Prostředky na odměňování
Opatření při nežádoucím vývoji mezd
(dodatkový odvod)
Soulad mezi tvorbou zdrojů a výplatou mezd a společenská záruka mezd

(1) Objem prostředků hospodářských organizací na odměňování pracovníků je závislý na výsledcích hospodaření, zejména na docílených tržbách, na vývoji materiálových a jiných nákladů, na efektivnosti investic, využívání základních fondů a oběžných prostředků a na řádném plnění povinností plynoucích z dodavatelskoodběratelských vztahů.

(2) K posílení zájmu pracovníků na celkových výsledcích hospodářské činnosti je přiměřená část celkové mzdy přímo závislá na těchto výsledcích (§ 25–29).

(3) Prostředky získané bez vlastní zásluhy podniku neodůvodněným zvyšováním cen nebo jiným společensky nežádoucím způsobem se odčerpávají podle zvláštních předpisů.

(1) V systému hmotné zainteresovanosti na hrubém důchodu se vytváří fond pracujících podle § 29 vládní vyhlášky č. 90/1965 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství (dále jen „vládní vyhláška“).

(2) Z fondu pracujících se vyplácejí

(3) Pokud se v této vyhlášce používá pojmu mzdy za individuální výsledky práce, rozumí se tím mzdy podle odstavce 2 písm. a), b), d).

(1) V systému hmotné zainteresovanosti na zisku se

(2) Ze základního mzdového fondu se vyplácejí mzdy a ostatní osobní výdaje uvedené v § 4 odst. 2 písm. a), d), e).

(3) Prémie, odměny a podíly na hospodářských výsledcích [§ 4 odst. 2 písm. b, c)] se vyplácejí z fondu odměn.

(1) Do fondu pracujících (fondu odměn) se převádějí účelové dotace podle § 41 odst. 3 vládní vyhlášky.

(2) Prostředky fondu pracujících (fondu odměn), nevyčerpané v běžném roce, se převádějí do následujícího roku.

(1) K zajištění ekonomicky odůvodněné výše prostředků na odměňování ve vztahu k prostředkům na rozvoj a ostatní potřeby hospodářských organizací a k nezbytnému regulování mzdových proporcí v národním hospodářství mezi odvětvími, obory a podniky se využívá v nedílné jednotě nástrojů řízení mzdové politiky podle části druhé této vyhlášky a soustavy odvodů z hrubého důchodu (zisku), nástrojů finanční a úvěrové politiky, usměrňování vývoje cen, popřípadě opatření podle § 3 odst. 3.

(2) K usměrňování mzdového vývoje v jednotlivých oborech a podnicích se využívá též kolektivních smluv, které obsahují ustanovení zabezpečující společensky žádoucí proporce mzdového vývoje, zejména ve vztahu k růstu produktivity práce (§ 37).

(3) Nadřízené orgány ve spolupráci s příslušnými odborovými orgány působí k tomu, aby obsah ustanovení kolektivních smluv podle předchozího odstavce byl v souladu s předpoklady státního plánu a dlouhodobých koncepcí o vývoji mezd.

(1) Dodatkový odvod se uplatňuje jako nástroj ekonomického působení na podniky, aby při odůvodněné vysoké tvorbě hrubého důchodu nebo zisku používaly vytvářených prostředků v dostatečné míře na posílení svých rezervních a účelových fondů zabezpečujících další rozvoj výroby a nepřipustily nežádoucí vývoj mezd.

(2) Podnik je povinen provést dodatkový odvod, jestliže celková průměrná roční mzda včetně podílů na hospodářských výsledcích překročí v jednotlivých letech úroveň stanovenou v § 10 ve srovnání s výchozí průměrnou mzdou. Dodatkový odvod se provádí z fondu pracujících (fondu odměn) do rezervy nadřízeného ústředního orgánu (krajského národního výboru).

(3) Výchozí průměrnou mzdou je v podnicích, v nichž se zavádí nová soustava řízení v roce 1966, pro období 3 let celková roční průměrná mzda dosažená v nich za rok 1965. Do průměrné mzdy se nezapočítávají osobní výdaje podle § 4 odst. 2 písm. e).

(4) Příslušné ústřední orgány a krajské národní výbory upraví po projednání se Státní bankou československou (dále jen „banka“) výchozí průměrnou mzdu podle předchozího odstavce pro jednotlivé podniky vyloučením vlivu nezasloužených prostředků a neodůvodněného překročení mzdových fondů. V nutném rozsahu ji mohou upravit z důvodu podstatných organizačních změn nebo z jiných závažných důvodů.

(1) Sazby dodatkového odvodu pro podniky se stanoví takto:

(2) Výše dodatkového odvodu se vypočte podle stanovených sazeb z částek, o které byl absolutně překročen růst průměrné mzdy v jednotlivých pásmech uvedených v předcházejícím odstavci, a podle počtu pracovníků.

