Úkoly hospodářských orgánů a účast Revolučního odborového hnutí
Pravomoc a odpovědnost
Kontrola mezd

(1) V působnosti podniků je rozhodovat o uplatňování konkrétních mzdových forem u jednotlivých skupin pracovníků, o rozdělování prostředků na mzdy a o dalších otázkách, pokud nejsou vyhrazeny nadřízeným orgánům.

(2) V působnosti oborových ředitelství je usměrňovat používání ekonomických nástrojů řízení a prostředků na mzdy podle podmínek oborů a podniků, zabezpečovat odůvodněné mzdové relace mezi podniky a řešit v rámci zásad stanovených nadřízenými orgány s konečnou platností konkrétní otázky odměňování pro obory, sledovat vývoj mezd v oboru a kontrolovat dodržování mzdové a normovací disciplíny.

(1) V působnosti ústředních orgánů je zejména zpracovávat v souladu se směrnicemi pro vypracování dlouhodobého plánu dlouhodobé studie a směry vývoje mezd v odvětvích a oborech jejich působnosti, zabezpečovat proporcionální mzdový vývoj v odvětvích a oborech, rozpracovávat zásadní opatření vlády a Státní mzdové komise a usměrňovat a kontrolovat jejich realizaci. Opatření ústředních orgánů se uskutečňují v podnicích prostřednictvím oborových ředitelství, a jde-li o podniky řízené národními výbory, prostřednictvím krajských národních výborů. Pokud je nutná závazná celoodvětvová úprava mzdových podmínek pracovníků hospodářských organizací, vydávají ústřední orgány potřebné mzdové předpisy, a to i pro organizace řízené národními výbory. V oblasti hospodářství řízeného národními výbory mají ústřední orgány zásadně úkoly perspektivní a metodické povahy; při plnění úkolů v otázkách odměňování spolupracují s krajskými národními výbory.

(2) Při zabezpečování úkolů v otázkách odměňování na Slovensku spolupracují ústřední orgány se slovenskými národními orgány.

(3) V působnosti národních výborů v oblasti odměňování je sledovat a usměrňovat vývoj mezd, kontrolovat dodržování mzdové disciplíny, soustavně prověřovat a zabezpečovat uplatňování ekonomicky účelných forem hmotné zainteresovanosti a tak pomáhat k tomu, aby činnost podniků a organizací uspokojovala potřeby obyvatelstva co do množství, jakosti, pohotovosti a přinášela předpokládaný politický a ekonomický efekt.

(1) K usměrňování vývoje mezd a k podrobné úpravě mzdových podmínek v odvětvích a oborech, ve kterých se uplatňují zásady ekonomického řízení, se využívá kolektivních smluv. Kolektivní smlouvy uzavírají hospodářské organizace s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí.

(2) V oblasti odměňování se v kolektivních smlouvách podle podmínek oborů a podniků (závodů) podrobněji upravují v rámci předpisů a směrnic nadřízených orgánů zejména

(3) Ústřední rada odborů vydává směrnice pro uzavírání, registraci, evidenci a kontrolu kolektivních smluv, pokud jde o jejich obsah v otázkách odměňování v dohodě se Státní mzdovou komisí.

(1) K zabezpečení souladu společenských a podnikových zájmů při prověřování tvorby a využívání prostředků podniků a zabezpečování ekonomicky odůvodněného vývoje mezd banka zejména

(1) Při přípravě a provádění zásadních mzdových opatření je nutno postupovat na všech stupních řízení v dohodě s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí.

(2) Ústřední rada odborů se vyjadřuje k návrhům mzdových opatření předkládaných vládě a Státní mzdové komisi, popřípadě předkládá jim sama návrhy.

(3) Spolupráce podniků (závodů) s odborovými orgány v otázkách odměňování se řídí zákoníkem práce a usnesením IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí (zákon č. 37/1959 Sb.) se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference z roku 1965 (příloha k zákoníku práce).

a) výše fondu pracujících při dosažení předpokládané tvorby hrubého důchodu, v systému hmotné zainteresovanosti na zisku výše fondu odměn při předpokládané tvorbě zisku,

b) rozdělení prostředků z vyšší než předpokládané tvorby hrubého důchodu (zisku), zbývajících po splnění odvodů z hrubého důchodu (zisku) a ostatních závazků, do fondu pracujících (fondu odměn), do rezervního fondu, ostatních fondů a na další potřeby,

c) proporce v použití prostředků fondu pracujících (fondu odměn) na odměňování za individuální výsledky práce a na podíly na hospodářských výsledcích,

d) vývoj mzdových relací mezi hlavními skupinami pracovníků,

e) používání stanovených mzdových tarifů a příplatků ke mzdám,

f) zásady pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích a pro zřizování osobních účtů,

g) zásady pro používání prostředků na odměňování při uplatnění společenské záruky mezd a při ekonomicky nežádoucím mzdovém vývoji,

h) zásady pro uplatnění postupu vůči pracovníkům, kteří nepříznivě ovlivňují výsledky hospodaření (§ 12),

i) některé pracovní a mzdové podmínky pracovníků, specifické pro příslušný podnik, popřípadě obor.

a) ovlivňuje uplatňováním svých ekonomických nástrojů, především úvěru a úroku, výši prostředků určených na odměňování; při neúměrném růstu těchto prostředků usměrňuje použití vytvořených zdrojů na doplnění rezervních a dalších účelových fondů podniku;

b) prověřuje správnost tvorby hrubého důchodu a zisku a jejich rozdělování na jednotlivé účely v souladu se stanovenými pravidly; při zjištěných nedostatcích dává podnět k odčerpání části prostředků;

c) sleduje používání přímých a nepřímých nástrojů řízení mzdové politiky a vývoj mezd v závislosti na skutečných výsledcích hospodaření podniků;

d) prověřuje dodržování mzdově politických předpisů, účinnost uplatňovaných forem odměňování, zvláště prémií, zejména při nežádoucím mzdovém vývoji a nesouladu mezi tvorbou zdrojů a výplatou mezd;

e) prověřuje při komplexním posuzování ekonomického vývoje podniků, zda podniky racionálně využívají pracovních sil, dodržují stanovené limity počtu pracovníků, využívají všech rezerv růstu produktivity práce s cílem dosáhnout maximálního růstu výroby růstem produktivity práce;

f) kontroluje, zda jsou vypláceny mzdy v rámci vytvořených zdrojů, analyzuje příčiny nesouladu mezi tvorbou zdrojů a výplatou mezd a podrobně prověřuje činnost podniků, zejména v případech nedostatečného vytváření zdrojů, popřípadě při poskytování úvěru na mzdy; vydává předpisy pro kontrolu používání prostředků na mzdy;

g) provádí prověrky zaměřené zvláště pro potřeby centrálního řízení mzdové politiky; účastní se hodnocení celkového mzdového vývoje na ústředních orgánech a uplatňuje přitom zkušenosti a poznatky z práce banky.