(1) Jednorázovou mzdou je zejména náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, dary a odměny, pokud nejsou od daně osvobozeny, odměny za vedlejší činnost konanou pro organizaci, u které je pracovník v pracovním poměru, na základě dohod o provedení práce, jednorázové prémie, doplatky mzdy za minulá kalendářní léta apod.

(2) Kolísá-li mzda v jednotlivých měsících, vypočte se při zdaňování jednorázové mzdy pravděpodobná celoroční mzda tak, že se zjistí průměrná měsíční mzda až dosud v běžném roce vyplacená a vynásobí dvanácti. Ví-li však plátce bezpečně v době výplaty jednorázové mzdy, že se poplatníkova mzda během roku změní, přihlédne k očekávané změně.

(3) Není-li pracovník v pracovním poměru k plátci po celý rok (např. do pracovního poměru vstoupí během roku nebo je pracovní poměr před koncem roku rozvázán), lze jednorázovou mzdu rozvrhnout jen na ta mzdová období, za něž bude nebo byla mzda vyplácena.

(4) Vyplácí-li plátce mzdu (odměnu) za minulá léta poplatníkovi, který v roce, v němž k této výplatě dojde, již k němu není v pracovním poměru, srazí daň podle roční tabulky s přihlédnutím k ustanovení článku 9 odst. 2.

(5) Doplatky za mzdová období běžného kalendářního roku rozvrhnou se na jednotlivá měsíční období a takto zjištěné částky se připočtou k jednotlivým měsíčním mzdám. Za každý měsíc se vypočte z tohoto součtu daň a odečte se daň již sražená; zbytek daně se pak srazí při výplatě doplatku. Doplatky připadající na dřívější kalendářní léta se zdaní jako jednorázová mzda (odstavec 1 až 4).

(6) Plátce upustí od zdanění podle předchozích odstavců a zdaní jednorázovou odměnu nebo doplatky v měsíci výplaty, je-li to pro poplatníka výhodnější.

(7) Přepočet daně podle § 13 odst. 3 zákona - tzv. zúčtování - provede plátce jen, požádá-li o to poplatník (ústně nebo písemně) nebo závodní výbor základní organizace ROH za všechny zaměstnance nejpozději při vyúčtování mzdy za prosinec. Zmeškanou lhůtu může prominout okresní národní výbor příslušný podle sídla plátcovy pokladny (článek 19).

(8) Byl-li poplatník u plátce zaměstnán po celý rok, pobíral mzdu za všechna mzdová období a nezměnily-li se okolnosti rozhodné pro zvýšení a snížení daně, stanoví plátce při provádění zúčtování daň na celoroční příjem pomocí roční tabulky. Nejsou-li uvedené předpoklady splněny, stanoví plátce daň na průměrnou měsíční mzdu podle měsíční tabulky (viz odstavec 11).

(9) Nastoupil-li poplatník do pracovního poměru u plátce během roku, provede plátce zúčtování jen za měsíce, v nichž byl u něj poplatník zaměstnán. Za dobu, kdy poplatník pobíral v témže roce mzdu od jiného plátce, může plátce provést zúčtování jen na základě potvrzení předchozího plátce o tom, kolik činila v jednotlivých měsících vyplacená mzda a sražená daň a podle které sazby byla daň srážena. Rozvázal-li poplatník před koncem roku pracovní poměr, provede plátce zúčtování rovněž jen za měsíce, v nichž byl u něj poplatník zaměstnán, a jen, když poplatník v témže roce nevstoupil do nového pracovního poměru.

(10) Provádí-li plátce zúčtování u poplatníků, kteří sice k němu byli po celý rok v pracovním poměru, ale nepobírali ve všech mzdových obdobích mzdu (např. pro nemoc, mateřskou nebo neplacenou dovolenou apod.), přihlíží jen k těm mzdovým obdobím, za něž byla mzda zdaněna.

(11) V případech uvedených v odstavci 8 druhé větě a v odstavcích 9 a 10 provede plátce zúčtování tak, že úhrn mezd během roku vyplacených dělí počtem mzdových období, za která byla mzda zdaněna. Na takto vypočtenou průměrnou mzdu stanoví pro každé mzdové období daň podle okolností rozhodných pro zvýšení a snížení daně na začátku období. Součet takto vypočtených daňových částek tvoří celkovou daňovou povinnost, kterou plátce porovná se sraženou daní.

(12) U poplatníků, kteří nejsou k plátci v pracovním poměru, nýbrž jen v poměru podobném poměru pracovnímu (článek 2 odst. 3), lze zúčtování provést jen, byla-li jim srážena daň podle měsíční tabulky a jen za měsíce, za něž jim byla mzda takto zdaněná vyplacena (odstavec 10).

(13) Pobíral-li poplatník, jemuž byla povolena sleva podle § 9 zákona, v některých měsících mzdu přesahující 2400 Kčs, takže pro tyto měsíce mu nebyla povolena uvedená sleva, poskytne se při zúčtování sleva i za tyto měsíce, jestliže průměrná měsíční mzda za zúčtovanou dobu nepřesáhne 2400 Kčs.

(14) Zúčtování lze provést jen ve prospěch poplatníka. Vyplynula-li by ze zúčtování vyšší daň, než jaká byla správně sražena, nelze zúčtování provést. O částku, kterou pracovníkům v důsledku zúčtování vrátí, odvede plátce při příštím odvodu daně méně a vyznačí ji na hlášení o dani ze mzdy (článek 14 odstavec 3 písm. c). Zúčtování daně nutno provést do konce února po uplynutí každého roku. Tuto lhůtu může prodloužit národní výbor, příslušný podle sídla plátcovy pokladny (článek 19).