(1) Příjmy plynoucími z pracovního poměru nebo v souvislosti s ním jsou zejména:

a) mzdy a platy všeho druhu, jako základní mzda (časová a úkolová), prémie, příplatky, odměny, podíly na hospodářských výsledcích organizace, mzda za práci přes čas, náhrada mzdy (včetně náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou), odměny za vyřešení výzkumných a vývojových úkolů, za vyřešení úkolů badatelského výzkumu a za vyřešení tematických úkolů apod., tedy vše, co pracující dostane v hotovosti nebo naturáliích za práci od plátce. Mzdou jsou i odměny za vedlejší činnost, tj. za činnost, kterou vykonává pracovník v organizaci, u níž je v pracovním poměru, mimo pracovní dobu stanovenou pro tento pracovní poměr a která záleží v pracích jiného druhu, než byly sjednány v pracovní smlouvě,

b) veškeré jiné příjmy, které dostávají pracovníci v souvislosti se svým pracovním poměrem, bez ohledu na to, mají-li na ně právní nárok či nikoliv, např. odměny, dary a jiná bezplatná věnování apod., pokud nejsou osvobozeny podle § 4 zákona.

(2) Funkční požitky jsou:

a) základní funkční plat členů vlády, funkční plat předsedy a místopředsedů Národního shromáždění, platy předsedy, místopředsedů a pověřenců Slovenské národní rady, jakož i platy vedoucích ústředních úřadů a orgánů,

b) odměny za výkon funkce v národních výborech,

c) odměna za výkon soudcovské funkce,

d) odměna za výkon funkce v komisích lidové kontroly,

e) odměny za výkon jakékoliv funkce ve společenských organizacích.

(3) Za příjmy plynoucí ze zaměstnání vykonávaných v poměru podobném poměru pracovnímu se prohlašují tyto příjmy:

a) odměny za práci vyplácené kteroukoliv organizací osobám, které k ní nejsou v pracovním poměru, ale pro ni vykonávají práci, třeba příležitostnou, jednorázovou a neopakující se na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce) s výjimkou činností spadajících pod ustanovení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti. Provádí-li však pracovník podle těchto dohod práce na vlastní účet nebo jde-li o samostatné živnostníky nebo řemeslníky, podléhá tento příjem dani z příjmů obyvatelstva,

b) příjmy z provozování hudby v souborech lidových hudebníků; plátcem podle § 3 odst. 4 zákona je vedoucí souboru,

c) příjmy funkcionářů a členů sdružení advokátů a Ústředí československé advokacie,

d) odměny za vynálezy, za objevy, na které byl vydán diplom, za návrhy na nové způsoby léčení nemocí a ochrany před nemocemi, na nové odrůdy semen a rostlin a na nová plemena zvířat, na něž bylo vydáno osvědčení o původství, a za zlepšovací návrhy, a to i když jsou tyto odměny vypláceny osobám, které nejsou k plátci v pracovním poměru (viz též čl. 4 č. 1).

(4) Součástí poplatníkovy mzdy je i daň ze mzdy, hradí-li tuto daň plátce za poplatníka ze svého, např. byla-li s příležitostným pracovníkem smluvena čistá mzda.

(5) Mzdou ve smyslu zákona o dani ze mzdy nejsou:

a) důchody*) bez rozdílu, zda plynou z tuzemska nebo z ciziny,

b) částky, o které se pracovníkovi snižuje mzda podle pracovněprávních nebo jiných předpisů (např. na základě uloženého nápravného opatření podle § 43 a násl. trestního zákona a na základě kárných opatření podle § 77 zákoníku práce),

c) náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada za bolest, za ztížení společenského uplatnění a za věcnou škodu, vyplácené pracovníkům podle zákoníku práce při pracovních úrazech a nemocech z povolání,

d) věcné a peněžité dary poskytované závodními výbory členům jejich základní organizace ROH bez ohledu na jejich výši,

e) odměny za záchranu života,

f) odměny za práci vyplácené jednotnými zemědělskými družstvy členům družstva, jakož i osobám, které sice nejsou členy družstva, ani v pracovním poměru k družstvu, ale v něm trvale pracují, tj. vykonávají práce v družstvu soustavně a pravidelně v rozsahu jako členové a podrobují se pracovním příkazům družstva a zakládá-li tato činnost sociální zabezpečení podle zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků; způsob odměňování je při tom nerozhodný,

g) dávky nemocenského pojištění, přídavky na děti, výchovné a obdobná plnění poskytovaná na nezaopatřené děti,

h) věcné odměny poskytované plátcem pracovníkovi, jejichž hodnota u něj nepřesahuje v jednom kalendářním roce 100 Kčs.

(6) Naturální požitky se pro účely daně oceňují podle běžných maloobchodních cen; poskytování stravy se však oceňuje částkou 180 Kčs měsíčně, 6 Kčs denně (tj. snídaně 0,80 Kčs, oběd 2,80 Kčs a večeře 2,40 Kčs). Při pěti jídlech denně oceňuje se strava měsíčně částkou 228 Kčs, denně 7,60 Kčs (přesnídávka a svačina po 0,80 Kčs).

(7) Měsíčně činí hodnota zdarma poskytovaného

	bytu v místech s počtem obyvatel				otopu	osvětlení
	nad	nad	nad	do
	100 000	25 000	2000	2000
za každou obytnou místnost (včetně kuchyně) Kčs:	24	18	15	12	12	3

Při společném ubytování se hodnota bytu, otopu a osvětlení oceňuje poměrnou částí podle počtu ubytovaných osob, nejméně částkou 3 Kčs měsíčně.

(8) Poskytne-li plátce pracovníkovi, který má podle mzdových předpisů nárok na naturální požitky, místo nich peněžitou náhradu, zahrne se do základu daně celá vyplacená částka.