Jízda vozidly
Železniční přejezdy

(1) Na silnici se jezdí vpravo. Nebrání-li tomu zvláštní okolnosti, je řidič povinen jet, zejména na nepřehledném nebo jinak nebezpečném místě anebo při pomalé jízdě, při pravém okraji vozovky.

(2) Vlevo smí řidič jet, jen je-li to nutné k předjíždění nebo k objíždění překážky, zejména stojícího vozidla anebo brání-li jízdě vpravo zvláštní okolnosti a neohrozí-li ostatní účastníky silničního provozu.

(3) Vjet na krajnici**) smí řidič motorového vozidla nebo vozka, jen je-li to nezbytně nutné; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti.

(4) Je-li řidič povinen podle dalších ustanovení dát přednost v jízdě druhému vozidlu, je povinen tak učinit vždy na takovou vzdálenost a takovým způsobem, aby řidič druhého vozidla nemusel náhle měnit směr jízdy nebo náhle snížit rychlost jízdy.

(5) Řidič motorového vozidla o celkové váze***) vyšší než 3500 kg a řidič traktoru jsou povinni jet ze svahu vždy se zařazeným rychlostním stupněm. Řidiči ostatních motorových vozidel jsou povinni tak učinit, vyžaduje-li to bezpečnost jízdy s ohledem na okolnosti, zejména stavební stav a povahu silnice†).

(6) Řidič motorového vozidla smí užívat sněhových řetězů, jen je-li silnice pokryta dostatečně silnou sněhovou vrstvou. Dopravní značkou „Jiný příkaz“ (č. 54) s nápisem „Sněhové řetězy“ se může stanovit povinné užívání sněhových řetězů; tato povinnost neplatí pro motorová vozidla opatřená pneumatikami s protismykovými hroty.

(1) Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku smí řidič jet vpravo nebo vlevo; přitom je řidič povinen dbát zvýšené opatrnosti a brát ohled zejména na osoby, které jsou na ostrůvku. Je-li ostrůvek umístěn uprostřed vozovky s provozem v obou směrech, je řidič povinen jet podél ostrůvku vpravo.

(2) Na tramvajové koleje smí řidič motorového nebo nemotorového vozidla v podélném směru vjet, jen je-li to nutné a nedonutí-li tím řidiče tramvaje snížit rychlost jízdy.

(3) Zvýšený tramvajový pás smí řidič motorového nebo nemotorového vozidla přejíždět jen v příčném směru, a to na místě k tomu přizpůsobeném.

(1) Na silnici s vozovkou o třech jízdních pruzích se jezdí v pravém jízdním pruhu; vnitřní jízdní pruh slouží k předjíždění v obou směrech.

(2) Na silnicích s vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy

(3) Nejsou-li jízdní pruhy na vozovce vyznačeny, rozumí se jízdním pruhem část vozovky dovolující jízdu vozidel o třech nebo více kolech v jízdním proudu za sebou.

(1) Rychlost jízdy je řidič povinen přizpůsobit okolnostem, zejména stavebnímu stavu a povaze silnice, vzdálenosti, na kterou má rozhled a situaci vzniklé v silničním provozu. Řidič je povinen včas snížit rychlost jízdy, popř. zastavit, vyžadují-li to okolnosti, které může předvídat.

(2) V obci v době od 5 do 23 hodin smí jet řidič motorového vozidla rychlostí nejvýše 50 km za hodinu. Začátek obce je označen dopravní značkou „Místní tabule“ (č. 71) a konec obce dopravní značkou „Konec omezené rychlosti“ (č. 37b) s číslicí „50“.

(3) V obci v době od 23 do 5 hodin není rychlost jízdy omezena; to však neplatí pro řidiče motorového vozidla o celkové váze vyšší než 3500 kg a řidiče motocyklu, kteří smějí jet rychlostí nejvýše 80 km za hodinu. Je-li však v obci dopravní značkou „Omezená rychlost“ (č. 37a) stanovena rychlost jízdy nižší než 50 km za hodinu, nesmí řidiči tuto rychlost překročit ani v době od 23 do 5 hodin.

