Zvláštní podmínky dodávky živočišných výrobků
Jatečná zvířata
Mléko
Sdružené dodávky
Vejce konzumní

(1) Zvířata se dodávají v jakostech stanovených technickými normami:

jatečný skot	ČSN 46 6120
jatečná telata vykrmovaná mléčnými krmnými směsmi	-
jatečná telata	ČSN 46 6121
jatečná prasata	ČSN 46 6160
jatečné ovce a jehňata	ČSN 46 6220

(2) Odběratel, který se zemědělskou organizací uzavře smlouvu o dodávce jatečných zvířat v ročním objemu, dohodne se zemědělskou organizací nejpozději 30 dnů před začátkem každého čtvrtletí rozsah dodávek v jednotlivých měsících následujícího čtvrtletí. Nedojde-li k dohodě, platí návrh zemědělské organizace. Pro plnění v jednotlivých měsících platí tolerance ± 10 %. Rozsah měsíčních dodávek v posledním čtvrtletí musí být stanoven tak, aby bylo zajištěno splnění smluveného celoročního objemu dodávek.

(3) Odběratel je povinen odebrat jatečný skot i nad množství výslovně dohodnuté ve smlouvě v rozmezí dodávkového čtvrtletí, u jatečných prasat a ovcí v rozmezí dodávkového měsíce. Zemědělská organizace je povinna nahlásit odběrateli dodávku jatečného skotu nad množství výslovně dohodnuté ve smlouvě do začátku dodávkového čtvrtletí, u jatečných prasat a ovcí 20 dnů před začátkem dodávkového měsíce.

(4) Pokud budou vytvořeny podmínky pro zpeněžování jatečných zvířat v mase, má zemědělská organizace právo požadovat nákup v živém nebo v mase. Zvolený způsob zpeněžování je pro dodavatele závazný pro celoroční objem dodávek. Podmínky zpeněžení v mase se dohodnou ve smlouvě.

(5) Odběratel dohodne se zemědělskou organizací den a hodinu odběru, množství a místo převzetí. Jestliže k dohodě nedojde, je odběratel povinen sdělit zemědělské organizaci nejpozději 7 dnů před dodávkou den a hodinu odběru z jednotlivých míst s uvedením množství.

(1) Jatečná zvířata, která neodpovídají technickým normám nebo podmínkám dodávky stanoveným v této vyhlášce a maso z nutně poražených zvířat, s výjimkou masa nepoživatelného, se započítávají na plnění smlouvy.

(2) Zemědělské organizace jsou povinny:
- provést při přepravě zvířat vlastními dopravními prostředky taková opatření, aby nedošlo k poškození kůže, k úrazu nebo k uhynutí zvířete;
- předat odběrateli průvodní listy pro přemístění zvířat;
- dodat zvířata v čistém stavu;
- předvést v místě předání jatečná zvířata do prostoru, kde bude provedeno jakostní ohodnocení a odvážení;
- upozornit při předávání kusů na zdravotní stav a na takové vlastnosti zvířat, pro které by mohlo dojít k úrazu osob, k poškození dopravního prostředku, k šíření nákaz, popřípadě k úrazu zvířete nebo jeho uhynutí, jakož i upozornit na zvířata, u kterých jsou požadována zvláštní opatření při zpracování na jatkách;
- vrátit zemědělské organizaci řetězy, ohlávky a provazy.
- zvířata určená k jatečným účelům označovat způsobem nepoškozujícím kůži a vlnu;
- vystavit ihned po zvážení a jakostním ohodnocení zvířat nákupní lístek;
- sejmout podkovy tažným zvířatům dodávaným k jatečným účelům;
Odběratel je povinen:
- vystavit jatečná zvířata na rampu k nakládce.
- nekrmit před dodávkou krmivem s nežádoucím účinkem na jakost masa a tuku;

(3) Váha zvířat, popřípadě masa se zjišťuje vážením s přesností na kilogram. Ke zlomkům do 0,50 kg se nepřihlíží, zlomky nad 0,50 kg se zaokrouhlují nahoru.

(4) Zvířata (kromě telat) mají být dodávána a přejímána nenakrmená a nenapojená. Jsou-li zvířata (kromě telat) nevylačněná nebo nakrmená a napojená, provede se váhová srážka do 5 % ze živé váhy, u nadměrně nakrmených zvířat do 8 % ze živé váhy. Jestliže ani 8 % srážka nestačí nadměrnou nakrmenost postihnout, zvířata se nenakupují. U přelačnělých zvířat se živá váha zvyšuje o přirážku na lačnost. U savých jatečných telat se provádí srážka na nakrmenost v paušální výši 1 kg z každého kusu a u jatečných telat vykrmovaných mléčnými krmnými směsmi v paušální výši 3 kg z každého kusu. Zemědělská organizace se nemůže zprostit odpovědnosti za škodu na dopravovaném zvířeti způsobenou nadměrnou nakrmeností, pokud je zvíře dopravováno na nejbližší jatky.

(5) Nedojde-li mezi odběratelem a zemědělskou organizací k dohodě o zařazení zvířat do třídy jakosti nebo o srážce na nakrmenost (skot, ovce, prasata, koně), je odběratel povinen zajistit provedení kontrolní porážky. Kontrolní porážka musí být provedena zpravidla na nejbližších jatkách.

(6) Kontrolní porážka se provádí přednostně před ostatními porážkami. Výsledek kontrolní porážky je pro obě organizace závazný, bude-li kontrolní porážka provedena nejpozději do 24 hodin po odběru (§ 7 odst. 4). Po této době je výsledek kontrolní porážky závazný jen v údaji o jakosti. Pokud jde o váhu, platí váha zjištěná při odběru po odečtení srážky na nakrmenost, kterou uvedla zemědělská organizace při odběru. Kontrolní porážku lze však provádět jen v průběhu doby, v rámci které lze ještě spolehlivě posoudit jakost masa dodaného kusu v době odběru. Odběratel je povinen včas před provedením kontrolní porážky vyrozumět zemědělskou organizaci o místu a době kontrolní porážky. Zemědělská organizace je oprávněna zúčastnit se provedení kontrolní porážky.

