(1) Nastoupí-li pracovník v době, kdy pobírá náhrady podle této vyhlášky, dovolenou na zotavenou, náleží mu v době dovolené jen náhrada výdajů za ubytování, jestliže si je musel i po tuto dobu zachovat.

(2) Pracovníku pobírajícímu náhrady podle této vyhlášky náležejí tyto náhrady i v době, kdy nepracuje pro překážky v práci, má-li v této době nárok na náhradu mzdy nebo je-li hmotně zabezpečen podle předpisů o nemocenském pojištění; je-li však pracovník v této době v obci svého bydliště nebo v ústavním ošetřování a pracovník, který byl vyslán na pracovní cestu, též v obci svého pravidelného pracoviště, náleží mu jen náhrada výdajů za ubytování, jestliže si je musel i po tuto dobu zachovat.

(3) Náhrady podle této vyhlášky nenáležejí pracovníku za dny pracovního volna, za které mu nepřísluší náhrada mzdy, ani za dny, ve kterých neomluveně zameškal směnu nebo její podstatnou část. Jestliže zameškání směny navazuje bezprostředně na den pracovního volna nebo na den pracovního klidu anebo mu předchází, nenáležejí pracovníku náhrady ani za tento den.