§ 1
Úvodní ustanovení
Úspěšné dovršení výstavby socialismu, rychlý rozvoj výroby a zvýšení její efektivnosti vyžaduje zvýšit přímou účast pracujících na řízení národního hospodářství. Opatření ke zvýšení osobní hmotné zainteresovanosti sledují cíl důsledným prosazováním socialistických principů odměňování podle množství, jakosti a společenského významu vykonané práce, upevňováním souladu a jednoty zájmů jednotlivců, kolektivů a celé společnosti zabezpečit další prohlubování socialistických výrobních vztahů, lepší uplatňování a zaměření ekonomických podnětů pro neustálý růst produktivity společenské práce na základě nejvyšší techniky a využívání všech zdrojů a rezerv.
Opatření ke zvýšení osobní hmotné zainteresovanosti je proto třeba organizovat tak, aby byla nedílnou součástí boje za zdokonalování a rozvoj výroby, za lepší organizaci práce, za vyšší úroveň řízení, za účinnější mobilizaci rezerv národního hospodářství, aby napomáhala rozvoji tvůrčí iniciativy lidu a jeho aktivní účasti na řízení.
Opatření ke zvýšení osobní hmotné zainteresovanosti je proto třeba organizovat tak, aby byla nedílnou součástí boje za zdokonalování a rozvoj výroby, za lepší organizaci práce, za vyšší úroveň řízení, za účinnější mobilizaci rezerv národního hospodářství, aby napomáhala rozvoji tvůrčí iniciativy lidu a jeho aktivní účasti na řízení.
§ 2
Opatření ke zvýšení osobní hmotné zainteresovanosti je třeba uskutečňovat tak, aby
podporovala spojování osobního hmotného zájmu jednotlivců se zájmem celé společnosti, a nepřipustit odměňování v rozporu s tímto zájmem;
na všech pracovištích byly důsledně uplatňovány zásady odměňování podle množství, jakosti a společenského významu vykonané práce;
osobní hmotná zainteresovanost byla zaměřena na trvalý dlouhodobý rozvoj podniků a aby pracující byli více zainteresováni na přijímání a plnění vyšších úkolů než na překračování nízkých plánů;
mzdy byly účinným nástrojem růstu společenské produktivity práce při bezpodmínečném zabezpečení nezbytného předstihu růstu produktivity práce před růstem průměrných mezd;
prémie úzce spojovaly osobní zainteresovanost pracujících s celkovými hospodářskými výsledky podniků;
bylo účinně podněcováno úsilí o zvýšení kvalifikace pracujících a o soustavné osvojování pokrokové techniky a technologie.
na všech pracovištích byly důsledně uplatňovány zásady odměňování podle množství, jakosti a společenského významu vykonané práce;
osobní hmotná zainteresovanost byla zaměřena na trvalý dlouhodobý rozvoj podniků a aby pracující byli více zainteresováni na přijímání a plnění vyšších úkolů než na překračování nízkých plánů;
mzdy byly účinným nástrojem růstu společenské produktivity práce při bezpodmínečném zabezpečení nezbytného předstihu růstu produktivity práce před růstem průměrných mezd;
prémie úzce spojovaly osobní zainteresovanost pracujících s celkovými hospodářskými výsledky podniků;
bylo účinně podněcováno úsilí o zvýšení kvalifikace pracujících a o soustavné osvojování pokrokové techniky a technologie.
§ 3
(1) Způsob a podmínky závislosti růstu mezd na růstu produktivity práce a zlepšování celkových hospodářských výsledků se vyjadřují závaznými normami osobní hmotné zainteresovanosti, a to normativem vztahu růstu produktivity práce a průměrných mezd a normativem pro tvorbu prémiového fondu.
(2) Normativy osobní hmotné zainteresovaností mohou být měněny, jen změní-li se podstatně předpoklady, na jejichž základě byly stanoveny.
