podle odstavce 1, lze u nově zahajovaných staveb ve vybraných oblastech použít stanovení dodatkového odvodu z hrubého důchodu (zisku), nebo účasti investorů na úhradě vyvolaných investic.

- plánu vývoje cen,
- provádění změn cen,
- odčerpání prostředků podniků, získaných neoprávněným zvýšením cen.
- tvorby cen nových výrobků,
- kategorizace cen,
(1) Ekonomicky odůvodněný vývoj a působení cen se řídí pomocí
- kontroly cen,

(2) Způsob vypracování plánu vývoje cen upravuje Státní plánovací komise metodickými pokyny.

(3) Zásady pro plánování, tvorbu a kontrolu cen a pro vymezení působnosti v oboru tvorby a kontroly cen stanoví zvláštní předpisy. Tyto předpisy též stanoví, ve kterých případech bude ústřední orgán (krajský národní výbor) oprávněn odčerpat dodatkovým odvodem do státního rozpočtu prostředky, které organizace získá neoprávněným zvýšením cen, porušením cenových předpisů, zhoršením jakosti výrobků nebo jiných výkonů (§ 34).

(1) Investiční výstavba se provádí formou jmenovitých, oborových a podnikových investic.

(2) Jmenovité investice stanoví vláda; zároveň stanoví jejich rozpočtové náklady, kapacity, popř. jiné technickoekonomické ukazatele a lhůty uvedení do provozu, určí organizace odpovědné za přípravu a vybudování investic a pokud předpokládaný přínos jmenovitých investic není zahrnut ve stanovených odvodech, určí výši dodatkového odvodu z hrubého důchodu nebo zisku a termín, od něhož se bude dodatkový odvod platit. Jmenovité investice a příslušná projektová dokumentace i příslušné tzv. jiné investice se financují ze státního rozpočtu.

(1) Výběr oborových investic provádějí oborová ředitelství (popř. národní výbory) ve spolupráci se Státní bankou československou v rámci objemu stanoveného státním plánem. V nezbytném rozsahu posuzuje výběr oborových investic vláda, popř. orgány jí pověřené, a to z hlediska mezioborových proporcí, oblastního rozvoje a rozestavěnosti.

(2) K financování oborových investic a příslušné projektové dokumentace i tzv. jiných investic slouží fond oborové výstavby a u staveb zahájených po 1. lednu 1966 též vlastní finanční účast výrobních hospodářských jednotek a podniků a investiční úvěr.

(1) K financování svých potřeb používají podniky také úvěru. Z úvěru platí úrok.

(2) Úvěrování a úročení se řídí předpisy o úvěrování a úročení, úvěrovým plánem a zásadami úvěrové a úrokové politiky a podrobněji se upravuje úvěrovými smlouvami mezi bankou a podniky, popř. oborovými ředitelstvími (řídícími národními výbory).

(3) Základní koncepci úvěrové a úrokové politiky na období dlouhodobého plánu stanoví vláda současně se směrnicí; zásady jejího provádění v jednotlivých letech stanoví současně s prováděcím plánem.

(1) Při vypracování roční závěrky zjistí podnik definitivní výši hrubého důchodu nebo zisku, provede zhodnocení výsledků hospodaření za uplynulé období, provede závěrečné vypořádání svých závazků a rozhodne o definitivním rozdělení použitelného hrubého důchodu nebo zisku. Stejně postupují i oborová ředitelství za celou výrobní hospodářskou jednotku.

(2) Způsob vypracování roční uzávěrky a zhodnocení výsledků hospodaření stanoví Ústřední komise lidové kontroly a statistiky. Způsob závěrečného vypořádání závazků a definitivní rozdělení prostředků stanoví ministerstvo financí. Ústřední komise lidové kontroly a statistiky vydá se souhlasem vlády pravidla pro provádění periodických revizí hospodaření.

(3) Při zhodnocení výsledků hospodaření musí být zejména posouzen vývoj zdrojů, cen a mezd, uspokojování potřeb odběratelů (spotřebitelů), udržování základních prostředků, plnění plánu ozdravných opatření, vývoj jakosti výrobků a služeb, plnění kolektivních smluv apod. O odčerpání neoprávněně získaných prostředků platí § 34.

