Zařízení léčebně preventivní péče
Zřizování oddělení a jiných složek nemocnice s poliklinikou
Další zařízení ambulantní péče
Odborné léčebné ústavy

§ 7

Nemocnice s poliklinikou

§ 8

Nemocnice s poliklinikou I. typu

§ 9

Nemocnice s poliklinikou II. typu

§ 10

Nemocnice s poliklinikou III. typu

§ 13

K zajištění dostupnosti a k účelnému poskytování léčebně preventivní péče se podle potřeby zřizují další polikliniky a obvodní zdravotnická zařízení.

§ 16

Obvodní služby

(1) Součástí souboru zařízení léčebně preventivní péče, který tvoří nemocnice s poliklinikou a s dalšími zařízeními ambulantní péče, jsou též stanice záchranné služby a porodnice, pokud jsou ve spádovém území zřízeny. Hlavním článkem tohoto souboru je nemocnice s poliklinikou, která se buduje zpravidla jako stavební celek.

(2) Nemocnice s poliklinikou se zřizují ve třech typech (§ 8 až 10). K zajištění léčebně preventivní péče pracujícím velkých závodů, popřípadě též jejich rodinným příslušníkům se zřizují závodní nemocnice s poliklinikou a dalšími závodními zařízeními ambulantní péče; velikost a členění závodních nemocnic s poliklinikou se řídí podle druhu výroby, provozu závodu a počtu a složení pracujících.

(1) Nemocnice s poliklinikou I. typu poskytuje léčebně preventivní péči obvykle na spádovém území o 50 000 obyvatelů. Obyvatelstvu tohoto spádového území poskytuje péči nemocniční; obyvatelstvu obvodů začleněných do polikliniky poskytuje obvodní služby i jiné odborné ambulantní služby, obyvatelstvu ostatních obvodů ty odborné ambulantní služby, které nejsou zajištěny dalšími zařízeními ambulantní péče ve spádovém území (§ 13 až 15).

(2) Nemocnice s poliklinikou I. typu se člení na

a) nemocniční oddělení: interní, dětské, chirurgické, ženské,

b) poliklinická oddělení: interní, dětské, chirurgické, ženské, stomatologické, ušní-nosní-krční, oční, tuberkulózy a respiračních nemocí, kožní,

c) společné vyšetřovací a léčebné složky: oddělení laboratorní, rentgenové, rehabilitační, prosekturu.

(3) Při nemocnici s poliklinikou I. typu se zřizuje lékárna.

(1) Nemocnice s poliklinikou II. typu poskytují na spádovém území zpravidla o 150 000 až 200 000 obyvatelů kvalifikované a specializované služby, které nemohou být obstarávány nemocnicemi s poliklinikou I. typu na tomto území. Na svém užším spádovém území plní též úkoly nemocnice s poliklinikou I. typu.

(2) Nemocnice s poliklinikou II. typu se člení na

c) společné vyšetřovací a léčebné složky: oddělení laboratorní, rentgenové, anesteziologické, rehabilitační, transfúzní, patologicko-anatomické a lékárnu.

a) nemocniční oddělení: interní, dětské, chirurgické, ženské, infekční, tuberkulózy a respiračních nemocí, kožní, ušní-nosní-krční, oční, ortopedické, nervové, psychiatrické,

b) poliklinická oddělení: interní, dětské, chirurgické, ženské, stomatologické, ušní-nosní-krční, oční, tuberkulózy a respiračních nemocí, kožní, dorostové, ortopedické, nervové, psychiatrické, urologické, onkologické, tělovýchovnělékařské,

(3) Pro poskytování úže specializované péče mohou být v jednotlivých odděleních nemocnice s poliklinikou II. typu zřizovány ordinariáty, a to podle zásad (koncepcí) stanovených ministerstvem zdravotnictví pro rozvoj jednotlivých oborů.

(1) Nemocnice s poliklinikou III. typu poskytuje ve své spádové oblasti zpravidla o 1 až 1,5 miliónu obyvatelů zvlášť specializované služby, které nemohou obstarávat nemocnice s poliklinikou II. typu v této oblasti. Ve svém užším spádovém území plní zároveň úkoly nemocniční péče, popřípadě i další úkoly nemocnic s poliklinikou II. typu a I. typu.