(7) Při kontrolní porážce z důvodu jakostního zařazení skotu, telat a ovcí se posoudí zařazení živého zvířete podle jakosti masa a v případě rozdílu se podle jakosti masa přeřadí živé zvíře do odpovídající třídy jakosti; u jatečných prasat nad 115 kg živé váhy, popř. u sviní a řezanců se pro jakostní zařazení posuzuje tlouštka hřbetního sádla podle technické normy. Při kontrolní porážce skotu, ovcí a prasat z důvodu stanovení srážky na nakrmenost se čistá (nákupní) váha určí podle dosažené výtěžnosti. Je-li sporná jak jakost tak i nakrmenost, zařadí se zvíře nejprve podle znaků jakosti masa do příslušné třídy jakosti a z váhy masa se vypočte živá váha čistá (nákupní) tak, že se vezme za základ váha vytěženého masa a nejnižší výtěžnost jakostní třídy (u skotu mezitřídy). Při kontrolní porážce na jakost se živá váha nemění, pokud bylo dosaženo výtěžnostního rozpětí a příslušné jakostní třídy, do které bylo zvíře před provedením kontrolní porážky dodavatelem zařazeno. Neodpovídá-li dosažená výtěžnost výtěžnostnímu rozpětí, přeřadí se zvíře do jakostní třídy odpovídající dosažené výtěžnosti a přejímací živá váha se vypočte z nejnižší výtěžnosti platné pro tuto třídu, u skotu mezitřídu. U skotu, ovcí a koní jakostní třídy D se za nejnižší výtěžnost považuje nejvyšší výtěžnost této třídy snížená u skotu o 3 %, u ovcí a koní o 2 %.

(8) Není-li přítomna zemědělská organizace při kontrolní porážce, ověřuje její výsledek státní veterinární lékař.

(9) Zvýšené náklady z provedení kontrolní porážky jdou k tíži organizace, v jejíž neprospěch bylo rozhodnuto.

(10) K jatečným účelům není dovoleno dodávat zdravé březí plemenice (klisny, krávy, jalovice, prasnice, bahnice). Při dodávkách plemenic k jatečným účelům se nepožaduje veterinární osvědčení o jalovosti a potvrzení o vyřazení z chovu. Zjistí-li se po poražení, že zvíře bylo březí, odečte se zemědělské organizaci dodatečně z nákupní váhy váha plodu (včetně plodových vod a obalu). Zemědělská organizace je povinna vrátit odběrateli částku odpovídající váze plodu (včetně plodových vod a obalu), jakož i náhradu spojenou se zvláštní veterinární prohlídkou masa a plodu.

(11) K přepravě zvířat určených k jatečným účelům je odběratel povinen si včas předem opatřit veterinární osvědčení příslušného státního veterinárního lékaře, v němž se potvrzuje, že zvířata byla prohlédnuta a není námitek proti jejich přemístění. K přepravě zvířat určených na nutnou porážku vystaví majiteli zvířete na jeho žádost povolení k nutné porážce státní veterinární lékař. Odběratel jatečných zvířat je povinen sdělit příslušnému státnímu veterinárnímu lékaři nejpozději do 7 dnů před nakládkou den a hodinu, místo nakládky a místo určení, druh a množství zvířat určených k přepravě. Dodržení této lhůty se nevztahuje na nutné porážky.

(1) Odběratel nemůže uplatňovat práva z odpovědnosti za vady dodaných zvířat ani práva z odpovědnosti za škodu vzešlou z jejich vad, pokud při odběru zvířete vystavil nákupní lístek (nákup v živém), u kontrolních porážek lístek o převzetí.

(2) Odběratel nenakupuje v živém kozly a zvířata, u nichž se vyskytují vady, které by mohly mít za následek nepoživatelnost masa, jako např.:
V těchto případech vystaví odběratel lístek o převzetí (§ 10 odst. 3) a nákupní lístek vystaví podle konečného výsledku prohlídky a posouzení masa.

c) vyhublost v důsledku nemoci, stáří nebo dlouhotrvající krajní podvýživa doprovázená celkovou sešlostí, sníženou pohyblivostí;

b) hluboké hnisavé rány nebo zranění značného rozsahu;

a) nemoc nebo podezření z nákazy projevující se zjevnou poruchou celkového zdravotního stavu (horečka, snížená pohyblivost, nevstávání);

d) rozsáhlé proleženiny.

(3) Odběratel nemůže odmítnout nákup v živém v případě, když se dodávají zvířata v živém s vadami, které nemají za následek nepoživatelnost masa, jako např.:

c) poškození kůže.

a) některé nemoci (např. aktinomykóza v malém rozsahu, záněty a katary pohlavních orgánů, vyléčené záněty i když zanechaly zjevné následky, zaprahlost vemene);

b) hubenost vzniklá z podvýživy nebo z přestálé nemoci, avšak bez poruchy celkového zdravotního stavu;

(4) Nedohodnou-li se organizace o tom, zda má být proveden nákup v živém, rozhodne státní veterinární lékař.

(5) Z domácích porážek prasat mohou jednotlivě hospodařící rolníci dodat na plnění smluvního množství vepřové půlky bez drobů, s hlavou nebo bez hlavy, avšak s hřbetním a plstním sádlem.

(6) Váha masa vytěženého z nutných porážek a ze zvířat zpeněžovaných v mase podle odstavce 2, pokud toto maso bylo určeno pro veřejné stravování, tj. bez konfiskovaných částí, se započítává na plnění smluvního množství jednotlivých druhů jatečných zvířat tak, že váha masa se násobí u skotu, koní a skopového bravu koeficientem 2, u prasat koeficientem 1,25, u telat koeficientem 1,4. Váhou vytěženého masa se rozumí váha 4 čtvrtí u skotu a koní, 2 půlek u prasat nebo celých telat v kůži bez nožiček, nebo u dospělých zvířat skopového bravu váha trupu bez noh, a to vždy s vrostlým lojem nebo sádlem a s ledvinami ve vychladlém stavu.

