Řádné studium

(1) Řádné studium je základním druhem studia na vysokých školách; poskytuje úplné vysokoškolské vzdělání v příslušném studijním oboru. Uskutečňuje se formou denního studia nebo formami studia při zaměstnání (večerního, dálkového a externího), popřípadě účelným spojením těchto forem studia. Nároky na úroveň znalostí studentů jsou ve všech těchto formách stejné.

(2) Denní studium je forma studia, při níž student zpravidla není v trvalém pracovním poměru a jeho hlavním zaměstnáním je studium.

(3) Večerní studium je forma studia, ve které je výuka soustředěna do několika dní v týdnu zpravidla ve večerních hodinách.

(4) Dálkové studium je forma studia, ve které je samostatné studium podle předepsané literatury řízeno a doplňováno pravidelnými konzultacemi nebo soustředěními.

(5) Externí studium je forma studia, ve které se student připravuje zcela samostatně ke zkouškám podle individuálního nebo skupinového učebního plánu.

(1) Na všech vysokých školách a fakultách začíná školní rok 1. října a končí 30. září; rozděluje se na zimní a letní semestr.

(2) V každém semestru je 15 výukových týdnů, na které navazuje 4týdenní období, ve kterém se nevyučuje, a které je určeno především k samostatnému studiu. Stanovený počet výukových týdnů se nevztahuje na poslední semestr studia, který může být upraven učebním plánem diferencovaně.

(3) Hlavní prázdniny jsou 8 týdnů, prázdniny během školního roku jsou maximálně 3 týdny. V době prázdnin lze konat pouze vojenská soustředění a některé tělovýchovné kursy, nebo soustředění studentů při zaměstnání.

(4) Zbývající 3 týdny v roce jsou využívány podle disposic děkana k odborné praxi, exkurzím, zkouškám apod.

(5) Podrobnější úpravu časového plánu školního roku stanoví děkan.

(6) Počet týdenních hodin přednášek, seminářů a cvičení v denním studiu je maximálně 30 hodin. Do tohoto počtu se nezahrnují hodiny věnované vojenské přípravě, tělesné výchově a výuce jazyků, pokud netvoří organickou součást studijního oboru.

(1) Uchazeč o studium na vysoké škole se stává vysokoškolským studentem zápisem na fakultě provedeným po jeho přijetí ke studiu na vysoké škole; zápis se vyznačí ve výkazu o studiu. Student může být zapsán jen na jedné fakultě nebo vysoké škole, která se nedělí na fakulty; na dvou fakultách nebo vysokých školách může být student výjimečně zapsán se souhlasem děkanů obou fakult.

(2) Veřejným výrazem přijetí studijních povinností i získání práv studenta na začátku studia na vysoké škole je imatrikulace zapsaných studentů.

(3) Začátkem každého dalšího školního roku se student zapisuje do příslušného ročníku.

(4) Student zapisuje do výkazu o studiu všechny předměty stanovené učebním plánem příslušného studijního oboru podle jednotlivých ročníků.

(5) Vedle předmětů podle odstavce 4, které jsou povinné, může si student zapsat další nepovinné předměty podle svého zájmu.

(1) Hlavním znakem studia na vysoké škole je samostatnost a soustavnost.

(2) Podstatnou složkou studia je účast na výuce ve všech formách předepsaných učebním plánem, dále studium z učebnic, příruček a učebních textů a z odborných publikací domácích i zahraničních, případně další praktická účast na práci katedry.

(1) Vysoká škola zajišťuje podmínky k úspěšnému samostatnému studiu přednáškami, semináři, cvičeními, konzultacemi, odbornou praxí a exkurzemi nebo jinými formami.

(2) Účast studentů na seminářích a cvičeních, na odborné praxi a na exkurzích je povinná a kontroluje se.

(3) Děkan může se souhlasem rektora stanovit povinnou účast studentů i na některých přednáškách.

(4) Učitel může umožnit studentu, který se z vážných důvodů nemohl zúčastnit výuky uvedené v odstavci 2, náhradní výuku.

(5) V případě, že student zamešká podstatnou část výuky uvedené v odstavci 2 a nelze ji nahradit, může mu být na jeho žádost povoleno opakování ročníku podle § 16.

(6) Podle povahy studijního oboru, nebo podle jiných hledisek, může děkan rozdělit studenty jednotlivých ročníků do studijních skupin.

(1) Hlavní způsoby kontroly studia jsou:

(2) Předměty, ve kterých se vyžadují zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky, stanoví učební plán.

