(1) V zemích, jejichž zákony je k tomu zmocňují, mohou úřady, kterým Mezinárodní úřad oznámil zápis některé známky nebo žádost o rozšíření ochrany uplatněné ve smyslu čl. 3 ter, prohlásit, že této známce nemůže být na jejich území poskytnuta ochrana. Takové odmítnutí bude však možno učinit jen za těch podmínek, které by podle Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví platily pro známku přihlášenou k národnímu zápisu. Ochranu nelze však ani jen částečně odepřít jen z toho důvodu, že národní zákonodárství povoluje zápis pouze pro omezený počet tříd nebo pro omezený počet výrobků nebo služeb.