(1) Rozpočty národních výborů obsahují

(2) Hospodářské a rozpočtové organizace hospodaří samostatně podle svých finančních plánů a rozpočtů. Jejich povinnosti a jejich vztahy k národnímu výboru určuje podle platných předpisů národní výbor, který je řídí (řídící národní výbor).

(3) Příspěvkové organizace hospodaří samostatně podle svých rozpočtů, které nejsou součástí rozpočtu národního výboru. K plnění jejich úkolů může jim národní výbor poskytnout příspěvek podle zvláštních předpisů.

(1) Národní výbory zabezpečují plnění svých úkolů, obsažených v rozpočtu, vlastními příjmy a dotací z vyššího (ústředního) rozpočtu.

(2) Druhy vlastních příjmů národních výborů (tj. příjmů, popř. zdrojů, s nimiž mohou disponovat) stanoví vláda dlouhodobým plánem.

(3) Národním výborům může být vládou nebo národním výborem vyššího stupně určen odvod do vyššího (popř. ústředního) rozpočtu.

(4) Vláda stanoví krajským národním výborům (a tyto pak rozpisem okresním národním výborům) podíl z odpisů na financování oborových investic a podíl z odpisů pro fondy obnovy, a to nejméně na tři roky.

(5) Národní výbory se po skončení roku podílejí na přebytcích svého hospodaření, dosažených v souladu se zájmy společnosti, a to podle zásad stanovených vládou a národním výborem vyššího stupně.

(6) Národní výbory mohou sdružovat své finanční a hmotné prostředky s prostředky jiných národních výborů a organizací k výstavbě nebo provozu zařízení, která budou sloužit občanům v jejich obvodě.

(1) Návrhy svých rozpočtů sestavují národní výbory tak, aby plně využily všech zdrojů vlastních příjmů a co nejhospodárněji a nejefektivněji zaměřily finanční prostředky na úkoly, jejichž provedení má být rozpočtem zajištěno.

(2) Národní výbory sestavují návrhy svých rozpočtů v souladu se závaznými úkoly a závaznými limity stanovenými v dlouhodobém a prováděcím plánu rozvoje národního hospodářství. Tyto úkoly rozpracují národní výbory pro jimi řízené organizace a pro národní výbory nižšího stupně. Pro vypracování návrhů rozpočtů místních a městských národních výborů určí okresní národní výbor pouze základní, jednoduché ukazatele.

(3) Národní výbory zajistí, aby jejich rozpočty byly projednány s občany.

(1) Národní výbory předloží návrhy rozpočtu národnímu výboru vyššího stupně. Krajské národní výbory předloží návrhy rozpočtů kraje vládě a příslušným ústředním orgánům. Krajské národní výbory na Slovensku předkládají návrhy svých rozpočtů též Slovenské národní radě a jejím orgánům.

(2) Návrhy rozpočtů jednotlivých kapitol projednají příslušné ústřední orgány; své stanovisko k nim sdělí radám krajských národních výborů, vládě (popř. též Slovenské národní radě), ministerstvu financí a Státní plánovací komisi. Návrhy rozpočtů krajských národních výborů na Slovensku projednají též orgány Slovenské národní rady; pověřenectvo Slovenské národní rady pro finance vypracuje vlastní návrh rozpočtu jednotlivých krajů na Slovensku, který po projednání s orgány Slovenské národní rady předloží ministerstvu financí.

(3) Celkový návrh rozpočtů národních výborů vypracuje ministerstvo financí a projedná jej s krajskými národními výbory, Státní plánovací komisí, příslušnými ústředními orgány a pověřenectvem Slovenské národní rady pro finance. Návrh rozpočtů národních výborů předloží ministr financí vládě jako součást návrhu státního rozpočtu.

(4) Po schválení státního rozpočtu Národním shromážděním provedou národní výbory případné úpravy svých rozpočtů a předloží je ke schválení plénu národního výboru.