§ 4
(1) Normativy osobní hmotné zainteresovanosti se zavedou postupně podle toho, jak v jednotlivých odvětvích národního hospodářství bude uskutečněna ucelená soustava opatření ke zvýšení ekonomické účinnosti řízení, a to především v průmyslu a stavebnictví. V jednotlivých výrobně hospodářských jednotkách (podnicích a sdruženích podniků, dále jen „podnik”) budou tyto normativy zaváděny podle toho, jak v nich pro to budou vytvořeny potřebné podmínky, zejména pokud jde o organizaci výroby, ustálenost výrobního programu, předpoklady pro růst produktivity práce, pořádek v normování a odměňování práce a správnou tvorbu cen, a současně i pokud jde o opatření vylučující nebo omezující možnost záporného působení normativů.
(2) Pro obor působnosti jednotlivých ministerstev a pro odvětví řízená národními výbory stanoví normativy vláda při schvalování státního plánu rozvoje národního hospodářství, a to diferencovaně podle významu a podmínek těchto oborů a odvětví.
(3) Pokud jde o hospodářství řízené sborem pověřenců, stanoví vláda souhrnné normativy. Pro obor působnosti jednotlivých pověřenectev stanoví normativy sbor pověřenců tak, aby byl zachován správný vztah mezi růstem mezd v oboru působnosti ministerstev a pověřenectev týchž odvětví.
(4) Pro jednotlivé podniky stanoví normativy orgán jim bezprostředně nadřízený, a to diferencovaně podle jejich významu a podmínek v rámci normativů stanovených vládou nebo sborem pověřenců.
(5) Rady národních výborů mohou ve vlastní pravomoci stanovit normativy též pro jednotlivé organizace plánované samostatně národními výbory, jestliže budou dodrženy zásady uvedené v odstavci 1 a jestliže tím nebudou nepříznivě ovlivněny výsledky a plány celého odvětví.
(6) Orgány příslušné k stanovení normativů jsou povinny vytvářet předpoklady pro správné uplatňování a působení normativů a zabránit jejich zneužívání.
(7) Podrobnější předpisy o tvorbě a používání normativů osobní hmotné zainteresovanosti vydá ministr-předseda Státního úřadu plánovacího.
§ 5
V podnicích, v nichž budou zavedeny normativy osobní hmotné zainteresovanosti, se jednotlivé druhy mezd vyplácejí jednak ze základního mzdového fondu, jednak z prémiového fondu.
§ 6
Základní mzdový fond
(1) Výše a růst základního mzdového fondu se stanoví podle normativu vztahu růstu produktivity práce a průměrných mezd.
(2) Výše normativu se stanoví diferencovaně pro jednotlivá odvětví a podniky; při stanovení výše normativů je třeba přihlížet zejména k mobilizačnosti růstu produktivity práce, zdrojům jejího růstu, podmínkám, které vytvoří plán investiční výstavby, a dále k nutnosti zajistit žádoucí mzdové relace.
(3) Ze základního mzdového fondu se vyplácejí všechny druhy úkolové mzdy, časové mzdy a základní (funkční) platy, mzdy a náhrady poskytované v souvislosti s dovolenou a dobou placeného volna, poskytnutého podle platných předpisů, výkonnostní a smíšené prémie pro dělníky hlavní činnosti a ostatního hospodářství (např. za plnění plánu, za přechod na novou techniku, za dodržení a zkrácení termínu, za úsporu normohodin apod.), příplatky k základním mzdám a platům a doplatky při změně pracovních podmínek.
(4) Vedení podniku je povinno vytvářet, a to zejména v oblasti technického rozvoje, organizace práce a odměňování, potřebné předpoklady, aby bylo dosahováno plánované úrovně výroby a produktivity práce při dodržování základních mzdových fondů. Dosáhne-li podnik vyššího než plánovaného růstu produktivity práce a tím i zvýšení průměrných mezd podle normativů, je vedení podniku povinno zajistit, aby toto zvýšení nevedlo ke změkčování výkonových norem, nýbrž aby ho bylo využito pro růst výdělků všech dělníků, kteří bezprostředně ovlivňují výrobní proces (např. pro prémiování, pro úhradu nákladů vyplývajících z růstu průměrné třídy a pod.).
§ 7
Prémiový fond
(1) Ke zvýšení hmotného zájmu pracujících na jakosti a hospodárnosti výroby a na kvalitativních výsledcích práce podniku jako celku se vytváří prémiový fond. Prémiový fond se tvoří zásadně v závislosti na vývoji přírůstku zisku, celkového zisku nebo jiných ukazatelů vyjadřujících lépe potřeby společnosti v konkrétních podmínkách.
