(1) Ženatému pracovníku, od něhož lze požadovat, aby se denně vracel z místa přeložení do svého bydliště, nebo který se do bydliště skutečně denně vrací, poskytne organizace místo odlučného po dobu, po kterou by bylo poskytováno,

a) náhradu prokázaného jízdného (při jízdě vlakem za druhou vozovou třídu) za cesty z bydliště do práce a zpět,

b) stravné v částce 9 Kčs, trvá-li jeho nepřítomnost v bydlišti alespoň 11 hodin.

(2) Součet náhrad podle odstavce 1 nesmí přesáhnout příslušnou částku odlučného.