(3) Výsledek klasifikovaného zápočtu a zkoušky se klasifikuje těmito stupni:

(4) Zápočet a výsledek klasifikovaného zápočtu a zkoušky vyznačí zkoušející ve výkazu o studiu, připojí datum a podpis. Neprospěch se do výkazu o studiu nezapisuje. Výsledky všech zkoušek se zaznamenávají v evidenci děkanátu fakulty.

(1) Zápočtem potvrzuje učitel, že student v rámci příslušného předmětu splnil požadavky průběžné kontroly a že se zúčastnil výuky uvedené v § 7 odst. 2.

(2) Klasifikovaným zápočtem hodnotí učitel, jak student osvědčil dovednosti a splnil uložené úkoly v některých praktických cvičeních, popřípadě v odborné praxi, zejména v laboratořích, rýsovnách, na klinikách, v ateliérech apod.

(3) U předmětu, u kterého je podle učebního plánu předepsán zápočet, je získání zápočtu podmínkou pro vykonání zkoušky z tohoto předmětu; výjimku může povolit zkoušející (§ 13 odst. 3).

(1) Zkoušky mohou být ústní nebo písemné, nebo ústní i písemné anebo praktické.

(2) V semestru se připouští maximálně 5 zkoušek; zkoušky z vojenské přípravy a jazyků, pokud netvoří organickou součást výuky, se do tohoto počtu nezahrnují.

(3) Podle pokynů děkana stanoví zkoušející zkušební termíny tak, aby studenti měli možnost volby mezi několika termíny. Studentům se umožní, aby mohli skládat zkoušky ještě před ukončením výuky v příslušném semestru.

(4) Příprava na zkoušky v období, kdy probíhá výuka, neomlouvá studenta z neúčasti na výuce uvedené v § 7 odst. 2.

(5) Nemůže-li se student dostavit ve zvoleném termínu ke zkoušce, je povinen se předem omluvit zkoušejícímu, který určí náhradní termín. Nedostaví-li se student ke zkoušce bez vážného důvodu, má to stejné důsledky jakoby u zkoušky neprospěl; o důvodnosti omluvy rozhodne zkoušející. Stejné důsledky má i odstoupení od zkoušky.

(6) Děkan může povolit studentům řádného studia dřívější skládání zkoušek i z vyšších ročníků, aby zvláště nadaní studenti mohli ukončit studium ve zkrácené době. V případě potřeby se provede dodatečný zápis příslušného předmětu.

(7) V případech stanovených učebním plánem nebo v mimořádných, zvláště odůvodněných případech z rozhodnutí děkana, popřípadě na žádost studenta, se koná zkouška před komisí.

(8) O státních závěrečných zkouškách platí zvláštní směrnice.

(1) Jestliže student u zkoušky neprospěl, určí mu zkoušející termín první opravné zkoušky.

(2) Druhou opravnou zkoušku může povolit zkoušející; jestliže ji nepovolí, může ji na žádost studenta povolit děkan.

(3) Třetí opravnou zkoušku může ve výjimečných případech povolit na žádost studenta děkan.

(4) Rozhodnutí děkana podle odstavců 2 a 3 je konečné.

(1) Do vyššího ročníku může být zapsán jen student, který splnil všechny studijní povinnosti stanovené učebním plánem předchozího ročníku do 30. září.

(2) Studentovi, kterému ke dni 30. září chybí nejvýše 2 z předepsaných zkoušek, může děkan povolit podmíněný zápis s tím, že mu stanoví termíny zkoušek, a to tak, aby byly vykonány nejpozději do 30. listopadu; obdobně může být povolen podmíněný zápis studentovi, kterému chybí zápočty nebo klasifikované zápočty.

a) průběžná kontrola studia

b) zápočet

c) klasifikovaný zápočet

d) zkouška.

1. výborně

2. velmi dobře

3. dobře

4. nevyhověl

(1) Studentovi, který nesplnil podmínky pro postup do vyššího ročníku, může děkan povolit opakování ročníku. Během studia je možno opakovat pouze dva ročníky. Druhé opakování téhož ročníku a opakování dvou ročníků v průběhu prvních tří let studia je nepřípustné.

(2) Při opakování ročníku zapisuje student pouze ty předměty a opakuje pouze ty zkoušky a cvičení ukončená klasifikovaným zápočtem, při kterých neprospěl, nebo při kterých dosáhl klasifikačního stupně dobře. Opravné zkoušky v opakovaném ročníku může povolit pouze děkan, a to jen ve výjimečných případech; jeho rozhodnutí je konečné.