(4) Mimo obec smí jet řidič motorového vozidla o celkové váze vyšší než 3500 kg a řidič motocyklu rychlostí nejvýše 80 km za hodinu; toto ustanovení neplatí pro ty autobusy, v nichž se nesmějí přepravovat stojící osoby.

(1) Řidič je povinen zachovávat, zejména s ohledem na rychlost jízdy, stavební stav a povahu silnice, takovou vzdálenost od vozidla jedoucího před ním, aby mohl včas snížit rychlost jízdy, popř. zastavit, sníží-li náhle řidič jedoucí před ním rychlost jízdy nebo náhle zastaví.

(2) Řidič nesmí bez naléhavého důvodu náhle snížit rychlost jízdy nebo náhle zastavit, ohrozil-li by v jízdě vozidla jedoucí za ním.

(3) Za tramvají, která zastavila v zastávce bez nástupního ostrůvku, jsou ostatní řidiči povinni zastavit; jsou-li v zastávce dvě tramvaje, jsou povinni zastavit za druhou tramvají. V jízdě smějí řidiči pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již nastupující nebo vystupující cestující.

(4) Řidič, který nehodlá předjet tramvaj nebo tak nemůže učinit pro rozměry svého vozidla, je povinen jet za tramvají v takové vzdálenosti, aby nebránil v předjíždění jinému vozidlu.

(1) Jedoucí motorové nebo nemotorové vozidlo se předjíždí vlevo. Řidič smí předjíždět, jen
- má-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, kterou potřebuje k bezpečnému předjetí;
- nedonutí-li protijedoucího řidiče snížit rychlost jízdy ani neohrozí-li ostatní účastníky silničního provozu;
- není-li sám předjížděn; to neplatí na silnici s vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy, jsou-li jízdní pruhy na vozovce vyznačeny a je-li předjížděn v jiném jízdním pruhu, než v kterém sám hodlá předjíždět;
- bude-li se moci bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet.

(2) Úmysl předjet je řidič povinen dát najevo znamením o změně směru jízdy (§ 21). Při předjíždění je řidič povinen dodržovat dostatečný boční odstup od předjížděného vozidla. Před vozidlo nebo vozidla, která předjel, se řidič smí zařadit teprve tehdy, nedonutí-li jejich řidiče snížit rychlost jízdy.

(3) Předjížděný řidič je povinen uhnout co nejvíce k pravému okraji vozovky a nesmí zvyšovat rychlost jízdy.

(4) Vozidlo odbočující vlevo, vyjíždějící ze silnice vlevo, otáčející nebo zajíždějící k levému okraji jednosměrné silnice, se smí předjíždět jen vpravo, a to jen není-li již pochybnosti o směru jeho jízdy; přitom nedává předjíždějící řidič znamení o změně směru jízdy.

(5) Tramvaj se předjíždí vpravo; přitom nedává předjíždějící řidič znamení o změně směru jízdy.

(6) Na silnici s vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy

(7) Předjíždění je zakázáno:

(8) Kde je předjíždění zakázáno dopravní značkou „Zákaz předjíždění“ (č. 38a), nesmí řidič předjíždět motorové vozidlo s výjimkou motocyklu bez postranního vozíku. Kde je předjíždění zakázáno dopravní značkou „Zákaz předjíždění pro nákladní automobily“ (č. 39a), nesmí řidič nákladního automobilu o celkové váze vyšší než 3500 kg předjíždět motorové vozidlo s výjimkou motocyklu bez postranního vozíku.

(1) Při odbočování je řidič povinen dbát zvýšené opatrnosti. Na křižovatce s provozem řízeným příslušníkem Veřejné bezpečnosti, orgánem vojenské pořádkové služby nebo světelnými znameními (dále jen „křižovatka s řízeným provozem“) je odbočující řidič motorového nebo nemotorového vozidla povinen dát přednost chodcům přecházejícím ve volném směru, kteří již vstoupili do vozovky.

