(1) Organizace provozující těžební nebo průmyslové činnosti jsou povinny:
V oblastech rozsáhlých devastací zemědělské půdy vypracovávají se výhledové a roční prováděcí plány zahlazení. Dochází-li k narušení půdy na menších plochách (při výstavbě průmyslových podniků, sídlišť apod.), zpracovává se plán zahlazení v rámci dokumentace stavby. Organizace zpracovávající návrh plánu zahlazení si vyžádají před jeho schválením stanovisko zemědělského orgánu okresního národního výboru ke způsobu a druhu rekultivace (zemědělské, lesnické, vodohospodářské). Pokud rozsah rekultivace přesahuje obvod okresu vyžádá si organizace též stanovisko zemědělského orgánu krajského národního výboru;

a) vypracovat návrhy plánu zahlazení následků těžby nebo jiné průmyslové činnosti včetně rekultivace poškozených pozemků (dále jen „plán zahlazení“).

b) vypracovat plán zahlazení jednak z hlediska technických úprav včetně technické rekultivace (např. terénní úpravy výsypek a pozemků používaných dočasně k nezemědělským účelům, pozemků devastovaných poddolováním, těžbou štěrkopísku apod., oddělené skrývání kulturních vrstev půdy, budování provozních a příjezdních komunikací, práce hydromeliorační, rozprostření ornice, svahování lomových stěn po povrchové těžbě ložisek nerostných surovin apod.), jednak z hlediska biologické rekultivace zúrodněním devastovaných pozemků po technické rekultivaci biologickým způsobem pro zemědělské účely (meliorační osevní postupy, organické a zelené hnojení, pěstování luskoobilných směsek a zúrodňovacích víceletých kultur apod.) tak, aby zajišťoval
- řádné hospodaření s kulturní vrstvou půdy, popřípadě s hlouběji uloženými zúrodnění schopnými zeminami, jejich bilanci a využití, terénní úpravu dotčených pozemků,
- způsob provádění rekultivace a nápravu vodních poměrů ploch již dříve devastovaných a nově těžbou nebo průmyslovou činností narušovaných,
- perspektivu hospodaření zemědělských závodů, zejména v oblastech soustředěné těžby nebo průmyslové činnosti.

(2) Při provádění plánu zahlazení jsou organizace (odstavec 1)

a) povinny provádět podle plánu těžby a plánu zahlazení oddělenou skrývku kulturních vrstev půdy (ornice), popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin (spraše, sprašové a svahové hlíny, tufitické jíly, bentonit, oxyhumolity apod.) na ploše dotčené provozem a pečovat o jejich řádné využití na rekultivace devastovaných ploch a pro meliorační účely, nebo zajistit v ekonomicky odůvodněných případech jejich dopravu a rozprostření na plochy určené k zúrodnění zemědělským orgánem okresního národního výboru, popřípadě na místa určená tímto orgánem k dalšímu zpracování; ve složitějších případech může si tento orgán před rozhodnutím vyžádat stanovisko zemědělského orgánu krajského národního výboru. Skládky odděleně skrývaných zemin musí být těžební nebo průmyslovou organizací zakládány a evidovány tak, aby je bylo možno využívat v budoucnosti;

b) využít přebytků ornice, popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin k zúrodnění půdy dosud neplodné nebo s malou úrodností, na které na základě dohody o provedení náhradní rekultivace byla předtím provedena těžební organizací povrchová úprava (např. odstranění kamenů, vyklučení křovisek), dále ke zvýšení jakosti a produkční schopnosti jiné zemědělské půdy navezením a rozprostřením kulturní vrstvy půdy. Mocnost rozprostřené vrstvy půdy musí být nejméně 10 cm po odečtení nakypření. Využití těchto přebytků musí být při velkém rozsahu skrývek dokumentováno jednoduchým projektem a ekonomickým vyhodnocením, v ostatních případech v dokumentaci stavby.

(3) Nelze-li použít přebytků kulturní vrstvy půdy, popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin k účelům uvedeným v odstavci 2, může je uvolnit pro jiné účely příslušný zemědělský orgán okresního národního výboru; tento si vyžádá při větším rozsahu skrývek stanovisko zemědělského orgánu krajského národního výboru.

(4) Národní výbory při projednávání a schvalování plánu zahlazení vyžádají si vždy stanovisko příslušné výrobní zemědělské správy.

(5) Realizaci plánu zahlazení od technických úprav až po dokončení rekultivace biologické zajišťuje těžební nebo průmyslová organizace, jejíž činností byly pozemky poškozeny. Zemědělské organizace přejímají rekultivovanou půdu do obhospodařování po dokončení biologické rekultivace. Dojde-li však k dohodě o převzetí půdy před dokončením rekultivace, uhradí těžební nebo průmyslová organizace zemědělské organizaci zvýšené náklady spojené s jejím obhospodařováním až do doby plánovaného dokončení rekultivačního procesu. Zemědělská organizace je povinna vést o těchto plochách odděleně evidenci nákladů a výnosů.