Pracovní úlevy

(1) Organizace poskytnou studujícím v postgraduálním studiu, s výjimkou učitelů, pracovní volno s náhradou mzdy v tomto rozsahu:

(2) Organizace poskytnou učitelům ve všech formách postgraduálního studia pracovní volno s náhradou mzdy v tomto rozsahu:

(1) Studujícím na vzdělávacích zařízeních uvedených v § 2 a 3, pokud jim učební plány stanoví více než patnáct vyučovacích hodin povinných předmětů týdně, se prodlužuje pracovní volno stanovené počtem hodin o další hodinu pracovního volna týdně s náhradou mzdy za každé další tři vyučovací hodiny, nejvýše však na osm hodin týdně.

(2) Ženám, které pečují alespoň o jedno dítě mladší než 15 let, prodlužuje se pracovní volno s náhradou mzdy při studiu uvedeném v § 2, 3, 4, 6, 7 s výjimkou denní formy postgraduálního studia o další týden ve školním roce.

(3) Těm, kteří se přihlásili k vykonání externí maturitní zkoušky, poskytne organizace pracovní volno bez náhrady mzdy v rozsahu stanoveném v § 2, písm. d).

(4) Organizace poskytnou uchazečům o studium potřebné pracovní volno bez náhrady mzdy k vykonání přijímacích zkoušek (pohovorů).

(1) Pracovní volno

(2) Nevyčerpané pracovní volno nelze převádět do jiného školního roku s výjimkou volna stanoveného na přípravu a vykonání maturitní zkoušky, závěrečných zkoušek a volna poskytovaného v postgraduálním studiu.

(3) Do pracovního volna stanoveného počtem týdnů se započítávávají i volné dny pracovníka, byla-li pracovní doba v příslušném týdnu rozvržena na méně než 6 dní.

(1) Pracovní volno

(2) Pracovní volno stanovené počtem hodin nepřísluší studujícímu po dobu dovolené na zotavenou, přísluší mu však v plném rozsahu i v týdnu, v němž si vybral nejvýše dva pracovní dny dovolené.

a) čtyři hodiny pracovního volna týdně s náhradou mzdy s výjimkou učitelů, jimž náleží dvě hodiny týdně z normální míry vyučovací povinnosti, a vychovatelů, jimž náleží tři hodiny týdně z přímé výchovné práce;

b) jeden týden pracovního volna s náhradou mzdy v každém školním roce k přípravě a vykonání zkoušek;

c) jeden týden pracovního volna bez náhrady mzdy ve školním roce k účasti na studijních soustředěních (laboratorních cvičeních, praktikách, praxi), jsou-li součástí učebního plánu;

d) na přípravu a vykonání maturitní zkoušky (závěrečné umělecké zkoušky)

2. pět týdnů (tři týdny absolventům škol poskytujících úplné střední vzdělání) pracovního volna bez náhrady mzdy, pokud součástí maturitní zkoušky je odborná maturitní práce.

1. dva týdny pracovního volna bez náhrady mzdy, pokud součástí maturitní zkoušky není odborná maturitní práce,

a) čtyři hodiny pracovního volna týdně s náhradou mzdy s výjimkou učitelů, jimž náleží dvě hodiny týdně z normální míry vyučovací povinnosti, a vychovatelů, jimž náleží tři hodiny týdně z přímé výchovné práce;

b) dva týdny pracovního volna s náhradou mzdy v každém školním roce na přípravu a vykonání zkoušek;

c) jeden týden pracovního volna bez náhrady mzdy ve školním roce k účasti na laboratorních cvičeních (praktikách), jsou-li součástí učebního plánu;

d) pět týdnů, učitelům dva týdny pracovního volna s náhradou mzdy na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky a k obhajobě odborné práce.

a) dvacet dva pracovní dny v každém školním roce při večerním a externím studiu s výjimkou učitelů, jimž náleží dvě hodiny týdně z normální míry vyučovací povinnosti;

b) dvacet čtyři pracovní dny v každém školním roce při dálkovém studiu s výjimkou učitelů, jimž náleží dvě hodiny týdně z normální míry vyučovací povinnosti;

c) dva pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky;

d) jeden týden ve školním roce k účasti na studijních soustředěních, jsou-li součástí učebního plánu;

e) šestnáct týdnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky s výjimkou učitelů, jimž náleží dvanáct týdnů.

a) v kursech, které mají ročně nejméně 200 vyučovacích hodin nebo 80 konzultačních hodin v dálkovém studiu,

1. jednu hodinu týdně s výjimkou učitelů,

2. tři pracovní dny, učitelům dva pracovní dny na přípravu a vykonání závěrečných zkoušek;

b) v kursech, které mají ročně nejméně 400 vyučovacích hodin nebo 160 konzultačních hodin v dálkovém studiu,

1. tři hodiny týdně s výjimkou učitelů, kterým náleží jedna hodina týdně z normální míry vyučovací povinnosti,

2. tři pracovní dny, učitelům dva dny na přípravu a vykonání závěrečných zkoušek;

c) v kursech pro vedoucí pracovníky, trvajících nejméně šest měsíců,

1. dvanáct pracovních dnů za šest měsíců ke studiu, konzultacím, laboratorním cvičením a soustředěním,

3. jeden týden na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky.

2. dva pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky s výjimkou ředitelů škol,

a) v denní formě postgraduálního studia

2. dva pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,

3. dva týdny na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky;

1. jednorázově po dobu výuky, nejvýše však v trvání patnácti týdnů,

b) v ostatních formách postgraduálního studia

2. dva pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,

3. jeden týden ve školním roce k účasti na studijním soustředění,

1. dvacet čtyři pracovní dny ve školním roce ke studiu, konzultacím a laboratorním cvičením,

4. dva týdny na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky.

a) dvě hodiny týdně z normální míry vyučovací povinnosti,

b) dva pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky.

a) stanovené počtem hodin, jež může studující čerpat týdně, lze po dohodě s organizací sčítat a použít ho nejdéle v období čtyř týdnů a při studiu na středních zemědělských a lesnických technických školách v témže školním roce;

b) stanovené počtem dní nebo týdnů nelze čerpat po hodinách;

c) poskytované v dálkovém a externím studiu lze čerpat po celý školní rok, včetně doby hlavních prázdnin, při večerním a směnném studiu mimo hlavní školní prázdniny a v kursech jen po dobu trvání kursů.

a) se přerušuje uznáním pracovní neschopnosti, popřípadě nařízením karantény v době, kdy studující čerpá pracovní úlevy podle této vyhlášky; pobírá-li studující studijní příspěvek (§ 13), zastavuje se přitom jeho výplata;

b) stanovené počtem hodin přísluší studujícímu i za týden, v němž nepracoval po stanovenou týdenní pracovní dobu pro překážku v práci, při které mu náleží náhrada mzdy nebo hmotné zabezpečení podle předpisů o nemocenském pojištění; trvala-li překážka v práci nepřetržitě déle než čtyři týdny, přísluší mu pracovní volno nejvýše za čtyři týdny.