K § 9
Poplatník
K § 11
Předmět daně
K § 12
Zdaňovací období

(15) Vedle statků a jednotlivých zemědělských družstev jsou poplatníky daně z důchodů:

a) jednotlivě hospodařící zemědělci,

b) členové jednotných zemědělských družstev co do příjmů z pěstování zvláštních kultur (plodin) a z provozování specializované živočišné výroby (§ 15 odst. 3 zákona),

c) jednotlivě hospodařící pěstitelé zvláštních kultur (§ 15 odst. 3 zákona), pokud toto pěstování nemá charakter živnostenského podnikání,

d) osoby, které provozují rostlinnou nebo živočišnou výrobu, i když ji provozují jako vedlejší činnost, např. vedle svého zaměstnání v pracovním poměru nebo jiném povolání apod.

(16) O určení daňové povinnosti rozhoduje provozování zemědělské výroby a skutečnost, na čí účet plynou příjmy z této výroby. Přitom nerozhoduje, kolik osob provozuje na společný účet zemědělskou výrobu.

(17) Provozuje-li zemědělskou výrobu společně více osob (např. zemědělec s manželkou a dvěma zletilými syny), vyměří se daň tomu, na čí účet plynou příjmy ze společné výroby. Plynou-li příjmy ze společné zemědělské výroby více osobám na společný účet, vyměří se daň kterékoliv z nich. Každá z osob, které provozují zemědělskou výrobu na společný účet, je zavázána rukou společnou a nerozdílnou zaplatit daň.

(18) K rostlinné výrobě vedle pěstování běžných hospodářských plodin (zrniny, okopaniny, olejniny, pícniny) patří pěstování zvláštních kultur (plodin), a to chmele, vinné révy, tabáku, kořeninové papriky, zeleniny, jahod, ovoce, léčivých a aromatických rostlin, semen všeho druhu, květin a řezání rákosu. K živočišné výrobě patří vedle chovu běžných hospodářských zvířat též chov včel, kožešinových zvířat, laboratorních zvířat a ryb.

(19) K zemědělské výrobě patří dále příležitostná činnost a vedlejší výroba, pokud úzce souvisí se základní zemědělskou činností a není provozována po živnostensku.
Příležitostnou činností se rozumí taková činnost, při níž se využívá výrobních prostředků sloužících základní zemědělské činnosti zpravidla v době, kdy jich není při zemědělské výrobě plně využito, např. povoznictví, přibližování dřeva, orání za mzdu, mlácení obilí, řezání dřeva.
Vedlejší výrobou se rozumí činnost, která je buď pokračováním základní zemědělské činnosti, omezuje-li se na zpracování výrobků vlastního hospodářství (výroba másla, tvarohu, moštu, hroznového a matolinového vína apod.), nebo která je příležitostnou výrobou vykonávanou bez cizích pracovních sil, např. domácká výroba dřevěného nářadí, košikářských výrobků.

(20) Za příležitostnou a vedlejší je možno považovat uvedenou činnost, jen provozuje-li se základní zemědělská výroba jako hlavní činnost a důchod z příležitostné činnosti a vedlejší výroby tvoří jen doplněk důchodu ze základní výroby.

(21) Provozuje-li se příležitostná činnost nebo vedlejší výroba po živnostensku, v samostatných zvlášť k tomu účelu zřízených provozovnách nebo neomezuje-li se na zpracování výrobků vlastního hospodářství, popř. provozuje-li se v takovém rozsahu, který překračuje rámec příležitostné a vedlejší činnosti, podléhají příjmy z takovýchto činností, dani z příjmů obyvatelstva.

(22) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně se posuzují pro každý rok samostatně. O vyměření daně nerozhoduje, zda zemědělská výroba trvala celý rok nebo jen část roku.