(2) Normativ pro tvorbu prémiového fondu se stanoví diferencovaně pro jednotlivá odvětví a podniky s ohledem na možnosti zajištění a plnění plánu při dodržení žádoucích mzdových relací.
(3) Plánované (skutečné) příděly do prémiového fondu jsou součástí plánovaných (skutečných) nákladů na výrobu.
(4) Z prémiového fondu se vyplácejí prémie dělníkům za materiálové úspory a vyšší jakost výrobků, všechny druhy prémií technickohospodářským pracovníkům a mimořádné odměny za vynikající pracovní výsledky a odměny v podnikovém socialistickém soutěžení pro dělníky i ostatní pracovníky. Z prémiového fondu se však nevyplácejí odměny za zlepšovací návrhy a vynálezy a odměny v celostátní socialistické soutěži.
(5) Při plánování prostředků prémiového fondu je třeba pamatovat především na dostačující podíly na prémie, zejména na prémie dělníků za materiálové úspory a vyšší jakost výrobků, na prémie provozních techniků za běžné výrobní a ekonomické výsledky a na prémie vedoucích pracovníků za celoroční hospodářské výsledky. Přiměřená část prémiového fondu musí být vyhrazena pro mimořádné odměny za vynikající pracovní výsledky a odměny v podnikovém socialistickém soutěžení. Zvýší-li se prostředky prémiového fondu v důsledku převzetí vyšších úkolů, než předpokládal pětiletý plán rozvoje národního hospodářství, zvýší se též podíl na mimořádné odměny a odměny v podnikovém socialistickém soutěžení, aby tak byli všichni pracovníci podniku v nejširším měřítku zainteresováni na přijímání a plnění mobilizačních plánů.
(6) Prostředky prémiového fondu se přidělují v rámci podniku jednotlivým útvarům (závodům a provozům) podle toho, jak se zasloužily o dobré výsledky celého podniku.
(7) Podnik může v rámci svého normativu stanovit závodu samostatný normativ přídělu do prémiového fondu. Příděly do prémiového fondu závodu se určují v závislosti na výsledcích jeho práce a na zdrojích podniku. Jestliže závod splní podmínky pro příděl do svého prémiového fondu a podnik nemá pro tento příděl potřebné prostředky, poskytne nadřízený orgán z rozpisové rezervy dotaci podniku s účelovým určením pro příslušný závod. Podnik je povinen poskytnuté prostředky vrátiti ze svých příštích zlepšených výsledků. Jen ve zcela výjimečných, ekonomicky odůvodněných případech může nadřízený orgán od požadavku vrácení těchto prostředků upustit.
(8) V rámci prémiového fondu závodu (podniku) může být vymezen bezprostředně nadřízeným vedoucím prémiový fond vedoucího (vedoucího provozu, mistra), z něhož budou poskytovány především odměny za vynikající pracovní výsledky.
§ 8
Výplata prémií a odměn z prémiového fondu
(1) Prémie a odměny smějí být vypláceny jen v rozsahu skutečných prostředků prémiového fondu. Celoroční výše prémiového fondu se zjistí po uplynutí roku na základě komplexní prověrky práce podniku. V průběhu roku mohou být prostředky prémiového fondu čerpány zálohově.
(2) Jestliže podnik splnil stanovené předpoklady a v prémiovém fondu jsou prostředky pro výplatu prémií a odměn, vyplatí se prémie podle předem stanovených sazeb a ukazatelů a je možno vyplácet i mimořádné odměny za vynikající pracovní výsledky a odměny v podnikovém socialistickém soutěžení. Je však nepřípustné rozdělovat prostředky prémiového fondu jakýmkoli rovnostářským způsobem.
(3) Nestačí-li prostředky prémiového fondu na plnou úhradu všech prémií a odměn, určí odpovědný vedoucí podniku (závodu) podle důležitosti hospodářských výsledků, za něž se prémie a odměny vyplácejí, které prémie nebo odměny budou přednostně vypláceny. Ostatní prémie a odměny, které nebude možno vyplatit v plném rozsahu, se snižují podle míry pohotových prostředků prémiového fondu s přihlédnutím k pořadí, které určí vedoucí podniku (závodu).
