(2) Při určování výše odměny za znalecký (tlumočnický) úkon se hodnotí především:

a) povaha a rozsah úkonu a stupeň odborné kvalifikace potřebné k jeho provedení, a to v každé z položek provedeného úkonu,

b) charakter a účelnost pomocných prací¹); při znaleckém úkonu je studium spisu zpravidla součástí úkonu,

c) přiměřenost doby trvání úkonu, a to též porovnáním s obdobnými odbornými úkony a částkami odměn za ně účtovanými,

d) dodržení stanovené lhůty znalcem, zejména bylo-li uloženo spěšné provedení úkonu,

e) zda úkon spočíval v přezkoumávání posudku provedeného jiným znalcem.