PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

Projekt
Účel a funkce projektu

Rozpočtová dokumentace
Rozpočtové náklady
Rozpočtové náklady nezahrnované do ceny základních prostředků (hlava IX)

(1) Projekt je souborným technickým, ekonomickým a architektonickým řešením stavby v souladu s projektovým úkolem a je podkladem

- sjednání úvěrové smlouvy
- rozhodnutí o zařazení stavby do prováděcího plánu investiční výstavby,
- uzavření smluv, jimiž se realizuje stavba nebo zajišťuje její realizace
- vyžádání rozhodnutí o přípustnosti (povolení) stavby
a) ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby pro

b) v konečném stadiu pro realizaci stavby.

(2) Projekt se ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby zpracovává (zásadně pro celou stavbu, výjimečně se souhlasem stavebního úřadu a po dohodě účastníků výstavby též postupně podle provozně ucelených částí stavby, vymezených v projektovém úkolu) v rozsahu

a) stanoveném v § 14 odst. 1 - pro vyžádání rozhodnutí o přípustnosti stavby,

c) dohodnutém mezi investorem a dodavateli*) - pro uzavření hospodářských smluv o dodávkách pro stavbu.

b) stanoveném v § 14 odst. 2 - pro uzavření úvěrové smlouvy a pro zařazení stavby do prováděcího plánu investiční výstavby,

(3) Se souhlasem vedoucího ústředního orgánu investora se zpracuje v předstihu projekt části stavby, schopné užívání již po dobu výstavby, a to pro objekty stavby, jichž lze využít jako zařízení staveniště (jde zejména o objekty terénních úprav a inženýrských sítí, objekty administrativní, bytové, skladové a halové).

(4) Vedoucí ústředního orgánu investora může udělit souhlas podle předchozího odstavce jen na základě posouzení koncepce souhrnného řešení stavby.

(5) Projekt se do konečného stadia zpracovává postupně po jednotlivých provozních souborech a objektech nebo jejích částech v nezbytném rozsahu, sjednaném investorem s dodavateli a s generálním projektantem tak, aby spolu s další dokumentací (§ 40, 41 odst. 6) byl postačujícím podkladem pro provedení stavby, popřípadě pro upřesnění smluvních vztahů.

(1) Projekt zejména

- u výrobních staveb stanoví sortiment a specifikaci výrobků, kapacitu, technologii a organizaci budoucí výroby, dále potřebu pracovníků, paliv, energií a vody, dopravy a materiálů pro budoucí provoz včetně manipulace s materiálem
- u nevýrobních staveb stanoví standard a kapacitu, podle potřeby též organizaci služeb,
a) určuje definitivně účel, funkci, rozsah a účinky stavby; přitom

c) konečným způsobem řeší územně technické vztahy, vycházeje z podmínek daných v územním rozhodnutí a objasňuje možnosti rozšíření nebo budoucí úpravy stavby v souladu s požadavky projektového úkolu; podle potřeby zpřesňuje rozsah odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a výpočet odvodu peněžitých částek,

b) určuje technické řešení stavby; přitom
- stanoví pro budoucí provoz (užívání) bezpečnostní, hygienické, sociální, estetické a ostatní kulturní podmínky životního prostředí a způsob jejich zajištění,
- ve stavební části zpřesňuje členění na objekty, řeší jejich dispoziční uspořádání, konstrukční soustavu, použití stavebních materiálů a obsahuje architektonické řešení
- v technologické části upřesňuje členění na provozní soubory (dílčí provozní soubory), určuje rozsah dodávek a prací, skladbu strojů a zařízení v jednotlivých provozních souborech a řeší jejich vzájemnou vazbu
- určuje zásady organizace, metod a technické koncepce řízení výrobního nebo jiného procesu (např. skladového hospodářství)

g) zabezpečuje soulad a potřebnou návaznost všech částí stavby a dodávek pro ni.