(3) Prostředků, které by umožňovaly růst mezd přesahující nejvyšší hranici stanovenou v odstavci 1 pro jednotlivé roky, jsou podniky povinny použít na jiné účely, zejména na technický rozvoj, podnikové investice, zlepšování kulturních a sociálních podmínek pracovníků a posílení rezervního fondu.

(1) V zájmu žádoucí regulace mzdového vývoje mohou oborová ředitelství (řídící národní výbory) pro jednotlivé podniky, popřípadě ústřední orgány (krajské národní výbory) pro výrobní hospodářské jednotky stanovit předem přísnější podmínky pro dodatkové odvody na období uvedené v § 9 odst. 3.

(2) Při zvýšení průměrné mzdy z důvodu prokazatelné úspory pracovních sil může oborové ředitelství (řídící národní výbor) prominout dodatkový odvod, pro který je stanovena nejnižší sazba v jednotlivých letech.

(1) Povinností podniku je zajišťovat trvalý soulad mezi tvorbou zdrojů a potřebou prostředků na výplatu mezd.

(2) Nestačí-li prostředky fondu pracujících na výplatu mezd za individuální výsledky práce a na úhradu osobních výdajů podle § 4 odst. 2 písm. e), může podnik přikročit v nutném rozsahu k čerpání vlastního rezervního fondu, popřípadě požádat o poskytnutí prostředků z rezervního fondu oborového ředitelství. Oborové ředitelství rozhodne, zda podniku prostředky poskytne, v jaké výši a za jakých podmínek. Přitom podle okolností uloží podniku provedení opatření k odstranění nesouladu mezi tvorbou zdrojů a výplatou mezd.

(3) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně v systému hmotné zainteresovanosti na zisku, pokud jde o nedostatečnou tvorbu fondu odměn.

(4) Při vývoji hospodaření, který ohrožuje plnou výplatu mezd za individuální výsledky práce, zejména při čerpání rezervního fondu, musí vedení podniku ve spolupráci s odborovými orgány projednat příčiny tohoto vývoje a učinit opatření k odstranění nedostatků, které nepříznivě ovlivňují vytváření zdrojů na odměňování nebo jejich efektivní využívání, a zabezpečovat obnovení souladu mezi hospodářskými výsledky a objemem vyplácených mezd. Za tím účelem provede vedení podniku především technická a organizační opatření k zlepšení řízení výroby a využívání pracovní doby, popřípadě revizi nezdůvodněných a zastaralých výkonových norem, nezbytné změny v zaměření a podmínkách prémiování, zejména zpřesnění prémiových ukazatelů, úpravu prémiových sazeb, poskytování odměn, upraví výši prostředků vnitropodnikových útvarů na odměňování apod. Ve spolupráci s odborovou organizací vedení podniku informuje kolektiv pracujících o stavu hospodaření, zjištěných nedostatcích a jejich příčinách i o nutných opatřeních a organizuje účast pracujících na jejich provádění.

(1) Nestačí-li podniku vytvořený fond pracujících (fond odměn) na výplatu mezd za individuální výsledky práce ani při použití rezervních fondů, může vyplácet mzdy nejvýše v zaručeném objemu.

(2) Zaručený objem mezd podle předcházejícího odstavce je částka odpovídající 92 % výchozí průměrné mzdy a počtu pracovníků v podniku, upravená podle počtu dnů v příslušném měsíci, za něž se vyplácí mzda, popřípadě náhrada mzdy. Výplata složek mzdy zaručených jednotlivým pracovníkům (§ 14 odst. 1) musí být vždy zajištěna.

(3) V odvětvích, v nichž se výrazně projevují vlivy sezónnosti, dohodnou oborová ředitelství (řídící národní výbory) s bankou rozvržení výchozí průměrné mzdy na jednotlivé měsíce.

(4) Výchozí průměrnou mzdou pro stanovení zaručeného objemu mezd je v podnicích, v nichž bude uplatněna nová soustava řízení v roce 1966, pro období 3 let průměrná měsíční mzda za individuální výsledky práce, dosažená v nich za rok 1965 po vyloučení vlivu nezasloužených prostředků a neodůvodněného překročení mzdových fondů. Příslušné ústřední orgány (krajské národní výbory) mohou po projednání s bankou výchozí průměrnou mzdu upravit v nutném rozsahu odůvodněném podstatnými změnami organizačními v jednotlivých podnicích nebo z jiných závažných důvodů.

(5) Ve výjimečných a odůvodněných případech, zejména jde-li o přechodný výkyv v hospodaření a než se vytvoří dostatečné rezervní fondy, může banka po projednání s oborovým ředitelstvím (řídícím národním výborem) povolit výplatu mezd i nad zaručený objem. V nutném rozsahu povolí překročení zaručeného objemu mezd k úhradě předem vypsaných prémií a odměn tvůrčím pracovníkům za úspěšné vyřešení státních úkolů vědy a techniky a osobních výdajů podle § 4 odst. 2 písm. e).

(6) Nemůže-li podnik zajistit výplatu zaručeného objemu mezd, popřípadě zvýšeného podle předcházejícího odstavce, použitím jiných volných prostředků, požádá banku o úvěr.