(2) Úmysl odbočit je řidič povinen dát najevo znamením o změně směru jízdy (§ 21). Při přepravě dlouhého nákladu je řidič povinen podle potřeby zajistit bezpečné odbočení pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

(3) Při odbočování vpravo je řidič povinen jet co nejblíže při pravém okraji vozovky, jak mu to dovolují rozměry vozidla. Musí-li řidič před odbočováním vpravo zajet k středu vozovky, popř. až do její levé poloviny, je povinen tak učinit včas a s ohledem na okolnosti silničního provozu, zejména na vozidla jedoucí za ním; přitom dává vždy jen znamení o změně směru jízdy vpravo (§ 21).

(4) Tramvaj, která při odbočování vpravo křižuje směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé straně a dává znamení o změně směru jízdy (§ 21), má přednost v jízdě.

(5) Před odbočováním vlevo je řidič povinen zajet co nejblíže k středu vozovky, jak mu to dovolují rozměry vozidla vzhledem k šířce vozovky; na jednosměrné silnici zajíždí až k levému okraji vozovky. Řidič odbočující vlevo je povinen dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým a nemotorovým vozidlům a tramvajím jedoucím v obou směrech. Odbočují-li řidiči protijedoucích vozidel vlevo, míjejí se vlevo.

(6) Povinnost dát přednost v jízdě všem protijedoucím vozidlům (odst. 5) neplatí, přijíždějí-li tato vozidla po vedlejší silnici a řidič odbočující vlevo po hlavní silnici.

(1) Při provozu ve dvou jízdních pruzích v jednom směru jízdy se zařadí řidič jedoucí přímo a řidič odbočující vpravo do pravého a řidič odbočující vlevo do levého jízdního pruhu. Není-li na křižovatce možno odbočit vlevo nebo je-li to místní úpravou zakázáno, řadí se řidič jedoucí přímo do levého a řidič odbočující vpravo do pravého jízdního pruhu.

(2) Při provozu ve třech jízdních pruzích v jednom směru jízdy se zařadí řidič odbočující vpravo do pravého, řidič jedoucí přímo do středního a řidič odbočující vlevo do levého jízdního pruhu.

(3) Řidič je povinen pokračovat v jízdě přes křižovatku v tom směru, který odpovídá jízdnímu pruhu, do kterého se před křižovatkou zařadil.

(1) Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší silnici je povinen dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po hlavní silnici. Vedlejší silnicí je silnice označená dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ (č. 22a) nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (č. 23) anebo „Kruhový objezd“ (č. 50); hlavní silnicí je silnice označená dopravní značkou „Křižovatka s vedlejší silnicí“ (č. 4) nebo „Hlavní silnice“ (č. 56a).

(2) Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím zprava.

(3) Při odbočování vlevo platí ustanovení § 13 odst. 5 a 6.

(4) Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat za křižovatkou v jízdě, takže by byl nucen zastavit v křižovatce a znemožňoval by tím provoz v příčném směru.

(5) Na příkaz dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (č. 23) je řidič povinen zastavit před příčnou čarou souvislou (č. 6a) nebo před příčnou čarou souvislou s nápisem STOP (č. 6b); kde této čáry není, zastaví na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled.

(6) Ustanovení odstavců 1, 2 a 5 neplatí na křižovatce s řízeným provozem.

(1) Při vjíždění na silnici
- z polní nebo lesní cesty,
- z míst ležících mimo silnici (např. dům, dvůr, pozemek, garáž, parkoviště, čerpací stanice, autobusové nádraží, konečná zastávka tramvaje apod.),
je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím po silnici.

(2) Při vyjíždění ze silnice na polní nebo lesní cestu anebo na místa uvedená v odstavci 1 platí ustanovení o odbočování (§ 13). Řidič vyjíždějící ze silnice vlevo je povinen před dáním znamení o změně směru jízdy se přesvědčit, není-li předjížděn vlevo; je-li již předjížděn, je povinen dát přednost v jízdě předjíždějícímu vozidlu.

(3) Nemá-li řidič při vjíždění nebo při vyjíždění náležitý rozhled, je povinen zajistit bezpečné vjetí nebo vyjetí pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

(4) Vozidla a pracovní stroje vjíždějící na silnici se musí předem očistit, aby neznečišťovaly silnici. Dojde-li přesto k znečištění, je povinen silnici neprodleně očistit řidič nebo organizace, jejíž pracovník závadu způsobil; není-li to neprodleně možné, jsou povinni znečištěnou silnici označit na dobu nezbytně nutnou jako překážku silničního provozu (§ 28 odst. 3).