- dohodnutý dodavatelský systém a specifikaci požadavků na dovoz
- podle potřeby údaje o objemu jednotlivých prací a dodávek
d) stanoví plán organizace výstavby, zahrnující postup přípravy a provádění stavby a koncepci zařízení staveniště, zejména
- vymezení obvodu staveniště, popř. trasy stavby, koncepci společného sociálního a provozního zařízení staveniště, vymezení ploch pro ostatní objekty zařízení staveniště, určení, které trvalé objekty budou využity jako objekty zařízení staveniště
- průběh a požadavky na provedení komplexního vyzkoušení, zkušebního provozu a garančních zkoušek,
- časový plán stavby sestavený podle objektů a provozních souborů, zahrnující termíny rozhodující pro zabezpečení přípravy a realizace stavby ve lhůtě dohodnuté s dodavateli, zdůvodnění této lhůty a její srovnání a technicky reálnou lhůtu, popř. lhůtou dosahovanou ve světě; u výrobních staveb též časový plán náběhu výroby a jeho zajištění

e) stanoví souhrnné rozpočtové náklady stavby a odbytové nebo rozpočtové ceny objektů a provozních souborů,

f) obsahuje průkaz efektivnosti stavby,

(2) Součástí projektu jsou souhrnné údaje stavby.

(1) Jako podklad pro vyžádání rozhodnutí o přípustnosti stavby se z projektu předkládají, pokud orgán příslušný k vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby nerozhodne jinak:

b) v potřebném rozsahu stavební výkresy (půdorysy, řezy, pohledy, popřípadě jiné výkresy) v měřítku odpovídajícím druhu, rozsahu a složitosti stavby a objektů, dispoziční výkresy provozních souborů, výkresy objasňující uspořádání vnějších i vnitřních instalací a dále zařízení staveniště,

- současný stav území včetně inženýrských a ostatních staveb s vyznačením pozemků (hranice, kultura, parcelní čísla) nutných pro výstavbu a dále sousedních pozemků, popř. jiných pozemků, na nichž se projeví vztahy a důsledky stavby
a) zastavovací plán stavby se situačními výkresy, které objasňují:
- navrhované zastavění s vyznačením objektů, jejich vzájemných vazeb, napojení na inženýrské sítě, vjezdů, terénních úprav, skládek, materiálu, oplocení staveniště, a to jak pro období realizace stavby, tak i pro její provoz (užívání),
- vztahy a důsledky stavby v území včetně ochranných pásem, chráněných území a objektů

c) zpráva obsahující údaje o splnění podmínek rozhodnutí o umístění stavby, o vazbách na veřejné inženýrské sítě s údaji o spotřebě vody a energie, o požadavcích na dopravu (popřípadě včetně omezení během provádění stavby), o exhalacích a ostatních důsledcích v území, výčet povolených odchylek (výjimek) od technických nebo jiných předpisů, údaje jak bylo vyhověno podmínkám souhlasu k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě;
dále časový postup prací s uvedením organizací a osob odpovědných za projekt, za investorskou činnost a za provádění stavby,*)

Části a) až c) se předkládají ve dvou vyhotoveních, část d) v jednom vyhotovení.
d) dokladová část obsahující rozhodnutí o umístění stavby a další rozhodnutí, která podle charakteru a důsledků stavby musí investor opatřit podle zvláštních předpisů.

(2) Jako podklad pro uzavření úvěrové smlouvy pro zařazení stavby do prováděcího plánu investiční výstavby a vlastní financování stavby se z projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení použije - nepožaduje-li příslušný orgán další údaje - souhrnného rozpočtu, souhrnných údajů stavby a časového plánu stavby.**)

(1) Generální projektant zajišťuje vypracování a dodávku projektu*) v rozsahu a hloubce

a) odpovídající účelu a funkci projektu stanoveným v § 12 odst. 1 písm. a) a odst. 2, a dále

b) odpovídající požadavkům investora na technické, ekonomické a architektonické řešení stavby,

c) umožňující dohodnout odbytovou nebo rozpočtovou cenu stavby nebo jejích částí (objektů, provozních souborů),

e) umožňující mu výkon autorského dozoru.

d) odpovídající dohodám generálního projektanta s vyššími dodavateli o jejich účasti na zpracování projektu,

