IV. Zásady pro řešení mzdových a pracovně právních otázek v souvislosti se zkracováním týdenní pracovní doby (úpravou režimů)
Mzdové otázky
Normy spotřeby práce
Pracovněprávní otázky
Brigádnické volno
Studijní volno účastníkům studia při zaměstnání
Svátky
Délka dovolené na zotavenou
Čerpá-li pracovník dovolenou výjimečně v částech kratších než týden, přísluší mu tolik pracovních dnů, kolik by jich zpravidla dostal, kdyby si vybíral dovolenou vcelku.
To znamená, že
Vybírá-li si pracovník dovolenou částečně po týdnech a částečně po dnech, platí rovněž, že mu přísluší v úhrnu nejvýše tolik pracovních dnů dovolené, kolik by jich dostal podle předchozího výpočtu.
Organizace mají při určování nástupu dovolené dbát, aby pracovník dostal příslušný počet týdnů s pěti pracovními dny, aby nedocházelo k neodůvodněnému zvýhodňování ani znevýhodňování pracovníků.
Způsob čerpání dovolených v organizacích, v nichž je pracovní doba rozvržena diferencovaně v průběhu celého kalendářního roku, může přiměřeně podle předchozích odstavců upravit příslušný ústřední orgán v dohodě s ústředním výborem odborového svazu a se souhlasem Ústřední rady odborů; přitom může též stanovit vhodný postup při poskytování náhrady mzdy za dovolenou.
Krácení dovolené
Dodatková dovolená
Náhrada mzdy za dovolenou
Překážky v práci
Věrnostní přídavek horníků
Průměrný výdělek
Nemocenské pojištění
Při výpočtu nemocenského (podpory při ošetřování člena rodiny) se postupuje takto:
* * *
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
a) při zkrácení pracovní doby ze 46 na 42 hodin týdně a zavedení tří volných dnů v průběhu čtyř týdnů se k výpočtu používá „Tabulky II c pro soubor pracovníků se 42 hodinovou týdenní pracovní dobou rozvrženou do osmihodinových směn“, a to bez ohledu na skutečnou délku pracovní doby v jednotlivých pracovních dnech. Při tom
- u pracovníků, jimž se nemocenské stanoví podle části A tabulky, tj. z průměrné hrubé hodinové mzdy, se zvýší průměrná hrubá hodinová mzda zjištěná v rozhodném období při 46 hodinovém pracovním týdnu o mzdové vyrovnání ve výši 9,5 %,
- u pracovníků s měsíční mzdou, jimž se nemocenské stanoví podle části B tabulky, se základ pro stanovení dávky nemění,
- u pracovníků, jimž se nemocenské stanoví podle části C tabulky, tj. z průměrné hrubé denní mzdy, je třeba průměrnou hrubou denní mzdu nově určit, a to tak, že započitatelný výdělek zúčtovaný v rozhodném období se dělí takovým počtem pracovních dnů, které by na rozhodné období připadly, kdyby v něm již byla zavedena zkrácená pracovní doba;
a) při jednom volném dnu (např. sobotě) během čtyř týdnů si může vybrat pracovník, který má nárok na
| dvoutýdenní dovolenou | 12 pracovních dnů, |
| třítýdenní dovolenou | 17 pracovních dnů, |
| čtyřtýdenní dovolenou | 23 pracovních dnů; |
b) při zkrácení pracovní doby ze 46 na 43 hodin týdně a zavedení tří volných dnů v průběhu čtyř týdnů se k výpočtu používá „Tabulky VI c pro soubor pracovníků se zkrácenou 43 hodinovou týdenní pracovní dobou rozvrženou tak, že v průběhu čtyř týdnů jsou vždy tři dny volné“, a to bez ohledu na skutečnou délku pracovní doby v jednotlivých pracovních dnech. U pracovníků, jimž se nemocenské stanoví podle části A tabulky, tj. z průměrné hrubé hodinové mzdy, se zvýší průměrná hrubá hodinová mzda zjištěná v rozhodném období při 46 hodinovém pracovním týdnu o mzdové vyrovnání ve výši 7 %. U pracovníků, jimž se nemocenské stanoví podle části B nebo podle části C tabulky, se postupuje obdobně jako v případech uvedených pod písm. a);