(1) Při otáčení a couvání je řidič povinen dbát zvýšené opatrnosti; nemá-li náležitý rozhled, je povinen zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

(2) Při otáčení mimo křižovatku je řidič povinen tam, kde motorová a nemotorová vozidla jedoucí za ním mohou vzhledem k šířce vozovky bezpečně projet po jeho pravé straně, zajet co nejblíže k středu vozovky a dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým a nemotorovým vozidlům a tramvajím jedoucím v obou směrech. Úmysl otáčet je řidič povinen dát najevo znamením o změně směru jízdy (§ 21). Nemůže-li řidič tímto způsobem otočit, je povinen zajet k pravému okraji vozovky a dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím v obou směrech; přitom nedává znamení o změně směru jízdy.

(3) Při otáčení na křižovatce platí ustanovení o odbočování (§ 13) a ustanovení o přednosti v jízdě na křižovatce (§ 15).

(4) Při couvání je řidič povinen dát přednost v jízdě všem vozidlům; to platí i tehdy, musí-li couvat při otáčení.

(5) Otáčení a couvání je zakázáno:

(1) Zastavením se pro účely tohoto ustanovení rozumí uvedení vozidla do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení věcí; uvedení vozidla do klidu nad tuto dobu je stáním.

(2) Řidič smí zastavit a stát jen na místě, kde nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména provoz tramvají. Zastavit a stát smí řidič jen v jednom proudu vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji silnice; na jednosměrné silnici smí zastavit a stát vpravo i vlevo. Vždy však musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh. Jízdním pruhem se pro účely tohoto ustanovení rozumí část vozovky široká nejméně 3 m.

(3) Řidič je povinen zastavit a stát rovnoběžně s okrajem silnice; neohrozí-li bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, smí v obci zastavit a stát i kolmo nebo šikmo k okraji silnice. Vodorovnými dopravními značkami se může zastavení a stání upravit odchylně, např. uprostřed silnice, zcela nebo zčásti na chodníku apod. Při zastavení a stání je řidič povinen dbát, aby neznemožňoval ostatním řidičům odjetí a aby co nejlépe využil místa.

(4) Zařazuje-li se řidič, který zastavil nebo stál, do proudu jedoucích vozidel, je povinen dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím týmž směrem; přitom nedává znamení o změně směru jízdy. Řidiči těchto vozidel jsou však v obci povinni umožnit řidiči autobusu veřejné hromadné dopravy osob nebo řidiči trolejbusu odjetí ze zastávky, a to snížením rychlosti jízdy, popř. zastavením; přitom je řidič autobusu nebo trolejbusu povinen dbát zvýšené opatrnosti, dát znamení o změně směru jízdy (§ 21) a nesmí donutit řidiče jedoucí týmž směrem k náhlému zastavení.

(5) Zastavení a stání je zakázáno:

(6) Na silnicích označených dopravní značkou „Silnice I. třídy“ (č. 72a, 72b) je mimo obec zakázáno stání bez naléhavého důvodu; na ostatních silnicích (s výjimkou polních a lesních cest) platí tento zákaz za snížené viditelnosti. V obcích je stání zakázáno na silnicích, jimiž probíhá vnější nebo vnitřní okruh (§ 38 odst. 3). Tento zákaz neplatí, stojí-li vozidlo na odstavném pruhu.

(7) Musí-li řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno výstražným trojúhelníkem, z naléhavého důvodu stát na silnici mimo obec, je povinen, vyžadují-li to okolnosti, zejména na nepřehledném místě nebo za snížené viditelnosti, umístit jej ve vzdálenosti nejméně 50 m za vozidlem.

(8) Kde je umístěna dopravní značka „Střídavé stání“ (č. 48), platí zákaz stání na straně s číslicí I ve dnech s lichým datem a na straně s číslicí II ve dnech se sudým datem. Doba pro střídání se stanoví na dobu od 19 do 21 hodin.

