(1) Dani ze mzdy (dále jen „daň“) podléhá i mzda (odměna) za práci vykonávanou na příkaz tuzemského plátce mimo území Československé socialistické republiky,

a) je-li vykonávána po dobu nepřesahující 183 dny nebo

b) je-li vykonávána v období dvanácti měsíců po sobě jdoucích po dobu delší než 183 dny, ale mzda nebyla v cizině podrobena dani ze mzdy nebo dani stejného druhu. Stejně se posuzuje zdanitelnost náhrady mzdy za dovolenou těchto pracovníků. Skutečnost, že mzda byla v cizině zdaněna, prokáže pracovník.

(2) Dani nepodléhá mzda (odměna) za práci vykonávanou na území Československé socialistické republiky na příkaz cizozemského plátce po dobu nepřesahující 183 dny, je-li tato mzda vyplácena cizozemským plátcem.

(3) Dani nepodléhají mzdy pracovníků cizích zastupitelských úřadů v tuzemsku, nejsou-li československými státními příslušníky. Mzdy pracovníků cizích zastupitelských úřadů, kteří jsou našimi státními příslušníky, podléhají dani. Pokud jim cizí zastupitelské úřady daň nesrazí, platí pro ně ustanovení § 14 odst. 3 a 4 zákona a čl. 12 odst. 2 této vyhlášky.

(4) Zaměstnání vykonávaná členy posádek na plavidlech plujících pod československou vlajkou se posuzují jako zaměstnání vykonávaná na československém státním území.

(5) Ustanovení předchozích odstavců platí, pokud mezinárodní smlouvy nestanoví daňovou povinnost jinak.