(7) Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg živé váhy jatečných zvířat se stanoví ve výši:

jatečný skot	20,- Kčs
jatečná telata	22,- Kčs
jatečná prasata	22,- Kčs
jatečné ovce a jehňata	10,- Kčs

(1) Pro zařazení do jakostních tříd se stanoví tyto jakostní znaky:
jakostní třída C: zvířata málo zmasilá;
jakostní třída B: kůzlata slabší, málo zmasilá, o váze od 3,50 kg do 4,50 kg.
jakostní třída B: zvířata zmasilá, dobré jatečné hodnoty;
- pro kozy a kastráty, popřípadě kozlíky do 1 roku:
- pro kůzlata:
jakostní třída A: zvířata plně zmasilá, velmi dobré jatečné hodnoty;
jakostní třída A: kůzlata silná, plně zmasilá, ve váze nad 4,50 kg;

(2) Pro dodávky jatečných koz platí obdobně ustanovení § 53 a 54.

(3) Povinnost platit penále je jen tehdy, bylo-li penále ve smlouvě výslovně dohodnuto.

(1) Pro zařazení jatečných koní do jakostních tříd je rozhodující výtěžnost masa. Podle výtěžnosti se zařazují jateční koně do:
jakostní třídy B při výtěžnosti nad 51 %,
jakostní třídy A při výtěžnosti nad 57 %,
jakostní třídy C při výtěžnosti nad 45 %,
jakostní třídy D při výtěžnosti do 45 %.

(2) Pro zařazení jatečných hříbat (koní do dvou let) do jakostních tříd se stanoví tyto znaky:
jakostní třída B: hříbata zmasilá, dobré jatečné hodnoty;
jakostní třída A: hříbata plně zmasilá, velmi dobré jatečné hodnoty;
jakostní třída C: hříbata málo zmasilá.

(3) Pro dodávky jatečných koní a hříbat platí obdobně ustanovení § 53 a 54.

(4) Povinnost platit penále je jen tehdy, bylo-li penále ve smlouvě výslovně dohodnuto.

(1) Svoz zvířat určených k nutnému poražení nebo svoz masa a ostatních vedlejších částí nutně poražených zvířat mimo jatky zajišťují zemědělské nákupní a zásobovací podniky na požádání zemědělské organizace v případě, že zemědělská organizace nemůže pohotově použít vlastní dopravní prostředek.

(2) Podniky masného průmyslu jsou povinny přijímat v kterékoli době zvířata dodaná k nutné porážce, popřípadě maso z nutných porážek a vydat o tom předávající organizaci lístek o převzetí s udáním hrubé váhy (kopii tohoto lístku předají zástupci zemědělské organizace). Není-li možno váhu zjistit vážením zvířat v živém stavu, je nutno tuto skutečnost zdůvodnit v lístku o převzetí.

(3) Zpeněžení zvířat určených k nutnému poražení zajišťuje zemědělský nákupní a zásobovací podnik, který je povinen ihned po provedeném zpeněžení vystavit zemědělské organizaci nákupní lístek, ke kterému musí být přiloženo potvrzení státního veterinárního lékaře o konečném výsledku prohlídky a posouzení masa a vedlejších produktů porážky.

(4) Nařídí-li státní veterinární lékař laboratorní vyšetření masa, proplácí se maso a vedlejší produkty až podle výsledku tohoto vyšetření. Zjišťování váhy masa a vedlejších produktů se provádí za účasti zástupce zemědělské organizace ihned po skončení veterinární prohlídky. Zjištěná váha se zaokrouhluje způsobem stanoveným v § 53 odst. 3. Váha vnitřností a vepřových kůží se obdobným způsobem zaokrouhluje na 10 dkg; u ostatních kůží na 0,50 kg. Pro kvalitativní hodnocení masa a vedlejších produktů z nutně poražených zvířat platí cenový výměr ministerstva zemědělství o zpeněžování zvířat v mase. Pro zařazení vepřového masa poživatelného bez omezení do třídy jakosti musí být vzata v úvahu i váha konfiskátů z půlek přesto, že se konfiskáty neproplácejí a nezapočítávají na plnění smluvního množství.

(5) Podkladem pro stanovení jakosti masa a vedlejších produktů je jejich posouzení státním veterinárním lékařem, který stanoví, zda maso a vedlejší produkty jsou poživatelné, podmíněně poživatelné nebo nepoživatelné. Zařazení poživatelného masa do jakostní třídy dohodnou organizace. Případné rozpory o zařazení masa do jakostní třídy rozhoduje státní veterinární lékař.

(6) Od dodavatele nelze požadovat náhradu nákladů za dopravu, zpracování, prohlídky, přesun nebo za odklizení masa zdravotně závadného.

(7) Dojde-li ke konfiskaci veškerého masa a vedlejších produktů porážky pro jejich nepoživatelnost, nemá zemědělská organizace právo na zaplacení dodaného zvířete, nenese však náklady porážky a dopravy.

(8) Náklady za dopravu zvířat určených k nutné porážce hradí ve všech případech zemědělské nákupní a zásobovací podniky, a to i jednotlivě hospodařícím rolníkům.

(9) Odběratel je povinen vydat zástupci zemědělské organizace potvrzení státního veterinárního lékaře o částečné nebo úplné konfiskaci masa a vedlejších produktů nebo o jejich prohlášení za podmíněně poživatelné.

(1) Živá jatečná drůbež se dodává podle ČSN 46 6415.

(2) Zemědělská organizace uzavírá s odběratelem smlouvu o dodávce drůbeže v ročním objemu a v členění na hrabavou a vodní, informativně podle druhů.

