(1) Ženatým pracovníkům, kteří pobírají náhrady podle této vyhlášky, poskytne organizace v každých 14 dnech jejich odloučení od rodiny náhradu prokázaného jízdného (popřípadě zlevněného jízdného) za přepravu veřejným hromadným dopravním prostředkem k návštěvě rodiny a zpět. Svobodným pracovníkům poskytne organizace tuto náhradu jednou za tři měsíce. Při jízdě vlakem hradí se jízdné za druhou vozovou třídu osobního vlaku a při vzdálenosti přes 100 km i příplatek na rychlík.

(2) Náhrada do výše jízdného podle odstavce 1 náleží pracovníku, i když použije jiného dopravního prostředku.

(3) Za další cesty k návštěvě rodiny se poskytnou náhrady uvedené v odstavcích 1 a 2, je-li cesta vyvolána zvlášť závažnými důvody (např. vážným onemocněním rodinného příslušníka); tyto důvody musí pracovník prokázat.

(4) Brání-li pracovníku pracovní nebo osobní důvody (např. nemoc), aby sám vykonal cestu k návštěvě rodiny, a navštíví-li ho proto jeho rodinný příslušník, poskytne organizace pracovníku za tuto cestu rodinného příslušníka náhradu podle odstavců 1 a 2.

(5) Při návštěvě rodiny se stravné nebo odlučné poskytne za dny odjezdu a návratu, pokud pracovník v tyto dny odpracuje stanovenou pracovní dobu. Za celé dny návštěvy u rodiny se pracovníku poskytne jen náhrada za ubytování.

(6) Organizace může poskytnout pracovníku, který se vrací po skončení pracovního týdne do obce svého bydliště, náhrady podle odstavců 1, 2 a 5; součet těchto náhrad nesmí být vyšší než náhrady, které by pracovník obdržel, kdyby zůstal na pracovišti.