Čl. 1 Československá socialistická republika, jako společný stát českého a slovenského národa a národností žijících na jeho území, v duchu socialistické demokracie a internacionalismu zabezpečuje maďarské, německé, polské a ukrajinské (rusínské) národnosti možnosti a prostředky všestranného rozvoje.
Čl. 2 Národnosti jsou přiměřeně ke své početnosti zastoupeny v zastupitelských sborech a v jiných volených orgánech.
Čl. 3
(1) Občanům maďarské, německé, polské a ukrajinské (rusínské) národnosti se v rozsahu přiměřeném zájmům jejich národního rozvoje a za podmínek stanovených zákony zabezpečuje:
a) právo na vzdělání v jejich jazyku,
b) právo na všestranný kulturní rozvoj,
c) právo užívat jejich jazyka v úředním styku v oblastech obývaných příslušnou národností,
d) právo spolčovat se v národnostních kulturních společenských organizacích,
e) právo na tisk a informace v jejich jazyku.
(2) Rozsah a podmínky práv uvedených v odstavci 1 stanoví zákony.
Čl. 4
(1) Občan svobodně rozhoduje o své národnosti podle vlastního přesvědčení.
(2) Příslušnost ke kterékoliv národnosti nemůže být žádnému občanu na újmu při jeho uplatnění v politickém, hospodářském a společenském životě.
(3) Zakazují se všechny formy nátlaku směřující k odnárodňování.
Čl. 5
(1) Tento ústavní zákon bude proveden zákony Federálního shromáždění a zákony národních rad.
(2) Zákony národních rad též stanoví, při kterých zastupitelských sborech a výkonných orgánech se zřizují orgány, které budou zabezpečovat uskutečňování práv národností.
Čl. 6 Ustanovení čl. 25 ústavy (ústavní zákon č. 100/1960 Sb.) se zrušuje.
Čl. 7 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969.