(9) Otvírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něj, se smí, jen není-li tím ohrožena bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob.

a) se jezdí v pravém jízdním pruhu;

b) vyžaduje-li to hustota silničního provozu, smějí řidiči motorových vozidel jet v těchto pruzích souběžně; přitom nesmějí vjet na jízdní pruhy určené pro jízdu v protisměru;

c) při přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého je řidič povinen dát přednost v jízdě řidičům jedoucím v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom je povinen dát znamení o změně směru jízdy (§ 21).

a) smí řidič, který hodlá ihned nebo brzy po předjetí opět předjíždět další vozidlo nebo vozidla, zůstat v jízdním pruhu, který zaujal, pokud tím nepřekáží v jízdě rychleji jedoucím vozidlům;

b) se za předjíždění nepovažuje, jedou-li řidiči v jednom jízdním pruhu rychleji než řidiči v druhém jízdním pruhu, vyžaduje-li hustota silničního provozu, aby řidiči motorových vozidel jeli v jízdních pruzích souběžně [§ 8 odst. 2 písm. b)].

a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, zejména v nepřehledné zatáčce a v těsné blízkosti před ní nebo před nepřehledným vrcholem stoupání silnice; v těchto případech se však smí předjíždět na jednosměrné silnici nebo na silnici s provozem v obou směrech, je-li na vozovce vyznačena podélná čára souvislá a předjíždějící vozidlo ani jeho náklad ji nepřesáhne;

b) na křižovatce a v těsné blízkosti před ní; tento zákaz však neplatí, přijíždí-li řidič ke křižovatce po hlavní silnici, nebo jde-li o předjíždění vpravo a není-li již pochybnosti o směru jízdy předjížděného vozidla (odst. 4) anebo jde-li o předjíždění tramvaje;

c) na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním;

d) v tunelu a v těsné blízkosti před ním;

e) dává-li řidič jedoucí vpředu znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjíždět vpravo podle odst. 4, popřípadě nelze-li předjet v dalším volném, na vozovce vyznačeném jízdním pruhu v témže směru jízdy;

f) mělo-li by se předjet vozidlo, které samo předjíždí jiné vozidlo, nelze-li předjet v dalším volném, na vozovce vyznačeném jízdním pruhu v témže směru jízdy.

g) překročila-li by se nejvyšší dovolená rychlost jízdy stanovená touto vyhláškou nebo místní úpravou.

a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, zejména v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti nebo před nepřehledným vrcholem stoupání silnice, na něm a za ním;

b) na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti a na křižovatce, kde je místní úpravou zakázáno odbočování vlevo;

c) na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti;

d) v tunelu a v jeho těsné blízkosti;

e) na jednosměrné silnici; smí se však couvat, je-li to nezbytně nutné (např. k zajetí do řady stojících vozidel nebo vyjetí z ní apod.).

a) v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti;

b) před nepřehledným vrcholem stoupání silnice, na něm a za ním;

c) na mostě;

d) na přechodu pro chodce;

e) na křižovatce, u ostrůvku, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti kratší než 10 m před těmito místy a za nimi;

f) ve vzdálenosti kratší než 30 m před zastávkou autobusu, trolejbusu nebo tramvaje bez nástupního ostrůvku a 10 m za zastávkou;

g) na železničním přejezdu a ve vzdálenosti kratší než 30 m před ním a za ním;

ch) před vjezdem na polní nebo lesní cestu anebo na místa uvedená v § 16 odst. 1;

h) v místě, kde by vozidlo zakrývalo dopravní značku nebo světelné zařízení;

j) na vnitřních jízdních pruzích; smí se však zastavit v druhém proudu vedle stojících vozidel, zůstane-li volný alespoň jeden jízdní pruh pro každý směr jízdy; přitom je řidič povinen umožnit odjetí z řady stojících vozidel;

i) na vyhrazeném parkovišti;

l) nezůstal-li by mezi vozidlem a tramvajovými kolejemi volný alespoň jeden jízdní pruh; tento zákaz neplatí v době od 19 do 5 hodin.

k) u podélné čáry souvislé, nezůstal-li by mezi vozidlem a touto čarou volný alespoň jeden jízdní pruh;

(1) Před železničním přejezdem je řidič povinen počínat si zvlášť opatrně a přesvědčit se, zda může na něj vjet.

