§ 1
Pieninský národní park
§ 2
Území národního parku
Jejich celková výměra je 472,79 ha.
§ 3
Ochranné pásmo
Jejich celková výměra je 54,16 ha.
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
Pro zásadní otázky ochrany a rozvoje národního parku zřídí pověřenec SNR pro školství a kulturu po dohodě s pověřencem SNR pro zemědělství a po vyjádření Východoslovenského krajského národního výboru poradní, iniciativní a koordinační sbor; jeho členy jmenuje ze zástupců výkonných orgánů Slovenské národní rady, zástupců národních výborů a organizací, které působí v oblasti národního parku, vědeckých institucí a společenských organizací, jakož i pracovníků ochrany přírody.
§ 8
Ústřední řízení a dozor ve věcech státní ochrany přírody v národním parku vykonává pověřenec SNR pro školství a kulturu, který i sleduje a kontroluje jeho všestranný rozvoj a napomáhá v plnění jeho poslání.
§ 9
Podrobnosti o ochraně a využití národního parku a jeho ochranného pásma, o úkolech a působnosti poradního sboru a o organizaci Správy upraví statut, který vydá Komise Slovenské národní rady pro školství a kulturu spolu s Komisi Slovenské národní rady pro zemědělství.
§ 10
Mapa národního parku se zakreslenými chráněnými územími s přílohou s příslušnou dokumentací je uložena ve státních seznamech ochrany přírody u Slovenského ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě a u krajského střediska Státní památkové péče a ochrany přírody v Prešově.
§ 11
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.
k nařízeni předsednictva Slovenské národní rady
ze dne 16. ledna 1967
o zřízení Pieninského národního parku.
Pieninský národní park se rozprostírá podle Greenwiche mezi 49° 22' 30", 49° 25' 00" severní šířky a 20° 25' 00" a 20° 31' 00" východní délky.
Ohraničení je zakresleno na mapě M 1:25 000 (M-34 89-D-d Haligovce, M-34-90-C-c Veľký Lipník).
Hraniční čára začíná na břehu Dunajce v obci Červený Kláštor při hraničním kameni II/105, pokračuje směrem severovýchodním proudnicí řeky Dunajce (Státní hranicí), ve směru toku řeky až k hraničnímu kameni II/94, pokračuje směrem východním státní hranicí přes kóty 704,4 (Kače), 741,8 (Šafranovka), 760,1, 844,6 (Rabštyn), směrem na kótu 899,3 (Šľachovky), před kterou odbočí a pokračuje západním směrem na kótu 784,2, pokračuje polní cestou, jižním směrem na kótu 699,0, dále jihozápadním směrem na kótu 750,0, pokračuje západním směrem severním okrajem intravilánu obce Veľký Lipník přes kóty 739,0, 747,4 a údolím potoka jižním směrem pokračuje na státní cestu č. 543, kterou pokračuje do Červeného Kláštora - Kúpele a odtud pokračuje západním okrajem intravilánu obce na kótu 599,2 a pokračuje západním okrajem lesního porostu k výchozímu bodu (hraniční kámen) II/105. Rozloha území národního parku činí 2125 ha a nachází se v katastrálních územích obcí: Lesnica, Veľký Lipník, Haligovce, Lechnica a Červený Kláštor.
Ohraničení chráněných území, které jsou součástí národního parku, je zakresleno na mapě porostů Správy lesního hospodářství Podolinec (stav ke dni 1. 1. 1963).
Hranice ochranného pásma Pieninského národního parku je zakreslena na mapách v měřítku 1:50 000, M-34-89-C Osturňa, M-34-89-D Spišská Stará Ves, M-34-90-C Jarabina, M-34-101-A Javorina, M-34-101-B Spišská Belá, M-34-102-A Stará Ľubovňa.
Hraniční čára ochranného pásma národního parku vychází z výchozího bodu od styku hranice Tatranského národního parku se státní hranici na kótě 1011 (Brija vrch). Pokračuje směrem severovýchodním státní hranicí přes kóty: 929 (Křížový vrch), 914, 986, 856 (Malorówka), 607, 873, 798 do obce Lysá nad Dunajcom, pokračuje směrem východním proudnicí řeky Dunajec ve směru toku řeky po ústí Lesnického potoka. Pokračuje směrem východním státní hranicí přes kóty 704,4, 741,6 (Šafranovka), 774,9, 846 (Rabštyn), 901 (Šľachtovský vrch), 891, 935 (Na vrchu), 955 (Vrchlička), 862, 937, 931, 1024,5 (Heliašovka), 852, 871, 612 na státní cestu č. 541 (Mníšek - Stará Lubovňa), pokračuje směrem jihozápadním státní cestou č. 541 (Mníšek - Stará Ľubovňa), do Starej Ľubovne a pokračuje k mostu přes řeku Poprad v Starej Ľubovni. Pokračuje směrem jihozápadním proudnicí řeky Poprad, proti toku řeky k silničnímu mostu na kótě 597 v Spišskej Belej a pokračuje směrem západním hranicí ochranného pásma TANAP po rozcestí v obci Tatranská Kotlina, pokračuje směrem severozápadním hranicí Tatranského národního parku k výchozímu bodu na kótě 1011 (Brija vrch).
Chráněné výtvory, které jsou součástí ochranného pásma, jsou zakreslené na státních mapách 1:5000 (mapa jednotné evidence půdy), na katastrálních mapách 1:2880, 1:1440.