Vytváření a ochrana zdravého stavu ovzduší

(1) Vzduch v životním prostředí musí vyhovovat hygienickým požadavkům a musí být chráněn před znečišťováním prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami a pachy, popřípadě i jinými látkami ohrožujícími zdraví (dále jen „škodliviny“).

(2) Zásadní hygienické požadavky a nejvyšší přípustné koncentrace nejzávažnějších škodlivin v ovzduší stanoví hlavní hygienik Československé socialistické republiky.*) Bližší hygienické požadavky a přípustné hodnoty ostatních škodlivin stanoví v jednotlivých případech podle místních podmínek krajští a okresní hygienici.

(1) Plánování, projektování, výstavba a přestavba závodů musí být prováděna tak, aby při jejich provozu bylo lze dodržovat hygienické požadavky a hodnoty stanovené podle § 2; toto ustanovení platí také pro plánování, projektování, výrobu a přestavbu zařízení včetně dopravních prostředků.

(3) Rovněž při všech ostatních činnostech je každý povinen v oboru své působnosti dbát, aby nebylo nepříznivě ovlivňováno ovzduší, a za tím účelem činit všechna potřebná opatření.

(2) U závodů a zařízení, která jsou již v provozu, je nutno činit soustavně všechna opatření, aby množství škodlivin v ovzduší bylo postupně sníženo alespoň na stanovené hodnoty.

§ 4

V lázeňských, klimatických a rekreačních místech a v okolí zdravotnických, výchovných a tělovýchovných zařízení musí se vytvářet zdravé ovzduší a jeho ochraně musí se věnovat zvláštní pozornost; musí se v nich zabránit vzniku jakýchkoliv nových zdrojů znečištění. Všechny dosavadní zdroje znečišťování vzduchu musí být z nich urychleně odstraňovány.

(2) Území, v nichž je třeba zřídit pásma hygienické ochrany, druh a rozsah těchto pásem a způsob jejich využití stanoví na návrh orgánu hygienické služby orgán územního plánování.

(1) Kolem závodů a zařízení, u nichž opatření uvedená v § 3 a 4 nestačí zabránit znečišťování vzduchu, a kolem objektů a míst, jejichž ovzduší má být chráněno, zřizují se pásma hygienické ochrany. Tato pásma musí být vytyčena a vybavena podle intenzity škodlivin nebo povahy chráněného zájmu tak, aby mohla plnit účely, pro které jsou zřizována.

(3) Pásma hygienické ochrany kolem závodů a zařízení, které jsou zdrojem znečišťování vzduchu, zřizují jejich provozovatelé; pásma hygienické ochrany u objektů a míst, která vyžadují z hlediska čistoty vzduchu zvláštní ochrany, zřizují národní výbory.