b) při dvou volných dnech (např. při dvou sobotách) během čtyř týdnů si může vybrat pracovník, který má nárok na
| dvoutýdenní dovolenou | 11 pracovních dnů, |
| třítýdenní dovolenou | 17 pracovních dnů, |
| čtyřtýdenní dovolenou | 22 pracovních dnů; |
c) při zkrácení týdenní pracovní doby ze 46 na 44 hodin týdně a zavedení dvou volných dnů v průběhu čtyř týdnů se k výpočtu používá „Tabulky V c pro soubor pracovníků se 44 hodinovou týdenní pracovní dobou“. Denní výše dávky odpovídá v průměru osmihodinové denní pracovní době. U pracovníků, jimž se nemocenské stanoví podle části A tabulky, tj. z průměrné hrubé hodinové mzdy, se zvýší průměrná hrubá hodinová mzda zjištěná v rozhodném období při 46 hodinovém pracovním týdnu o mzdové vyrovnání ve výši 4,5 %. U pracovníků, jimž se nemocenské stanoví podle části B nebo podle části C tabulky, se postupuje obdobně jako v případech uvedených pod písm. a);
c) při třech volných dnech (např. třech sobotách) během čtyř týdnů si může vybrat pracovník, který má nárok na
| dvoutýdenní dovolenou | 11 pracovních dnů, |
| třítýdenní dovolenou | 16 pracovních dnů, |
| čtyřtýdenní dovolenou | 21 pracovních dnů; |
d) při zkrácení týdenní pracovní doby ze 46 na 44 hodin týdně se současným výjimečným zavedením pětidenního pracovního týdne se k výpočtu používá „Tabulky V b pro soubor pracovníků se 44 hodinovou týdenní pracovní dobou rozvrženou do pěti pracovních dnů“. Při výpočtu dávky se postupuje obdobně jako v případech uvedených pod písm. c);
d) při čtyřech volných dnech (např. čtyřech sobotách) během čtyř týdnů si může vybrat pracovník, který má nárok na
| dvoutýdenní dovolenou | 10 pracovních dnů, |
| třítýdenní dovolenou | 15 pracovních dnů, |
| čtyřtýdenní dovolenou | 20 pracovních dnů. |
e) při takovém rozvržení pracovní doby, kdy v průběhu čtyř týdnů je jeden den volný, přičemž v průměru za toto období zůstává zachována 46 hodinová týdenní pracovní doba, se k výpočtu používá „Tabulky I c pro soubor pracovníků se 46 hodinovou týdenní pracovní dobou rozvrženou do osmihodinových směn“, a to bez ohledu na délku skutečné pracovní doby v jednotlivých pracovních dnech.*)
47. V souvislosti se zkrácením pracovní doby je třeba zaručovat v pracovních smlouvách brigádnické pracovní volno jen při zkrácení pracovní doby na 44 hodin týdně. Při zkrácení na 43 a na 42 hodin týdně lze poskytovat toto volno jen v těch případech, kdy pracovník vzhledem k rozvrhu pracovní doby nebude mít alespoň jednou za měsíc dva dny souvislého volna, z nichž jeden den připadne na neděli nebo svátek.
48. V této etapě zkrácení pracovní doby se ponechávají pracovní úlevy a hospodářské zabezpečení pracovníků studujících při zaměstnání v dosavadním rozsahu. Při dalším zkracování pracovní doby je třeba počítat s omezením pracovních úlev a hospodářského zabezpečení.
49. Volný den v týdnu, který pracovník získá zkrácením pracovní doby (úpravou režimů), nutno považovat za den nepřetržitého odpočinku pracovníka v týdnu. Připadne-li na takový den svátek, nedostane pracovník, který nebude pracovat, za tento den náhradu ušlého výdělku, protože mu žádný výdělek neušel. Jestliže však v takový den, na který připadne svátek, bude pracovat, dostane vedle mzdy příplatek za práci ve svátek, tj. za každou odpracovanou hodinu příplatek ve výši svého průměrného výdělku připadajícího na jednu hodinu.
50. Čerpá-li pracovník dovolenou vcelku nebo v kalendářních týdnech, dostane ve volnu příslušný počet týdnů dovolené, bez ohledu na to, zda do uvedené dovolené připadne volný den či nikoliv.