(2) Vyšší dodavatelé, kteří mají oprávnění k projektové činnosti, mohou zajišťovat v dohodnutém rozsahu vypracování a dodávku těch částí projektu, které odpovídají jejich dodávce

a) do sjednání odbytové nebo rozpočtové ceny své dodávky - v kooperaci pro generálního projektanta nebo pro vyššího dodavatele (svého odběratele),

b) po sjednání odbytové nebo rozpočtové ceny své dodávky - jako součást své dodávky, popřípadě v kooperaci pro generálního projektanta; zaváží-li se však předat investorovi v přiměřeném předstihu nabídkový rozpočet s návrhem odbytové nebo rozpočtové ceny své dodávky, mohou zajišťovat - na podkladě projektu propracovaného do stadia souhrnného projektového řešení - dopracování příslušných částí projektu jako součást své dodávky již před sjednáním odbytové nebo rozpočtové ceny.

(3) Dodavatel, který má oprávnění k projektové činnosti, může zajišťovat vypracování a dodávku projektu jako generální projektant, jen byl-li zpracovatelem projektového úkolu jako jeden z účastníků poptávkového řízení nebo soutěže; to neplatí, pokud byl určen jako organizace, která může převzít funkci generálního projektanta podle § 6 odst. 3.

(1) Při zpracování projektu vychází generální projektant zejména z údajů a ukazatelů projektového úkolu a podmínek rozhodnutí o umístění stavby. Odpovídá za dosažení technické, ekonomické a architektonické úrovně projektu, stanovené projektovým úkolem a za realizovatelnost projektu v této úrovni. Přitom nesmí zhoršit údaje a ukazatele projektového úkolu, které investor označil jako závazné, ani souhrnnou efektivnost stavby.

(2) Generální projektant je povinen uplatňovat a využívat v projektu schválené a vyhlášené typové podklady, typizační směrnice a technické normy v rozsahu jejich závaznosti. Použije-li v projektovém řešení vynálezu, je povinen vyznačit tuto skutečnost v projektu a vymezit zároveň ekonomický nebo jiný společenský význam a důsledky využití tohoto vynálezu. Stejně postupuje, dojde-li v projektu k použití, popřípadě k využití zlepšovacího návrhu nebo jiných průmyslových práv.

(3) Zamýšlí-li generální projektant navrhnout v projektovém řešení použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení,**) popřípadě nevyzkoušených stavebních konstrukcí, hmot a dílců, vyžádá si souhlas investora.

(4) Použije-li generální projektant ke zpracování projektu projektové dokumentace dovezené ze zahraničí, zabezpečí, aby vyhovovala tuzemským předpisům a technickým normám, nebo si vyžádá příslušné výjimky.

(5) Generální projektant připojuje statické, základní technologické, hydrotechnické a jiné výpočty, cenové rozbory a technické údaje o provedených průzkumech jako doklad k odevzdávanému projektu jen na výslovnou žádost investora; jinak je v konceptu archivuje a na požádání umožňuje ostatním účastníkům výstavby a orgánům státní správy do nich nahlédnout. U výpočtů provedených pomocí samočinných počítačů postačí, poskytne-li údaj o základních podmínkách a výsledcích, popřípadě též algoritmus řešení.

(6) Ustanovení předchozích odstavců, v nichž se ukládají povinnosti generálnímu projektantovi, se vztahují přiměřeně i na zpracovatele části projektu, ustanovení odstavce (4) se vztahuje přiměřeně i na jiné tuzemské odběratele dovezené projektové dokumentace, ustanovení odstavce (5) o oprávnění investora též na jiné odběratele projektových prací.

b) vede potřebná jednání s dotčenými orgány a organizacemi, navazující na jednání provedená v průběhu zpracování přípravné dokumentace, zejména o koncepčních otázkách územně technických včetně napojení stavby na veřejné inženýrské sítě, způsobu využití paliv, energií a vody, jakož i o otázkách, souvisících se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a kulturní úrovně životního prostředí;

(1) Generální projektant vede v průběhu prací na projektu jednání, potřebná k vypracování projektu, zejména

a) jedná s dodavateli, s nimiž investor sjednal na základě projektového úkolu smlouvy o spolupráci na projektové a organizační přípravě stavby, o předávání podkladů, popřípadě sjednává s dalšími dodavateli předávání podkladů; dále s dodavateli sjednává jinou spolupráci, zejména projektovou kooperaci při zpracování jednotlivých částí projektu;