(5) Krajské národní výbory předloží ministerstvu financí, Státní plánovací komisi a příslušným ústředním orgánům přehled o rozpisu některých vybraných údajů svých schválených rozpočtů v rozsahu stanoveném ministerstvem financí. Krajské národní výbory na Slovensku předloží tyto ukazatele též orgánům Slovenské národní rady. Národní výbory nižšího stupně předloží ukazatele svých schválených rozpočtů národnímu výboru vyššího stupně v rozsahu jím určeném.

(1) Všechny orgány národních výborů odpovídají podle své působnosti za hospodárné a efektivní plnění rozpočtu a za jeho pravidelnou kontrolu.

(2) Národní výbory hospodaří podle svých schválených rozpočtů, vypracovaných v rozsahu určeném rozpočtovou skladbou. Vytvářejí si ve svých rozpočtech rezervu, a to v potřebném a ekonomicky zdůvodněném rozsahu (rozpočtová rezerva).

(3) Národní výbory provádějí ve vlastní pravomoci potřebné změny rozpočtu, pokud si rozhodnutí o změně nevyhradil vyšší orgán.

(1) Národní výbor vyššího stupně může poskytnout z rozpočtu nebo z fondu rezerv a rozvoje (§ 79 a 80) přechodnou výpomoc národním výborům nižšího stupně. Krajským národním výborům může poskytnout přechodnou výpomoc ministerstvo financí.

(2) K zabezpečení účelných a rentabilních potřeb nadplánového rozvoje hospodářství, který nelze zajistit z prostředků fondu rezerv a rozvoje, může být poskytnut úvěr. Poskytnutý úvěr uhradí národní výbor ze svých prostředků.

(1) Národní výbory všech stupňů vytvářejí fond rezerv a rozvoje, jehož zdroje jsou:

(2) Zdroje fondu rezerv a rozvoje místních a městských národních výborů tvoří celé přebytky hospodaření.

(3) Kromě fondu rezerv a rozvoje vytvářejí krajské, popř. okresní a městské národní výbory též fond oborové výstavby (§ 51).

(1) Prostředků fondu rezerv a rozvoje používají národní výbory k těmto účelům:

(2) K jiným účelům, zejména ke zvyšování plánovaného mzdového fondu a plánovaných odměn funkcionářů národních výborů, nelze prostředků fondu rezerv a rozvoje použít. Prostředků fondu rezerv a rozvoje nesmí být použito k zakrývání nepříznivých výsledků hospodaření hospodářských organizací řízených národními výbory, k oslabování ekonomických nástrojů řízení (zejména k porušování vývoje mzdových proporcí) a ke změkčování jejich finančních plánů.

(3) Zůstatky prostředků fondu rezerv a rozvoje i fondu oborové výstavby se koncem roku převádějí do roku následujícího.

(1) Ve směrnici pro vypracování dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství se ústředním orgánům mohou stanovit současně se stanovením odvodů z hrubého důchodu nebo zisku též objemy finančních rezerv, které ústřední orgány používají pro ekonomické vyrovnání nepříznivých hospodářských důsledků změn plánů a rozšíření závazných úkolů a pro zajišťování hospodářské stability. Takto stanovené objemy rezerv se zvyšují o částku, o kterou na návrh ústředního orgánu vláda stanoví (§ 46 odst. 4) pro výrobní hospodářské jednotky vyšší povinnost odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku, než jaká byla ve směrnici uvažována. Ministerstvo zahraničního obchodu používá finanční rezervy též na vyrovnání konjunkturních výkyvů cen a jiných nepředvídaných poruch ve finančním hospodaření podniků zahraničního obchodu.

(2) Oborová ředitelství, popř. řídící národní výbory, mohou při stanovení odvodů z hrubého důchodu nebo ze zisku hospodářských organizací tvořit rezervy. Tyto rezervy mají povahu centralizovaných zdrojů, popř. rezervního fondu oborového ředitelství; u národních výborů jsou součástí fondu rezerv a rozvoje.

(3) Kromě rezerv uvedených v odstavcích 1 a 2 vytvářejí orgány hospodářského řízení a socialistické organizace pro zajištění hospodářské stability přiměřené rezervy hmotné, kapacitní nebo devizové apod.

