(1) Výchozí podklady pro územní plány, návrhy politicko-hospodářských a technických zásad územních plánů, jakož i návrhy územních plánů musí jejich zpracovatelé projednat již během zpracování těchto podkladů a návrhů se zemědělským orgánem národních výborů a výrobní zemědělskou správou v těch případech, kdy se předpokládá narušení zemědělského půdního fondu. Přitom tyto orgány a výrobní zemědělské správy vymezují požadavky na ochranu zemědělského půdního fondu a území vyžadující mimořádnou ochranu pro svou úrodnost, speciální zemědělské využití nebo pro investice vložené do půdy, území vhodná pro zúrodnění nebo k rekultivaci, popřípadě uvedou další okolnosti důležité pro ochranu zemědělského půdního fondu a zemědělskou výrobu. Dále se vyjadřují k výši ztrát na zemědělské produkci, k výhledovému řešení zemědělského půdního fondu a navrhují vypracování variantního řešení územního plánu nebo jeho části, vyžaduje-li to zájem ochrany zemědělského půdního fondu.

(2) Projednáváním výchozích podkladů, zásad a návrhu územního plánu není orgán ochrany zemědělského půdního fondu vázán při udílení souhlasu podle § 8 odst. 2 zákona.