(1) Úhrada nákladů se stanoví na základě čistých měsíčních příjmů rodičů a jejich vyživovací povinnosti k dětem podle těchto stupnic:

(2) Jestliže se některý z rodičů záměrně vzdal výhodnější pracovní činnosti nebo nějakého majetkového prospěchu, nebo nevyužívá-li svých výdělkových schopností a možností, vychází se při zjišťování výše jeho čistých měsíčních příjmů z jeho schopností a možností.

(3) Jestliže některý z rodičů má vyživovací povinnost též k jiným osobám než k dětem, bere se za základ pro stanovení úhrady nákladů jeho čistý měsíční příjem po odečtení částky odpovídající této vyživovací povinnosti.

(4) Má-li dítě oba rodiče, činí výše úhrady nákladů součet částek na ně připadajících, nejvýše však částku odpovídající nejvyšší sazbě příslušné stupnice.

(5) Úhrada nákladů činí však nejméně:

(6) Stanoví-li se úhrada nákladů podle pracovního příjmu dítěte, odečte se z částky určené podle odstavce 5 částka 120,— Kčs.

a) u dětí předškolního věku podle stupnice I (příloha č. 1),

b) u dětí školního věku do 12 let podle stupnice II (příloha č. 2),

c) u dětí starších 12 let podle stupnice III (příloha č. 3),

d) u dětí tělesně, duševně nebo smyslově vadných bez ohledu na věk podle stupnice IV (příloha č. 4).

a) u dětí předškolního věku částku ve výši jejich vlastních příjmů;

c) u ostatních dětí starších 6 let 70 % jejich vlastních příjmů; jde-li o děti starší 15 let, též 70 % jejich pracovního příjmu.