a) je-li dáváno znamení „Stůj!“ jedním nebo dvěma červenými střídavě kmitajícími světly výstražného světelného zařízení;

(2) Vjíždět na železniční přejezd je zakázáno,

c) je-li dávána zvuková výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku;

b) dává-li pracovník dráhy znamení „Stůj!“ kroužením červeným nebo žlutým praporkem, anebo za snížené viditelnosti kroužením červeným světlem.

d) začínají-li se již sklápět závory (celé nebo poloviční) anebo jsou-li již sklopeny;

e) je-li již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo železniční vozidlo anebo je-li již slyšet jeho pískání, houkání apod.;

(3) Řidiči se před železničním přejezdem řadí za sebou v pořadí, v kterém přijeli. Nejde-li o souběžnou jízdu ve více jízdních pruzích, smějí řidiči přejíždět přes železniční přejezd jen v jednom jízdním proudu. Řidič, který je za okolností uvedených v odstavci 2 na železničním přejezdu, je povinen jej okamžitě opustit.

(4) Řidič autobusu s cestujícími, řidič nákladního automobilu přepravujícího na ložné ploše více než šest osob a řidič traktoru s nákladním přívěsem, na jehož ložné ploše se přepravují osoby, je povinen zastavit před železničním přejezdem na takovém místě, odkud má na železniční trať náležitý rozhled. Řidiči ostatních vozidel jsou povinni již od vzdálenosti 30 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše 30 km za hodinu.

(5) Řidič motorového vozidla nesmí při přejíždění železničního přejezdu měnit rychlostní stupeň nebo jet bez zařazeného rychlostního stupně.

(6) Ustanovení této vyhlášky platná pro železniční přejezdy se vztahují též na železniční přejezdy označené dopravní značkou „Vlečkový přejezd“ (č. 21) s výjimkou ustanovení odstavce 4 a § 12 odst. 7 písm. c).

(1) Znamení o změně směru jízdy je řidič povinen dát kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky vždy tehdy, mění-li směr jízdy nebo vyžaduje-li to bezpečnost silničního provozu.

f) není-li na druhé straně železničního přejezdu dostatek místa k bezpečné jízdě.

(2) Znamení je řidič povinen dát včas a zřetelně s ohledem na okolnosti silničního provozu, zejména na vozidla jedoucí za ním.

(3) Znamení dává řidič ukazatelem směru jízdy. Při poruše tohoto zařízení nebo není-li vozidlo, vzhledem k své povaze, jím vybaveno, dává řidič za normální viditelnosti znamení upažením. Není-li znamení dávané ukazatelem směru jízdy nebo upažením dostatečně viditelné (např. pro šířku nákladu apod.), musí se znamení dát jiným zřetelným způsobem, např. způsobilou a náležitě poučenou osobou apod. Jinak je řidič povinen dát přednost v jízdě i vozidlům jedoucím za ním.

(4) Za snížené viditelnosti smí řidič nebo jiná osoba dávat znamení upažením, jen jede-li po silnici dostatečně osvětlené veřejným osvětlením. Jinak je řidič povinen dát přednost v jízdě i vozidlům jedoucím za ním.

(5) Znamení dávané ukazatelem směru jízdy ponechá řidič během celého úkonu. Na silnici s vozovkou o dvou nebo více na vozovce vyznačených jízdních pruzích v jednom směru jízdy řidič, který při předjíždění nebo zařazování se před vozidlo nebo vozidla, která předjel, přejíždí z jednoho jízdního pruhu do druhého, ponechá toto znamení jen do doby, než zaujme místo v jízdním pruhu, do kterého přejíždí. Znamení upažením dává řidič vždy jen před započetím úkonu.

(1) Jedoucí motorové vozidlo musí mít za snížené viditelnosti rozsvícena dálková nebo tlumená světla, obrysová světla, koncová světla a světlo zadní státní poznávací značky; je-li vozovka dostatečně osvětlena veřejným osvětlením, je řidič povinen jet s tlumenými světly.

