1. Každá smluvní strana má právo písemně určit druhé smluvní straně jeden nebo více leteckých podniků k provozování dohodnutých služeb na stanovených tratích.

2. Po přijetí takového určení druhá smluvní strana bez odkladu udělí, s výhradou ustanovení odstavce 3 tohoto článku, určenému leteckému podniku příslušné provozní oprávnění.

3. Letecký úřad jedné smluvní strany může požadovat, aby určený letecký podnik druhé smluvní strany prokázal, že je způsobilý k plnění podmínek stanovených v zákonech a předpisech, které obvykle platí při provozování mezinárodních leteckých služeb.