- potřebu, způsob a termíny provedení dalších projektových prací a způsob výkonu autorského dozoru [§ 47 odst. 2 písm. a)]
- potřebu, způsob a termíny vypracování těch částí dodavatelské dokumentace, které potřebuje investor a generální projektant a způsob výkonu autorského dozoru [§ 47 odst. 2 písm. b) a c)].
- rozpočty jednotlivých objektů a provozních souborů
c) nejpozději před odevzdáním projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby projedná popřípadě zpřesní za účasti investora s jeho rozhodujícími dodavateli další postup a způsob přípravy a provádění stavby, zejména
- plán organizace výstavby

(2) Investor v průběhu prací na projektu projednává, popřípadě zpřesňuje s příslušnými orgány a organizacemi způsob zabezpečení budoucího provozu (užívání) stavby; v případě odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě projedná též výpočet odvodu peněžních částek.

(3) Dodavatelé v průběhu prací na projektu zabezpečují spolupráci s generálním projektantem a investorem v dohodnutém rozsahu a čase; podklady poskytují - neodmítnou-li výslovně svou budoucí dodávku - i tehdy, nebyla-li mezi nimi a investorem smluvena spolupráce na projektové a organizační přípravě stavby.

(4) Po posouzení projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení potvrdí investor souhrnné údaje stavby. Toto posouzení a potvrzení je podmínkou pro využití projektu pro další opatření při přípravě a realizaci stavby (pro vyžádání rozhodnutí o přípustnosti stavby, sjednání hospodářské smlouvy o dodávkách pro stavbu, projednání způsobu financování stavby, uzavření úvěrové smlouvy a zajištění zařazení stavby do prováděcího plánu investiční výstavby).

(5) V těch případech, ve kterých projekt posuzují (schvalují) orgány nadřízené investorovi nebo jiné ústřední orgány, předkládá investor projekt ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby těmto orgánům se svým stanoviskem a s podmínkami, které stavební úřad stanovil pro vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby. Opatření podle odstavce 4 provádí až po příslušném posouzení popřípadě schválení projektu.

(1) Pro zcela jednoduché stavby (například drobné zemědělské stavby včetně zvláštních zemědělských investic, drobné akce Z, jednoduché modernizace a adaptace, jednoduché objekty v hlubinných dolech a lomech, pro práce bourací a demontáže, jsou-li stavbami nebo částmi stavby), se projekt zpracovává v rozsahu omezeném na popis pracovního postupu, nezbytné výkresy, soupis materiálu a rozpočet.

(2) Ustanovení předchozího odstavce se použije přiměřeně i pro naléhavé zabezpečení základních prostředků (objektů) proti havarijnímu stavu a dále pro práce, jimiž se mají bezprostředně odstranit následky havárií a živelních pohrom; přitom se využije co nejvíce původní dokumentace.

(1) Dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště a úprav jiných objektů, kterých má být využito jako součásti zařízení staveniště, se zpracovává v souladu s koncepcí stanovenou projektem stavby [§ 13 odst. 1 písm. d) a § 14 odst. 1 písm. b)] a popřípadě s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o přípustnosti stavby.

(2) Dokumentaci podle předcházejícího odstavce zabezpečují jako součást dodavatelské dokumentace organizace, které zařízení staveniště zajišťují. Její rozsah může zpracovatel v dohodě s přímými vyššími dodavateli, kteří budou zařízení staveniště užívat, omezit obdobně jako u staveb uvedených v § 18 odst. 1.

(1) Rozpočtovou dokumentaci tvoří rozpočty zpracované jako součást projektu; vyjadřují rozpočtové náklady stavby, které se po projednání podle § 37 a násl. stávají odbytovou nebo rozpočtovou cenou stavby nebo jejich částí.

(2) Jako součást projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení zpracovává generální projektant

a) rozpočty provozních souborů o objektů, popřípadě členěné na dílčí rozpočty jejich ucelených částí, a rozpočty ostatních prací, dodávek a výdajů podle jejich druhů (dále jen „rozpočty“),

b) souhrnný rozpočet stavby včetně rekapitulace rozpočtových nákladů (vzor v příloze) a sestavené na podkladě rozpočtů (dále jen „souhrnný rozpočet“).

