Oznámení úmrtí a prohlídka mrtvých
Oznámení úmrtí
Prohlídka mrtvých

(1) Úmrtí, pokud k němu nedošlo v zařízení léčebně preventivní péče, a nález těla mrtvého musí být oznámeny místnímu (městskému) národnímu výboru, popř. obvodnímu lékaři, v jehož obvodu osoba zemřela nebo tělo mrtvého bylo nalezeno. Stalo-li se to v dopravním prostředku za jízdy, učiní se oznámení místnímu (městskému) národnímu výboru, popř. obvodnímu lékaři, v jehož obvodu bylo tělo mrtvého z dopravního prostředku vyloženo. Místní (městský) národní výbor, popř. obvodní lékař vyrozumí o úmrtí nebo nálezu příslušný orgán Veřejné bezpečnosti.

(2) Místní (městský) národní výbor, bylo-li oznámení učiněno jemu, vyrozumí neprodleně obvodního lékaře příslušného podle odstavce 1. Tento lékař vyrozumí lékaře příslušného k prohlídce mrtvých, není-li podle § 3 k této prohlídce sám oprávněn.

(3) Úmrtí, k němuž došlo v zařízení léčebně preventivní péče, oznamuje toto zařízení neprodleně příslušnému orgánu Veřejné bezpečnosti; zároveň vyrozumí o úmrtí osoby blízké zemřelému*), pokud jsou mu známy.

(4) Oznámení úmrtí nebo nálezu těla mrtvého musí být učiněno nejpozději do 12 hodin; je-li však podezření z trestného činu, musí se tak stát ihned.

(1) Úmrtí jsou povinni oznámit
Oznamovací povinnost přechází na osobu uvedenou v dalším pořadí, není-li osoby uvedené na přednějším místě nebo nemůže-li tato osoba svou povinnost splnit.

(2) Úmrtí osob, které zemřely v ošetřování, v zaopatření nebo v jiné péči veřejných ústavů nebo zařízení, je povinen oznámit vedoucí ústavu nebo zařízení, popř. pracovník jím pověřený.

(3) Není-li osoby, která je povinna učinit oznámení podle předcházejících odstavců, má oznamovací povinnost každý, kdo se o úmrtí dověděl nebo nalezl tělo mrtvého, mohl-li podle okolností vědět, že oznámení nebylo dosud učiněno.

(1) Prohlídku mrtvého provádí příslušný obvodní lékař. Jestliže příslušný obvodní lékař zemřelého před smrtí ošetřoval nebo pomáhal při porodu dítěte, které se narodilo mrtvé, anebo je k zemřelému v příbuzenském vztahu, provede prohlídku jiný lékař, kterého ustanoví ředitel ústavu národního zdraví.

(2) Prohlídku osob, které zemřely v zařízení léčebně preventivní péče, provádí lékař určený ředitelem zařízení. Jestliže ředitel zařízení zemřelého před smrtí ošetřoval nebo pomáhal při porodu dítěte, které se narodilo mrtvé, nebo je k zemřelému v příbuzenském vztahu, určí lékaře nadřízený orgán.

(3) Prohlídku osob, které zemřely v objektech ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů, provádějí lékaři zařízení těchto sil a sborů, popřípadě obvodní lékaři.

(1) Účelem prohlídky mrtvého (dále jen „prohlídka“) je zjistit smrt a její příčiny.

(2) Lékař oprávněný k prohlídce (dále jen „prohlížející lékař“) je povinen neprodleně po prohlídce podat místnímu (městskému) národnímu výboru pověřenému vedením matriky zprávu o výsledku prohlídky na předepsaném tiskopisu (list o prohlídce mrtvého). Diagnostickou část této zprávy je povinen vyplnit a podepsat ošetřující lékař, byl-li zemřelý před smrtí v lékařském ošetření, a lékař provádějící zdravotní pitvu, byl-li zemřelý pitván.

(3) Má-li prohlížející lékař podezření z trestného činu nebo nemůže-li zjistit příčinu smrti, oznámí to ihned okresnímu prokurátorovi a příslušnému orgánu Veřejné bezpečnosti; byla-li příčinou smrti přenosná nemoc nebo má-li prohlížející lékař podezření, že příčinou smrti je přenosná nemoc, oznámí to ihned okresnímu hygienikovi a zajistí provedení základních protiepidemických opatření.

a) osoby, které v době úmrtí žily se zemřelým ve společné domácnosti,

b) ten, v jehož bytě nebo domě osoba zemřela, popřípadě domovní důvěrník,

c) lékař, který zemřelého při úmrtí ošetřoval nebo byl k němu přivolán.