(1) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření se provádějí hospodářskými smlouvami o převodu správy národního majetku+) nebo rozhodnutími nadřízených orgánů.
(2) Rozhodnutím nadřízených orgánů, které musí mít podstatné náležitosti jako hospodářské smlouvy o převodu správy, převádí se správa národního majetku, jde-li o převod majetkového celku nebo majetku zvláštního významu, při zřízení organizace, při reorganizaci, popřípadě převodu (změně) výrobního programu.
b) mezi organizacemi podřízenými.
(3) V případech uvedených v předchozím odstavci jsou k převodu správy rozhodnutím příslušny ústřední orgány, oborová ředitelství trustů, oborové podniky nebo orgán jimi určený, jde-li o převod správy národního majetku.
a) z jejich správy na organizace podřízené a naopak,
(4) Rozhodnutím podle odstavce 1 je též rozhodnutí příslušného orgánu ve sporu o příslušnost ke správě (§ 65 odst. 2 zákoníku).
(5) Jde-li o převod správy z oboru působnosti jednoho ústředního orgánu do oboru působnosti jiného ústředního orgánu, vydá rozhodnutí o převodu správy orgán, z jehož oboru působnosti se správa národního majetku převádí, v dohodě s druhým ústředním orgánem. Obdobně se postupuje, jde-li o převod z oboru působnosti krajského národního výboru do působnosti ústředního orgánu nebo naopak.
(6) Národní výbory mohou rozhodnutím vydaným v mezích své působnosti převést národní majetek ze správy svého národního výboru do správy národního výboru nižšího stupně nebo do správy podřízené organizace a naopak a mezi národními výbory a organizacemi podřízenými. Tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy,*) podle nichž okresní národní výbory jsou příslušny svým rozhodnutím převádět správu národního majetku na jiné organizace.