(3) Pokud to dovolí plnění povinností podle odstavce 1, mohou zdravotnická zařízení ozbrojených sil se souhlasem nadřízených orgánů zdravotnické služby poskytovat ambulantní a ústavní péči také:

a) vojenským důchodcům,

b) rodinným příslušníkům účastníků nemocenské péče v ozbrojených silách,

c) občanským pracovníkům vojenské správy a ministerstva vnitra,

d) účastníkům národního boje za osvobození a jejich rodinným příslušníkům,

e) osobám, jimž byla způsobena újma na zdraví v souvislosti s činností ozbrojených sil nebo Sboru národní bezpečnosti, popřípadě při činnosti ve prospěch těchto sborů,

f) příslušníkům ozbrojených sil cizích států přiděleným služebně na území Československé socialistické republiky a jejich rodinným příslušníkům, je-li obdobná péče poskytována československým občanům v příslušném státě nebo byl-li převzat závazek poskytovat nemocenskou péči těmto osobám,

g) dalším osobám na základě dohody s ministerstvem zdravotnictví o výběrovém příjmu osob nepodléhajících nemocenské péči v ozbrojených silách.