(1) Za vyživované osoby se uznávají:
Poskytuje-li poplatník podporu více osobám a úhrnná podpora nečiní tolik, aby na každou z nich připadla aspoň částka 100 Kčs, přihlédne se jen k tolika osobám, kolikrát 100 Kčs poplatník měsíčně platí.
a) manželka (družka), popřípadě manžel (druh) a nezletilé děti (i osvojené), tj. mladší než 18 let (vnuci, děti v péči nahrazující péči rodičů), žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, a to bez ohledu na to, mají-li vlastní příjmy či nikoliv. Přechodný pobyt mimo společnou domácnost (např. z důvodu léčení, studií, učení, výkonu vojenské služby nebo nedostatku bytů) není na závadu tomu, aby tyto osoby byly považovány za vyživované. Nežijí-li nezletilé děti trvale s poplatníkem ve společné domácnosti, mohou být uznány za jím vyživované jen, poskytuje-li jim poplatník měsíčně aspoň 100 Kčs;
b) zletilé děti (vnuci, děti v péči nahrazující péči rodičů) a jiné osoby, nemají-li vlastní příjmy přesahující 620 Kčs měsíčně a buď žijí s poplatníkem trvale ve společné domácnosti a poplatník jim poskytuje byt, stravu a ošacení, nebo, nežijí-li v jeho domácnosti, dává-li jim měsíčně podporu aspoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za jím vyživované, nejméně však částkou 100 Kčs měsíčně. Pro posouzení, zda je tato podmínka splněna, je rozhodným, kolik by činila daňová úleva z průměrné mzdy za posledních šest měsíců před rozhodnutím okresního národního výboru;
c) děti z rozvedeného manželství, děti z manželství, kde poplatník - aniž by byl rozveden - trvale nežije s manželem ve společné domácnosti, a děti zrozené mimo manželství, nežijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, jakož i manželka (manžel), která je s poplatníkem rozvedena nebo i bez rozvodu s ním trvale nežije ve společné domácnosti, platí-li jim poplatník výživné určené nebo schválené soudem. Nebylo-li výživné určeno nebo schváleno soudem, uznají se tyto osoby za vyživované poplatníkem, platí-li jim výživné aspoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za jím vyživované, nejméně však částkou 100 Kčs měsíčně. Manželku a zletilé děti, jimž poplatník platí výživné, lze však uznat za jím vyživované jen, nemají-li vlastní příjem přesahující 620 Kčs měsíčně.
(2) Uzavře-li dítě manželství, lze je, popř. i jeho manželku (manžela) a děti uznat za vyživované poplatníkem jen, nepřipadá-li z úhrnného příjmu této rodiny na jednoho jejího člena více než 620 Kčs měsíčně a jsou-li splněny i ostatní podmínky stanovené v odstavci 1 písm. b).
(3) Táž osoba může být uznána za vyživovanou jen u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně. Toto ustanovení není na závadu tomu, aby dítě bylo uznáno za vyživované jak u toho z rodičů, který na ně platí výživné, tak i u toho z nich, u kterého žije. Úleva podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona přísluší pouze tomu z rodičů, u něhož dítě žije, nikoliv poplatníku, který platí výživné.
(4) Podporuje-li poplatník více osob, z nichž jedna má vůči druhé vyživovací povinnost (např. otce a matku), pokládá se u každé z nich za příjem ta část, která z jejich úhrnného příjmu na ni poměrně připadá.
(5) Pro otázku, zda podporovaná osoba (odstavec 1) má vlastní příjem přesahující měsíčně hrubých 620 Kčs, se přihlíží ke všem jejím příjmům, tedy např. k příjmům z pracovního poměru, k důchodům, k sociálním podporám, příjmům z budov, zemědělství, živností aj. Nepřihlíží se však:
a) ke zvýšení důchodu pro bezmocnost,
b) k přídavkům na děti a k výchovnému,
c) k výživnému poskytovanému dětem,
d) k sirotčímu důchodu,
e) u dětí, připravujících se na budoucí povolání, s výjimkou dětí, které studují při zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti a po dobu výkonu základní vojenské služby, ke stipendiu, pokud nemá povahu náhrady výdělku, k hodnotě bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytovaných jídel a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání, k hodnotě naturálií, které jsou poskytovány studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách a k příležitostným výdělkům, pokud nejsou vypláceny za práce vykonávané v pracovním poměru uzavřeném na neurčitou dobu.
(6) Ustanovení § 8 odst. 2 zákona platí, i když osoby tam uvedené vyživují zletilé děti (vnuky nebo jiné děti v péči nahrazující péči rodičů).
(7) Jsou-li oba manželé (druh a družka) zaměstnáni, přihlíží se ke všem vyživovaným osobám u manžela (druha). Manželka (družka) se zdaňuje podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona.
(8) Požadují-li oba manželé (druh a družka), kteří žijí ve společné domácnosti, aby úlevy z titulu vyživovaných osob byly poskytnuty místo manželovi (druhovi) manželce (družce), připojí k žádosti potvrzení plátce, který vyplácí mzdu manželovi (druhovi), že nebude u něj nadále při srážce daně přihlížet k vyživovaným osobám.
(9) Sleva na vyživované osoby přísluší manželce také v případech, kde mzdu pobírá jen manželka a manžel buď vůbec nemá zdanitelné příjmy (např. důchodce) nebo podléhá jiné dani, u níž neuplatňuje snížení daně na vyživované osoby.
(10) Ke změnám okolností rozhodujících o zvýšení a snížení daně (např. dosažení věkové hranice poplatníka a jeho dětí, vstup do zaměstnání zletilého dítěte, odpadnutí některé vyživované osoby apod.), přihlíží se s výhradou uvedenou v ustanovení čl. 15 odst. 3 až počínaje mzdovým obdobím následujícím po období, v němž ke změně došlo, i když změna nastala již prvního dne v měsíci. Vstoupí-li tedy zletilé dítě do pracovního poměru během měsíce, takže nepobírá mzdu za celý měsíc, lze je pro běžný měsíc uznat za vyživované poplatníkem, i když v tomto měsíci dosáhne v zaměstnání příjmu přesahujícího 620 Kčs.
(11) O průkazu okolností rozhodných pro zvýšení a snížení daně platí ustanovení článků 15 až 17.