(4) Vytvoří-li se na podkladě příznivých celoročních hospodářských výsledků potřebné prostředky v prémiovém fondu v dostatečné míře, provede se dodatečná výplata částek prémií, snížených podle předchozího odstavce, popřípadě záloh na dlouhodobé prémie a předem stanovené odměny.
(5) Prémie a zálohy na dlouhodobé prémie a předem stanovené odměny, vyplacené v průběhu roku, se nevracejí, i když po uplynutí roku bude zjištěno, že jimi byla překročena skutečná výše prémiového fondu, určená podle prvého odstavce. Tímto ustanovením nejsou však dotčeny předpisy o vymáhání neprávem vyplacených částek příjmů z pracovního poměru.
§ 9
Plánování a čerpání základního mzdového prémiového fondu
(1) Předpisy o plánování základního mzdového fondu a prémiového fondu vydá ministr-předseda Státního úřadu plánovacího. Podrobnější předpisy o prémiových fondech a předpisy o čerpání základního mzdového fondu a prémiového fondu vydá ministr financí.
(2) Dojde-li k relativnímu překročení základního mzdového fondu, může příslušný orgán banky vedle ostatních sankcí uvedených v předpisech o čerpání tohoto fondu pozastavit výplaty z prémiového fondu, nejvýše však do částky relativního překročení základního mzdového fondu. Jestliže podnik nenahradí relativní překročení základního mzdového fondu relativní úsporou nejpozději do konce roku, plynou pozastavené částky prémiového fondu po celoročním zhodnocení hospodářských výsledků podniku do státního rozpočtu.
(3) Prostředky prémiového fondu nevyčerpané v běžném roce nepropadají a převádějí se do následujícího roku. Částky vyplacené podle § 8 odst. 5, které přesahují celoroční prostředky prémiového fondu, musí být uhrazeny z prémiového fondu příštího roku.
§ 10
Součinnost s Revolučním odborovým hnutím
Zvýšením účastí pracujících na řízení národního hospodářství zvyšuje se úloha a odpovědnost odborových organizací při uplatňování zásad dlouhodobé osobní hmotné zainteresovanosti a při provádění mzdové politiky. Ministři (vedoucí ústředních úřadů a orgánů), rady krajských národních výborů, vedoucí výrobně hospodářských jednotek, podniků a závodů jsou povinni provádět mzdová opatření vyplývající z této vyhlášky v dohodě s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí a uskutečňovat je za nejširší účasti pracujících. To platí zejména o zavádění normativů (§ 4 odst. 4), o plánování a rozdělování prostředků prémiového fondu (§ 7), o rozhodování o výplatě mimořádných odměn za vynikající pracovní výsledky a odměn v podnikovém socialistickém soutěžení (§ 8 odst. 2), o určování pořadí a výše jednotlivých prémií a odměn, jestliže prostředky prémiového fondu nestačí na jejich plnou úhradu (§ 8 odst. 3) a o dodatečné výplatě prémií a odměn (§ 8 odst. 4).
§ 11
Přechodné ustanovení
Prémiový fond nahrazuje dosavadní prostředky určené ve mzdovém fondu na prémie inženýrskou technických pracovníků a úředníků, jakož i prostředky na zvláštní prémie a odměny za zvýšení technické úrovně výroby, a na kvalitativní prémie dělníků a prostředky určené ve mzdovém fondu na mimořádné odměny. Do prémiového fondu se převedou prostředky podnikového fondu pracujících, určené až dosud k výplatě peněžitých odměn za vynikající pracovní výkony.
§ 12
Závěrečná ustanovení
(1) Pro podniky, v nichž budou zavedena opatření podle této vyhlášky, pozbývají platnosti všechny dosavadní předpisy o plánování a kontrole čerpání mzdových fondů a zásady vydané Státní mzdovou komisí pro přiznávání zvláštních odměn (Úř. list, částka 132/1956).
(2) Ministr-předseda Státního úřadu plánovacího a ministr financí stanoví, jak bude postupováno při plánování a kontrole čerpání mzdových fondů v odvětvích a podnicích, pro které nebudou stanoveny normativy osobní hmotné zainteresovanosti.
(3) Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. ledna 1959.