(2) Řidič vozidla je povinen, zejména upozorňuje-li řidič protijedoucího vozidla přepínáním dálkových a tlumených světel, že je oslněn, ztlumit včas před setkáním s protijedoucím vozidlem dálková světla a snížit rychlost jízdy, aby jízda byla bezpečná; je-li řidič oslněn, je povinen zastavit. Dálková světla se musí ztlumit také před setkáním s pochodujícím útvarem nebo mohl-li by být oslněn strojvedoucí vlaku, řidič železničního vozidla anebo řidič plavidla.

(3) Řidič motorového vozidla je povinen ztlumit dálková světla, mohl-li by oslnit řidiče motorového vozidla jedoucího před ním.

(4) Řidič motorového vozidla, který zastavil před železničním přejezdem, smí rozsvítit jen obrysová světla; motorové vozidlo, které obrysová světla nemá, smí mít rozsvícena jen tlumená světla.

(5) Světel do mlhy smí řidič užívat jen v mlze nebo při sněžení, a to vždy současně s tlumenými světly nebo s obrysovými světly; neužije-li světel do mlhy, musí rozsvítit tlumená světla.

(6) Jedoucí nebo vedené jízdní kolo musí mít za snížené viditelnosti rozsvíceno vpředu jedno neoslňující bílé světlo; kromě toho musí mít vzadu červené odrazové sklo. Jízdní kolo, které je povinně vybaveno vzadu svítilnou s červeným světlem, musí mít rozsvíceno toto světlo.

(7) Ostatní jedoucí nemotorová vozidla musí mít za snížené viditelnosti rozsvíceno alespoň jedno neoslňující bílé světlo viditelné zpředu i zezadu; vzadu musí mít alespoň jedno červené odrazové sklo.

(8) Není-li vozidlo stojící na silnici mimo parkoviště za snížené viditelnosti dostatečně osvětleno veřejným osvětlením, musí se osvětlit na straně k středu vozovky alespoň jedním světlem viditelným zpředu i zezadu; toto světlo nesmí být umístěno dále než 40 cm od bočního obrysu vozidla.

(1) Zůstane-li motorové vozidlo při čerpání pohonných hmot na silnici, zajíždí řidič k čerpací stanici ve směru jízdy. K čerpací stanici mimo silnici se smí zajíždět z obou směrů jízdy; přitom platí ustanovení o vjíždění na silnici a vyjíždění z ní (§ 16).

(2) Řidič se nesmí u čerpací stanice vzdalovat od motorového vozidla; řidiči i přepravovaným osobám je zakázáno kouřit, zacházet s otevřeným ohněm a seřizovat nebo opravovat motor. Při čerpání pohonných hmot je řidič povinen zastavit motor vozidla a vypnout zapalování a benzínové nebo naftové topení vozidla.

(1) Při vlečení motorového vozidla se smí jet rychlostí nejvýše 50 km za hodinu.

(2) Motorové vozidlo se nesmí vléci na laně kratším než 2,50 m a delším než 6 m; užije-li se spojovací tyče, smí být i kratší než 2,50 m. Tato spojnice se musí označit, aby byla viditelná (např. červenou látkou apod.). Za snížené viditelnosti musí mít vlečené motorové vozidlo rozsvíceno stanovené osvětlení (§ 23).

(3) Motorové vozidlo se smí vléci, jen má-li v pořádku řízení a je-li obsazeno řidičem, který má u sebe příslušný řidičský průkaz; motorové vozidlo vlečené na laně musí mít kromě toho účinné brzdy. Řidiči obou vozidel jsou povinni předem dohodnout způsob dorozumívání během jízdy. Tato ustanovení neplatí, je-li motorové vozidlo vlečeno pomocí zvláštního zařízení (např. vyprošťovací podvozek, jeřáb apod.).

(4) Vlečení více než jednoho motorového vozidla nebo motorového vozidla s přívěsem je zakázáno; smí se však vléci motorové vozidlo s návěsem. Motorové vozidlo s přívěsem nesmí vléci jiné motorové vozidlo. Motorové vozidlo vlečené pomocí zvláštního zařízení, autobus nebo nákladní automobil se smějí vléci jen bez přepravovaných osob. Motocykl bez postranního vozíku se nesmí vléci nebo užít jako vlečné vozidlo.