(2) Nemocnice s poliklinikou III. typu je zpravidla fakultní nemocnicí; soustavně pečuje též o další vzdělávání zdravotnických pracovníků ve své spádové oblasti. Rozvíjí vědeckovýzkumnou činnost a zabezpečuje zavádění výsledků vědy do praxe.

b) poliklinická oddělení: interní, dětské, chirurgické, ženské, stomatologické, ušní-nosní-krční, oční, tuberkulózy a respiračních nemocí, kožní, dorostové, ortopedické, nervové, psychiatrické, urologické, onkologické, nemocí z povolání, tělovýchovně lékařské,

(3) Nemocnice s poliklinikou III. typu se člení na

c) společné vyšetřovací a léčebné složky: oddělení laboratorní, rentgenové, rehabilitační, protetické, transfúzní, patologicko-anatomické, soudně lékařské a popřípadě též tkáňové a lékárnu.

a) nemocniční oddělení: interní, dětské, chirurgické, ženské, infekční, tuberkulózy a respiračních nemocí, kožní, ušní-nosní-krční, oční, stomatologické, nervové, psychiatrické, ortopedické, urologické, onkologické, resuscitační, nemocí z povolání,

(4) V jednotlivých odděleních nemocnice s poliklinikou III. typu se zřizují ordinariáty podle zásad (koncepcí) stanovených ministerstvem zdravotnictví pro rozvoj jednotlivých oborů.

(5) Dětská nemocnice může být zřízena jako nemocnice s poliklinikou III. typu.

(6) Ministerstvo zdravotnictví může stanovit, že některé nejvýše specializované služby léčebně preventivní mají určité nemocnice s poliklinikou III. typu obstarávat i pro širší území.

(1) Nemocniční oddělení tvoří s odpovídajícím oddělením poliklinickým celek řízený jedním vedoucím. Za podmínek stanovených v § 60 zákona se oddělení označuje jako klinika.

(2) V nemocnici s poliklinikou I. nebo II. typu mohou být, pokud jsou pro to zvláštní důvody, zřizována i jiná oddělení nebo jiné složky, než které jsou uvedeny v § 8 a 9; takové, popřípadě i jiné odchylky mohou však být prováděny toliko podle zásad stanovených ministerstvem zdravotnictví nebo s jeho souhlasem. V souladu s potřebami rozvoje vědy a léčebně preventivní péče mohou být v nemocnici s poliklinikou III. typu zřizována se souhlasem ministerstva zdravotnictví i další specializovaná oddělení nebo složky, než které jsou uvedeny v § 10.

(1) Velikost nemocničních a poliklinických oddělení se určuje tak, aby zaručovala účelné využití pracovních kolektivů i využití zařízení a aby nepřekračovala zvládnutelný rozsah.

(2) Nemocniční oddělení musí mít nejméně 50 lůžek, oddělení dětské, ušní-nosní-krční, oční, stomatologické, kožní a nemocí z povolání nejméně 30 lůžek a počet lůžek na nemocničním oddělení nesmí přesahovat 120 lůžek; výjimky povoluje ministerstvo zdravotnictví.

(3) Jestliže počet lůžek pro určitý obor přesahuje nejvyšší hranici, lze zřídit více nemocničních oddělení téhož oboru. Další interní oddělení se zvláštním určením se zřizuje za podmínek stanovených v koncepci rozvoje oboru interního lékařství.

(1) Územní poliklinika zřízená mimo sídlo nemocnice s poliklinikou obstarává obvodní služby (§ 16) pro obyvatelstvo obvodů, které jsou do ní začleněny, a poskytuje jiné odborné ambulantní služby obyvatelstvu přidělených obvodů. Tato poliklinika se člení na poliklinická oddělení a vyšetřovací a léčebné složky zpravidla jako nemocnice s poliklinikou I. typu.

(2) Závodní poliklinika poskytuje obvodní služby i jiné odborné ambulantní služby pracujícím závodu nebo několika závodů, pro něž je zřízena. Členění závodní polikliniky se řídí podle povahy provozu a velikosti závodu.

(1) Územní obvodní zdravotnické středisko je určeno pro poskytování obvodních služeb obyvatelstvu územního obvodu nebo několika územních obvodů na venkově a v okrajových částech města a ve stanovených případech také pracujícím závodu, který je v územním obvodu.

(2) Závodní obvodní zdravotnické středisko je určeno pro poskytování obvodních služeb pracujícím závodu nebo jeho části, popřípadě několika závodů, pokud tyto služby nejsou zajištěny závodní poliklinikou.

(1) V územních obvodech jsou poskytovány služby územního obvodního lékaře, obvodního dětského lékaře, ženského lékaře a zubního lékaře, popřípadě dentisty. Rozsah územního obvodu se stanoví podle zásad určených ministerstvem zdravotnictví tak, aby zabezpečoval stále dokonalejší úroveň a dostupnost obvodních služeb.

(2) Odborné služby poskytované v závodních obvodech a počet pracujících připadajících na závodní obvod se určují podle druhu výroby, provozu závodu a složení pracujících.

(1) Spádové území odborných léčebných ústavů se podle jejich povahy, významu a umístění vztahuje zpravidla na více okresů nebo krajů, popřípadě na celý stát.

