II. Dožádání
§ 8
Článek 8
V civilních nebo obchodních věcech se může soudní orgán jednoho smluvního státu obrátit v souladu s ustanoveními svého zákonodárství dožádáním na příslušný orgán druhého smluvního státu a požádat jej, aby vykonal ve svém obvodu buď určitý vyšetřující úkon, nebo jiné soudní úkony.
§ 9
Článek 9
Dožádání budou zasílána konzulem státu dožadujícího tomu orgánu, který bude označen státem dožádaným. Tento orgán zašle konzulovi listinu potvrzující výkon dožádání anebo označující skutečnost, která výkonu dožádání zabránila.
Všechny závady, které by při tomto postupu vznikly, budou řešeny diplomatickou cestou.
Předchozí ustanovení nevylučují, aby se dva smluvní státy dohodly, že připouštějí přímé zasílání dožádání mezi svými příslušnými orgány.
§ 10
Článek 10
Není-li jiné dohody, má být dožádání sepsáno buď v jazyku dožádaného orgánu, nebo v jazyku smluveném mezi dvěma zúčastněnými státy, anebo má být opatřeno překladem do některého z těchto jazyků ověřených diplomatickým nebo konzulárním zástupcem státu dožadujícího anebo přísežným tlumočníkem státu dožádaného.
§ 11
Článek 11
Soudní orgán, jemuž je dožádání určeno, je povinen mu vyhovět, užívaje těchže donucovacích prostředků jako pro vyřízení dožádání od orgánu státu dožádaného anebo žádosti učiněné za tím účelem některou zúčastněnou stranou. Těchto donucovacích prostředků nemusí být nezbytně použito, jestliže jde o osobní dostavení se k soudu ve věci jednajících stran.
Dožadující orgán bude, jestliže o to žádá, zpraven o datu a místě, kde dožádaný úkon bude proveden, aby zúčastněná strana mohla být při něm přítomna.
Provedení dožádání může být odepřeno jen jestliže:
1. není na jisto postavena pravost listiny,
2. provedení dožádání ve státě dožádaném nenáleží do soudní pravomoci,
3. stát, na jehož území by mělo být dožádání provedeno, je považuje za schopné ohrozit jeho suverenitu nebo jeho bezpečnost.
§ 12
Článek 12
V případě, že dožádaný orgán není příslušný, bude dožádání postoupeno z úřední povinnosti orgánu téhož státu příslušnému podle předpisu stanovených zákonodárstvím tohoto státu.
§ 13
Článek 13
Ve všech případech, kdy dožádání nebylo vyřízeno orgánem dožádaným, uvědomí o tom tento orgán ihned orgán dožadující, označí v případě článku 11 důvody, pro něž bylo provedení dožádání odepřeno, a v případě článku 12 označí orgán, kterému bylo dožádání postoupeno.
§ 14
Článek 14
Soudní orgán, který přistupuje k vyřízení dožádání, bude používat zákonů vlastní země, pokud se týče forem vyřízení.
Přesto však bude vyhověno žádosti orgánu dožadujícího, aby bylo postupováno podle zvláštní formy, pokud se tato forma nepříčí zákonodárství státu dožádaného.
§ 15
Článek 15
Ustanovení předchozích článků nevylučují možnost, aby každý stát dal vykonat dožádání přímo svými diplomatickými nebo konzulárními zástupci, jestliže to připouštějí smlouvy uzavřené mezi zúčastněnými státy, anebo jestliže stát, na jehož území má být dožádání vykonáno, tomu neodporuje.
§ 16
Článek 16
Z výkonu dožádání nemůže vzniknout povinnost náhrady poplatků nebo výloh jakéhokoliv druhu.
Přesto však bude, není-li opačné dohody, dožádaný stát oprávněn požadovat na státě dožadujícím úhradu výdajů placených svědkům nebo znalcům, jakož i úhradu výloh vzniklých účastí výkonného úředníka, jichž bylo třeba, protože svědci se nedostavili dobrovolně, anebo náhradu výloh vyplývajících z případného použití článku 14 odst. 2.