(3) Dodací lhůta se stanoví s přesností na měsíc. Odběratel dohodne se zemědělskou organizací nejpozději 30 dnů před začátkem každého čtvrtletí rozsah dodávek v jednotlivých měsících následujícího čtvrtletí v členění na hrabavou a vodní drůbež. Současně sdělí informativně i členění hrabavé a vodní drůbeže na jednotlivé druhy. Nedojde-li k dohodě, platí návrh zemědělské organizace. Pro plnění v jednotlivých měsících platí tolerance ± 10 %; v podílu dodávek hrabavé a vodní drůbeže se připouští zaměnitelnost do výše 20 %. Rozsah smluvených měsíčních dodávek v posledním čtvrtletí musí vést ke splnění smluveného celoročního objemu dodávek. Zemědělská organizace je povinna nahlásit odběrateli 10 dnů před začátkem dodávkového měsíce, jaké množství hrabavé drůbeže bude dodáno více než činí množství sjednané k dodávce na příslušný měsíc. Vodní drůbež je odběratel povinen odebrat do 10 dnů po nahlášení zemědělskou organizací.

(4) Jatečnou drůbež přejímá odběratel v provozovně zemědělské organizace. Zemědělská organizace je povinna připravit drůbež na místo přístupné dopravnímu prostředku (nákladnímu automobilu). Odběratel předem dohodne se zemědělskou organizací odběr drůbeže (čas a množství). Z intenzivních velkochovů je odběratel povinen odebrat vždy veškerou drůbež včetně nestandardní. Neodebere-li odběratel drůbež v dohodnutém množství a čase, nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu tím způsobenou. Nepřipraví-li zemědělská organizace drůbež v dohodnutém čase a množství k dodávce, uhradí odběrateli vzniklé náklady.

(5) Odběratel je povinen odmítnout odběr drůbeže, není-li k dodávce připojeno osvědčení státního veterinárního lékaře.

(6) Odběratel je povinen převzít živou jatečnou drůbež, která nejeví zřejmé známky poranění nebo onemocnění, jako nezávadnou, pokud nebude opak zjištěn státním veterinárním lékařem před jejím odběrem v provozovně zemědělské organizace.

(7) Odběratel nemůže uplatňovat právo z odpovědnosti za vady živé jatečné drůbeže ani práva z odpovědnosti za škodu vzešlou z jejích vad, pokud drůbež byla převzata jako nezávadná bez zřejmých známek poranění nebo onemocnění; to platí i pro jatečnou drůbež dodanou s otlaky. Dodavatel však odpovídá za znehodnocení masa a tuku způsobené porušením povinnosti nekrmit před dodávkou krmivem s nežádoucím účinkem na jakost masa a tuku (§ 53 odst. 2).

(8) Nedojde-li mezi organizacemi k dohodě o jakosti, je odběratel povinen přizvat pověřený kontrolní orgán. Nelze-li kontrolní orgán zajistit u dodávek vodní drůbeže a krůt nad 200 kusů a u kuřat a slepic nad 300 kusů, zjistí se jakost kontrolní porážkou. Kontrolní porážka musí být provedena přednostně týž den, nebo nejpozději následující den po odběru, pokud možno na nejbližším místě, kde lze tuto porážku provést. Zemědělská organizace má právo se zúčastnit kontrolní porážky. Kontrolní porážkou se zjišťuje jakost jatečné drůbeže přejímané podle váhy v živém v provozovně zemědělské organizace. Poměr jakostních tříd zjištěných kontrolní porážkou se použije pro zpětné stanovení poměru jakostních tříd v dodávce živé drůbeže. Při kontrolní porážce se určuje jakost zabité drůbeže podle jakostních znaků uvedených v ČSN 46 6415. K vadám drůbeže způsobených při zabití a opracování se nepřihlíží. Drůbež III. jakostní třídy se zařazuje do II. jakostní třídy do výše normy zpracovatelského závodu. Spory o jakost zabité drůbeže při kontrolní porážce rozhoduje s konečnou platností státní veterinární lékař. Při převzetí drůbeže do kontrolní porážky vystaví odběratel zemědělské organizaci lístek o převzetí, na kterém potvrdí druh, počet kusů a váhu drůbeže. V poznámce uvede „kontrolní porážka“ a vyznačí jakost udávanou zemědělskou organizací i odběratelem. Úhyny a ztráty na váze během přípravy nese odběratel. Nákupní lístek vystaví odběratel do dvou pracovních dnů po obdržení vyúčtování kontrolní porážky.

(9) U drůbeže nakrmené před dodávkou se odečte z váhy každého kusu nejvýše:

u hus raných a ostatních	0,20 kg
u hus sádelných	0,30 kg
u kachen	0,15 kg
u kuřat a mláďat perliček	0,05 kg
u slepic a perliček	0,10 kg
u krůt	0,25 kg

(10) V případech, kdy zemědělská organizace dodává zabitou drůbež, platí zvláštní předpisy, ČSN 57 3099, popřípadě dodací podmínky dohodnuté ve smlouvě.

(11) Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg živé váhy jatečné drůbeže činí 30,- Kčs.

(1) Drůbež nemocná z chovů nebo oblastí zamořených nemocemi nebo drůbež podezřelá z nakažení nebo nákazy se odebírá podle pokynů státního veterinárního lékaře. Na tuto drůbež vystaví odběratel lístek o převzetí, kde uvede druh, počet kusů a váhu drůbeže. Tato drůbež se dopravuje a zpracuje podle pokynů státního veterinárního lékaře a za základ pro zpeněžení se bere množství poražené drůbeže určené státním veterinárním lékařem za poživatelné. Náklady spojené s opracováním drůbeže III. třídy a konfiskátů hradí zemědělská organizace. Na plnění smlouvy se zemědělské organizaci započítává celková živá váha převzaté drůbeže mimo konfiskáty.

(2) Obdobně se postupuje i při zpeněžování nestandardní drůbeže, pokud nedojde k jiné dohodě.