(2) Odborné léčebné ústavy se podle stanoveného odborného zaměření a velikosti mohou členit na lůžková oddělení a popřípadě též na vyšetřovací a léčebné složky. Budují se zpravidla ve velikosti od 200 do 400 lůžek, popřípadě od 100 lůžek, jde-li o dětské léčebny. Psychiatrické léčebny mohou být budovány ve velikosti do 600 lůžek. Odchylky schvaluje ministerstvo zdravotnictví.

(1) Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí jsou určeny pro nemocné s plicní nebo mimoplicní tuberkulózou a respiračními nemocemi, pokud jejich stav vyžaduje dlouhodobou ústavní péči.

(3) Rehabilitační ústavy jsou určeny pro poskytování ústavní péče nemocným se stanovenými poruchami funkce pohybového ústrojí.

(2) Psychiatrické léčebny jsou určeny pro osoby stižené duševními poruchami, u nichž je třeba specializované ústavní péče, popřípadě je uloženo povinné léčení.

(4) Odbornou ústavní péči poskytují též onkologické ústavy, popřípadě další odborné léčebné ústavy zřízené podle potřeb rozvoje léčebné preventivní péče.

(3) Lázeňské léčebny, polikliniky a další společná zařízení pomocná a vedlejší v lázeňských oblastech jsou začleněna do lázeňských organizací. Ministerstvo zdravotnictví vydá organizační řád lázeňských organizací.

(2) Lázeňské zařízení, určené pro poskytování ambulantních služeb nemocným v době lázeňského léčení a popřípadě i pro poskytování některých dalších odborných služeb v lázních, se označuje jako lázeňská poliklinika.

(1) Lázeňské léčebny, které obvykle slouží potřebám obyvatelstva celého území státu, poskytují nemocným speciálně zaměřenou ústavní lázeňskou péči navazující přímo na péči poskytovanou v jiných zařízeních léčebně preventivní péče; jsou zpravidla specializovány na jeden obor, zejména pro nemoci ústrojí oběhového, nemoci ústrojí trávicího, nemoci z poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, nespecifické nemoci cest dýchacích, nemoci nervové, duševní poruchy, nemoci pohybového ústrojí, nemoci ledvin a cest močových, nemoci kožní a nemoci ženské. Poskytuje-li lázeňská léčebna odbornou péči v několika oborech nebo je-li to účelné vzhledem k velikosti léčebny, člení se na oddělení. Léčebna zajišťuje též potřebné služby stravovací a kulturně výchovné.

§ 20

Ozdravovny jsou zdravotnická zařízení, v nichž se osobám v rekonvalescenci nebo ohroženým na zdraví poskytuje za lékařského dozoru a vedení odborná ústavní péče při dodržování potřebné životosprávy, zpravidla s využitím klimatických podmínek.

§ 21

Noční sanatoria jsou závodní zdravotnická zařízení, ve kterých se pracujícím s ohroženým nebo narušeným zdravím, avšak schopným práce umožňuje mimo pracovní dobu dodržovat náležitou životosprávu a poskytuje se potřebné ošetřování a léčení.

(2) Lékárny I. typu zabezpečují přípravu a výdej léků a zdravotnických potřeb především pro účely obvodních služeb na území s počtem zpravidla 10 000 až 30 000 obyvatel. Lékárny II. typu zabezpečují takové služby v rozsahu potřebném především pro obvodní služby a ostatní odborné služby nemocnice s poliklinikou I. typu. Lékárny III. typu zabezpečují v plném rozsahu i zvlášť kvalifikované služby potřebné pro veškerou ambulantní i ústavní péči. Pro potřeby veterinární služby a zemědělské veřejnosti zabezpečují zpravidla lékárny II. typu služby v rozsahu úplného veterinárního sortimentu.

§ 22

Lékárny

(1) K plnění úkolů uvedených v § 37 zákona se zřizují lékárny tří typů a další zařízení lékárenské služby. Tato zařízení vykonávají svou činnost v těsné spolupráci se zařízeními ambulantní a ústavní péče.

(3) Podle potřeby se jako vysunutá pracoviště lékáren mohou zřídit výdejny léků, zejména:

(4) Laboratoř pro kontrolu léčiv kontroluje léky, léčiva a zdravotnický materiál pro lékárenskou službu, popřípadě pro další určená zdravotnická zařízení, zpravidla na území kraje.

b) ve velkých závodech pro výdej léků a zdravotnických potřeb předepsaných pracujícím závodu, popřípadě pro prodej léků a zdravotnických potřeb, které nejsou vázány na lékařský předpis.

a) v zařízeních ústavní, popřípadě i ambulantní péče pro výdej léků a zdravotnických potřeb,