(1) Děkan může studentovi z vážných důvodů osobních, zejména zdravotních, přerušit studium nejdéle na dobu dvou roků.

(2) Přerušení studia se zaznamenává ve výkazu o studiu. Po uplynutí doby přerušení studia se student zařazuje do toho ročníku, v němž bylo studium přerušeno. Případné rozdíly v učebních plánech se vyrovnají vykonáním zvláštních zkoušek; tyto zkoušky určí a termíny k jejich vykonání stanoví děkan.

(1) Student, který hodlá zanechat studia, oznámí to písemně děkanu.

(2) Nedostaví-li se student bez dostatečné omluvy k zápisu do příslušného ročníku ve stanoveném termínu, má se za to, že zanechal studia; o důvodnosti omluvy rozhoduje děkan.

(3) Děkanát vydá studentovi, který zanechal studia, požádá-li o to, potvrzení o úspěšně vykonaných zkouškách.

(1) Studenta, který nesplnil podmínky pro postup do vyššího ročníku a jemuž nebylo povoleno opakovat ročník, vyloučí děkan ze studia pro neprospěch.

(2) Děkanát vydá studentovi, který byl ze studia vyloučen pro neprospěch, požádá-li o to, potvrzení o úspěšně vykonaných zkouškách.

b) na tentýž nebo příbuzný obor jiné fakulty nebo vysoké školy,

c) z jedné formy řádného studia na jinou formu.

(1) V odůvodněných případech může být studentu na jeho žádost povolen přestup

a) na jiný studijní obor téže fakulty nebo vysoké školy,

(2) Přestup v rámci téže fakulty povoluje děkan, přestup na jinou fakultu povoluje děkan fakulty na níž student hodlá přestoupit v dohodě s děkanem fakulty, na níž student dosud studuje.

(3) O započtení dosud složených zkoušek a o vykonání zvláštních zkoušek, určených k vyrovnání rozdílů v učebních plánech, platí obdobně ustanovení § 21 věta druhá a § 17 odst. 2 věta třetí.

a) důtka,

(1) Závažné nebo opětovné porušení studijních povinností, zásad řádného chování nebo občanských povinností, se stíhá jako kárné provinění. Za kárné provinění lze uložit tato kárná opatření:

b) veřejná důtka,

c) vyloučení ze studia.

(2) Kárné řízení provádí a kárná opatření ukládá tříčlenná kárná komise. Kárná komise rozhoduje většinou hlasů. Předsedu a členy kárné komise jmenuje děkan z členů vědecké rady. K jednání kárné komise se přizvou zástupci organizací studentů.

(3) Před uložením kárného opatření se poskytuje studentovi příležitost k vyjádření.

(4) Rozhodnutí o kárném opatření se vydávají písemně; rozhodnutí, jímž se ukládá veřejná důtka, musí obsahovat též údaj o tom, jak bude zveřejněno.

(5) Bylo-li se studentem zavedeno trestní řízení, vyčká se zásadně jeho výsledku. Kárné řízení může být provedeno a kárné opatření uloženo i tehdy, bylo-li trestní řízení zastaveno, byl-li vyhlášen zprošťující rozsudek nebo byla-li vyhlášena amnestie.

(6) Pro eventuální další studium studenta, který byl vyloučen ze studia platí ustanovení § 21.

c) byl ze studia vyloučen (§ 19, § 22).

(1) Studentem řádného studia přestává být, kdo

b) zanechal studia,

a) ukončil studium na vysoké škole úspěšným složením státní závěrečné zkoušky,

(2) Dočasně přestává být studentem ten, jehož studium bylo přerušeno.

(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 studentská práva zanikají.

(1) Pro studium při zaměstnání neplatí ustanovení § 15. Pro externí studium platí ustanovení § 5 odst. 4 přiměřeně.

(2) Studenti externího studia studují podle individuálních nebo skupinových učebních plánů, které stanoví děkan tak, aby se obsahově kryly s učebním plánem denního studia.

(3) Zkoušky v dálkovém a večerním studiu je nutno složit za zimní semestr do 30. září běžného kalendářního roku a za letní semestr do 31. ledna následujícího kalendářního roku.

(1) Zahraniční uchazeč zapsaný ke studiu na Universitě 17. listopadu zůstává studentem této školy po celou dobu svých studií v Československé socialistické republice, a to i po zápisu na jiné vysoké škole.

(2) V záležitostech upravených v § 17, 18, 19, 20 a 22 rozhoduje děkan fakulty, na které zahraniční student studuje, v dohodě s rektorem University 17. listopadu.