(7) Jestliže podnik, který vyplácí mzdy před zjištěním výše tvorby fondu pracujících (fondu odměn), čerpá přes upozornění banky opakovaně prostředky na mzdy nad rámec vytvořených zdrojů, je banka oprávněna neuvolnit mu prostředky na mzdy přesahující zaručený objem mezd.

a) časové a úkolové mzdy dělníků, základní mzdy technickohospodářských pracovníků a osobní platy,

b) prémie a odměny za individuální výsledky práce včetně prémií a odměn za řešení úkolů vědy a techniky,

c) podíly na hospodářských výsledcích,

d) příplatky a náhrady mzdy,

e) ostatní osobní výdaje za práce, vykonávané pracovníky podniku jako nepravidelná činnost, nevyplývající z jejich normálních pracovních povinností, popřípadě externími pracovníky; podrobnosti o tom, co se zahrnuje do ostatních osobních výdajů a o jejich uplatňování, upravují zvláštní předpisy.

a) stanoví podniku základní mzdový fond,

b) vytváří ze zisku fond odměn podle § 29 vládní vyhlášky.

(8) Zjistí-li se na základě hodnocení celoroční činnosti, že podnik vyčerpal během roku více prostředků na mzdy, než jsou ve vytvořeném fondu pracujících (fondu odměn), je povinen ke krytí rozdílu použít svého rezervního fondu, popřípadě požádat nadřízený orgán o poskytnutí prostředků z jeho rezervního fondu a v případě, že rozdíl nebude takto kryt, uhradit jej zvýšenou tvorbou prostředků v následujícím roce.

(1) Při omezení výplaty mezd podle § 13 odst. 1 se jednotlivým pracovníkům - pokud Státní mzdová komise pro některá odvětví nestanoví jinak - zaručují

a) v časové mzdě mzdové tarify, osobní příplatky zvlášť kvalifikovaným dělníkům, osobní platy a základní platy stanovené v rozpětí nejnižších a nejvyšších sazeb,

b) v úkolové mzdě stanovené úkolové sazby; tím nejsou dotčeny povinnosti podniku podle § 30,

c) příplatky a náhrady mzdy, na které mají pracovníci nárok podle příslušných předpisů. To platí obdobně o odměnách, které se zahrnují do osobních výdajů podle § 4 odst. 2 písm. e).

(2) O použití prostředků, o které celkový objem mezd podle § 13 odst. 2 převyšuje úhrn mezd zaručených jednotlivým pracovníkům, rozhoduje vedení podniku ve spolupráci s odborovou organizací podle zásad dohodnutých v kolektivní smlouvě. Přitom postupuje diferencovaně s ohledem na výsledky práce vnitropodnikových útvarů a podle míry odpovědnosti, úsilí a zásluh jednotlivých pracovníků nebo kolektivů.

(1) Podnik, ve kterém se uplatňuje systém hmotné zainteresovanosti na zisku a jemuž byl v plánu stanoven základní mzdový fond relativním ukazatelem (procentním podílem) k předpokládanému objemu výroby, může čerpat prostředky na mzdy zásadně do výše základního mzdového fondu přepočteného podle stanovených pravidel. Ukazatele a pravidla pro přepočet stanoví orgán nadřízený podniku v dohodě s bankou.

(2) Překročí-li podnik přepočtený základní mzdový fond (relativní překročení), je povinen použít ke krytí překročení rezervy základního fondu. Nemá-li volnou rezervu, váže částku relativního překročení ve fondu odměn nebo v rezervním fondu. Nemá-li volné prostředky ve fondu odměn ani v rezervním fondu, požádá nadřízený orgán o krytí překročení z rezervy jeho základního mzdového fondu, popřípadě z jeho rezervního fondu.

(3) Nelze-li částku relativního překročení základního mzdového fondu krýt způsobem uvedeným v předcházejícím odstavci, provede podnik potřebná opatření, aby ve lhůtě dohodnuté s bankou, nejpozději však do konce běžného roku, uspořil nekrytou částku překročení, popřípadě dodatečně pokryl vázáním prostředků fondu odměn, resp. rezervního fondu v následujících obdobích, a to i po uplynutí kalendářního roku.

(4) Neuspoří-li podnik částku relativního překročení základního mzdového fondu do konce kalendářního roku, převede se částka vázaná na krytí překročení ve fondu odměn, popřípadě v rezervním fondu podniku nebo nadřízeného orgánu do státního rozpočtu po zhodnocení výsledků za uplynulý rok.

(5) Podnik, jemuž byl stanoven základní mzdový fond absolutní částkou, může čerpat prostředky na mzdy zásadně do výše této částky rozepsané na příslušné období roku. Překročí-li podnik tuto částku (absolutní překročení), platí obdobně ustanovení odstavců 2 až 4.

(6) V odůvodněných případech může generální ředitel banky povolit výjimky a odchylky z ustanovení předcházejících odstavců.