(1) Na dodávky tržních kaprů (I. a II. váhová třída) se uzavírají roční smlouvy. Odběratel se dohodne se zemědělskou organizací nejpozději 30 dnů před začátkem každého čtvrtletí na rozsahu dodávek v jednotlivých měsících následujícího čtvrtletí.

kapr I. váhové třídy	1,00 kg
kapr II. váhové třídy	0,60 kg

(2) Jestliže ve smlouvě nebudou uvedeny jiné jakostní podmínky, platí pro odběr tržních kaprů tyto nejnižší váhy:

(3) Na dodávky nestandardních tržních ryb a ryb neuvedených v technické normě, rybí násady, plůdku a jiker se uzavírají smlouvy, ve kterých se sjednají dodací podmínky a ceny.

(4) Na dodávky zvěřiny se uzavírají smlouvy na kalendářní rok v členění na jednotlivá čtvrtletí podle jednotlivých druhů zvěřiny a na váhové množství v mrtvé váze.

(5) Ve smlouvě na dodávku zvěřiny dohodne odběratel s dodavatelem způsob nahlašování úlovku, termíny odběru, nákupní místa a ostatní nákupní a dodací podmínky. Jestliže bylo dohodnuto, že dodavatel dopraví zvěřinu do nákupního místa mimo hranice honitby, musí být ve smlouvě výslovně dohodnuta výše náhrady dopravních nákladů do tohoto místa; tyto náklady hradí odběratel.

zvěřina jelení	45 kg
černá	40 kg
srnčí	8 kg
zaječí	3 kg
koroptví	18 dkg.

c) Pro jednotlivé druhy zvěřiny se stanoví tyto nejnižší váhy v mrtvém stavu:

d) Bažanty přejímá odběratel od uživatelů honiteb podle těchto jakostních tříd:

koroptve - vyháčkované a nerozstřílené.
b) zvěřina drobné zvěře:
zajíci - vymačkaní a nerozstřílení,
bažanti a kachny - nerozstřílené,

- kohouti a slepice nad 70 dkg mrtvé váhy
U zvěře spárkaté se nejnižší váha vztahuje jen na dospělé kusy. Mladé a zdravé kusy mohou být dodávány i ve váze nižší.
(6) Uživatelé honitby dodávají zvěřinu podle těchto jakostních podmínek:
- kohouti a slepice do 70 dkg mrtvé váhy a všechny kusy s rozstříleným břichem bez ohledu na váhu.
jakostní třída II.
jakostní třída I.

kusy řádně vyvržené, nezapařené, ne příliš poškozené střelbou, samci (kromě kňourů) bez hlav, zvěř holá (včetně černé) s hlavami;
a) zvěřina spárkaté zvěře:

(7) Podmínky dodávky a odběru živé zvěře dohodnou uživatelé honiteb s odběratelem ve smlouvě.

(8) Povinnost platit penále u dodávek ryb, rybí násady, plůdku, jiker, zvěřiny a živé zvěře vzniká jen tehdy, bylo-li penále ve smlouvě výslovně dohodnuto.

(1) Kožkami podle této vyhlášky se rozumějí kožky z kožešinových zvířat (tj. z norků, nutrií, ušlechtilých druhů lišek a z králíků chovaných ve velkochovech socialistických zemědělských organizací), dále jen „kožky z kožešinových zvířat“.

(2) Podmínky dodávky a odběru dohodnou dodavatel s odběratelem ve smlouvě.

(3) Povinnost platit penále vzniká jen tehdy, bylo-li penále ve smlouvě výslovně dohodnuto.

(1) Jakost syrového mléka stanoví ČSN 57 0601 - Syrové mléko (dále jen „mléko“).

(2) Odběratel uzavře se zemědělskou organizací smlouvu o dodávce mléka v ročním objemu. Při uzavírání smlouvy je odběratel oprávněn si vyžádat od zemědělské organizace orientačně množství na jednotlivá čtvrtletí a nejpozději vždy 15 dnů před začátkem každého čtvrtletí dohodnout rozsah dodávek v jednotlivých měsících následujícího čtvrtletí. Nedojde-li k dohodě, platí návrh zemědělské organizace. Pro plnění jednotlivých měsíců platí tolerance ± 10 %. Rozsah měsíčních dodávek v posledním čtvrtletí musí vést ke splnění smluveného celoročního objemu dodávek.

(3) Mléko neodpovídající ČSN 57 0601 - Syrové mléko je odběratel povinen odebrat v rozsahu stanoveném v § 109 odst. 3, a to za ceny stanovené zvláštním předpisem.^*) Na plnění smlouvy se započítávají dodávky mléka o kyselosti nepřesahující 10° SH.

(4) Zjistí-li odběratel rozborem podle ČSN 57 0530, že dodavatel porušil dodané mléko vodou, odstředěným mlékem, odsmetaněním, nezapočítává se tato dodávka na plnění smlouvy. Vykazuje-li mléko tukuprostou sušinu nad 8 %, je odběratel povinen prokázat jeho porušení odebráním stájového vzorku.

(1) Mléko přejímá odběratel v mléčnici nebo na jiném místě, kde je technicky možné zjistit množství a jakost mléka (§ 63 odst. 1). Místo přejímky v zemědělské organizaci musí být komunikačně přístupné. V případech, kdy cesty nejsou přístupny nadměrné váze vozidla nebo jinak nesjízdné, dohodne se zemědělská organizace s odběratelem o jiném přejímacím místě nebo dílčím svozu v rámci obvodu zemědělské organizace.

a) v letním období před 5. hodinou ranní,

(2) Odběratel je povinen zajistit odvoz mléka z místa přejímky podle dohodnutého svozního plánu, který musí být stanoven tak, aby mohl být ukončen technologický postup podle ČSN 46 6104 „Ošetření syrového mléka po nadojení“, nejdéle však do 20 hodin po nadojení, pokud nejsou dohodnuty lhůty kratší. Dobu odvozu mléka dohodne odběratel se zemědělskou organizací. Nedojde-li k dohodě, odvoz mléka se neuskuteční:

b) v zimním období před 6. hodinou ranní.