(3) Souhrnný rozpočet a rozpočty podle předchozího odstavce jsou podkladem pro zahájení řízení o ceně dodávek s dodavateli investora.

(4) Jestliže na podkladě rozpočtů podle odstavce 1 nevznikne dohoda o odbytové ceně, vypracují jako součást podrobněji propracovaného projektu

a) generální projektant, nedojde-li k jiné dohodě podle § 15, rozpis prací a dodávek,

b) dodavatelé na jeho podkladě nabídkové rozpočty, popřípadě v dohodě s investorem dílčí nabídkové rozpočty ucelených částí provozních souborů a objektů (dále jen „nabídkový rozpočet“),

c) generální projektant rozpočty kusových dodávek pro technologická zařízení stavby.

(5) Na podkladě rozpisu prací a dodávek sestaví generální projektant též kontrolní rozpočty, jestliže si jejich sestavení pro účely řízení o odbytové nebo rozpočtové ceně dodávek vyžádá investor; kontrolní rozpočet se nepředává dodavateli.

(6) Rozpis prací a dodávek obsahuje popisy strojů, zařízení, montáží, stavebních konstrukcí a prací a jejich množství (výměry). Je uspořádán

a) pro objekty ve sledu položek stanoveném třídníkem stavebních konstrukcí a prací, popřípadě jeho agregovaných položek, pokud nedojde k jiné dohodě,

b) pro provozní soubory podle dohody.

(7) Rozpis prací a dodávek se zpracovává

b) na soubornější měrné jednotky dohodnuté v rámci dohody o dalším propracování projektu.

a) na měrné jednotky, pro které jsou stanoveny velkoobchodní ceny stavebních prací a montáží a velkoobchodní (maloobchodní) ceny strojů, zařízení a jiných výrobků pro stavbu nebo

(8) Lhůty pro předkládání nabídkových rozpočtů dohodne generální projektant s dodavateli v souladu s pracemi na dalším propracování projektu a s potřebami časového průběhu stavby.

(9) Rozpočty, podle kterých je dohodnuta odbytová nebo rozpočtová cena, jsou odbytové rozpočty.

(10) Odbytové rozpočty jsou podkladem pro vypracování souhrnného odbytového rozpočtu (vzor v příloze), který dodává investorovi generální projektant.

(1) Souhrnné rozpočty obsahují a člení rozpočtové náklady zahrnované i nezahrnované do cen základních prostředků*) a do plánu investiční výstavby.**)

(2) Souhrnné rozpočty se člení takto:

(3) Skladba souhrnného odbytového rozpočtu je shodná se skladbou souhrnného rozpočtu.

(1) Rozpočtové náklady v rozpočtech zpracovaných generálním projektantem nebo v nabídkových rozpočtech dodavatelů se člení na:

a) základní rozpočtové náklady

b) doplňkové rozpočtové náklady

c) vedlejší rozpočtové náklady, pokud se pro ně nesestavují samostatné rozpočty.

(2) Základní rozpočtové náklady jsou náklady zakalkulované ve velkoobchodních cenách stavebních prací a montáží a ve velkoobchodních (maloobchodních) cenách výrobků rozpočtovaných v seznamech (specifikacích) sestavených k rozpočtům.

(3) Doplňkovými rozpočtovými náklady se doplňují základní rozpočtové náklady v úrovni velkoobchodních cen stavebních prací a montáží nebo jiných velkoobchodních (maloobchodních) cen o náklady nezahrnuté v těchto cenách.

(4) Vedlejší rozpočtové náklady jsou náklady za dodávky, práce, služby a výdaje uvedené v § 27; jimi se doplňují rozpočtové náklady stavby jako celku, popřípadě provozních souborů a objektů.

(1) Rozpočtové náklady v rozpočtech provozních souborů a objektů určuje generální projektant podle ustanovení § 24 odst. 1; může je však též určit způsobem stanoveným pro sestavení nabídkových rozpočtů.