51. Volný den, který pracovník získá zkrácením pracovní doby (úpravou pracovního režimu), se posuzuje jako odpracovaný, jestliže pracovník v příslušném týdnu odpracuje pracovní dobu stanovenou harmonogramem směn. Volné dny se nezapočítávají jako zameškané dny při krácení dovolené pro překážky v práci podle § 16 odst. 1 vl. nař. č. 66/1965 Sb. Při krácení dovolené pro neomluvenou nepřítomnost v práci podle § 16 odst. 2 téhož vládního nařízení se krátí vždy jen pracovní dny a do krácení nelze zahrnovat volné dny vyplývající ze zkrácení pracovní doby (úpravy režimů).
52. Při určení poměrné části dodatkové dovolené se vychází vždy ze zásady, že jedna dvanáctina dodatkové dovolené činí polovinu pracovního dne, a to bez ohledu na rozsah zkrácení pracovní doby.
54. Vedení organizace a závodní výbor základní organizace Revolučního odborového hnutí budou dbát, aby si pracující své důležité osobní věci, pro jejichž vyřizování jim náleží jinak pracovní volno, vyřizovali v době volna získaného zkrácením pracovní doby (úpravou režimů), pokud to bude možné s ohledem na povahu překážky v práci. Připadne-li placená překážka v práci na volný den získaný zkrácením pracovní doby (úpravou režimů), neposkytuje se náhrada ušlého výdělku.
55. Při výpočtu věrnostního přídavku horníků podle vládního nařízení č. 21/1952 Sb. ve znění vyhlášky č. 155/1952 Ú. l., vyhlášky č. 16/1965 Sb. a dalších prováděcích směrnic se postupuje tak, že ke skutečně odpracovaným hodinám v rozhodném období se připočte počet hodin, které odpadly zkrácením pracovní doby. Odpadlé hodiny z titulu zkrácené pracovní doby se nepřipočítávají v případech, jestliže pracovník je nepřítomen v práci jak bezprostředně před dnem pracovního volna, tak i bezprostředně po tomto dni.
57. Nemocenské (podpora při ošetřování člena rodiny) se poskytuje za dny, ve kterých pracovník měl, kdyby nebylo pracovní neschopnosti nebo karantény (ošetřování člena rodiny), pracovat podle rozvržení pracovní doby (harmonogramu směn) pro něj určeného v době vzniku nároku na dávku; pracovním dnům se kladou naroveň svátky, za které by pracovníku náležela jinak náhrada mzdy. Za dny volna, které vyplývají ze zkrácení pracovní doby (úpravy režimů) se nemocenské (podpora při ošetřování člena rodiny) neposkytuje.
58. Zkrácení pracovní doby se ani pro účely nemocenského pojištění nepovažuje za trvalou změnu základní mzdy; zkrácení pracovní doby není tedy změnou, od které plyne nové rozhodné období.
59. Nemocenské (podpora při ošetřování člena rodiny) v nižší procentní sazbě se poskytuje za ty prvé 3 pracovní dny pracovní neschopnosti, v nichž pracovník měl pracovat podle rozvržení pracovní doby (harmonogramu směn).
60. U pracovníků, u nichž vznikla pracovní neschopnost přede dnem zavedení nového rozvržení pracovní doby a trvala i poté, se při výpočtu a poskytování nemocenského postupuje až do jejího skončení dosavadním způsobem, tj. i po zavedení zkrácené pracovní doby (úpravy režimů) se dávka poskytuje ve stejné výši a za všechny pracovní dny (placené svátky), které by byly pracovními dny pracovníka, kdyby nedošlo k nové úpravě pracovní doby. U pracovníků, u nichž vznikla pracovní neschopnost po úpravě pracovní doby, se již postupuje podle těchto zásad.
61. Peněžitá pomoc v mateřství se i po úpravě pracovní doby vypočítává podle dosavadní „Tabulky k určení denní výše peněžité pomoci v mateřství“, vydané s platností od 1. dubna 1964,**) a poskytuje se za všechny všední dny a placené svátky bez ohledu na to, jak je v organizaci rozvržena pracovní doba. Podrobnosti jsou uvedeny ve vysvětlivkách k této tabulce.
62. Pro získání nároku na přídavky na děti je i po zavedení nového rozvržení pracovní doby třeba, aby pracovník měl v kalendářním měsíci alespoň 20 odpracovaných dnů, popřípadě dnů jim naroveň postavených. Dny pracovního volna vyplývající z nového rozvržení pracovní doby se za odpracované dny pro tento účel nepovažují.