(3) Při konvovém svozu je odběratel povinen poskytnout zemědělské organizaci bezplatně denně v potřebném množství čisté mlékárenské konve podle ČSN 46 6109. Při cisternovém svozu zapůjčí odběratel bezplatně mlékárenské konve těm zemědělským organizacím, od nichž neprovádí odvoz mléka z mléčnice nebo z důvodu nedostatečné technické vybavenosti odběratele. V těchto případech obstarává čištění a údržbu konví zemědělská organizace bezplatně. V ostatních případech se musí zapůjčování konví a příslušná úhrada výslovně dohodnout ve smlouvě.

(4) Odebírá-li odběratel mléko v mléčnici, je zemědělská organizace povinna ji vybavit řádným osvětlením a zařízením k uchování jakosti a měření množství mléka, pokud je odebíráno z chladicích nádrží.**)

(1) Převzetí mléka potvrdí odběratel v lístku o převzetí, který vyplní zemědělská organizace a který musí mít náležitosti stanovené v § 10 odst. 3. Údaje o jakosti se uvedou podle zjištění při odběru, a to stupeň kyselosti, teplota, stupeň čistoty a počet odebraných vzorků na tučnost. V lístku o převzetí se uvede i počet předaných a vrácených obalů. Odběratel vystaví nákupní lístek po zjištění procenta tučnosti, popř. specifické hmoty a dalších ukazatelů, potřebných k určení jakosti mléka v laboratoři odběratele a předá jej následující den zemědělské organizaci. Zjistí-li odběratel porušenost mléka, je povinen to oznámit týž den zemědělské organizaci (telefonicky, telegraficky).

(2) V případech, kdy má být mléko převzato na plnění smlouvy se srážkou na kyselost (kyselost nad 8° SH do 10° SH), nebo nemá být započteno na plnění smlouvy (nad 10° SH), se stanoví kyselost ihned při převzetí dostupnou a průkaznou metodou.

(3) Zástupce zemědělské organizace musí být přítomen při předání mléka k převzetí a potvrzení průvodních dokladů v době stanovené svozním plánem. Je-li nepřítomen, platí zjištění osádky vozidla.

(4) Vzorky se odebírají denně při převzetí, a to u konvového svozu v provozovně odběratele (mlékárna), u cisternového svozu v zemědělské organizaci. Při odběru mléka je odběratel povinen na požádání předat zemědělské organizaci zaplombovaný vzorek pro kontrolní účely.

(5) Ve výjimečných a odůvodněných případech se u cisternového svozu mohou obě organizace se souhlasem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského dohodnout o tom, že zjišťování tučnosti denních dodávek mléka nebude prováděno každý den. Tučnost však musí být zjištěna nejméně 10krát za 1 kalendářní měsíc. Hranice denní anulace v případě sníženého počtu dnů pro stanovení tučnosti se sníží na ± 0,1 % a měsíční rozdíl nesmí překročit ± 0,03 %.

(6) Vzorky se odebírají do vzorkovnice v minimálním množství 250 ml z každé denní dodávky mléka. Odběratel je povinen provést rozbory vzorků ještě týž den a zbytky vzorků uchovat do 12. hodiny příštího dne. Nebude-li ve výjimečných případech možno provést rozbor mléka (mléko z části promrzlé, rozbití vzorkovnice apod.) platí, že mléko mělo tučnost odpovídající průměrné tučnosti zjištěné u ostatního mléka dodávaného v běžném měsíci. Bazénové vzorky u cisternového svozu se nabírají po řádném rozmíchání v poměru obsahu jednotlivých nádob, ve kterých je mléko připraveno k odvozu, a to buď ručně nebo pomocí odkapového zařízení.

(7) Neodebere-li odběratel mléko v době stanovené svozním plánem, odpovídá zemědělská organizace za teplotu a kyselost mléka připraveného ke svozu jen další 1 hodinu.

(8) Jestliže jakost dodávaného mléka zjišťuje odběratel, má zemědělská organizace právo zúčastnit se zjišťování jakosti v laboratoři odběratele.

(1) Při cisternovém svozu je odběratel povinen provádět denně kontrolu jakosti a obsahu jednotlivých cisteren a srovnávat je s údaji zjištěnými u dodavatele. Kontrolní vzorek se odebere z celého množství mléka obsaženého v cisterně po řádném promíchání obsahu cisterny, a to nejméně dvěma náběry. Tučnost kontrolního vzorku se stanoví dvěma úředně ověřenými tukoměry. Jestliže rozdíl mezi tučností kontrolního vzorku a tučností zjištěnou rozborem vzorků odebraných při převzetí přesahuje ± 0,2 %, postupuje se jako by vzorky nebyly odebírány. Odběrateli může být povoleno postupovat takto i v případě, přesahuje-li denní rozdíl ± 0,1 %.

(2) Celoměsíční rozdíl mezi přijatou a proplacenou průměrnou tučností na jednotlivých cisternových linkách nesmí překročit + 0,03 %. Zejména v těchto případech může Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský nařídit odběr dvou rampových cisternových vzorků nezávisle na sobě, po opětovném promíchání obsahu cisterny, přičemž druhý vzorek se zaplombuje a bude sloužit výhradně ke kontrolním účelům.

(2) Odběratel zaplatí zemědělské organizaci cenu za dodané mléko podle průměrné tučnosti, jež se vypočte tak, že se sečtou tukové jednotky dodané v jednotlivých dnech zúčtovacího období příslušnou zemědělskou organizací. Tento součet se dělí množstvím litrů mléka, které dodala v témže období. Průměrná tučnost se vypočítá na 2 desetinná místa.

(1) Za dodané mléko v měsíci poskytne odběratel zemědělské organizaci do 20. dne každého měsíce zálohu přibližně ve výši ²/₃ předpokládané celoměsíční dodávky. Po uplynutí měsíce provede do 5. dne následujícího měsíce konečné vyúčtování.