(2) Rozpočtové náklady v rozpočtech ostatních prací, dodávek a výdajů určuje generální projektant podle § 25 a násl., mohou však být určeny i podle nabídek dodavatelů, ukazateli nebo odborným odhadem. Nedojde-li k dohodě o jejich odbytové nebo rozpočtové ceně na podkladě rozpočtů zpracovaných ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby, upřesní se na podkladě dalšího propracování projektu postupem stanoveným pro nabídkové rozpočty provozních souborů a objektů.

c) velkoobchodními (maloobchodními) cenami výrobků nezakalkulovaných ve velkoobchodních cenách stavebních prací a montáží (seznamy - specifikace strojů, zařízení, prefabrikátů apod.).

(1) Rozpočtové náklady provozních souborů a objektů (včetně mimoglobálních a jmenovitě určených objektů zařízení staveniště - hlavy II, III a VI) se určují v rozpočtech podle míry technické vyjasněnosti projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby:

a) rozpočtovými ukazateli vyhlášenými, popřípadě upravenými, nebo vytvořenými porovnáním s rozpočty porovnatelných realizovaných popřípadě vyprojektovaných staveb (jejich částí) nebo na podkladě nabídek dodavatelů,

b) velkoobchodními cenami stavebních prací a montáží,

(2) Rozpočtové náklady konstrukcí a prací, pro které je vypracován rozpis prací a dodávek podle § 19 odst. 7 písm. b), se určují v nabídkových rozpočtech velkoobchodními cenami stavebních prací a montáží, které na podkladě technické kalkulace a zásad platných pro tvorbu těchto velkoobchodních cen navrhne a s generálním projektantem projedná zpracovatel rozpočtu. Nedojde-li ani po prověření technické kalkulace k dohodě o návrhu velkoobchodních cen zpracovaném dodavatelem, určí se rozpočtové náklady takovýchto konstrukcí a prací podle odstavce 3.

a) dodávky výrobků (stroje, zařízení, prefabrikáty apod.), nezakalkulované v rozpočtových cenách stavebních prací a montáží, pevnými velkoobchodními cenami a pokud nejsou stanoveny, cenami dohodnutými v nabídkovém rozpočtu, a jde-li o nově vyvíjené a dovážené výrobky, které nelze ocenit podle předcházejících ustanovení, cenovými limity popřípadě předběžnými (informativními) cenami,

b) stavební a montážní práce velkoobchodními cenami stavebních prací a montáží a podle pravidel pro jejich používání.

(3) Základní rozpočtové náklady konstrukcí a prací, pro které je vypracován rozpis prací a dodávek podle § 19 odst. 7 písm. a), se určují v nabídkových rozpočtech takto:

(4) Cenové limity a předběžné (informativní) ceny vyvíjených a dovážených výrobků zpřesní dodavatelé v nabídkových rozpočtech ve lhůtách dohodnutých s investorem.

(5) Doplňkové rozpočtové náklady se určují podle pravidel pro používání ceníků stavebních prací a montáží.

(6) Vedlejší rozpočtové náklady, pokud nemají samostatný rozpočet, se uvádějí v rozpočtu (nabídkovém rozpočtu) provozního souboru nebo objektu a převádějí se do hlavy VI souhrnného rozpočtu; určují se podle ustanovení § 27 a násl.

(1) Vedlejší rozpočtové náklady staveb (hlava VI) obsahují náklady na

a) zařízení staveniště;

c) mimořádně ztížené pracovní prostředí (provozní vlivy);

- přesunem stavebních kapacit
b) územní vlivy, za něž se považuje zvýšení rozpočtových nákladů vznikající
- výplatou mzdových preferencí a preferenčního odlučného;
- prováděním staveb na území se ztíženými výrobními podmínkami
- prováděním staveb v horských oblastech

e) preferenční přirážky na vybraných stavbách.

d) přirážky za zkrácení lhůty výstavby a za snížení rozpočtových nákladů staveb *);

(2) Vedlejší rozpočtové náklady se určují v souladu s podmínkami sjednanými ve smlouvě o dodávce a sestavují se pro ně zpravidla samostatné rozpočty (nabídkové rozpočty).

