§ 1
Pracovníkům odměňovaným podle mzdových předpisů měsíční mzdou se průměrný výdělek pro účely náhrad mezd vypočítává tak, že se k přiznané základní mzdě připočítá průměr ostatních započitatelných proměnlivých složek mzdy (§ 33 odst. 1 až 3 vládního nařízení č. 66/1965 Sb.). Těmto pracovníkům se tedy poskytuje jako náhrada mzdy poměrná část přiznané základní mzdy zvýšená o průměr započitatelných proměnlivých složek mzdy; jde-li však o nepřítomnost v práci kratší než jedna směna, náhrada mzdy se o tento průměr nezvyšuje.
§ 2
Pracovníkům odměňovaným podle mzdových předpisů hodinovými mzdovými tarify se průměrný výdělek pro účely náhrad mezd při překážkách v práci kratších než jedna směna vypočítává z hrubého výdělku (§ 33 odst. 1 až 3 vládního nařízení č. 66/1965 Sb.), do něhož se nezahrnuje mzda za práci přesčas ani příplatek za tuto práci. Bylo-li však pracovníku poskytnuto za práci přesčas náhradní volno, mzda za tuto práci se do hrubého výdělku zahrnuje.
§ 3
§ 4
Mzda ve výši průměrného výdělku ve smyslu § 115 zákoníku práce při převedení pracovníka odměňovaného hodinovým mzdovým tarifem na jinou práci na dobu kratší než jedna směna se vypočítává způsobem uvedeným v § 2 této vyhlášky; při převedení na jinou práci na delší dobu se mzda vypočítává z průměrného výdělku zjištěného podle § 30 až 34 vládního nařízení č. 66/1965 Sb. U pracovníků odměňovaných měsíční mzdou se postupuje obdobně podle § 1 této vyhlášky.
§ 5
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.