OSOBNÍ VLASTNICTVÍ K BYTU
Subjekt vlastnictví
Předmět vlastnictví
Práva a povinnosti vlastníka
Výstavba domu občany

(1) V domě s byty v osobním vlastnictví (dále jen „dům“), mohou být i místnosti nesloužící k bydlení, zejména garáže, ateliéry a jiné místnosti, které slouží k osobní potřebě.

(2) Místnosti nesloužící k bydlení, které jsou v domě postaveném občany (§ 12, 13), nesmí výměrou přesahovat jednu třetinu podlahové plochy bytů. Toto omezení se nevztahuje na společné části domu uvedené v § 13 odst. 1 písm. c).

(3) Vlastníkem (spoluvlastníkem) těchto místností může být jen vlastník bytu v témže domě.

(1) Vlastník bytu má právo užívat byt, společné části domu a pozemku pro spotřebu svou, své rodiny a domácnosti. Má právo nastěhovat se do bytu; jestliže bytu neužívá, má právo do něho nastěhovat své ženaté (vdané) děti nebo své rodiče.

(2) Vlastník bytu má právo a povinnost zúčastňovat se na správě domu a jako spoluvlastník na rozhodování o společných částech domu a pozemku, zejména o způsobu jejich údržby a oprav.

(3) Při hlasování rozhoduje většina hlasů; za každý byt mají vlastníci bytů jeden hlas. Jde-li však o důležité rozhodnutí, mohou se přehlasovaní vlastníci obrátit na soud a navrhnout změnu rozhodnutí.

(4) Spoluvlastníci bytu mají vůči vlastníkům ostatních bytů spolu jeden hlas.

(1) Vlastník bytu může byt nebo jeho část přenechat k obývání jinému občanu.

(3) Občan, kterému byl byt přenechán k obývání, se zúčastňuje na správě domu návrhy na způsob udržování, na provádění oprav, popřípadě na zlepšení společných částí domu a pozemku.

(1) Vlastník může místnost nesloužící k bydlení přenechat k užívání jinému.

(1) Vlastník bytu je povinen byt na svůj náklad řádně udržovat; při užívání, udržování, změnách, přenechání bytu nebo jeho části jinému a při jiném nakládání s bytem je povinen počínat si tak, aby nerušil a neohrožoval ostatní ve výkonu jejich vlastnických, spoluvlastnických, popřípadě spoluužívacích práv.

(2) Vlastník bytu je povinen odstranit závady a poškození, která na jiných bytech nebo na společných částech domu způsobil sám, nebo ti, kteří v bytě bydlí.

(1) Vzájemná práva a povinnosti při výstavbě domu si vymezí stavebníci písemnou smlouvou.

(2) Smlouva, její změny a doplňky podléhají vkladu do katastru nemovitostí.

(1) Smlouva musí obsahovat zejména:

(2) Se smlouvou se příslušnému orgánu republiky¹) předloží výkres, z kterého je zřejmá plocha a poloha jednotlivých bytů, místností nesloužících k bydlení a společných částí domu. Po vkladu do katastru a po udělení stavebního povolení se připojí projektová dokumentace, zejména situační plány jednotlivých podlaží domu s vyznačením jednotlivých bytů a jejich čísel. Dokumentaci jsou povinni předložit stavebníci.

(3) Práva a povinnosti ze smlouvy přecházejí ve stejném rozsahu na právní nástupce.

(1) Byt v domě, který je ve vlastnictví státu, může občan nabýt koupí. Byty, které jsou užívány na základě práva osobního užívání bytu, mohou nabýt jen jejich uživatelé. Pokud nejsou do osobního vlastnictví převedeny všechny byty v domě, je stát vlastníkem zbývajících bytů v domě a má stejná práva a povinnosti jako vlastník bytu v osobním vlastnictví.

(2) Zásady pro výběr domů, v nichž lze prodávat byty do osobního vlastnictví, a pro postup národních výborů při tomto prodeji stanoví vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky.

(3) Při převodu bytů uzavře národní výbor, jestliže přímo spravuje obytný dům, nebo s jeho souhlasem bytová organizace, která má obytný dům ve správě, s nabyvateli kupní smlouvu.

(4) Smlouva musí upravit vzájemná práva a povinnosti převodce a nabyvatele, jakož i vymezení práv a povinností, které na nabyvatele přecházejí ve vztahu k ostatním vlastníkům bytů [§ 13 odst. 1 písm. a) až d) a písm. f)].

(5) Ustanovení § 12 odst. 2, § 13 odst. 2 a 3 a § 15 platí přiměřeně i v těchto případech.

a) určení vlastníků jednotlivých bytů s vymezením polohy bytu, uvedením prostorů (pokoje a příslušenství bytu), uvedením rozsahu obytné a ostatní plochy a vybavení bytu,

b) vymezení místností nesloužících k bydlení (§ 7), zřizují-li se v domě, a určení práv a povinností jejich vlastníka (vlastníků),

c) vymezení a výpočet společných částí domu (např. základy, hlavní stěny, průčelí, vchody, schodiště, výtah, chodby, půdy, prádelny, kotelny, sušárny, komíny, terasa, střecha, vodovodní, kanalizační, elektrické, telefonní, plynovodní sítě apod.), i jsou-li umístěny mimo obytný dům, s případným určením, které části domu jsou společné jen některým vlastníkům bytů,

d) výpočet ideálních spoluvlastnických podílů vlastníků bytů na společných částech podle § 17 odst. 2; jestliže podle dohody stavebníků náklady na postavení bytů, které připadají na jednotlivé spoluvlastníky, nejsou přímo úměrné vzájemným poměrům podlahové plochy (§ 17 odst. 2), nemá to vliv na velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu,

e) vymezení společného pozemku s určením podílů případné peněžní úhrady, jde-li o pozemek ve společném osobním užívání (§ 20 odst. 3), nebo s určením ideálních spoluvlastnických podílů (§ 17 odst. 2), jde-li o pozemek ve spoluvlastnictví stavebníků,

f) způsob správy a obhospodařování společných částí domu a pozemku, zejména určení, které otázky budou vyhrazeny společnému rozhodování, kdo spoluvlastníky zastupuje navenek, jakým způsobem se zástupce (zástupci) ustanovují a na jakou dobu,

g) způsob financování stavebních nákladů, podíly a splatnost příspěvků, popřípadě rozsah a ocenění vlastní práce stavebníků.

(1) Vlastník má právo převést byt v osobním vlastnictví na jiného. Na převod nebo přechod vlastnictví platí, pokud tento zákon nestanoví jinak, všeobecná ustanovení občanského zákoníku upravující převod nebo přechod nemovitostí v osobním vlastnictví.

(2) Souhlasu spoluvlastníků společných částí domu, popřípadě pozemku není k převodu třeba.

(3) Spoluvlastnictví společných částí domu, popřípadě pozemku a vlastnictví místností nesloužících k bydlení je nerozlučně spojeno s vlastnictvím k bytu. S převodem nebo přechodem vlastnictví k bytu přechází spoluvlastnictví společných částí domu, spoluvlastnictví nebo právo společného osobního užívání pozemku a vlastnictví místností nesloužících k bydlení.

(4) Místnost nesloužící k bydlení možno převést i na jiného vlastníka bytu v domě.