(3) Jednotlivé druhy vedlejších rozpočtových nákladů a způsob jejich použití blíže vymezí a podrobnosti jejich dokumentování včetně rozpočtování upraví závazně směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva financí ze dne 20. prosince 1971, o vedlejších rozpočtových nákladech na zařízení staveniště (dále jen „Směrnice“), a výnos Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 20. prosince 1971, o vedlejších rozpočtových nákladech.

(4) Vedlejší rozpočtové náklady v souhrnném rozpočtu stavby komplexní bytové výstavby**) projedná generální projektant s dodavateli podle jednotlivých objektů a provozních souborů.

(1) Rozpočtové náklady na zařízení staveniště se stanoví

a) globální metodou, tj. přirážkami stanovenými globálními sazbami, popřípadě z nich odvozenými fakturačními sazbami***), rozpočtovými náklady vyčleněných společných zařízení a rozpočtovými náklady jednotlivých mimoglobálních objektů,

b) výjimečně individuální metodou, tj. rozpočtovými náklady jmenovitě určených objektů v plánu organizace výstavby a souhrnnými rozpočtovými náklady ostatních objektů.

(2) Individuální metoda může být použita jen tehdy, dá-li k tomu souhlas na odůvodněnou žádost ústředního orgánu investora nebo na žádost ústředních orgánů přímých vyšších dodavatelů podle příslušnosti investora buď federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR v dohodě s příslušným cenovým úřadem.

(3) Byla-li stanovena pro některou ze staveb, tvořících bytový soubor, individuální metoda rozpočtování nákladů zařízení staveniště, použije se tato metoda i pro ostatní stavby téhož souboru.

(1) Rozpočtová rezerva (hlava VIII) se stanoví dohodou investora a generálního projektanta procentní přirážkou k součtu rozpočtových nákladů provozních souborů a objektů (hlava II a III). U staveb pořizovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu se procentní přirážka dohodne v rozmezí od 5 % do 10 % u rekonstrukcí a adaptací staveb (nebo jejich částí) a od 3 % do 7 % u ostatních staveb (nebo částí staveb).

(2) Při stanovení výše rozpočtové rezervy se přihlíží k povaze, náročnosti a složitosti stavby, ke způsobu jejího ocenění a podmínkám jejího provádění. Rozpočtová rezerva je určena především na krytí nákladů, jež budou nutné pro dodržení koncepce projektu a nemohly být předvídány ve stadiu souhrnného projektového řešení; u staveb pořizovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu nelze ji použít na věcné rozšíření stavby.

(3) Součástí dohody investora a generálního projektanta o výši rozpočtové rezervy podle odstavce 1. je i vymezení jejich podílu na rozhodování o použití rozpočtové rezervy, popřípadě též příslib poskytnout generálnímu projektantovi v zájmu docílení úspory rozpočtové rezervy částku z jejího zůstatku.

(4) Státní komise pro techniku v dohodě s ministerstvem financí může určit rozmezí pro dohody o rozpočtové rezervě jinak, než je stanoveno v odstavci 1.

(1) Po věcném a ekonomickém posouzení rozpočtů zpracovaných generálním projektantem ve stadiu souhrnného projektového řešení mohou investoři na jejich podkladě dohodnout s dodavateli za celou stavbu nebo za provozní soubory a objekty, popřípadě jejich části, které mají samostatný dílčí rozpočet, odbytové ceny a nedojde-li k dohodě o takové ceně, dohodnou na podkladě nabídkových rozpočtů odbytové ceny nebo rozpočtové ceny.

(2) Před uzavřením dohody o odbytové nebo rozpočtové ceně na podkladě nabídkových rozpočtů prověří generální projektant přiměřenost ceny provozního souboru nebo objektu porovnáním s rozpočtem, který vypracoval ve stadiu souhrnného projektového řešení, popřípadě s kontrolním rozpočtem. Rozdíl v ceně je povinen investorovi zdůvodnit a navrhnout technická a cenová řešení s přihlédnutím k možnostem, které dává rozpočtová rezerva.

(3) Odbytové ceny na podkladě rozpočtů zpracovaných ve stadiu souhrnného projektového řešení dohodnou investoři s dodavateli nejpozději při uzavření smlouvy o dodávce.