(1) Příslušník Veřejné bezpečnosti může řidiči na nezbytně nutnou dobu zakázat jízdu nebo přikázat mu směr jízdy, vyžaduje-li to plynulost silničního provozu.

(2) Vyžaduje-li to plynulost silničního provozu, zejména na silnicích s hustým rekreačním provozem, může se dopravní značkou „Zákaz vjezdu vyznačených vozidel“ (č. 33) zakázat jízda některých druhů vozidel.

(3) Zákaz jízdy podle odstavce 2 se nevztahuje na vozidla s právem přednostní jízdy (§ 27), na vozidla v mezinárodní přepravě, na vozidla ozbrojených sil a ozbrojených sborů a na vozidla užitá při živelní pohromě.

(1) Řidiči vozidel požární ochrany, zdravotnické a důlní záchranné služby, ozbrojených sil a ozbrojených sborů nemusí dodržovat ustanovení této vyhlášky, vyžaduje-li to nezbytně plnění jejich zvláštních úkolů, neohrozí-li ostatní účastníky silničního provozu a upozorňují-li na sebe způsobem uvedeným v odstavci 2; vždy jsou však povinni uposlechnout pokynů příslušníka Veřejné bezpečnosti.

(2) Řidiči vozidel požární ochrany užívají zvukového znamení „Hoří!“ doplněného červenými světly; řidiči ostatních vozidel užívají zvukového znamení s pronikavým tónem (sirénou) doplněného modrými světly.

(3) Ostatní řidiči jsou povinni uvolnit vozidlům uvedeným v odstavci 1 cestu a je-li to nutné k bezpečnému projetí, i zastavit.

(1) Překážkou silničního provozu se rozumí vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu. Překážkou může být zejména vozidlo opuštěné na místě, kde je zakázáno zastavení nebo stání, neosvětlené vozidlo za snížené viditelnosti, nepojízdné vozidlo nebo poškozená anebo znečištěná silnice.

(2) Překážka silničního provozu se musí neprodleně odstranit. O její odstranění je povinen se postarat především ten, kdo ji způsobil. Neučiní-li tak nebo nemůže-li tak učinit anebo byla-li překážka způsobena bez lidského zásahu, odstraní ji orgány, kterým přísluší správa silnice. Je-li znám ten, kdo překážku způsobil, odstraní se překážka na jeho náklad.

(3) Není-li možno překážku silničního provozu neprodleně odstranit, musí se označit tak, aby ji účastníci silničního provozu mohli včas zpozorovat, např. příslušnou dopravní značkou, červeným praporkem apod., za snížené viditelnosti červeným světlem. Povinnost označit překážku mají osoby uvedené v odstavci 2, které jsou také povinny ohlásit ji příslušníku Veřejné bezpečnosti.

(1) Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen
- učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost silničního provozu na místě nehody;
- poskytnout podle svých schopností potřebnou první pomoc zraněné osobě a neprodleně přivolat odbornou pomoc;
- neprodleně zastavit;
- prokázat na požádání postižené osoby svou totožnost.
- umožnit obnovení silničního provozu, zejména provozu tramvají nebo trolejbusů;

(2) Poskytnout podle svých schopností potřebnou první pomoc a neprodleně přivolat odbornou pomoc a prokázat na požádání postižené osoby svou totožnost je povinen každý účastník nehody.

- setrvat na místě až do příchodu příslušníka Veřejné bezpečnosti nebo se na místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci anebo po ohlášení nehody;
(3) Dojde-li při nehodě k usmrcení, k ublížení na zdraví nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě částku 1000 Kčs, jsou účastníci nehody povinni
- neprodleně ohlásit nehodu příslušníku Veřejné bezpečnosti;
- neprovádět žádné opatření, které by bylo na újmu řádného vyšetření, zejména pohnout vozidly; musí-li se však situace na místě nehody změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby anebo k obnovení provozu tramvají nebo trolejbusů, je nutno zajistit konečné postavení a stopy.
Účastníci nehody jsou však vždy povinni neprodleně ohlásit příslušníku Veřejné bezpečnosti poškození silnice nebo veřejného zařízení, k němuž došlo při nehodě.