Certifikace výrobků

(1) Úřad pro normalizaci a měření stanoví po projednání se zúčastněnými ústředními orgány ve Věstníku Úřadu pro normalizaci a měření výrobky, které podléhají certifikaci (povinná certifikace). Současně stanoví orgán státního zkušebnictví příslušný k certifikaci a určí, podle kterých technických norem, technických dokumentů, popřípadě právních předpisů bude certifikace prováděna.

(2) Certifikace výrobků nestanovených k certifikaci (nepovinná certifikace) může být provedena jen na návrh výrobce nebo jiné právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti, která prokáže právní zájem na provedení certifikace.

(1) Certifikaci výrobků provádí státní zkušebna na základě přihlášky podané jejich výrobcem nebo jinou právnickou osobou a fyzickou osobou oprávněnou k podnikatelské činnosti, která prokáže právní zájem na provedení certifikace. Má-li výrobek vlastnosti shodné s vlastnostmi stanovenými technickými normami, technickými dokumenty, popřípadě právními předpisy a jsou-li zajištěny předpoklady pro trvalé dodržování jakosti výrobků ve výrobě, vydá státní zkušebna certifikát. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, odmítne výrobek certifikovat. Obdobně postupuje při certifikaci Úřad pro normalizaci a měření v případech, kdy si provedení certifikace vyhradil.

(2) V certifikátu se stanoví podmínky pro označování výrobků certifikační značkou, popřípadě pro vydávání dokladu o certifikaci, kterým se potvrzuje shodnost vlastností certifikovaného výrobku nebo výrobní dávky s vlastnostmi certifikovaného typu výrobku. Platnost certifikátu může být omezena.

a) shoda vlastností certifikovaného typu výrobku s určenými technickými normami, technickými dokumenty, popřípadě právními předpisy;

b) předpoklady přihlašovatele pro trvalé dodržování jakosti certifikovaných výrobků ve výrobě.