§ 2
Základní směry a cíle rozvoje národního hospodářství v období čtvrtého pětiletého plánu jsou:
1. dosáhnout ve srovnání s lety 1961 až 1965 takového zrychlení tempa růstu národního důchodu, aby jeho objem vzrostl o 22 až 24 %. Přírůstku národního důchodu dosáhnout především na základě zvyšování společenské produktivity práce. Realizovat rozhodující část přírůstku národního důchodu v průmyslu při zvýšení průmyslové výroby proti roku 1965 zhruba o 30 %;
2. podíl fondu akumulace na užitém národním důchodu zvýšit do roku 1970 za předpokladu nejvyšší efektivnosti vynaložených prostředků zhruba na 13 %, podíl akumulace do základních fondů na národním důchodu udržovat zhruba na úrovni 12 % a postupně zlepšovat složení a účinnost fondu akumulace. Investiční výstavbou vytvářet základy dalších strukturálních změn a zvýšit objem investic ve srovnání s obdobím 1961 až 1965 zejména
3. zvýšit kvalifikační strukturu a technickou vybavenost výzkumné a vývojové základny a její činnost soustředit především na perspektivní směry vytvářející předpoklady pro postupné uskutečňování strukturálních změn v národním hospodářství, pro zavádění progresívních výrobků a technologií a pro zefektivnění celého reprodukčního procesu. Objem prostředků vynakládaných na rozvoj vědy a techniky spojovat s jejich racionálním a efektivním využíváním, zejména vytvářením podmínek pro urychlenou realizaci výsledků technického rozvoje;
4. k zajištění proporcionality rozvoje a rozhodujících strukturálních přeměn
5. urychlit konsolidaci a rozvoj zemědělství tak, aby objem tržní produkce do státních fondů se zvyšoval ročně v průměru zhruba o 4 % oproti minulému pětiletí; k dosažení tohoto cíle zejména
6. urychlit modernizaci železniční dopravy tak, aby v roce 1970 mohla být v podstatě odstraněna parní trakce, a zahájit rekonstrukci silniční sítě a výstavbu dálnice; ve spojích pokračovat v zavádění automatické spojové techniky a urychlit rozvoj a modernizaci telekomunikační sítě;
a) v základním průmyslu v odvětví energetiky zhruba o 41 % a v chemickém průmyslu zhruba o 45 %,
b) ve zpracovatelském průmyslu v odvětví spotřebního průmyslu zhruba o 46 % a v odvětví potravinářského průmyslu zhruba o 50 %,
c) v dopravě zhruba o 57 %;
a) přednostně rozvíjet chemický průmysl jako předpoklad pro postupnou chemizaci národního hospodářství tak, aby objem chemické produkce vzrostl proti roku 1965 zhruba o 50 % a podíl chemického průmyslu na celkové průmyslové výrobě dosáhl zhruba 10 %,
b) zvýšit podíl tekutých a plynných paliv v palivové a energetické bilanci zhruba na 21 %,
c) rozvíjet strojírenskou výrobu k urychlení mechanizace a automatizace výrobních procesů v národním hospodářství, k zavádění nejpokrokovější technologie a k zvýšení efektivnosti zahraničního obchodu; objem strojírenské výroby zvýšit zhruba o 43 % tak, aby se strojírenství podílelo na celkové průmyslové výrobě zhruba jednou třetinou,
d) v průmyslu stavebních hmot zintenzivnit investiční výstavbu v souladu s úkoly stavebnictví a s potřebami národního hospodářství,
e) postupně rekonstruovat a modernizovat zpracovatelská odvětví, především spotřební a potravinářský průmysl, zvláště pak v oborech efektivně zpracovávajících domácí suroviny; přitom rozvinout úpravárenství domácích surovin pro keramický a sklářský průmysl;
a) účelně specializovat zemědělskou výrobu,
b) zvyšovat hektarové výnosy a užitkovost hospodářských zvířat a snižovat vlastní náklady zemědělské výroby,
c) podstatně zkvalitnit dodávky průmyslových výrobků pro zemědělství, zlepšit jejich využití a zabezpečit účinný rozvoj služeb poskytovaných zemědělským organizacím,
d) zajistit reprodukci pracovních sil v zemědělství v potřebné věkové struktuře a zvýšit kvalifikaci zemědělských pracovníků;
7. v oblasti životní úrovně
a) zajišťovat růst fondu spotřeby oproti roku 1965 o 17 až 19 %; přitom přednostně zabezpečovat přímé odměňování pracujících za reálné výsledky práce před uspokojováním potřeb obyvatelstva z fondů společenské spotřeby,
b) posilovat hmotnou zainteresovanost i odpovědnost za výsledky práce jednotlivců a kolektivů prohloubením mzdové diferenciace,
c) využívat rostoucích fondů společenské spotřeby obyvatelstva, především k zajišťování zdraví a vzdělání lidu, sociálního zabezpečení a péče o ženy a rodiny s dětmi; zaměřit se přitom na zvyšování objemu a kvality služeb při nejefektivnějším využívání vynakládaných prostředků,
d) vybudovat nejméně 460 tis. bytů s odpovídající technickou a občanskou vybaveností, z toho na Slovensku 157 tis. bytů, a zlepšit údržbu a modernizaci bytového fondu a zařízení s ním souvisejících; vytvořit předpoklady k tomu, aby se po roce 1970 vystavělo ročně 105 až 115 tis. bytů, a pro tento účel vytvořit potřebnou výrobně materiální základnu,
e) v závislosti na výsledcích hospodářského vývoje, zejména na růstu společenské produktivity práce a na využívání základních výrobních prostředků pokračovat ve zkracování pracovní doby tak, aby mohl být postupně zaveden pětidenní pracovní týden se 40 hodinami týdenní pracovní doby v hlubinných dolech a v provozech škodlivých zdraví a s 42 hodinami týdenní pracovní doby na ostatních pracovištích,
f) pokračovat v úsilí o zajištění dostatku vody pro rozvoj společnosti a v zlepšování pracovního a životního prostředí, zejména čistoty vod a ovzduší, a to především v oblastech soustředěného průmyslu;
8. v souladu s potřebami rozvoje národního hospodářství účinněji využívat přírodních a ekonomických podmínek a zdrojů všech oblastí. Efektivnost rozvoje celého národního hospodářství zvyšovat optimálním rozmísťováním výrobních sil. K tomu vytvářet příznivé ekonomické podmínky i pomocí ekonomických nástrojů řízení;
9. k dalšímu upevňování jednotné československé ekonomiky zajišťovat zvýšení podílu Slovenska na tvorbě a užití národního důchodu; přitom zejména zvýšit na Slovensku objem průmyslové výroby o 58 až 59 %, aby její podíl na celkové průmyslové výrobě dosáhl zhruba 25 %, a objem zemědělské výroby zvýšit o 22 až 24 %, aby její podíl na celkové zemědělské výrobě dosáhl zhruba jedné třetiny;
10. posilovat spolupráci se socialistickými státy a zejména se Sovětským svazem jako základ vnějších ekonomických vztahů Československé socialistické republiky, dále prohlubovat zapojení československé ekonomiky do mezinárodní dělby práce, zvyšovat efektivnost výměny zboží a posilovat ekonomickou rovnováhu ve vnějších ekonomických vztazích a v platební bilanci.