(1) Dohodne-li se odběratel s JZD o tom, že JZD obstará v obci za stanovenou odměnu sběr mléka od výrobců - jednotlivců (členů JZD, jednotlivě hospodařících rolníků a soukromých chovatelů krav) a provede proúčtování výplat za toto mléko, musí mít tato smlouva písemnou formu. Návrh smlouvy předkládá odběratel. Ve smlouvě se stanoví výše odměny za sběr a výplatu mléka a materiální podmínky (zapůjčení konví, vybavení sběrny, úhrada režie ve sběrně apod.), které odběratel poskytne JZD.

(2) Dodávky jednotlivě hospodařících rolníků a soukromých chovatelů krav se přejímají a skladují odděleně od dodávek ze společné výroby a proplácejí se na základě zjištěné jakosti a průměrné tučnosti nejméně 3 platných vzorků od všech sdružených dodavatelů a po provedení příslušných srážek (přirážek). Vyúčtování se provádí do 15. dne následujícího měsíce.

(2) Na odprodej mléka uzavírá odběratel se zemědělskou organizací smlouvu v rozsahu, který odpovídá údajům zemědělské organizace o počtu telat a selat obsažených v jejich návrzích celoročního výrobně finančního plánu, popřípadě hospodářsko výrobně finančního plánu. Rozsah měsíčních dodávek odstředěného mléka nebo podmáslí dohodnou zemědělské organizace s odběratelem nejpozději 15 dnů před začátkem každého čtvrtletí.

(1) Zemědělská organizace má nárok na odprodej odstředěného mléka nebo podmáslí ke krmným účelům v rozsahu stanoveném ministerstvem zemědělství a výživy.

(3) Odběratel dodává tekuté krmné mléko pravidelně denně v jakosti podle příslušných ČSN. Na plnění smlouvy se nezapočítají krmná mléka tekutá i sušená, která neodpovídají příslušným ČSN. Odběratel může podle dohody se zemědělskou organizací vydávat za odstředěné pasterované mléko, sušené odstředěné mléko, a to v poměru 1 kg sušeného odstředěného mléka za 11 litrů čerstvého odstředěného pasterovaného mléka.

(5) Zjistí-li zemědělská organizace nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, že krmné mléčné výrobky neodpovídají jakosti stanovené technickými normami, mají právo požadovat náhradní dodávku těchto výrobků v jakosti stanovené ČSN. Právo zemědělské organizace účtovat penále za dodávku vadné jakosti není tím dotčeno.

(4) Odstředěné pasterované mléko nebo podmáslí se dodává zemědělským organizacím v konvích. Čistě vymyté konve jsou povinny vracet ve sjednaných lhůtách a není-li lhůta dohodnuta, při nejbližší dodávce. Rozváží-li odběratel odstředěné pasterované mléko nebo podmáslí cisternou, je povinen je předávat zemědělským organizacím v konvích.

(2) Při dodávkách smetany nebo másla se musí dohodnout způsob dopravy těchto výrobků do mlékárny. Náklady dopravy hradí vždy odběratel.

(3) Smetana se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 0656, ovčí hrudkový sýr se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 1137, míchaný hrudkový sýr se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 1138 a ovčí mléko se dodává v jakostech stanovených v ÚN - MPP - 10 854.

(1) K plnění smlouvy o dodávce mléka sladkou smetanou nebo máslem musí dát souhlas výrobní zemědělská správa a státní veterinární lékař. Dohody se v těchto případech uzavírají zejména tehdy, vedou-li k dalšímu zintenzívnění výroby nebo kdyby svoz mléka byl nehospodárný. Zemědělské organizace, které se zabývají chovatelstvím a plemenářstvím a potřebují k tomu účelu čerstvé odstředěné mléko k odchovu mláďat, mohou místo mléka dodávat smetanu nebo máslo.

(4) Propočet smetany na plnění smlouvy o dodávce mléka se provede vydělením tukových jednotek ve smetaně průměrnou tučností současně dodávaného mléka. Dodává-li zemědělská organizace výlučně smetanu, provede se přepočet vydělením tukových jednotek ve smetaně základní tučností 3,60 %.

(6) Jakost ovčího hrudkového sýra stanoví ČSN 57 1137. Ovčí hrudkový sýr se přejímá na předem dohodnutých místech. Převzetí potvrdí odběratel v dodavatelské knížce, v níž vyznačí jakost dodaného výrobku. Odběratel je povinen odebrat vzorky z každé hrudky a provést rozbor vzorků nejpozději druhý den po převzetí; zbytky vzorků je povinen uschovat do 12. hodiny následujícího dne pro kontrolní účely. Na žádost zemědělské organizace je odběratel povinen předat jí zapečetěný vzorek pro kontrolní účely. Přepočet ovčího hrudkového sýra na plnění smlouvy o dodávce mléka se provádí v poměru 1:11 (1 kg ovčího hrudkového sýra se rovná 11 litrům mléka).

(7) Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 litrů mléka se stanoví ve výši 5,- Kčs.

(5) Selské máslo se nakupuje od zemědělských organizací jen v mimořádných případech a jeho dodávku určují zvláštní předpisy.*) Jakostní podmínky selského másla se dohodnou ve smlouvě. Jakostní hodnocení selského másla se provádí v místě přejímky. Na dodávku se započítává selské máslo této jakosti:
- dobré jakosti, tj. dobré chuti, vůně i konzistence, čisté, o obsahu nejvýše 18 % vody;
- zdravotně nezávadné, nesmí být žluklé, hořké, znečištěné a nesmí páchnout;
- musí být čerstvé, ne starší 2 dnů;
- musí být baleno v čistém pergamenovém papíru nebo v náhradě pergamenového papíru, který zemědělské organizaci prodá odběratel.