(1) Právo disponovat ústředními rezervami ve státním plánu rozvoje národního hospodářství, ve státním rozpočtu a v úvěrovém plánu má vláda, která může v určitém rozsahu pověřit dispozicí předsedu Státní plánovací komise, ministra financí, předsedu Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, generálního ředitele Státní banky československé, ministra zahraničního obchodu, popř. vedoucí jiných ústředních orgánů nebo slovenských národních orgánů. Přitom vláda zároveň stanoví pravidla pro hospodaření s těmito rezervami.

(2) Právo disponovat s rezervami v hospodářských plánech národních výborů a v hospodářských plánech socialistických organizací má vždy vytvářející orgán nebo organizace. Účelové rezervy mohou být použity jen k určenému účelu.

(3) Rezervy (základních) mzdových fondů, které si při rozpisu ročního plánu ponechaly orgány a organizace používající hmotné zainteresovanosti na zisku, mohou být použity buď k dodatečnému rozpisu nebo mohou být vázány, např. ke krytí překročení základního mzdového fondu. Dodatečným rozpisem rezervy základního mzdového fondu se mění původně rozepsaný plán podřízených organizací.

(4) Pokud by se rozpouštěním rezervy měnily závazné úkoly nebo závazné limity plánu, je nutno postupovat podle § 23.

(1) Základem vztahů mezi dodavateli a odběrateli je volný výběr tuzemského dodavatele a odběratele a vzájemná dohoda o dodávkách. Dodavatelské organizace nesmějí omezovat odběratele ve volném výběru dodavatelů rajonizací odbytu nebo jinými podobnými formami.

(2) Základní metodou zjišťování potřeb národního hospodářství je průzkum a rozbor trhu prováděný dodavatelskými a odběratelskými organizacemi bez předběžného nahlašování požadavků.

(3) Objednací (předkládací) lhůty jsou obecně závazné pouze u výrobků, jejichž výroba a rozdělení jsou závazně stanoveny státním plánem. Objednací lhůty u ostatní produkce mají pouze informativní charakter. Výjimky z ustanovení tohoto odstavce může povolit Státní plánovací komise.

(1) Organizace mohou uzavírat zájmové a účelové smlouvy v případech, kdy je účelné řešit otázky společné více výrobním hospodářským jednotkám soustředěním některých činností, např. provádění výzkumu a vývoje, odbytu, zásobování nebo některých dílčích činností s tím spojených, soustřeďování drobných dovozů a jejich rozdělování, obhospodařování zásob vývozního zboží, získávání technickoekonomických informací, sdružování prostředků na společnou výstavbu, rozdělování dovezených výrobků apod. Nadřízené orgány nesmí uzavírání těchto smluv nařizovat.

(2) Účelem smlouvy je zpravidla pověření jedné ze zúčastněných organizací výkonem dané činnosti za ostatní zúčastněné organizace.

(3) Ve smlouvě se stanoví zejména: činnost, která je předmětem dohody, způsob jejího provádění, práva a povinnosti zúčastněných stran, úhrada nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti a důsledky, zejména majetkové, při porušení povinností vyplývajících ze smlouvy.

(4) Pro uzavírání zájmových a účelových smluv se nepoužije ustanovení § 153 odst. 2 a 3 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.

(1) Investoři mohou podle § 84 sdružovat své prostředky na výstavbu a vybavení objektů pro výrobu a rozvod páry, elektrické energie, plynu, vody, dále na výstavbu objektů čistíren odpadních vod, skladového hospodářství, komunikací, správních a administrativních budov, školních, kulturních, tělovýchovných, rekreačních, turistických, zdravotních a sociálních zařízení apod. Ve smlouvě určí též hlavního investora, podíly při financování společné výstavby, jakož i právo a povinnosti při výstavbě, správě majetku a budoucím provozu společného zařízení.

(2) Zdroje na financování společné výstavby zajišťují ve svém finančním plánu jednotliví spoluinvestoři ve výši a termínech dohodnutých s hlavním investorem, a to:

(3) Hlavní investor uvede ve svém plánu jako zdroj financování též prostředky zajišťované pro společnou výstavbu spoluinvestory.

