(1) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu (§ 8 odst. 2 zákona) vyslovují svůj souhlas s návrhem územního plánu ve stadiu jeho předběžného návrhu. Dojde-li při zpracování konečného návrhu územního plánu ke změnám, popřípadě k nedodržení podmínek, za nichž byl vysloven souhlas podle předchozí věty, musí být tento návrh před jeho předložením ke schválení podle předpisů o územním plánování opatřen novým souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.
(2) Orgán předkládající návrh územního plánu k projevení souhlasu z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu krajskému národnímu výboru je povinen předložit též výsledek projednání návrhu se zemědělským orgánem okresního národního výboru, obsahující též stanovisko výrobní zemědělské správy; předkládá-li návrh ministerstvu zemědělství a lesního hospodářství (pověřenci Slovenské národní rady pro zemědělství) též stanovisko zemědělského orgánu krajského národního výboru.
(3) Orgán předkládající konečný návrh územního plánu ke schválení podle předpisů o územním plánování je povinen k návrhu přiložit
a) souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu (odstavec 1)
b) prohlášení o tom, že v návrhu nedošlo k nedodržení nebo ke změně podmínek, za nichž byl souhlas (písm. a) vysloven.
(4) Při zpracování směrného územního plánu se stanoví pro účely ochrany zemědělského půdního fondu současná hranice zastavěné části obce. Zastavenou částí obce (intravilán) podle této vyhlášky se rozumí území, které ke dni účinnosti zákona je souvisle zastavěno nebo jinak technicky upraveno pro potřeby obce (sídliště). Do zastavěného území obce se zahrnují i pozemky, které jsou zemědělskou půdou, nevytváří však se zemědělským půdním fondem souvislý celek (jsou od něho odděleny souvislou zástavbou nebo zabíhají do zastavěné části a jsou tvarově i rozlohově nevhodné k zemědělskému obhospodařování mechanizačními prostředky). Za takové pozemky však nelze považovat mezery podél silnic a cest vzniklé dřívější výstavbou, jejichž zastavení by vedlo k nežádoucímu obestavování silnic a neekonomickému prodlužování obcí; za tyto pozemky nelze považovat ani území mezi sídlištěm a železnicí nebo silnicí, přeložkou silnice, vodním tokem apod., pokud toto území je souvislou zemědělskou půdou vhodnou k zemědělskému obhospodařování mechanizačními prostředky. V případě pochybností, zda zemědělský pozemek je či není součástí intravilánu, rozhodne vždy orgán územního plánování okresního národního výboru v dohodě se zemědělským orgánem tohoto národního výboru, nevyhradil-li si v jednotlivých případech rozhodnutí orgán územního plánování, popřípadě zemědělství krajského národního výboru.
(5) V případech, kdy je nutné stanovit hranici zastavěné části obce bez směrného územního plánu, orgán územního plánování okresního národního výboru zajistí zpracování návrhu této hranice. Pro schválení tohoto návrhu platí obdobně odstavce 1 až 4.