(3) Dodací lhůta konzumních vajec se stanoví s přesností na měsíc. Odběratel dohodne se zemědělskou organizací, nejpozději 30 dnů před začátkem každého čtvrtletí, rozsah dodávek v jednotlivých měsících následujícího čtvrtletí. Nedojde-li k dohodě, platí návrh zemědělské organizace. Pro plnění v jednotlivých měsících platí tolerance ± 10 %. Rozsah měsíčních dodávek v posledním čtvrtletí musí však vést ke splnění smluveného celoročního objemu dodávek.

(2) Zemědělská organizace uzavírá s odběratelem smlouvu na dodávku konzumních vajec v ročním objemu.

(1) Konzumní vejce se dodávají v jakostech stanovených ČSN 46 6408.

(4) Konzumní vejce přejímá odběratel vždy v provozovně zemědělské organizace, přístupné dopravnímu prostředku (nákladnímu automobilu), v níž je možno zjistit váhu vajec a prosvítit jejich jakost.

(5) Zemědělská organizace je povinna uložit vejce do obalů a vystavit dodací list, v němž uvede celkovou váhu dodávky a počet kusů. Pokud zemědělská organizace dodává vejce, která se nakupují podle ČSN 46 6408 se srážkou z pevné (základní) nákupní ceny, je povinna je balit odděleně a obal označit.

(1) Zemědělská organizace připraví za odměnu na žádost odběratele vejce k odvozu tak, že vyznačí na jednotlivých obalech jméno, adresu, brutto, taru a netto váhu a počet kusů. Odběratel je povinen obalový materiál na vejce a tiskopisy potřebné k vybavení dodávky vajec zajistit pro zemědělskou organizaci bezplatně.

(2) Dodávka vajec se uskutečňuje ve dnech dohodnutých mezi zemědělskou organizací a odběratelem. Nebylo-li možno dohodnutý plán odběru vajec z provozovny zemědělské organizace dodržet, je odběratel povinen odebrat vejce nejpozději do 3 dnů a započítat dodávku na období, ve kterém měla být odebrána. Nesplní-li odběratel tuto povinnost, nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu tím způsobenou.

(3) Při odběru v provozovně zemědělské organizace prověřuje odběratel udanou jakost a váhu dodávky. Jakost se prověřuje statistickou přejímkou na základě stanoveného nebo dohodnutého přejímacího plánu. Zjistí-li se statistickou přejímkou, že jakost neodpovídá jakosti udané zemědělskou organizací, má odběratel právo požadovat slevu až 5 % z ceny celkové dodávky nebo proplatit dodávku podle výsledku statistické přejímky anebo požadovat vytřídění nevyhovujících vajec. Nesouhlasí-li zemědělská organizace s výsledkem statistické přejímky, zajistí odběratel do 3 pracovních dnů od převzetí kontrolní třídění v nejbližší třídírně vajec. Odběratel je povinen přizvat zemědělskou organizaci ke kontrolnímu třídění. Dodávka se proplatí podle výsledku kontrolního třídění. Pokud se organizace nedohodnou jinak, platí pro zúčtování zásada, že vejce tekoucí zjištěná při kontrolním třídění se započítávají k tíži odběratele. Také ostatní vadná vejce, pokud jejich počet nepřesahuje 0,5 % z celkového počtu dodaných vajec, se započítávají k tíži odběratele. Vyskytne-li se při kontrolním třídění více než 1 % vajec neodpovídajících jakosti udané zemědělskou organizací, je tato organizace povinna zaplatit odběrateli penále ve výši 20 % z hodnoty překlasifikovaných vajec.

(5) Penále za nedodaných nebo neodebraných 1000 kusů vajec činí 20,- Kčs.

(4) Pro přímé dodávky podle smluvených dodacích podmínek zapůjčí odběratel zemědělské organizaci na její požádání obaly za sjednanou cenu.

(2) Ovčí vlna se nakupuje v jakostech stanovených ČSN 46 6222 - Tuzemská potní ovčí vlna. Zemědělská organizace je povinna vlnu ihned po střiži rozprostřít na dobu 10 až 14 dnů na vzdušném místě, dále vlnu roztřídit podle jakosti, tj. srovnat a rozdělit podle jemnosti a délky a oddělit kousky od rouna.

(1) Odběratel uzavře se zemědělskou organizací smlouvu o dodávce vlny v ročním objemu s členěním na pololetí. Smlouvy o dodávce za každé pololetí se zpřesňují 30 dnů před začátkem pololetí.

(3) Odběratel nakupuje ovčí vlnu na základě smyslového posouzení jemnosti, čistoty, délky, charakteru, zdravosti, vlhkosti vláken a stanoví třídu jakosti a procento výtěžnosti. V případě, že zemědělská organizace nesouhlasí s ohodnocením, je odběratel povinen zajistit odebrání vzorku dodávané vlny buď orgánem pověřeným rozhodnout o jakosti vlny nebo za účasti obou organizací podle ČSN 46 6222 - Tuzemská potní ovčí vlna.

(6) Pokud se vlna nakupuje v provozovně zemědělské organizace, je odběratel povinen zajistit obaly. Při odběru vlny mimo provozovnu zemědělské organizace je dodavatel povinen dodat vlnu ve vlastních obalech, pokud nebude ve smlouvě dohodnuto jinak.

(7) Penále na nedodaných nebo neodebraných 100 kg ovčí vlny činí 200,- Kčs.

(5) Při nákupu se k váze ovčí vlny do 5 dkg nepřihlíží a nad 5 dkg se zaokrouhluje na 10 dkg.

(4) Odběratel nakupuje vlnu přímo v provozovně zemědělské organizace, pokud jsou pro to zemědělskou organizací vytvořeny podmínky (velká světlá místnost vybavena třídícím stolem, cejchovanou váhou vážící s přesností na 5 dkg a zařízením na žokování vlny), jinak v místě dohodnutém ve smlouvě. Od ostatních dodavatelů se vlna nakupuje v místech vyhlášených odběratelem po schválení okresním národním výborem a po projednání se státním veterinárním lékařem.