(4) Odbytové a rozpočtové ceny na podkladě nabídkových rozpočtů dohodnou investoři s dodavateli nejpozději do 30 dnů před zahájením prací a dodávek uvedených v nabídkovém rozpočtu, který je podkladem pro dohodu o odbytové nebo rozpočtové ceně.

(2) Odbytové ceny na podkladě rozpočtů (nabídkových rozpočtů) mohou dohodou stanovit též dodavatelé se svými poddodavateli na rozsah jejich poddodávek.

(1) Odbytové ceny se stanoví dohodou na jednotlivé provozní soubory a objekty nebo jejich části, pokud mají samostatný dílčí rozpočet (dílčí nabídkový rozpočet), popřípadě v součtu za všechny nebo některé provozní soubory a objekty.

b) dojde k centrálně prováděným změnám velkoobchodních cen, pokud bude současně rozhodnuto o jejich promítání do rozpočtů staveb.

a) investor požaduje změnu rozsahu nebo druhu dodávky proti projektové dokumentaci a jí odpovídajícímu rozpočtu (nabídkovému rozpočtu), nebo souhlasí se změnou dodávky podle návrhu dodavatele;

(4) Riziková přirážka se stanoví dohodou investora a dodavatele nejvýše však polovinou podílu rozpočtové rezervy stanovené v souhrnném rozpočtu připadajícího na rozpočtové náklady provozního souboru nebo objektu, pro které se stanoví odbytová cena.

(5) Riziková přirážka se hradí z rozpočtové rezervy; pokrývá dodavatelům zejména rizika odchylek výměr mezi projektem a skutečným provedením a pohyby realizačních cen výrobků, které eventuálně nastanou po stanovení odbytové ceny.

(6) Stanovená odbytová cena zahrnuje v sobě i kompletaci stavby nebo její části těmi konstrukcemi, dodávkami a pracemi, které míra technické vyjasněnosti projektu, na jehož podkladě byl vypracován rozpočet (nabídkový rozpočet), neumožňuje vyjádřit, avšak jsou smluvenou nebo obvyklou (normovanou) součástí příslušného provozního souboru, objektu, popřípadě stavby.

(7) Odbytová cena se změní jen v tom případě, že
Odbytová cena se upraví jen v té její části, která je změnou dotčena; eventuální zvýšení odbytové ceny jde na vrub rozpočtové rezervy snížené o rizikovou přirážku.

(8) Rozpočty, na jejichž podkladě byla sjednána odbytová cena (odbytové rozpočty), jsou podkladem pro fakturaci.

b) riziková přirážka.

a) základní a doplňkové rozpočtové náklady uváděné v rozpočtech (nabídkových rozpočtech) provozních souborů a objektů (bez rozpočtové rezervy) a

(3) Odbytovou cenu tvoří

(2) Součet rozpočtových nákladů v projednaném nabídkovém rozpočtu je rozpočtová cena, jejíž výše se zpřesňuje na podkladě skutečného provedeného množství prací a dodávek předaných dodavatelem a převzatých investorem.

(1) Nedojde-li k dohodě o odbytové ceně, projednají investor a generální projektant s dodavateli nabídkové rozpočty zejména z hlediska správného ocenění dodávek jednotlivých strojů, konstrukcí a prací a přiměřenost jejich rozpočtovaného množství.

(4) Dohodnuté ceny uvedené v předchozím odstavci se změní jen, dojde-li k centrálně prováděným změnám velkoobchodních cen, pokud bude zároveň rozhodnuto o jejich promítání do rozpočtů staveb.

(3) Velkoobchodní ceny stavebních prací, montáží, strojů a zařízení a ostatních dodávek jsou po uzavření dohody o rozpočtové ceně pro dodavatele závazné při fakturaci jednotlivých prací a dodávek za předpokladu, že ceny byly použity v souladu s obecnými cenovými předpisy platnými v den uzavření dohody o rozpočtové ceně, popřípadě platnými 30. den před zahájením prací a dodávek, nebyla-li dohoda o rozpočtové ceně uzavřena ve lhůtě stanovené v § 37 odst. 4.