(4) Dojde-li ke smlouvě o společné výstavbě v průběhu roku, zajistí investoři svou podílovou účast v plánu hlavního investora přesunem podílu jednak z hmotného a jednak i z finančního plánu investiční výstavby ve prospěch hlavního investora.

(1) V rámci plánu dovozu může Státní plánovací komise pověřit jednotlivé ústřední orgány rozdělováním závazně plánem stanovených dovozních kvót na tu produkci, která svým charakterem spadá do odvětví řízeného pověřeným ústředním orgánem, a to v těch případech, kdy není účelné, aby již přímo ve státním plánu byly dovozní kvóty rozděleny na odběratelské ústřední orgány.

(2) Dodavatelské ústřední orgány jsou povinny zajišťovat případné další doplňkové dovozy, vyplývající z neočekávaných poruch v dodávkách tuzemské výroby, ze svých vlastních dovozních kvót, a to i v těch případech, kdy limit na běžný doplňkový dovoz je odběratelskému ústřednímu orgánu stanoven přímo státním plánem.

(3) Návrhy na konkrétní strukturu dovozu uskutečňovaného v rámci plánem stanovených dovozních limitů se předkládají před schválením k odbornému posouzení (expertize) hlavnímu výrobci v daném oboru, který se k návrhu vyjadřuje z hlediska technického a možnosti zaměnitelnosti výrobou tuzemskou. Na základě posouzení expertního vyjádření a návrhu odběratelského orgánu učiní konečné rozhodnutí o realizaci navrhovaného dovozu ten orgán, který dovozní limit stanovil.

(4) Nomenklaturu produkce, na kterou se vztahuje v případě dovozu povinnost předkládání k odborné expertize, stanoví Státní plánovací komise v dohodě s příslušnými odvětvovými ústředními orgány, které zároveň určují výrobní hospodářské jednotky (podniky) pověřené prováděním odborné dovozní expertizy.

(5) Povinnost předkládat návrhy dovozu k odborné expertize se nevztahuje na dovozy uskutečňované za devizy, získané buď za překročení vývozních úkolů, zakoupené za tuzemskou měnu nebo získané z devizových úvěrů v Obchodní bance, a dále na dovozy spotřebního zboží, uskutečňované organizacemi vnitřního obchodu. Organizace vnitřního obchodu však jsou povinny informovat v dostatečném předstihu tuzemské výrobce o zamýšleném dovozu.

(1) Na úseku plánu rozvoje vědy a techniky se uplatňuje gesce v těch případech, kde vzniká nezbytná potřeba koordinace při zabezpečování závazných úkolů státního plánu badatelského výzkumu a výzkumných a vývojových prací. Výkonem gesce tohoto druhu jsou zpravidla pověřována koordinační a hlavní pracoviště výzkumných a vývojových prací, určená Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, popř. hlavní pracoviště badatelského výzkumu, určená Československou akademií věd.

(2) Potřeba případné další koordinace badatelských, výzkumných a vývojových úkolů, které nejsou závazně uloženy státním plánem rozvoje vědy a techniky, se řeší formou dobrovolných zájmových a účelových smluv mezi výrobními hospodářskými jednotkami, popřípadě i smlouvami mezi Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a výrobními hospodářskými jednotkami ve smyslu § 84 této vyhlášky. Touto koordinací jsou zpravidla pověřována vedoucí pracoviště vědeckotechnického rozvoje.

(1) Výjimky z této vyhlášky může povolit vláda, která též může stanovit zvláštní způsob plánovitého řízení pro některá odvětví národního hospodářství nebo obory.

(2) Výjimky z ustanovení části čtvrté může povolit Státní plánovací komise v dohodě s ministerstvem financí.

(3) Pro organizace a výrobní hospodářské jednotky, které se souhlasem Státní plánovací komise provádějí experimenty za účelem dalšího zdokonalování plánovitého řízení, může na dobu provádění experimentu povolit výjimky z této vyhlášky Státní plánovací komise v dohodě s ministerstvem financí.

(1) Zrušují se:

(2) Pro výrobní hospodářské jednotky a hospodářské organizace s hmotnou zainteresovaností podle části třetí této vyhlášky neplatí:
a předpisy vydané k jejich provedení.